Výseky ze života českých konstruktérů a vynálezců, jimž byly jejich objevy často upírány a kteří jen ztěžka docházeli veřejného uznání, v povídkách vystupují Prokop Diviš, Josef Božek, bratranci Veverkovi, zdokonalitelé železnice Fr. A. Gerstner a Jan Perner, vzduchoplavec G.V. Finger a posléze František Křižík.
Po několik let vznikající rozhovor Vladimíra Škutiny představuje Františka Schwarzenberga a jeho 20. století z pohledu člena významného šlechtického rodu. Zajímavé jsou nejen Schwarzenbergovy názory na vznik československého státu v roce 1918 a vzpomínky na prvorepublikové politiky TGM, Jana Masaryka, Edvarda Beneše, ale i jeho vlastní politické aktivity, do nichž byl zapojen, jako bylo například Prohlášení české šlechty. Kniha je rovněž plná Schwarzenbergrových postřehů a příběhů ze života ostatních příslušníků šlechtických rodů a rodinných historek, jako je tato z kapitoly Roztržitý pradědeček: "František Schwarzenberg rád vzpomíná na svého pradědečka, generála Eduarda Clam-Gallase. To byl ten generál, jak sám říká, co byl vždycky bit. Byl roztržitý. Jednou před bitvou u Jičína za války prusko-rakouské v roce 1866, ještě než šli k Hradci, to vypadalo špatně a generál Clam-Gallas uvažoval, že by bylo nejlepší ustoupit. Jeho pobočník namítal, že by snad bylo dobré povolat rezervy. Pradědeček Clam-Gallas se podivil, že mají nějaké rezervy. Pobočník jej ujistil, že mají. "A kde je máme?", ptal se roztržitý pradědeček. Pobočník mu sdělil, že když o tom excelence ráčila rozhodovat, tak to bylo tak tajné, že ani on u toho nebyl. Proto tedy neví, kde zálohy jsou rozmístěny. "Já už taky ne," pravil rezignovaně roztržitý pradědeček a zavelel k ústupu."
Literární přepis televizního seriálu. Soubor povídek z prostředí motocyklového sportu, věnovaný závodníku Františku Šťastnému, "který", jak se v úvodu říká, "přestal být v motoristickém světě pouhym jménem a stal se pojmem". Příběhy zachycují dramatické okamžiky ztréninku i závodů tohoto závodníka, hovoří o lidské odvaze, statečnosti, vůli a rozumu.
Autoři vycházejí z názoru, že poznání příčin zločinnosti by mohlo vést k prevenci; zajímají je především motivy zločinu, a to jednak ty, jejichž obnažení v kritické situaci by mohlo naší společnosti pomoci (žárlivost, svědomí, nuda, pomluva).
11 kriminálních případů,které se skutečně odehrály,vybraných z pražského kriminalistického archivu.S fotodokumentací a odbornými komentáři Jaroslava Soukupa
Kriminalistický případ s opicí patří do kategorie příběhů z televizní Kriminalistické laboratoře a Kriminalistického archívu a ani jeho groteskní charakter jej z této série nevyřazuje. Antidetektivka je to proto, že jednak nedodržuje ani pravidla, ani styl detektivky a jednak se tváří, jako by tu běželo o onu dosud nevyřešenou makovickou loupež poštovního vozu s miliónem korun, ale přitom o ni ve skutečnosti vůbec neběží. (Vladimír Škutina místo předmluvy, v Praze roku 1967)
Jedná se o neautorizovaný životopis Martiny Navrátilové. Popisuje její trnitou cestu za světovou slávou, kterou jí ztěžovali nevýznamní byrokraté tehdejšího Československa. Kniha končí jejím wimbledonským vítězstvím v roce 1978.
Typický studentský humor, zachycený formou autorových vzpomínek na gymnaziální léta odráží i politické a společenské události doby (válka, rok 1948). Humor v lavicích i za katedrou, ve které se odrážejí i politické a společenské události pohnuté doby.
Soubor článků a reportáží o československém hokeji, uspořádal a vydal v nakladatelství Konfrontace (Konfrontation) Vladimír Škutina bez vědomí autorů. Kniha vyšla v exilu ve Švýcarsku. Je vůbec prvním uceleným materiálem, který pojednává o osudu mistrů světa z roku 1947, které politické procesy zbavily nejen slávy ale i svobody.Uvedené události na dlouhou dobu ovlivnily celý československý hokej. Tato knížečka byla pro českého a slovenského čtenáře v Praze dlouho nedostupná; použili jsme i některých příspěvků již před tím otištěných, jmenovitě v letech 1947/1950 a konečně i v roce 1968, přičemž hlavně máme na mysli osudovou kapitolu "Ztracená léta". Výslovně prohlašujeme, že všechny tyto uvedené příspěvky jsme zařadili bez souhlasu autorů. Nešlo nám o to, abychom předložili exilové veřejnosti dílo, nýbrž výbor jistých dokumentů, které v osudu československého hokeje hrály rozhodující roli. Rozhodli jsme se uspořádat tuto knížečku především proto, že všeobecně platné pravdy nezatajuje jenom Dr. Gut, ale s polopravdami argumentuje dnes většina našich sportovních novinářů - a to všechno samozřejmě zkresluje správný obraz historický, po kterém se jednou lidé budou těžce pídit bez výsledku, nezachytíme-li tuto dokumentaci už dnes. Nejsme spisovatelé, žurnalisté, jsme sportovci. Snažili jsme se v době, kdy Západ se rozhodoval, zda se zúčastní či nezúčastní olympiády v Moskvě, popsat jen část čs. hokeje: Období, které přineslo nejvíc radosti a bylo zároveň sportovním vrcholem pro celou generaci našich hokejistů, ale také životní tragédií pro mnohé z nich, kteří strávili svá nejlepší léta za vězeňskou mříží.
Dvakrát pohřbený Napoleon a Mumifikovaný následník trůnu.Humorné detektivní případy řešené a prožívané dvěma umělci panem Aarem a panem Ralligem.Zemřel Napoleon Bonaparte na Svaté Heleně nebo ne?A co má společného dávný atentát v Sarajevu s atentátem na ropného magnáta?
Pět humoristických povídek ze sportovní minulosti, kdy první cyklisté budili hrůzu u chodců i zvířat, kdy staří páni profesoři krutě pronásledovali průkopníky footballové hry s "hadrákem", kdy první nadšenci lehké atletiky pohoršovali svým nemravným úborem a botami, "z nichž vystupují hřebíky", počestné pány bratry Sokoly a pod.
Kniha autorových osobních zážitků z období politického věznění v letech 1962-1963 ve věznici v Kartouzích. Škutina byl odsouzen za vykonstruované „snížení vážnosti prezidenta republiky“ Antonína Novotného.
S trpkým humorem a satirou, místy groteskně, ironicky a místě s poetickou poťouchlostí vypráví dnes už legendární 'prezidentův vězeň' Vladimír Škutina svou 'auto-komi-krimi' z československých kriminálů v létech 1969 - 1974, kdy byl vězněn pro 'vzbuzování falešných nadějí, pobuřování hromadnými sdělovacími prostředky a snižování vážnosti dr. Husáka' (jak zněl rozsudek). Je to poprvé ve světové literatuře, kdy se spisovatel s takovým filozofickým nadhledem a především s humorem ohlíží na léta strávená v nepředstavitelně krutých podmínkách kriminálu. Knížka, plná 'škutinování', sarkasmu a hlavně typického humoru, při němž vám co chvíli strne úsměv na tváři, vychází s karikaturami Jana Kristoforiho.
Vladimíra Škutinu znají čtenáři od historického jara roku 1968, kdy svými pohotovými rozhovory popularizoval v televizi i v tisku celou řadu význačných osobností - od státníků po umělce. Je autorem více než dvaceti knížek, divadelních komedií, televizních seriálů a revuí, podílel se na několika celovečerních filmech. Jeho dialogy sJanem Werichem a reportáže z věznic, které shrnul do knížky Prezidentův vězeň a Prezidentův vězeň na hradě plném bláznů jsou již dnes pojmem. Zcela z jiného soudku je tato drobná, dalo by se říct až intimně rodinná knížka Rodič v síti. Na první pohled by se mohlo zdát, že v tomto humorném, úsměvném vyprávění o "tenisových dětech" a jejich ctižádostivých rodičích jde jen a jen o legraci, ale úplně tak tomu není. Shovívavý nadhled a milá bezprostřednost, s níž dětská hrdinka představuje malé panoptikum nejrůznějších lidských typů, dává příběhům sžíravý podtext.
Knížka přibližuje textem, fotografiemi i dobovými anekdotami historii pobytu sovětských vojsk u nás. Habent sua fata libelli - i knihy mají své osudy, tvrdili staří Římané. Osud satiry "Rusové opravdu přicházejí" je pitoreskní, komický a bohužel současně i hrůzně tragický. Takto začíná předmluva této knihy a já s nínemohu jinak, než souhlasit. Tato, ač poměrně krátká kniha, nám ukazuje okupaci Československa v roce 1968 z pohledu Vladimíra Škutiny, kdy on a jeho přátelé z Československé svobodné televize neváhali a hned po vstupu "přátelských" vojsk začali s vysíláním z improvizovaných studií po celé Praze. A genius národa, který pochopil, že hlavou zeď neprorazíš, začal tu zeď násilí a fašistické zvůle zvolna a trpělivě podčůrávat - goodreads.com
Kniha o tom, jak Rusové přišli osvobodit od nacistů ČR, a pak si zde nezákonně udělali na pár desetiletí zónu svého vlivu. Popisuje podrobně svobodné vysílání Československé televize v prvním týdnu okupace.
Z dokumentů, novinových článků, pamětí Karla Koželuha a z vyprávění potomků bratří Koželuhů sest. a naps. Vladimír Škutina. Vyprávění o sourozencích Koželuhových, kteří ve 20. a 30. letech proslavili Československo v tenise.
Vzpomínky na poslední televizní seriál, který autor natočil s Janem Werichem na sklonku 60. let. Původní rozhovory o Werichově mládí, jeho divadelním působení i o předválečné Praze jsou střídány vzpomínkami na epizody a průběh natáčení s komentářem politických a společenských událostí z let 1967–1968.
Čtyři povídky kriminální fiction, vycházejících z nebezpečí, že by se při zločinu mohlo zneužít výsledků současné vědy nebo použít vědeckých metod. V první povídce (Zločin na dálku) jde o zneužití eletrosondy, ve druhé (Zločin na Horatiovi) o zneužití zvuku o nízkém kmitočtu, ve třetí (Zločin telefonem) o zneužití telefonu při odstraňování kritického filtru myšlení, ve čtvrté (Zločin pro SS-684) o použití laseru na cestě ke zločinu.. Jaroslav Šikl společně s Vladimírem Škutinou napsali sbírku kriminálních povídek s prvky SF Variace na zločin (Magnet 1970). Kniha vyšla bez uvedení Škutinova jména, neboť spoluautor byl v době vydání z politických důvodů v nemilosti. Podruhé byla sbírka vydána již s oběma jmény na obálce pod názvem Zločin s rozumem (Horizont 1990). Prvkem SF je obyčejně vynález, buď zneužitý k vraždě, nebo sloužící jako důvod ke zločinu.