Aleš Skřivan
1944
česká
nehodnoceno
Mé hodnocení
Cílem publikace je poskytnout ucelený pohled na vývoj vnitřní i zahraniční politiky Japonska v období 1931–1942 od zahájení agrese v Mandžusku v roce 1931 do japonského „blitzkriegu“ v Pacifiku, který zastavila porážka v bitvě u Midwayských ostrovů v červnu 1942.
Publikováno:
1984
ISBN:
23-054-84
Historická studie se pokouší postihnout hlavní rysy velmocenské politiky na Dálném východě a zejména pak americkou politiku v Číně ve válečných letech 1941-1945. Ukazuje americko-čínskou spolupráci před vypuknutím války v Tichomoří, místo Číny v širších vojensko-strategických koncepcích USA i četné krize ve vztazích mezi Čínoua Spojenými státy. Charakterizuje vnitropolitickou situaci v Číně, jednání o "čínské otázce" na káhirské, teheránské a jaltské konferenci i neúspěšnost americké politiky při řešení vnitřních problémů Číny.
Publikováno:
1974
Publikace se zabývá spojenectvím Rakouska-Uherska a Německa v letech před 1. světovou válkou.
Publikováno:
1996
ISBN:
80-7184-081-5
Ještě ve druhé polovině XVIII. století zůstávala podstatná část mimoevropského světa neprozkoumána, v mnoha ohledech přetrvávaly středověké představy, což ovlivňovalo práci kartografii. Obě mapy na předsádce knihy jsou dílem vynikajících tvůrců z počátku XVIII. století a dobře dokumentují stav geografického poznání své doby.Autorem Mapy severozápadní Afriky z roku 1705 je královský kartograf Nicolas de Fer (1646—1720). V jeho době bylo vnitrozemí Afriky prakticky zcela neprozkoumáno, geografové stále ještě vycházeli z antických představ, popřípadě se opírali o informace Arabů. De Ferova mapa je dokladem o přežívání některých mylných představ — například Niger na ní teče kontinentem z východu na západ. Pokroky kartografie v XVIII. století jsou mj. spojeny se jménem Guillauma Delisla (1675—1726), autora Mapy Egypta a Núbie z roku 1707. Právě Delisle v mnohém přispěl ke zpřesnění zobrazení země. Naše publikace je věnována zeměpisným objevům od konce XVIII. století do vypuknutí první světové války. Ohromné rozšíření sumy geografických poznatků v tomto údobí a současné zdokonalení vědeckého zpracování logicky nalezlo odraz ve sféře kartografie, která přinášela technicky stále dokonalejší a obsahově bohatší výsledky. Příloha je sestavena z map jednotlivých světadílů, popřípadě oblastí, takovým způsobem, aby mohla vzniknout alespoň dílčí představa o výsledcích práce kartografů z konce XIX. století i o tom, jak se na jejich mapách odrazil postup poznání dříve neprobádaných končin.
Publikováno:
1988
ISBN:
23-005-88
Více než 11 000 biografických hesel - panovníci, prezidenti, papežové, premiéři, politici, vojevůdci, rebelové, představitelé církví, vědci, mořeplavci, dobyvatelé, vynálezci, spisovatelé, žurnalisté, malíři, sochaři, herci, režiséři, skladatelé, hudebníci, zpěváci a mnozí další, kteří ovlivnili dějiny Evropy.Marie Paulů, Šárka Stellnerová & Šárka Vitáková
Publikováno:
1993
ISBN:
80-85 841-00-2
Kniha nabízí ucelený přehled vývoje evropské politiky od vestfálského míru do vypuknutí první světové války. Autor je vedoucím Semináře dějin mezinárodních vztahů na Ústavu světových dějin FF UK.
Publikováno:
1999
ISBN:
80-902261-3-2
Do poloviny 90. let 19. století byla Velká Británie dominantní mocností na čínské scéně. Čínsko-japonská válka v letech 1894–1895 podstatně změnila situaci na Dálném východě. Poražená Čína nebyla schopna odolávat tlaku zvenčí. Jen s pomocí evropských bank dokázala splácet obrovskou válečnou náhradu Japonsku. Velmoci zahájily boj o koncese a sféry vlivu. Rusko ve spolupráci s Francií začalo razantně prosazovat své politické i hospodářské cíle. Změnami byla ohrožena pozice Velké Británie. Německo začalo rozvíjet aktivitu na Dálném východě opožděně, slabost válečného loďstva ho nutila k opatrnosti. Berlín se zprvu snažil koordinovat svůj postup s jinými mocnostmi. Německu vyhovovala skutečnost, že se ruská pozornost načas primárně soustředila na Dálný východ. Od poloviny 90. let Němci a Britové rozvinuli poměrně úspěšnou spolupráci, především při poskytování dalších velkých půjček Číně a při stavbě železnic. Tato spolupráce však měla své limity. Britové dlouho zastávali názor, že by Čína měla zůstat otevřená volné hospodářské soutěži a ekonomická převaha jim měla zajistit úspěch. V rozporu s tímto přístupem bylo vymezování sfér vlivu, v nichž jednotlivé velmoci uplatňovaly dominantní ekonomickou pozici. Britové pochopili, že zabránit vytváření sfér vlivu nedokážou a důrazně se zapojili do procesu získávání železničních a důlních koncesí, britské banky se podílely na velkých půjčkách Pekingu, Britové požadovali, aby byla jejich výlučnou sférou vlivu uznána bohatá oblast povodí Jang-c’. Důsledkem potlačení „Boxerského povstání“ bylo další oslabení režimu dynastie Čching a zesílení tlaku velmocí. Zájmy Británie ohrožoval tlak Ruska. Londýn nakonec dospěl k závěru, že řešením bude získání spojence na Dálném východě. Tím se po podpisu smlouvy 30. ledna 1902 stalo Japonsko, skončila dlouholetá britská politika „skvělé izolace“. Británie sice získala nástroj vůči ruské hrozbě, ale musela více brát ohledy na zájmy Japonska. Na čínskou revoluci na přelomu let 1911/1912 reagovaly velmoci opatrně. Nakonec vsadily na podporu někdejšího císařského generála Jüan Š’-kchaje, neboť doufaly, že zaručí převzetí finančních závazků císařského režimu. Na Dálném východě nebylo vypuknutí první světové války tak významným mezníkem jako v Evropě, přesto přineslo výraznou změnu konstelace. Pozice Německa byla v krátké době zlikvidována, Velká Británie, Francie a Rusko byly plně zaměstnány válečným konfliktem v Evropě a situace rychle využilo Japonsko k rozšíření svých pozic v Číně.
Publikováno:
2017
ISBN:
978-80-86781-27-3
První kniha z nové edice LIBRI (Historická řada), z pera historika a úspěšného publicisty A. Skřivana, je zasvěcena pohnutým událostem nejen v Japonsku, ale i na Dálném východě a v Tichomoří v letech 1931–1945. Po reformách Meidži (1868) Japonsko urychleně vykročilo nejen na cestu modernizace, ale i územní expanze zaměřené především na území Koreje a Číny. Po čínsko-japonské a rusko-japonské válce stanulo mezi světovými velmocemi a jejího postavení se ještě upevnilo v průběhu 1. světové války, kdy na Dálném východě vzniklo mocenské vakuum. Na prahu 30. let 20. století se pak představitelé říše Vycházejícího slunce rozhodli prosadit své zájmy a nároky na kontinentě silou. Výsledkem byla invaze do Mandžuska v roce 1931, která znamenala začátek japonské války na Dálném východě a poté i v Pacifiku. Její druhá fáze začala útokem do vlastní Číny v roce 1937, vrchol pak představoval útok na Pearl Harbor v roce 1941 a vstup Japonska do války se Spojenci. Cílem knížky je poskytnout ucelený pohled na vnitřní i zahraniční politiku Japonska v tomto období a předložit čtenáři úplný a pokud možno i poutavý obraz vzestupu i pádu říše Vycházejícího slunce až do hořkého konce v srpnu a září roku 1945, kdy země bezpodmínečně kapitulovala.
Publikováno:
1997
ISBN:
80-85983-28-1
Sborník politických dějin Evropy od pádu římské říše do konce třicetileté války
Publikováno:
1995
ISBN:
80-85241-87-0
Autoři poskytují ucelený přehled vývoje mezinárodních vztahů v údobí od vestfálského míru do 1.svět.války.
Publikováno:
1994
ISBN:
80-85241-57-9
Lexikon obsahuje přes 1000 hesel k dějinám novověku. Jednotlivá hesla jsou věnována jak klíčovým událostem obecného významu, tak dílčím záležitostem jako byly války, bitvy, mírové smlouvy, konvence, mezinárodní krize, kongresy a konference, spojenecké svazky, aliance a spolky, spiknutí, povstání, politické strany a hnutí, zastupitelské sbory, církve atd. Lexikon je doplněn jmenným rejstříkem, kde můžete najít základní údaje více než 1100 osob.
Publikováno:
2002
ISBN:
80-86493-06-7
Zámořské objevy od starověku po 19. století. Populárně vědecká práce o objevování neznámých oceánů a pevnin Země se zaměřuje především na události, které měly podstatný význam pro historický vývoj. Autoři vycházejí z objevů antiky, na jejímž odkazu stavěl evropský středověk vrcholícím ,,stoletím velkých zeměpisnýchobjevů’’ a seznamují s osudem mořeplavců a objevitelů v pozdějších dobách 19. století.
Publikováno:
1980
ISBN:
23-118-80
Knížka vymezuje a charakterizuje jednotlivé etapy ve vývoji koloniální expanze Německa a Itálie v letech 1870–1918. Ukazuje pozice velmocí v koloniální politice v období vznikajícího a rozvíjejícího se imperialismu, sleduje vnitropolitický a ekonomický vývoj Německa a Itálie, jejich střetávání se s klasickými koloniálními velmocemia národně osvobozenecký boj v koloniích. 1. vydání
Publikováno:
1977
Publikace zachycuje vývoj druhé světové války v Tichomoří v letech 1942–1945, od první porážky Japonska v bitvě u Midwayských ostrovů až do jeho kapitulace 2. září 1945. Předchozí publikace Cesta samurajů představila úspěšnou velmocenskou agresivní japonskou politiku, jež vyvrcholila útokem na Pearl Harbor a vyvolala tak počátek druhé světové války v Tichomoří, Pád Nipponu představuje další válečné období, v němž došlo k obratu ve válce. Sleduje události na válečném poli v období, v němž japonská armáda císaře Hirohita zaznamenává jednu porážku za druhou, důsledky pro civilní obyvatele Japonska po bombardování velkých měst, nesmělé pokusy japonské diplomacie najít východisko z války, jaderný úder na Hirošimu a Nagasaki. A samozřejmě také úlohu císaře, dvorských kruhů, vojenského velení, jejich vzájemné intriky. V závěrečné kapitole pak svízelnou cestu ke kapitulaci a nakonec její přijetí včetně potrestání válečných zločinců. První vydání.
Publikováno:
1990
ISBN:
80-204-0157-1
Základní vývozní artikl Britů z Číny představoval čaj. Jeho nákup ale museli platit stříbrnými mincemi a neraženým stříbrem, což vyvolalo nerovnováhu platební bilance a nutilo obchodníky hledat komoditu, jejíž prodej Číňanům by tuto nerovnováhu odstranil. Mělo to změnit opium, jehož dovoz se postupně císařský režim snažil zastavit. Zlomová v tomto směru byla opatření z konce třicátých let 19. století, která vyostřila celou situaci, jež v září 1839 vygradovala prvními výstřely. V následné válce Britové bojovali o legalizaci obchodu s opiem, otevření čínských přístavů a rozšíření diplomatických styků. Jejich vojenskou převahu stvrdila mírová smlouva v Nankingu v roce 1842, na jejímž základě mimo jiné získali ostrov Hongkong.
Publikováno:
2019
ISBN:
978-80-7557-210-3
Podle vlastních slov měli autoři knihy nejdříve v úmyslu na několika krizových konfliktech přelomu XIX. a XX. století demonstrovat „soumrak evropského století“, tj. počátek pozvolného sestupu Evropy z dosavadního dominantního postavení ve světové politice i ekonomice. Soumrak evropského století zůstal jedním pólem této práce, ale zároveň se její záběr rozšířil a vyplnil zhruba časový rámec let 1895–1905. Právě v tomto desetiletí vyvrcholilo století, v němž se odehrálo doposud největší zrychlení tempa změn v lidských dějinách, století, v němž průmyslová a technická revoluce podstatně změnily tvář světa.
Publikováno:
1982
Publikace uvádí přehledně dějiny Anglie, Francie, Nizozemí, Čech, Ruska a počátku Spoj. států severoamer., všímá si i všech oblastí umění a vědy.
Publikováno:
1987
Publikace seznamuje s odrazem událostí roku 1968 a s jeho dozvuky na Vysoké škole ekonomické v Praze (VŠE). Hlavní pozornost je věnována ohlasu školy na reformní období, respektive polednový obrodný proces, jak se její pracovníci zapojovali do reformního procesu, jaký byl bezprostřední dopad srpnových událostí na VŠE, a to vše na pozadísouhrnu širšího kontextu politicko-společenského vývoje v Československu v reformním období šedesátých let a v roce 1968. Monografie je dílem autorů, kteří se v rámci širšího výzkumného týmu dlouhodobě zabývají výzku-mem vývoje ekonomického vysokoškolského vzdělávání u nás. Jádro tohoto týmu působí na Katedře hospodářských věd Národohospodářské fakulty VŠE. Publikace byla zpracována nejen na základě studia primárních pramenů ze Spisovny VŠE a Národního archivu v Praze, ale i na základě cenných pramenů získaných od pamět-níků, aktivních studentů VŠE v roce 1968.
Publikováno:
2018
ISBN:
978-80-86781-37-2
Přestože Rakousko-Uhersko nikdy nevybudovalo koloniální říši, mělo své zájmy v některých zámořských oblastech. Jednou z nich byl i Dálný východ, kam obchodníci z habsburské monarchie dorazili již v osmnáctém století. Rakousko přesto bylo ve východní Asii opožděným příchozím. Od konce XIX. století byl Dálný východ jedním z hlavních ohnisek mezinárodního napětí. Dopad na rakousko-uherskou politiku byl spíše nepřímý – pozornost ruského rivala se odvracela od Balkánu. Vídeň však posilovala své zastoupení ve východní Asii, zvažovala vytvoření námořní základny v Číně, podílela se na potlačení Boxerského povstání a získala koncesi v Tiencinu. Pozice monarchie v obchodu s Japonskem se po roce 1900 zlepšovala, úspěchy Škodových závodů před rokem 1914 naznačovaly, že může dojít i k rozvoji obchodu s Čínou. Po vypuknutí první světové války se však Japonsko přidalo na stranu Dohody, roku 1917 tak učinila i Čína. Tím rakousko-uherské angažmá na Dálném východě skončilo. Jaký byl charakter politiky Vídně na Dálném východě? Jak aktivní byly na tamních trzích rakousko-uherské firmy? Na tyto a další otázky hodlá odpovědět naše publikace.
Publikováno:
2014
ISBN:
978-80-86781-23-5