Z antické mytologie vycházejí také povídky ve sbírce Bohové na zemi (Zmatlík a Palička 1925). Kromě několika krátkých povídek obsahuje sbírka delší novelu Ztracený nápěv. Její protagonista, archeolog Molpovský, je přitahován pověstí o lyře Orfeově ukryté na ostrovu Lesbos. Když se na ostrov vypraví, nalezne nejen tisíce let staroulyru, ale dozví se také, že je potomkem eleusinských králů, a je mu umožněno zúčastnit se prastarých mystérií.
Verše dnes již téměř zapomenutého Josefa Šimánka, básníka pohanské imaginace, inspirovaného okultní tematikou. Verše připomínají antickými mýty smyslově opojeného Pierra Louysse. Kniha je vyzdobena dřevoryty Josefa Váchala, doslov o básníkovi napsal Milan Nakonečný, medailon o J. Váchalovi sepsal Ladislav Paseka Horáček.
Titulní román líčí dobrodružné putování dvou přátel Jana a Oldřicha do nitra Indie, kde chtějí navštívit sídlo Řádu smutného zálivu, který je tajným střediskem světového spirituálního hnutí. Řád zároveň koná přípravy zřídit druhé centrum v Praze, neboť Praha je pro to podle starých tradic předurčena. Po nebezpečné epizodě, v níž padnou do zajetí domorodců, žijících v civilizovaném ztraceném světě v džungli, přátelé dorazí do sídla řádu a Oldřich se stává jedním ze zasvěcených, protože zde nalezl dívku svých snů. Kniha je doplněna třemi povídkami. V příběhu Keř Farannův vypěstuje badatel Farannos upíří rostlinu, Dryada je příběh malíře, který zpodobní na svém obraze nymfu, jež ho posléze odvede do světa duchů, a Sokyně je povídka o ženě, která se s pomocí magie zbaví své sokyně v lásce.
V Šimánkových dílech se často objevují prvky fantastiky, vycházející zejména z antické a pohanské mytologie. To je případ románu Háj satyrů (F. Topič 1915), v němž se možná autor inspiroval i knihou Veliký bůh Pan od A. Machena. Mladý archeolog Henry Stacketon objeví při svých výzkumech v Řecku tajemný kus lesa nazvaný Háj satyrů. Háj je obestřen podivnými pověstmi o satyrech, kteří v něm pobývají. Stacketon zde nalezne zasypaný vchod do rozsáhlých podzemních prostor, zasvěcených bohu Panovi, a po plavbě podzemní řekou také najde prastarou antickou věštírnu. Podle nalezených pergamenů postupně dochází ke zjištění, že jeho objev je naplněním prastaré legendy o odvážlivci, který i přes nástrahy bohyně Artemis bude milovat ducha krásné nymfy Chrysis a stane se sám bohem. Téměř se mu podaří proroctví legendy naplnit, avšak není dostatečně opatrný a v závěru je rozdupán rozzuřenými satyry. Háj satyrů je velmi působivou romantickou fantasy, prozrazující autorovo literární nadání a znalosti oboru.
Pokyny všem, kdož překročili chlapecký věk, ať již dnes, nebo před dávnými lety a chtějí si zachovati do pozdního věku nebo znova nalézti svěžest a radost mládí.
Soubor povídek s fantastickými motivy, prvky okultismu a magie. Příběhy jsou zasazeny do kulis staré Prahy, ale také do exotických končin jako Egypt a starověké Řecko. Ve sbírce se prolínají autorovy zájmy v mystice, filosofii, vědě i antické kultuře. Klíčovými prvky příběhů jsou bájné artefakty s magickými vlastnostmi, milostné peripetie, vzdor učedníků proti svým učitelům a především střet smrtelníka s nadpřirozenou, uchvacující postavou, který končí zpravidla tragicky.