Tři sbírky z válečných let (Kamenný most, Vějíř Boženy Němcové, Světlem oděná), ve kterých se básník uchyloval z kalu a špíny všedního dne k pramenům vody živé: domovu a všemu, co ho tvoří - pražským zákoutím stejně jako krásné paní, která z prvních pochopila sladkost této země. 1. vydání
Výbor ke 120. výročí narození a 50. výročí úmrtí malíře českých dětí uspořádal a doslovem doplnil básník našich dětí Jiří Žáček. Kniha plná barevných i černobílých obrázků Josefa Lady je propojena texty, kterými kocour Mikeš přibližuje Pepíka Ladu a ukázky z jeho literárního díla pro děti, ale také Ladovy ilustrace kpoezii Seiferta, Hrubína, Bruknera, Středy, Žáčka, k pohádkám Němcové, Horáka a dalších.
Desátý svazek Díla Jaroslava Seiferta, který vychází v prosinci roku 2004, mapuje autorovu básnickou tvorbu druhé poloviny šedesátých let. Páteř edice tvoří Seifertovy sbírky Koncert na ostrově (1965), Halleyova kometa (1967) a Odlévání zvonů (1967), k nimž je – podobně jako je tomu i u dalších svazků Díla J. Seiferta – připojeno různočtení, jež zpracovává bohatý rukopisný a strojopisný materiál, časopisecké otisky i další vydání těchto tří sbírek. V samostatném oddílu Básní do sbírek nezařazených jsou zcela poprvé otištěny básně z rukopisů, dále pouze časopisecky publikované básně a verše uveřejněné anonymně v srpnu 1968. Svazek s ilustrací Jana Zrzavého na obálce vychází za podpory MK ČR, města Kralupy n/Vlt., Městské části Prahy 3 a společnosti Europapier Bohemia.
Lehce, snadno zapamatovatelné verše pro nejmenší čtenáře, opěvující život mladé jabloně od jara do zimy a obohacující dětskou řeč, obrazotvornost i poznávání přírody.
Výbor českých pohádek. Uspořádal a úvodní báseň napsal Jaroslav Seifert. Kouzelná lucerna - Jaroslav Seifert Jabloňová panna - Karel Jaromír Erben Stěstí hloupého Honzy - Jakub Malý Ospalý Janek - Matěj Mikšíček O Pánu Bohu - Božena Němcová Čertův švagr - Božena Němcová Divotvorný ubrousek - Václav Beneš TřebízskýVo ptáku Chčestí - Jan František Hruška Dvě Mariánky - Josef Štefan Kubín Vo krejčím ha ševci - Jindřich Šimon Baar Kovář Paška - Václav Říha Janeček - Anna Maria Tilschová Panna věčně mladá - Vojtěch Martínek Princezna z kapradi - Karel Schulz Důlní inženýr a zlatá muška - Marie Majerová Velká policejní pohádka - Karel Čapek O ševci Číčovi - Jiří Mahen Kubula a Kuba Kubikula - Vladislav Vančura Jak došel horal štěstí - Karel Dvořáček
Slovenské pohádky a pověsti z pera české spisovatelky Boženy Němcové: O věrném Janovi a O panně Mahuleně. Dobrodružná pohádka o putování odvážného prince a jeho věrného sluhy Jana za Mahulenou do země chamtivého Zlatovlada.
Báseň zachycuje pocity člověka, který vzpomíná na velká vyprávění a na své zkušenosti se slavnými uměleckými díly, jež v něm rozněcovala touhu. Během rozjímání doputuje až ke slavné scéně, kdy kníže Oldřich spatřil Boženu při praní a zamiloval se do ní; vzpomínající po Boženě prahne též. Soukromý tisk k Vánocům a Novému roku 1941.
Nositel Nobelovy ceny za literaturu napsal svou sbírku zpěvné intimní lyriky už jako zralý, zkušený a známý básník v roce 1954. Půvabné vzpomínky na dětský svět a na maminku, která dokázala udělat domov krásným, oslovily nejednu generaci. Prosté a jednoduché verše (např. Maminčina kytice, Mlýnek na kávu, Všední den, Dědečkův pohřeb, Krabice na čaj, Domov... ) opěvují nejen dětství, ale především dobrotu, krásu, práci i únavu maminky a mluví ústy básníka za mnohé z nás. S ilustracemi Jiřího Trnky patří knížka do zlatého fondu české literatury a do pokladnice Albatrosu.
Při knize Na vlnách TSF mohlo se zdát, že i Seifert je vášnivý polykač ohňostrojů, jež zničehonic zaslepují oči a zanechávají po sobě umělecké opojení, v němž mění se fontány jevů v nové a nové fontány básnických slov, jež nedojímají sice tolik naše srdce, ale tím více okouzlují naše smysly, — ale Seifert není v jádře umělec tvořící z životní pěny. Je mnohem víc básník, člověk bloudící, zvolna se ujasňující citlivosti, u něhož krása není projevem svébytným, ale zvolna krystalizujícím na hranách životní zkušenosti. Nepíše autonomní svobodnou poezii, věci nejsou pro něho mravně lhostejnými tvary, báseň není u něho hrou volných představ, naopak. Tento lyrik, jenž přešel od proletářské poezie k čiré hře fantazie ve své třetí knížce, se v posledních letech vrací k poezii kořenící v reálném životě, k meditaci, zahrnující dlouhé pochody jeho vnitřního života, k váhavé osobnostní zpovědi lidského já a jeho poměru ke světu. Tím, že dává lidský obsah formálnímu výboji své poetické periody, vyrostl Seifert v básníka, jenž se našel.
Výbor nejkrásnějších Seifertových milostných veršů, uvedený básní "Sloky milostné" ze sbírky "Samá láska", kreslí citový a erotický profil básníkův a ukazuje obohacující význam lásky v lidském životě. Knížka j doplněna kongeniální kresbou Maxe Švabinského na frontispice
Bibliofilské vydání legendární poetistické sbírky, vycházející souběžně česky a anglicky (v jedinečném přetlumočení Dany Loewy, které jí v roce 1992 přineslo první cenu v překladatelské soutěži pro studenty vypsané Americkým svazem překladatelů ATA), jako připomenutí dvaceti let, jež letos v říjnu uplynou od udělení jediné Nobelovy ceny za literaturu českému autorovi. Kniha vychází v grafické podobě, kterou jejímu prvnímu vydání v roce 1925 vtiskl Karel Teige.
Báseň oslavující krásu zachycenou ve Švabinského grafických dílech – ženské tvary, vlasy, květiny. Bibliofilie, vydáno v roce 80. narozenin národního umělce Maxe Švabinského.
Cyklus deseti básní, které vyjadřují smuteční náladu dní od onoho kalného rána 14. září 1937, kdy zemřel T. G. Masaryk, do dne pohřbu, kdy bylo jeho tělo vezeno Prahou na dělové lafetě.
Krásná užitková kniha, sv. 15. Vyzdobila Ludmila Jiřincová: 1 celostránková, 25 menších kreseb a vigneta vazby. Původní celoplátěná vazba se zlacením, 13,5 x 8,8 cm, 16 dvojlistů.
Známá postava Babičky Boženy Němcové rozehrála autorovu fantazii tak, že básnicky ztvárnil její osobnost, osudy i city, jimiž hořelo i trpělo její srdce, a promítl do nich spisovatelčin trpký lidský a citový úděl. „Noc byla tenkrát bezmála / a Úpa byla rozvodněna. / Volal jsem do tmy jejich jména, / dvě krásná jména, zoufalá.// Té, která byla raněna / a sežehnuta bleskem krásy, / básnířky, která vplétala si / krvavé trní do jména.“ Tak jako v počátečních verších i v dalších slokách celé Písně konfrontuje básník nejednou osud nešťastné Viktorky – jak ho známe z Babičky – s osudem autorky.
Lyrika zachycující atmosféru podzimního času. Obsahuje básně Září, Romance o svatém Václavu, Říjen, Píseň u kamen, Listopad, Podzimní vzpomínka, Česká modlitba. Bibliofilie, Sáňka 4802. Pro přátele Pestrého týdne vydáno k Vánocům 1937.
Verše vybrané z lyriky básníka, jenž sám o sobě vyznal, že "láska k velikým věcem srdce unáší" a ve svých básních shrnul všechno bohatství, štěstí i bolest lidského citu.
Obsahuje Seifertovu báseň o společném mládí obou básníků a dvanáct Bidlových karikatur Františka Halase. Bibliofilie, Bubla 6908. Tištěno jako rukopis ke vzpomínkovému matinée na paměť Františka Halase 13.11.1949 v Divadle hudby.
Výbor básní našeho předního básníka, v nichž se vyznává z lásky k hlavnímu městu, ke svému městu, které nahlíží okouzlenýma očima dítěte, zamilovaného mladíka i starce, který hledí zpět do svého dětství a mládí a do historie města, Praha nahlížená očima básníka. Každá báseň je doplněna o osobité obrazy Ivana Svatoše, který své město miloval neméně, než básník. Paralela mezi slovy a obrazem nechá čtenáře nahlédnout do města umělců a je pobídkou k tomu, aby každý začal objevovat tu svou Prahu, Prahu, kde na koni projížděli králové, Prahu, odkud vládli císaři i Prahu, kde nevšímavě chodíme ulicemi a navzdory mnoha krásám kolem sebe vidíme jenom únavnou šeď všednosti. Tu Prahu, kde vždy na jaře voní šeříky a kde můžeme z mostů číst budoucnost z vltavské hladiny.
Báseň o krásách Prahy, o jejím přehlíženém dědictví a o vzpomínkách na vysněné přeludy dávných králů. Bibliofilie, Bubla 6913. 100 číslovaných výtisků na ručním losínském papíře.
Dvě desítky básní o kouzlu Prahy, její minulosti i dnešku, jsou vybrány z autorovy tvorby od let dvacátých, zejména ze sbírky Praha a věnec sonetů, která až dosud vyšla jen jako bibliofilský tisk. Celostránkové kresby zachycují pohledy na Prahu a náladu jejích zákoutí.
Čtyři básně Jaroslava Seiferta vycházejí jako pamětní tisk u příležitosti 120. výročí narození Edvarda Beneše (1884-1948). Předmluva: Věra Olivová; kresby: Toyen.
Osm dní Zhasněte světla S náručí otevřenou Verše vyjadřují smutek ze smrti T.G.Masaryka, vyjadřují lásku k rodné zemi a českým dějinám. Povzbuzují lid v době válečné a vítají svobodu a Rudou armádu.
Reprint. - Zařadit do ediční řady Skryté moderny „revoluční sborník“ z podzimu roku 1922 by byl anachronismus svého druhu. Nikoliv snad pro časové zaměření, jako spíše pro zjevnou programovost a ambici, s níž se tento dnes již legendární titul stal 1. svazkem edice Devětsil, založené stejnojmenným uměleckým svazem. Proto jsme se rozhodli vydat tento jen vzácně dostupný artefakt jako jistou knižní prémii uvedené řady a zvolili formu důsledného reprintu, doplněného studiemi mladých literárních vědců Tomáše Vučky a Ondřeje Kavalíra. Ti se ve své dvojstudii zabývají hlavně ranou fází teoretické (především Teigovy) i praktické umělecké činnosti U. S. Devětsil. Dostáváme se tedy ke kontextu, v němž se konfrontují perspektivy tzv. proletářského umění, směsi sociálního kriticismu i okouzlení světem, s modernistickými úvahami o poezii, výtvarném umění, kinematografii, funkcionalismu v architektuře ad. Seifertovské všechny krásy světa, originální tresť českého poetismu, jsou reprezentovány v zastoupených básních, Teigově jedinečné grafické úpravě i řadě reprodukcí světového avantgardního umění. Zastoupeni tak jsou autoři jako Jiří Wolker, Vítězslav Nezval, A . M. Píša, Vladislav Vančura, Artuš Černík, Jindřich Honzl, Karel Schulz, Jean Cocteau, Ivan Goll či Ilja Erenburg. – 7. svazek Edice Skrytá moderna. Vychází ve spolupráci s Filozofickou fakultou Univerzity Karlovy v Praze a Centrem pro výzkum české umělecké avantgardy.