Anselm Grün v rozhovoru s Janem Paulasem a Jaroslavem Šebkem. "Setkání s Anselmem Grünem nemusí být pro čtenáře jen setkáním se zkušeným mnichem (jakousi ,cestou do hlubin mnišské duše'), ale může se stát také setkáním se sebou samým," píše v úvodu knížky P. Siostrzonek. Kniha rozhovorů s populárním německým autoremduchovní literatury má dvě roviny. Jednak se čtenář může seznámit s životními osudy A. Grüna, jednak s jeho názory - např. na modlitbu, na význam tradice, na postavení církve v dnešním světě, na vztah církve a umění, víry a humoru, víry a psychologie atd.
Třetí svazek publikační řady Stálé konference českých a rakouských historiků ke společnému kulturnímu dědictví představuje nejdůležitější, často souběžné a mnohdy i srovnatelné vývojové linie v dějinách církví a náboženských společenství v Československu / České republice a Rakousku a zároveň poukazuje na různé aspekty"náboženské proměny" v těchto zemích ve 20. století. Publikace se zabývá jak pnutím mezi náboženstvím a politikou (např. vztahem mezi církví a státem všeobecně, vztahem obou nástupnických států rakousko-uherské monarchie ke Svatému stolci aj.), tak i mezi náboženstvím a moderním národem. Tyto procesy jsou exemplárně představeny na proměně laických a kněžských identit a na vnitřní a vnější recepci nositelů "náboženského kapitálu" v konkrétních církvích a náboženských společenstvích. Současně jsou tematizovány související otázky náboženského vzdělání, resp. i markantní rozdíly mezi Československem / Českou republikou a Rakouskem v této oblasti.
Existuje jen málo osobností české minulosti, jež by byly v kolektivní paměti akceptovatelné napříč společenským a názorovým spektrem a které by se těšily veřejné pozornosti i úctě v nejrůznějších epochách jako panovník Karel IV. Kniha pod názvem Karel IV. stále živý – Odkaz státníka v historiografii a historické paměti přináší i proto jiný pohled na osobnost nejslavnějšího českého panovníka a císaře, než bývá obvyklé. Snaží se zachytit proměnu jeho „druhého života“ v historické paměti české společnosti, konkrétně od počátku novověku až na práh třetího tisíciletí. Publikace cílí jak na odbornou veřejnost, tak na širší čtenářské publikum, které hledá reflexi Karla IV. v politických, kulturních a mediálních diskursech, jež se vyhranily především v 19. a 20. století, a provázely ho obrazy v učebnicích či popkultuře těchto období. Analýza role a dynamiky proměn významu Karla IV. v moderních společenských kontextech představuje jeden z příkladů nových možností, jak uchopit tematiku vzpomínkové kultury či historické paměti. Zároveň nabízí možnost k dalšímu rozvoji badatelského zájmu nejen o druhý život „Otce vlasti“, ale také – v současné době k důležité reflexi národních a duchovních tradic v evropském rozměru.
2. svazek publikační řady Stálé konference českých a rakouských historiků ke společnému kulturnímu dědictví se věnuje složitému a dramatickému období let 1933-1948 z česko-rakouské perspektivy: na jeho počátku bylo zřízení autoritativního „stavovského státu“ v Rakousku, na jeho konci pak převzetí moci komunisty v Československu. Zvláštní pozornost je věnována tehdejším bilaterálním československo-rakouským vztahům, postavení a roli obou států v mezinárodním prostředí a samozřejmě i jejich obnovení po roce 1945. Některé studie se věnují i kontroverzním tématům, která byla v obou zemích v nedávné době živě diskutována (politický režim v Rakousku po roce 1933, odboj a kolaborace v tzv. Protektorátu Čechy a Morava, vyhnání a nucené vysídlení Němců z Československa ve vztahu k Rakousku aj.).
Politické prostředí sudetoněmeckého katolicismu v meziválečném Československu / Kniha Mezi křížem a národem je první českou monografií, která shrnuje dějiny sudetoněmeckého politického katolicismu v meziválečném Československu. Historik a publicista Jaroslav Šebek se v ní věnuje jednak strukturálnímu, ideovému a politickému vývojikřesťansko-sociální strany, jednak aktivitám katolických spolků, jež se sice deklarovaly jako nepolitické, ale zvláště ve 30. letech významně vstupovaly do veřejného prostoru. Zabývá se také otázkami politizace snah o duchovní obnovu, které vedly k postupné nacionalizaci konfesního prostředí. Stranou autorovy pozornosti nezůstala problematika přijímání antidemokratických trendů v katolických kruzích ani téma katolické reflexe nástupu nacistického totalitního systému v Evropě.
Česko-německé vztahy ve 20. století očima katolické církve / Využijme každou příležitost k tomu, aby si lidé konečně odpustili. Přispějme svým dílem ke smíření a odolávejme všem pokusům o znovuoživení nenávisti.“(Apel našich biskupů u příležitosti 60. výročí konce 2. světové války). „Smíření je vždy křehký kvítek. Přiznat vinu není lehké, ale ještě těžší je vinu odpustit… Radikální smíření je možné pouze s Boží pomocí, za přímluvy našich svatých zemských patronů a za pomoci takových lidí, jakým je Miloslav kardinál Vlk.“(Mons. Anton Otte). Kniha odkrývá méně známá fakta a události, jež vedly k tragickému rozchodu Čechů a Němců, ale rovněž následné kroky ke smíření a úsilí o uzdravení způsobených ran. Vysídlení Němců mělo rozměr politický, kulturní i duchovní. Autor si klade závažné otázky: Uměli Němci přiznat svůj podíl viny? Chápou Češi poválečné vyhánění Němců jako bezpráví, nebo jen jako logický důsledek válečných hrůz? Jak začala obnova vzájemných vztahů v dobách komunismu a co tyto vztahy upevňuje po listopadu 1989? Jakou roli sehrál v německo-českém smiřování kardinál Miloslav Vlk? Které smírčí iniciativy slavily největší úspěch u mladých lidí a které u obcí, škol a spolků? Došlo vůbec k uzdravení vztahů, nebo je česko-německé sousedství i nadále ohrožováno jedem nacionalismu?
Život a působení papeže Pavla VI. (1897–1978) by měl znát každý, kdo chce dobře porozumět církvi v dnešním světě. Pavel VI. vedl církev v obtížné době plné proměn. Zažil dvě světové války. Dovedl do úspěšného konce Druhý vatikánský koncil. Vyrovnával se s revoluční atmosférou 60. let a o několik let později s fenoménem terorismu. Sepsal nádherné vyznání víry (Krédo Božího lidu) i kontroverzně přijímanou encykliku (Humanae vitae). Otevíral se ekumenickým snahám, rozvíjel mezináboženský dialog a cíle komunikoval se světovými lídry i s OSN. Záleželo mu na pronásledovaných křesťanech v zemích za železnou oponou, kvůli čemuž volil mnohdy riskantní postupy. Ze srdce miloval našeho kardinála Josefa Berana. Historická črta Jaroslava Šebka a vzpomínky Agostina Casaroliho přibližují i jeho osobní vlastnosti. Jak řekl papež František: "Velikost Pavla VI. září v jeho pokoře."
Druhé, doplněné vydání úspěšné publikace známého historika Jaroslava Šebka, které vychází při příležitosti druhého výročí zvolení Františka papežem, představuje působení a odkaz pontifiků, kteří vstoupili do dění ve dvacátém století a na počátku třetího tisíciletí. Do výběru jsou zahrnuti i dva papežové, kteří svůj úřad sice zastávali ještě v předminulém století (Pius IX. a Lev XIII.), avšak důsledky jejich politiky se promítaly i do věku následujícího. Dvacáté století a současnost jsou zajímavé z hlediska postupné proměny papežů coby monarchů do jejich podoby pastýřské. Navíc nám poslední léta nabídla ojedinělý historický úkaz, kdy se v hektickém tempu odehrávají viditelné změny přímo před našima očima. Před dvěma lety začala psát novou kapitolu moderního papežství dobrovolná rezignace Benedikta XVI. Jeho odstoupení dalo do pohybu bez nadsázky revoluční vývoj, když u kormidla Petrovy lodičky stanul jako jeho nástupce František, papež v mnoha ohledech nevšední. Přestože od jeho volby uplynula poměrně krátká doba, je už nade vši pochybnost zřejmé, že jeho pontifikát ovlivní i jeho nástupce. A právě Františkovu působení je v druhém vydání věnována zevrubná pozornost. X. svazek Edice Český ČAS tak představuje moderní papeže především ve vztahu k dění v evropské katolické církvi. Podstatnou součástí jsou však i kapitoly, zabývající se vztahem Vatikánu a jednotlivých pontifiků k českým zemím. Originální pohled v tomto směru přinášejí zejména materiály z Tajného vatikánského archivu a Historického archivu Státního sekretariátu, které doposud nebyly v české reflexi vztahů s papežstvím příliš zohledněny. Kniha tak přináší nejen obecné, přehledně setříděné informace, ale také nové, aktualizované poznatky a překvapivé souvislosti, díky čemuž poskytne poučení a podněty k zamyšlení jak odborné, tak i široké veřejnosti.
Prečo je náš vzťah k Svätým bratom chladný? Prečo sa k nim nemodlíme? A vôbec, aký je ich prínos pre dnešného človeka? Čo znamenal Velehrad 1985 pre našu slobodu? Nebojme sa znovu ukázať svetu nádej Evanjelia. Drahí čitatelia edície Viera do vrecka, 5. júla 2012 začíname sláviť 1150. jubileum príchodu svätých Cyrila a Metodana naše územie. Keďže solúnskych bratov považujeme za svojich vierozvestcov na oboch stranách rieky Moravy, pripravili sme pre vás v spolupráci s Konferenciou biskupov Slovenska a Českou biskupskou konferenciou špeciálne vydanie, ktoré nám má pomôcť odhaliť význam misie svätých Cyrila a Metoda aj pre dnešného človeka. Tak sa azda každoročný sviatok nezúži len na formálne oslavy a radosť z voľného dňa, ale budeme si môcť uvedomiť svoje korene, načerpať z nich a inšpirovať sa. A tak ako svätí bratia buďme odvážni vo vyznávaní kresťanskej viery a zapáľme európsky kontinent nádejou. Veríme, že reflexia o misii solúnskych bratov z pera otca arcibiskupa Cyrila Vasiľa SJ, ako aj opis udalostí, ktoré sú spojené s významným pútnickým miestom na Velehrade, z pera historika Jaroslava Šebeka vám v tom pomôžu.
Kniha představuje historii kaple svaté Terezie z Lisieux v Praze-Kobylisích, která byla posvěcena 24. 10. 1937 jako součást salesiánského chlapeckého ústavu. Příběh vypráví, co se s kaplí i farností dělo v době 2. světové války a komunistické perzekuce od roku 1950 až po současnost. Historická fakta a vzpomínky účastníků umožníčtenáři projít si pestrých 80 let u Terezičky. Kniha obsahuje bohatou fotopřílohu.
Kniha se zabývá tematikou antidemokratických a nacionalistických tendencí v prostředí českého a německého katolicismu v Československu v meziválečném období. Problematika je zmiňována také ve středoevropském kontextu – především s důrazem na vývoj v Rakousku a Německu. Pozornost se věnuje rovněž papežské politice tohoto období,která svou snahou o ofenzivnější vystupování církve ve veřejném prostoru přinášela mimo jiné konsekvence k postojům katolických kruhů u nás a byla současně konfrontována s nástupem autoritativních a totalitních režimů v Evropě.