Jméno Maryši Šárecké (1890- 1958), české básnířky a prozaičky, by nebylo třeba v první polovině dvacátého století české kulturní veřejnosti představovat. Její knihy byly hojně vydávány a v lidových vrstvách čteny. Autorka, kterou lze v mnohém přirovnat k Vlastě Javořické, by neměla být zapomenuta ani dnes. K tomu nejlepšímu,co napsala, lze jistě počítat i román Pod Svatou Horou. Líčí v něm život v Příbrami a částečně v Praze ke konci 19. století. Kromě rázovitých postav a postaviček, stvořených ve spisovatelčině fantazii, se čtenář setkává i s epizodickými postavami Jaroslava Vrchlického, Václava Beneše Třebízského či Karla Raise. Román zaujme nejen všechny příznivce Svaté Hory, ale i milovníky historie, kteří vědí, že minulost není jen velká politika, ale zejména běžný život "obyčejných" lidí. Na první pohled nám připadají jejich osudy idylické, ale ve skutečnosti jsou těm našim současným tak podobné.
První svůj opus vydala již v roce 1908, a sice drobnou prózu „Stín padl na duši“. Jednalo se o sedm povídek s dekadentními náměty s erotickým podtextem. Knížka se stala malou senzací, protože autorkou na svou dobu odvážných textů byla sotva osmnáctiletá dívka.
Kniha z obsáhlé série kulturních dějin lidstva popisu a přibližuje středověk v Evropě od pádu Říma, přes kulturu slovanskou, rozšíření křesťanství, Karel Veliky, Byzance, rytířský život na hradech, turnuje, Španělsko,středověka města, Itálie, konec rytířství a další místa i zvyky.
Další díl z obsáhlé práce o kulturních dějinách lidstva - renaissance. Od objevení Nového světa, Florencie, rod Borgiů, Francie, reformační Německo, inkvizice, Čechy před Bílou Horou, Turecko, Třicetiletá válka, probuzení severu, Anglie - Stuartovci a mnoho dalších míst a událostí.
Další díl z rozsáhlé serie o kulturních dějinách lidstva - rokoko. Historie anglické slávy, salony velkého světa, kavárna Evropy, Francie, Benátky, mravy rokoka, život na českých zámcích, Rusko, revoluční Paříž a další události i místa.