Docent brněnské Masarykovy univerzity vykládá přístupnou formou metody vyhledávání extrasolárních planetárních soustav a exoplanet,seznamuje s nejnovějšími názory na vznik vesmíru i planet a s mezinárodními projekty výzkumu extrasolárních planet. Zvláštní kapitolu věnuje úsilí astronomů najít planetu, na níž je život. Kniha je provázena černobílými i barevnými obrázky i tabulkami a doplněna přehledem literatury a věcným rejstříkem.
Autor se věnuje dějinám astronomie od jejích starověkých počátků až po nejnovější objevy. Kniha se zastavuje u známých objevů Galilea Galileiho, Mikuláše Koperníka i u vesmírného výzkumu USA a SSSR. Popisuje přistání na Měsíci a další známé i méně známé události, které ovlivnily poznání naší sluneční soustavy. Kalendárium je doplněno řadou barevných fotografií, různými nákresy, tabulkami, grafy a rejstříkem.
Komplexní pohled na vesmír pro široký okruh čtenářů. Kniha je rozdělena do několika kapitol (Slunce, Země, Měsíc, Obří planety, Malá tělíska ve sluneční soustavě... až po Vesmír velkých měřítek) a mapuje na cca 300 vyobrazeních – družicových fotografiích, grafech atd., doplněných i pro laiky zajímavým textem náš vesmírný obzor – od naší sluneční soustavy až po informace o vzdálených galaxiích a černých dírách.
Naučná publikace určená zájemcům z řad laické veřejnosti provází zajímavým a netradičním způsobem po planetách sluneční soustavy (a Měsíci) i po historii jejich objevu a výzkumu. V úvodu každé kapitoly jsou uvedena základní data o planetě a jejím výzkumu, pak následuje podrobnější popis, který ukazuje nejzajímavější místa na planetách a jejich družicích a vysvětluje jejich příčiny. Kniha je doplněna unikátními fotografiemi planet a třemi úvahami o budoucnosti vesmíru.
V roce 1977 dvojice kosmických sond Voyager opustila Zemi, aby prozkoumaly plynné planety Jupiter a Saturn, sonda Voyager 2 také Uran a Neptun. I přes jejich věk jsou tito vesmírní poutníci stále funkční a nedávno překročili hranici naší sluneční soustavy. Kniha popisuje vznik sond, jejich start a příběh cesty kolem planet k neznámým světům.
Z historie mnoha všedních oborů, astronomii nevyjímaje, víme, že cesty k poznání bývají jen žrídkakdy přímé. jsou poznamenány celou řadou omylů, které mohou být v historické době i oficiálním názorem vědy. Takové omyly nám současně říkají, co lidé tehdy znali, čím se zabývali i jak žili. Nechceme se překonaným názorům vysmívat, ale pochopit je. Vždyť takový omyl je vyšším stupněm poznání než předchozí nevědomost – lidé si již určité problémy uvědomili, dokázali je zformulovat a potřebovali je vysvětlit. Je pozoruhodné, že mnohé z těchto omylů přetrvávají v mysli laické veřejnosti i dnes, kdy správné vysvětlení je známé. Nejde však jen o omyly „vědecké“, ale i o rozšířené nesprávné názory lidí při jejich zjednodušeném pojímání zákonitosti vesmíru. Právě na kontrastu mezi omylem a skutečností lze vysvětlit množství problémů lépe než v hotovém uceleném výkladu. Nicméně po přečtení celé knihy získá čtenář solidní přehled i o dnešní moderní astronomii. Současně pozná, že i dnes o dějích ve vesmíru nevíme všechno.
Kniha našeho předního astronoma na základě současného stavu poznání a za pomoci fantazie otvírá pohled do blízké i vzdálenější budoucnosti planety Marsu. Nesázejte se ani o pětník, zda lidé v tomto století poletí na Mars. Určitě se tam vypraví, ale zatím nikdo stoprocentně neví, kdy se tak stane a jak bude taková expedice vypadat.. Kniha nabízí příběh prvního letu pozemšťanů na Mars, který je ještě stále ještě z kategorie science fiction, ale zanedlouho se promění ve skutečnost.
Knížka nás zavede do světa vědy, na mezioborovou konferenci s tématem "Nebezpečí střetu Země s kosmickými tělesy". Toto téma vyvolává již dlouhou dobu mezi vědci různých oborů spory. Střelami, které mohou zasáhnout naši planetu, jsou různá malá i větší vesmírná tělesa, jako jsou planetky či komety.