Kolekce kreseb hradů a hrádků pod názvem COPULI LAPIDUM, tedy hromady kamení, vznikla na základě obsáhlé "Ilustrované encyklopedie moravských hradů, hrádků a tvrzí" doc. Miroslava Plačka, který je také autorem průvodních textů a odborným konzultantem obrazové části. Publikace představuje 48 středověkých opevněných sídel v povodí Svratky a Svitavy a pomocí kresebných rekonstrukcí se snaží čtenářům i návštěvníkům zprostředkovat představu o jejich původní podobě a stavebním vývoji. Součástí publikace je přehledná mapa a kolekce unikátních leteckých snímků, ze kterých je patrnější poloha jednotlivých sídel, jejich zasazení do krajiny i vazba na široké okolí.
Dvojice autorů specialistů-kastellologů (jeden z Moravy, jeden ze Slovenska) přináší vůbec první ucelený výčet a podrobný popis hradů na Slovensku. Kniha koncepčně navazuje na svazky Libri o českých, respektive moravských hradech, přináší úvodní stať o vývoji hradní architektury, abecedně řazený lexikon, je vybavena bohatým ilustračním doprovodem (veduty, plánky, půdorysy, rekonstrukce, dobová i současná fota) a seznamem dosavadní literatury k tématu i jednotlivým lokalitám. V koedici se Slovartem vychází česká i slovenská mutace.
Druhé, opravené vydání nejúplnějšího přehledu středověkých panských sídel na Moravě a ve Slezsku včetně těch, která se do současné doby nedochovala, respektive zůstaly po nich pouze zříceniny či jen základy nebo byla přestavěna na zámky či jiné objekty. Text doprovází množství ilustrací (plánky, soudobá fota, historická zobrazení apod.) a odkazy na literaturu.
V Dodatcích čtenář nalezne na 30 dosud nepopsaných lokalit (Branky, Burgstein, Býkovec u Oslnovic, Dolní Bolíkov, Frýdlant nad Ostravicí, Heroltice, Hodoňovice, Horní Studénky, též Petrov, Hostákov, Hradišťko u Rožnova pod Radhoštěm, Hustopeče nad Bečvou – Doubrava, Jimramov, Kladníky, Kokory, Količín a mnohé další) a zároveň doplňky a dodatky (a to včetně doplnění literatury obecné i k jednotlivým heslům) ke stávajícím lokalitám a také řadu dalších ilustrací a fotografií, včetně leteckých foto vybraných moravských hradů.
Rod erbu vrchních pruhů na cestě k trůnu. Páni z Kunštátu, nesoucí ve svém erbovním znamení tři černé pruhy na stříbrném poli, byli typicky moravským panským rodem, a to jak svým původem (nepředpokládáme u nich jako u většiny ostatní moravské aristokracie příbuzenství s nějakým českým šlechtickým rozrodem), tak i geografickým rozmístěním svých sídel jeho četných větví a pošlostí, s nimiž se setkáváme od 13. století do konce století šestnáctého. Konec konců tuto skutečnost ilustruje i výčet jejich sídel, které jeho příslušníci v průběhu staletí vystavěli či které obývali: Obřany, Kunštát, Bouzov, Lysice, Jevišovice, Bolerady, Lukov, Polná, Lestnice, Plumlov… S jedinou výjimkou, kterou byla větev přesídlivší v polovině 14. století do středočeských Poděbrad, která se pak jako páni z Poděbrad nejvíc zapsala do českých dějin.
Masarykovo muzeum v Hodoníně a město Hodonín připravili k vydání sborník příspěvků z mezinárodní konference pořádané k výročí 780. let od založení města Hodonína. Na konferenci se sešli přední čeští a slovenští mediavelisté zabývající se problematikou zakládání měst ve středověku.
Dějiny města od pravěku do r. 1989 a stručná zmínka o porevolučním vývoji Veselí místo doslovu. Proměny krajiny a osídlení, využití a rozvoj území, společenské proměny, dějiny průmyslu, kulturní dějiny atd. Vydáno k výročí 750 let Veselí nad Moravou,