Jaroslav Pažout
1974
česká
nehodnoceno
Mé hodnocení
Jaroslav Pažout, Kateřina Portman (Lozoviuková) (eds). Skupiny obyvatel perzekvovaných či marginalizovaných z politických, národnostních, náboženských i jiných důvodů v letech 1945–1989 „Chtěný“ či „nechtěný“ obyvatel té či oné země nebyl a není ani v soudobých dějinách abstraktní pojem. Existence občanů druhé kategorie je průvodním znakem nedemokratických režimů, byť s jednotlivci či celými skupinami „nechtěných“ obyvatel jsme konfrontováni i ve vývoji demokratických zemí. Publikace přináší studie věnované nejrůznějším skupinám „nechtěných“ obyvatel v Československu od konce druhé světové války do pádu komunistického režimu. Její první část tvoří zamyšlení Roberta Kvačka nad obtížným postavením německých obyvatel po jejich nuceném transferu z Československa a studie Jana Rychlíka analyzující proměnlivost kategorie československého „(pracujícího) lidu“. Druhý blok tematizuje nelehký osud několika skupin obyvatel, jejichž „chtěnost“ či „nechtěnost“ byla podmíněna především národnostním původem, přičemž při jeho určování často nehrálo roli subjektivní vnímání dotyčného. Nalezneme zde texty popisující situaci německého (Kateřina Portmann), maďarského (Štefan Šutaj), romského (Helena Sadílková) a rusínského obyvatelstva (Dalibor Státník). Jakub Mlynář opírá svůj text o vzpomínání osob židovského původu na holocaust. Ve třetí části se Matej Medvecký zabývá problematikou perzekuce v komunistickém Československu a František Bártík využitím nesvobodných pracovních sil v uranovém průmyslu. Jan Seidl charakterizuje přístup státu i veřejnosti k homosexuálům a Marcela Strouhalová si všímá osudů knih zabavených v poválečném Československu tzv. státně nespolehlivým (především německy mluvícím) osobám. Poslední, čtvrtý blok je vyhrazen textům, které se věnují „nechtěným“ obyvatelům z hlediska didaktiky a filmové vědy. Jaroslav Pinkas reflektuje problematiku identity a s ní spojených hodnot v současném historickém vzdělávání, Petr Bednařík obrací pozornost k českému filmu v období tzv. normalizace a Jan Bárta analyzuje část filmové tvorby Jana Procházky.
Publikováno:
2018
ISBN:
978-80-88292-06-7
"Exponáty byly vybrány ze sbírek a fondů Archivu hlavního města Prahy, Národního archivu, Archivu Národního muzea a Oddělení dějin tělesné výchovy Národního muzea, Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR, z knihovny samizdatové a exilové literatury Libri prohibiti a ze soukromých archivů Josefa Hally a Miloše Šindeláře"--Tiráž
Publikováno:
2008
ISBN:
978-80-86712-62-8
Dopisy občanů představitelům a orgánům Komunistické strany Československa v letech 1988–1989. Předkládaná monografie si klade za cíl přispět k poznání fenoménu dopisů a stížností občanů v komunistických diktaturách i příčin a okolností zhroucení normalizačního režimu na sklonku osmdesátých let v Československu. Její základ tvoří edice čtyř desítek dokumentů – periodických svodek z dopisů adresovaných ústřednímu výboru KSČ a jeho generálnímu tajemníkovi Miloši Jakešovi, resp. ústřednímu výboru KSS a jeho prvnímu tajemníkovi Ignáci Janákovi. Jednotlivé dokumenty jsou opatřeny poznámkovým aparátem, jenž přináší řadu doplňujících informací a s využitím rozsáhlé a dosud opomíjené sbírky dochovaných stížností i podrobněji přibližuje řadu konkrétních kauz. Nedílnou součástí knihy je i úvodní studie, která problematiku dopisů občanů adresovaných stranickému vedení představuje v širším tematickém záběru a delší časové perspektivě, pokrývající celé období takzvané normalizace. Autoři v ní podrobněji analyzují některá z klíčových témat, jako jsou bytová politika, sociální zabezpečení, ekonomické problémy, rozkrádání, politika strany a německé válečné hroby v Československu, a přibližují i stížnosti, které se do svodných informací vůbec nedostaly, neboť překročily proměnlivou hranici „konstruktivní kritiky“ a získaly punc „nepřátelského štvaní“.
ISBN:
978-80-7285-255-0
Publikace je rozdělena do dvou částí. První, zaměřená na období do konce druhé světové války, obsahuje studie věnované postoji komunistické strany k otázce sjednocení levice před VII. kongresem Kominterny konaném v roce 1935, vlivu sovětské propagandy na utváření obrazu Sovětského svazu v meziválečném Československu, dětství a studentským letům Alexeje Čepičky a represím vůči slovenským komunistům v letech 1939-1943. Do druhé, "poválečné" části pak byly zařazeny texty zabývající se rivalitou mezi komunistickou stranou a sociální demokracií v letech 1945-1989, sítí vazeb a způsoby vyjednávání v poúnorové komunistické straně na příkladu kontaktů mezi funkcionáři Krajského výboru KSČ v Brně a Okresního výboru KSČ Brno I v letech 1948-1952, převzetím sovětského modelu sociální správy v Československu v letech 1950-1956 a kulturní politikou vedení komunistické strany v letech 1962-1966.
ISBN:
9788073633509
V pořadí druhá kolektivní monografie projektu "Komunistická strana Československa a bolševismus" navazuje jako 7. svazek na pět sborníků projektu vedeného prof. Zdeňkem Kárníkem "Dějiny KSČ a radikálního socialismu". Publikace je rozdělena do dvou částí. První přináší tři studie: politologickou studii o funkci voleb a volební praxi vkomunistickém Československu, studii o prvních letech Výborů žen zřizovaných při místních národních výborech v roce 1952 jako výraz snahy komunistické strany o novou formu "ženského hnutí" a analýzu problematického vztahu vedení KSČ k sovětské reformní politice v letech 1985-1989. Druhá, obsáhlejší část zahrnuje pět studií slovenských autorů o organizačních aspektech vývoje KSS v letech 1939-1943, o Komunistické straně Slovenska v letech 1945-1948, o podílu KSS a Slovenska na formování první a druhé ekonomické reformy v 50. a 60. letech, o kontroverzním postoji prezidenta republiky a prvního tajemníka ÚV KSČ Antonína Novotného ke KSS v letech 1963-1967 a o situaci v Komunistické straně Slovenska od porážky Pražského jara do nástupu reformního vedení Sovětského svazu v polovině 80. let.
Publikováno:
2012
ISBN:
9788073634407
Komunistická strana Československa sehrála v dějinách Československa významnou roli, po druhé světové válce dokonce klíčovou. Do rukou se čtenářům dostává svazek věnovaný rozmanitým aspektům její činnosti a působení v období tzv. normalizace (1969 – 1989) a v transformačním období na počátku devadesátých let dvacátého století. Kniha není pouze pokusem o komplexnější a kritické shrnutí dosavadního stavu výzkumu o vývoji KSČ v tomto čtvrtstoletí. Jejím cílem je rovněž seznámit odbornou veřejnost a zainteresované zájemce s řadou nových či dosud méně známých poznatků a též nabídnout podněty k zamyšlení či přispět k řešení dosud nezodpovězených otázek.
ISBN:
978-80-200-3174-7
Působení disentu a dalších nonkonformních aktivit ve středoevropských zemích sovětského bloku představovalo faktor, který více či méně přispěl k pádu komunistických režimů. Předkládaná kolektivní monografie představuje souhrnný přehled vývoje opozičních hnutí v Československu, Polsku, Maďarsku a Německé demokratické republice, jejich paralel i rozdílů. Na toto téma nahlíží z různých úhlů pohledu, vedle studií historiků přináší i názory dobových aktérů opozičních a nonkonformních aktivit na tehdejší situaci a také řadu relevantních dobových dokumentů. V prvním bloku publikace nalezneme studie věnované opozičním hnutím v NDR, Polsku a Maďarsku, jejichž autory jsou Tomáš Vilímek, Łukasz Kamiński a Eva Irmanová. Byl sem zařazen také příspěvek Mikołaje Iwanowa o disidentském hnutí v SSSR, a to vzhledem k významu, jaký měl vývoj v této zemi na ostatní komunistické země střední Evropy. Druhý blok přináší texty zaměřené na působení opozice na konci osmdesátých let v Československu. Příspěvek Milana Otáhala je věnován opozičnímu hnutí v českých zemích na konci osmdesátých let, studie Norberta Kmetě paralelně sleduje nezávislé aktivity na Slovensku v téže době. Petr Blažek se zabývá hodnocením činnosti opozice vedením Komunistické strany Československa, Jaroslav Pažout postihy za protirežimní vystoupení v Československu v posledních dvou letech existence režimu a Jiří Suk podstatou Charty 77 a jejím vlivem na podobu Občanského fóra. Publikace obsahuje též přepis dvou pódiových diskusí a čtyři menší edice dokumentů k danému tématu. Publikace je dále doplněna faksimiliemi vybraných letáků, petic, prohlášení a fotografií dokreslujícími občanské aktivity v Československu na konci osmdesátých let.
ISBN:
978-80-7285-166-9
Text knížky nás v autorově úvodu a pak především v rozsáhlém výboru dokumentů seznámí s příběhem organizace, vytvořené za těchto okolností (především) mladými lidmi (hlavně studenty), kteří se snažili i v nepříznivých podmínkách pokračovat v boji proti okupaci – ale nejen proti ní. Organizace, inspirovaná trockismem i jinými levicovými proudy, totiž pokládala i Dubčekovo vedení za nepřijatelnou nadvládu byrokracie, jen mírnější a snad i s lepšími úmysly. Díky tomu byla více imunní vůči iluzím a polovičatostem a přitažlivá i pro radikální odpůrce režimu, kteří přinejmenším dnes tvrdí, že je neinspirovala ani tak radikálně levicová ideologie, jako spíš radikalita odporu. V Hnutí revoluční mládeže byli vedle řady dalších aktivní například Petr Uhl, Ivan Dejmal, Petruška Šustrová, Jaroslav Bašta. Hnutí revoluční mládeže ale rozhodně není významné jen proto. Patřilo rovněž k nemnohým aktivitám, které během dvacátého století rozvíjely v českém prostředí myšlenky svobodomyslné a přitom radikální levice. Myšlenky, kterým se podařilo inspirovat celou řadu společenských posunů (ovšem povýtce spíše v kulturní a myšlenkové než v politické a ekonomické sféře). Hnutí revoluční mládeže publikovalo během relativně krátkého období své existence (rozpustilo se kvůli oprávněnému podezření z policejní infiltrace v prosinci 1969) letáky, sborník teoretických textů a v první řadě svůj manifest, datovaný 2. prosince 1968 a předznamenávající svými názory pozdější (a pochopitelně mnohem propracovanější a i dnes velmi zajímavý) Program společenské samosprávy Petra Uhla a kolektivu. V manifestu hnutí prohlašovalo, že v Československu byla sice provedena socialistická revoluce, jejích výsledků se ale zmocnila vrstva byrokratů, která uchvátila politické panství nad společností a tím změnila socialismus (tedy režim, ve kterém má být jediným vládcem a zároveň vlastníkem výrobních prostředků společnost jako celek) v parodii na sebe sama. Proto byla třeba politická (nikoli sociální) revoluce, která odstraní panství parazitující byrokratické vrstvy a zamění jej za co nejširší lidovou samosprávu, která vytvoří podmínky pro spravedlivou a všechny zahrnující správu společnosti a jejího vlastnictví a zároveň pro co nejširší osobní rozvoj a seberealizaci každého jednotlivce. Tato vize se lišila nejen od mnohých autoritářských konceptů, ale v jiných otázkách třeba také od názorů Egona Bondyho, který se domníval, že byrokracie není pouhou vládnoucí vrstvou, ale vládnoucí třídou se vším všudy (a, že systém, který vytvořila, může být přes všechnu svou odpornost historicky nosnější než západní liberální kapitalismus – což je teze, kterou vzhledem k vývoji v Číně stále nemůžeme pokládat za irelevantní, ovšem za strašidelnou ano). – Můžeme dodat, že je zajímavé, že když v Československu v roce 1989 skutečně došlo k politické revoluci, nepodařilo se zabránit v tom, aby nebyla postupně následována ne společenskou samosprávou, ale novou, kapitalistickou sociální revolucí, spočívající v privatizaci, ne ve skutečném zespolečenštění. Těžiště přínosu Hnutí revoluční mládeže ale nespočívalo v těchto teoretických úvahách, publikovaných v rozvinuté podobě převážně později. Šlo především o apel na veřejnost, aby nerezignovala, neunikala do soukromí a postavila se okupaci čelem. Zároveň je zde pozorovatelný patrný rozpor – hnutí oslovovalo veřejnost, vyzývalo ji ale k zakládání konspiračních buněk, což se ukázalo jako neschůdná cesta pro drtivou většinu tehdejší české společnosti. Je mimochodem velmi zajímavé, že i v hluboce konspiračních podmínkách hnutí usilovalo o maximálně demokratické struktury. Druhým významným přínosem je solidarita, chápaná mezinárodně a nesektářsky. Mezinárodně – proto demonstrace solidarity s vyhošťovanými barmskými studenty. A nesektářsky – proto podpora i těch proudů v opozici, které hnutí tvrdě kritizovalo, pokud se staly oběťmi perzekuce. Tato nesektářská solidarita se stala později jedním ze základů jejich účasti na disentu. Samo Hnutí revoluční mládeže ale stalo i (a především) objektem cizí solidarity - a obětí tvrdých perzekucí. Právě revoluční, konspirativní organizace názorově nonkonformní mládeže se stala ideálním terčem velmi tvrdé režimní represe (coby marginální skupina, u níž se podobně jako z jiných důvodů u ‚vlasatých chuligánů‘ z undergroundu neočekávala přílišná solidarita českého prostředí). Pažout ukazuje na ohromnou mezinárodní solidaritu – od kampaní organizovaných trockistickými internacionálami, protesty akademických hodnostářů a dalších vážených z Berlína (odkud pocházela a kde studovala Sybille Plodgstedt, souzená aktivistka hnutí) až po petice podepsané např. existencialistickým spisovatelem Jeanem Paulem Sartrem, historikem surrealismu Mauricem Nadeauem či anarchokomunistou Danielem Guérinem. Trochu zamrzí, že nevěnoval příliš velký prostor české solidaritě se stíhanými. Pažoutova publikace je především výborem dokumentů, k němuž je připojen komentovaný seznam literatury a pramenů a sedmadvacetistránkový historický úvod. Ten je bezesporu velmi kvalitní, zejména srovnáme-li jej s povrchní prací Pavla Pečínky Pod rudou vlajkou proti KSČ, jíž Pažout o mnoho úrovní převyšuje. Sympatická je i snaha pustit v maximální možné míře ke slovu dobové dokumenty a nechat tím pádem značnou část závěrů na čtenáři. Přesto lze vzhledem k zajímavosti tématu doufat, že autor nezůstane u této publikace (a několika zajímavých článků v různých sbornících) a přijde s rozsáhlejším původním příspěvkem o české radikální levici daného období. Kniha má i rejstřík, který lze u mnoha jiných odborných publikací citelně postrádat. Je velká škoda, že knížka je (pokud je autorovi těchto řádek známo) prakticky nesehnatelná v běžné knihkupecké síti a zájemci si o ni asi budou muset napsat přímo na Ústav soudobých dějin.
Publikováno:
2004
ISBN:
80-7285-044-X
Snaha ovlivnit veřejné mínění – domácí i zahraniční – je přirozeným cílem každého režimu, který se prostřednictvím propagandy snaží jednak o svou legitimizaci a prosazení vlastních cílů, jednak o potření skutečných i zdánlivých protivníků. Také Československo bylo ve svých dějinách vždy arénou i předmětem informačního boje mezi různými vnitřními i vnějšími politickými silami a ideovými směry. Markantně se to projevilo i v prvních letech po skončení druhé světové války, kdy se rozhodovalo o budoucí podobě státu, a především po únoru 1948, kdy se komunistický režim snažil upevnit a posléze i udržet své pozice též prostřednictvím mohutného propagandistického působení. Do informačního boje se samozřejmě zapojili i odpůrci komunistického režimu. Publikace si klade za cíl přispět ke zkoumání tohoto důležitého tématu. Příspěvky se zabývají problematikou propagandy obecně i dílčími problémy. Jedna z kapitol se věnuje také možnostem aplikace daného tématu pro didakticko-pedagogické účely a propagandě ve filmu. Vedle obrázkových příloh k jednotlivým článkům obsahuje kniha faksimile šestnácti propagandistických a osvětových plakátů z první poloviny sedmdesátých let.
Publikováno:
2014
ISBN:
9788087912102
Po listopadu 1989 se historický výzkum období let 1948–1989 soustředil převážně na odkrývání mocenských mechanismů fungování monopolní vlády komunistické strany, především pak na politicky motivovanou perzekuci. Toto směřování vedlo občas k přílišnému zplošťování pohledu na čtyři desítky let existence komunistického režimu. V poslední době do popředí badatelského zájmu stále více vstupuje problematika každodenního života a proměny životního stylu. Objektem odborného zájmu se tak ve větší míře stává „obyčejný“ člověk se svými běžnými starostmi. Zvýšený zájem o dějiny každodennosti je zřetelný i u laické veřejnosti. K hlubšímu poznání tématu by měla přispět i tato publikace, rozčleněná na tři celky. První část tvoří příspěvky Roberta Kvačka, Martina France a Jana Rychlíka, zabývající se problematikou každodennosti obecně. Druhý blok obsahuje případové studie Petra Bednaříka, Zuzany Beňuškové, Alžběty Čornejové, Michala Ulvra, Miroslava Vaňka a Petra Kopala, které sledují některé dílčí aspekty každodenního života v komunistickém Československu, konkrétně vliv médií, fenomén podnikových rekreací, vývoj automobilismu v Československu a USA a kulturní aktivity mládeže v období tzv. normalizace, nalezneme zde i sondu do profesní každodennosti barrandovského filmaře. Téma je vděčné i z didaktického hlediska, neboť může u žáka či studenta vyvolat větší zájem o sledované období. Této problematice je věnován závěrečný blok, jenž zahrnuje studie Jaroslava Pinkase a Kamila Činátla.
Publikováno:
2015
ISBN:
978-80-7494-250-1
Ve 20. století se značná část inteligence, a to zdaleka nejen české a slovenské, nechala unést vizí spravedlivé společnosti sobě rovných lidí a dala se do služeb komunismu, který tuto utopickou představu budoucího uspořádání mezilidských vztahů nabízel. Příslušníci inteligence tak ve velké míře podlehli ideologii, jejímž jménembyly napáchány mnohé zločiny, navzdory tomu, že by díky svému vzdělání a rozhledu měli být odolní vůči sice svůdným, nicméně nerealistickým a ve své podstatě nebezpečným idejím. Na otázku, proč tomu tak bylo, se snažili a snaží odpovědět bývalí stoupenci tohoto hnutí, kteří se s ním dříve či později rozešli. Toto téma je však též relevantním a důležitým předmětem odborného zkoumání, k němuž má přispět i předkládaná publikace. Její první část tvoří příspěvky věnované problematice intelektuálů a jejich vztahu ke komunistické straně a jí nastolenému režimu, a to i v mezinárodním kontextu. Druhý blok obsahuje studie vztahující se k jednotlivým osobnostem, významným komunistickým intelektuálům. Poslední blok je vyhrazen příspěvkům zabývajícím se možností využití daného tématu pro didakticko-pedagogické a popularizační účely.
ISBN:
978-80-87211-93-9
Podtitul: Studentské hnutí v šedesátých letech 20. století. Autor ve své knize paralelně sleduje vývoj západoevropského a československého studentského hnutí v šedesátých letech 20. století. Svůj výklad rozčlenil do čtyř částí. V první se věnuje obecným společenským příčinám poválečného levicového studentského radikalismu v západní společnosti, jeho ideovým zdrojům a předchůdným formám. Posléze mapuje reálný průběh studentského protestního hnutí v hlavních západních zemích. Po kulminaci studentských protestů v roce 1968 sleduje pozvolný rozpad hnutí, jakož i jeho transformovaný vliv na další vývoj společnosti. Za touto kapitolou následuje exkurz věnovaný studentskému hnutí v Polsku a Jugoslávii.
Publikováno:
2008
ISBN:
978-80-7260-186-8
Názory a vzpomínky šestadvaceti členů Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných (VONS) jsou v knize doplněny mnoha fotografiemi a dokumenty. Historici Petr Blažek a Jaroslav Pažout diskutovali s účastníky VONS 19. října 2007 v bytě Kamily Bendové na Karlově náměstí v Praze. Místo to bylo vskutku symbolické, neboť právě zde členové VONS v dubnu 1978 přijali své základní prohlášení. Diskuse byla rozdělena do čtyř tématických celků. První byl věnován okolnostem vzniku VONS a jeho působení do zásahu moci proti jeho členům v květnu 1979. Druhý pak praktickému působení výboru a organizaci jeho práce. Třetí blok byl zaměřen na represi proti členům výboru, zejména ze strany Státní bezpečnosti. Závěrečná část pak byla orientována na působení VONS po roce 1989. Zajímavé svědectví o významné kapitole českého historie zde zazní například z úst Václava Havla, Petra Uhla, Anny Šabatové, Petrušky Šustrové, Václava Malého, Zbyňka Hejdy, Kamily Bendové a dalších. Součástí knihy je CD, na němž jsou všechna čísla časopisu Informace o Chartě 77 (Infoch) od roku 1978 do roku 1992. Infochy mimo jiné obsahují i všechna sdělení VONS. Výbor na obranu nespravedlivě stíhaných (VONS) založila 27. dubna 1978 skupina signatářů Charty 77, kteří se rozhodli, že budou sledovat případy policejní a justiční svévole. Zaměřili se na kauzy osob trestně stíhaných či vězněných za projevy svého přesvědčení. Postiženým pomáhali se zajišťováním právního zastoupení, zprostředkováním finanční a jiné pomoci. Při dodržení všech právních formalit se také obraceli na československé úřady a žádali je o nápravu. Příloha: CD – Informace o Chartě 77 (Kompletní soubor Infochů (1978 – 1992)
ISBN:
978-80-904015-2-5
Tematická edice připravená v rámci projektu Dokumentace osudů aktivních odpůrců nacismu, kteří byli po skončení druhé světové války postiženi v souvislosti s opatřeními uplatňovanými v Československu proti tzv. nepřátelskému obyvatelstvu, přináší rozmanité typy písemných pramenů, jakými jsou plakáty, letáky, vyhlášky, úřední zprávy, průkazy, novinové články, soukromá podání apod.
ISBN:
978-80-86712-66-6
Nucené pracovní nasazení českého obyvatelstva Protektorátu Čechy a Morava pro válečné hospodářství Třetí říše (1939-1945).
ISBN:
978-80-87271-39-1
Druhá světová válka přinesla milionům lidí utrpení, svým rozsahem i formami v dějinách dosud nepoznané. Tažení nacistického Německa a jeho spojenců a z něj vyplývající okupace řady zemí doprovázená mnoha brutálními projevy vyvolala potřebu vyrovnat se s tímto obdobím, vypořádat se s válečnými zločinci, ale i s domácími zrádci a kolaboranty, byť hranice mezi kolaborací a rezistencí byla často tenká. Publikace si klade za cíl přispět k poznání procesu poválečné retribuce, který představuje velmi komplikované a často i bolestivé téma. Zabývá se jeho mezinárodními konsekvencemi, aplikací retribuce vůči národnostním menšinám a jejím průběhem ve vybraných regionech i reflexí ve filmové tvorbě.
ISBN:
978-80-7516-013-3
Postihy odpůrců režimu byly stabilní součástí politiky Komunistické strany Československu po celé období tzv. normalizace. Poměrně značného množství lidí se dotkla i trestněprávní perzekuce, která stála na vrcholu represivních opatření režimu vůči nepohodlným občanům. Právě tomuto tématu je věnována publikace Jaroslava Pažouta. Její první obecnější kapitola sleduje, jaké podoby měla a jakým způsobem se proměňovala trestněprávní perzekuce v dvacetiletí existence normalizačního režimu. Základ práce pak tvoří následující kapitola rozdělená do deseti samostatných podkapitol. Ty jsou věnovány jednotlivým protirežimním aktivitám v Československu a jejich trestněprávním postihům, které jsou dokumentovány na řadě kauz. Sledována tak je trestněprávní perzekuce za šíření protirežimních písemnosti a letákové akce, vydávání a šíření samizdatu, nezávislé náboženské a kulturní aktivity, petiční hnutí, protirežimní demonstrace, verbální projevy, odpírání vojenské služby, trestněprávní perzekuce spojená s výkonem trestu odnětí svobody a ochranného dohledu a trestní postihy za konflikty s veřejnými činiteli a za použití či plánované použití násilí při protirežimních aktivitách. Práce je založena na důkladném pramenném výzkumu především soudních a vyšetřovacích spisů i mnoha dokumentů opozičního původu uložených v prvé řadě v knihovně samizdatové a exilové literatury Libri prohibiti. Stranou pozornosti samozřejmě nebyla ponechána ani existující odborná literatura či tiskem vydané prameny, využita byla i svědectví pamětníků.
Publikováno:
2017
ISBN:
978-80-7285-205-5
Protektorát Čechy a Morava, Slovenská republika, Říšská župa Sudety a další odtržená československá území v letech 1938/39–1945 Předkládaná publikace si klade za cíl přispět ke komparaci politického, hospodářského a sociálního vývoje v různých částech československého území od rozpadu společného státu v březnu 1939, resp. v případě území odtržených od Československa mnichovskou dohodou a vídeňskou arbitráží od podzimu 1938, až do skončení druhé světové války. Vedle obecnějších shrnujících textů pro jednotlivé oblasti v ní nalezneme studie k arizaci v protektorátu (průmyslové podniky, kinematografie) a na Slovensku či k postavení žen pracujících v protektorátním průmyslu a slovenských dělníků. Kniha obsahuje též studie věnované filmové reflexi daného tématu a možnostem jeho didaktického zpracování.
Publikováno:
2019
ISBN:
978-80-88292-51-7
Výbor na obranu nespravedlivě stíhaných (VONS) byla nezávislá iniciativa kladoucí si za cíl sledovat případy osob, které byly trestně stíhány nebo vězněny za projevy svého přesvědčení či které se staly oběťmi policejní a justiční zvůle, seznamovat s těmito případy veřejnost i úřady a postiženým osobám pomáhat. O jednotlivých kauzách vypracovával výbor sdělení; od svého založení v dubnu 1978 do konce roku 1989 jich vytvořil celkem 1125. Co všechno se z nich můžete dozvědět? Předkládaná publikace představuje první kritické vydání těchto dokumentů.
ISBN:
978-80-200-2388-9