Kniha uvádí čtenáře do Ameriky prezidentské administrativy Ulyssese Simpsona Granta, do období bezprostředně následujícího po občanské válce. Jsou to léta posledních indiánských válek i velké vlny přistěhovalců a osídlování amerického západu a nevídaného průmyslového rozvoje.
Abecedně seřazená encyklopedie obsahuje současné i historické státní útvary na území Ameriky, a to včetně tabulek vládců domorodých říší, prezidentů, císařů, místokrálů, guvernérů...
Populárně vědecká studie sleduje životní osudy význačného mexického politika a státníka indiánského původu. Vypráví o Juárezově dětství, cestě za vzděláním a o politické činnosti ve funkci guvernéra a prezidenta. V širších historických souvislostech hodnotí Juárezovu účast v občanské válce a význam jeho pokrokových reforemnejen pro Mexiko, ale pro celou Latinskou Ameriku.
Stručný přehled života a díla revolucionáře, publicisty, básníka a diplomata připomíná velkou postavu politických a kulturních dějin Kuby 19. století. Seznamuje s radikálními myšlenkami Martího, jež tak hluboce ovlivnily další revoluční vývoj na Kubě, s jeho organizátorskou činností i důsledným bojem proti španělskému kolonialismu. Hodnotí jeho rozsáhlou publicistickou práci a dosud živé básnické dílo. 1. vydání.
Nový pohled na poslední indiánské války na základě studia aktuálních amerických historických prací. Autor podrobně vylíčil příčiny a průběh střetnutí a bitev, výstižně popsal prostředí i významné postavy. Jedná se o nové, podstatně přepracované, vydání knihy, která vyšla pod názvem Poslední indiánské války.
Početný kolektiv autorů-odborníků včetně těch, kteří dlouhodobě působí na zahraničních univerzitách a ústavech, napsal pod vedením redakce Orientálního ústavu AV ČR více než 500 životopisných hesel s obsáhlou bibliografií, počínaje středověkými učenci a konče soudobými specialisty výše uvedených oborů, ať již jde o jazykovědce, historiky, etnografy či literární vědce a překladatele. Slovník však obsahuje i hesla umělců, spisovatelů či cestovatelů, jejichž dílo bylo těmito exotickými oblastmi ovlivněno či naopak zprostředkovávalo kulturní poselství Orientu, Afriky či Latinské Ameriky českému publiku.
Práce českého odborníka na dějiny iberoamerické oblasti představuje ve stručném přehledu Kubu, její dějiny a současnost. Autor popisuje v krátkých kapitolách historii země - předkolumbovské kultury, příchod Španělů (1492), conquistu a kolonizaci země, boje za samostatnost a nezávislost i Castrovu Kubu současnosti. Stručný text vyzdvihuje i řadu významných osobností, které zasáhly do osudů země zejména v průběhu posledních dvou staletí. Na závěr je připojena kapitola o česko-kubánských vztazích, dále základní informace pro české turisty, bibliografická poznámka a přehledné encyklopedické heslo.
Kolektivní monografie Las relaciones entre Europa Latina y América Latina 1945–1989 přináší studie patnácti českých a zahraničních autorů, kteří se zabývají vztahy střední Evropy a Latinské Ameriky v období studené války. Celý text je svědectvím proměny v důrazu studia studené války v posledních letech. Tradičním objektem zájmutohoto období byly vztahy mezi USA a SSSR; dnes se zájem přesouvá na problematiku vzájemných vztahů států či celých regionů z táborů obou supermocností, v daném případě evropských vazalů Sovětského svazu a Latinské Ameriky. Z pochopitelných důvodů je věnována velká pozornost vztahům střední Evropy a Kuby, která se stala po roce 1959 sovětským předmostím na západní hemisféře.
Pocházela z chudých poměrů argentinské provincie, ve škole vynikala jenom v recitaci. V patnácti letech odešla z domova a zamířila do hlavního města země, kde začínala jako herečka druhořadých rolí. Široce známou se stala díky účinkování v rozhlasových hrách, jako celebrita se účastnila charitativních akcí, kde se seznámila s jedním z představitelů vojenského režimu Juanem Domingem Perónem. Po dvou letech se stala jeho manželkou a absolvovala s ním kampaň před prezidentskými volbami vrcholící vítězným vstupem do prezidentského paláce. Nikdy neměla žádnou oficiální státní funkci, dosáhla však vlivu jako žádná žena předtím v argentinské historii. Otevřela tak cestu do vysoké politiky nejen ženám v Argentině, ale v celé Latinské Americe, kde se stala, a dodnes zůstala, symbolem levé části politického spektra.
Jedna z nejkratších a pro vítěze nejskvělejších válek v historii nerozhodovala jen o ziscích či ztrátách přímých účastníků – Španělska a Spojených států amerických. Významně ovlivnila i osudy bývalých španělských kolonií – Filipín, Portorika a především Kuby. Na tomto střetu nebyl však zajímavý pouze jeho výsledek, ale také cesta, jež vyvrcholila v dubnu 1898 americkým ultimátem. Samotnou válku pak rozhodla dvě střetnutí na moři. Americké válečné lodě potopily u Manily a u Santiaga plavidla španělská, což znemožnilo Španělům zásobovat koloniální oddíly a Madrid musel požádat o příměří. Pozemní bitva u Santiaga byla jen potvrzením této reality. Bleskové vítězství americké armády a námořnictva pak umožnilo Spojeným státům vstup na světovou scénu v roli velmoci, zatímco pro poražené Španělsko to znamenalo ztrátu i posledních zbytků lesku jejich někdejšího zaoceánského koloniálního panství.
Šestého března 1836 zaútočily čtyři tisíce mexických vojáků na bývalou misijní stanici Alamo. Všichni obránci při obraně pevnůstky zahynuli a jejich smrt se stala mementem pro stovky příslušníků milice Texasanů, kteří připravili po několika týdnech vítězům od Alama s pokřikem „Pamatujte na Alamo“ u San Jacinta těžkou porážku. Bitva znamenala konec přináležitosti Texasu k Mexiku a stala se symbolem nezávislosti a součástí mýtu, který trvá dodneška. Ohlas pokřiku Texasanů od San Jacinta pak zněl opakovaně v průběhu 19. i 20. století, kdy střídaly slovo Alamo další výrazy, srov. například tituly amerických novin v únoru a březnu 1898 „Pamatujte na Maine“. Mýtus Alama, jehož součástí byly odkazy na smrt nevinných žen a dětí povražděných po dobytí misie či pevnůstky vítěznými Mexičany přetrvával i v seriózní literatuře až do druhé poloviny 20. století, kdy mexičtí a američtí historici rekonstruovali skutečný průběh bitvy.
Publikace přináší stručný přehled historického vývoje jedné ze zemí střední Ameriky od nejstarších dob po současnost. Dějiny Panamy, zemí představující "most" mezi Střední a Latinskou Amerikou, popisuje autor od nejstarších dob předkolumbovských civilizací, zmiňuje dobu kolonizace, vyhlášení nezávislosti země a nejaktuálnější historii v 2. pol. 20. stol. Vzhledem ke strategické poloze země jako spojnice Atlantiku a Pacifiku věnuje autor zvláštní pozornost okolnostem a průběhu výstavby Panamského průplavu, jakož i problematice správy průplavového pásma.
Studie sleduje nástup mladého amerického imperialismu na Kubě koncem 19. století. Seznamuje se situací Kuby v 1. polovině 19. století, s reformním hnutím, které vyústilo v první válku za nezávislost a s jejími hospodářskými a politickými důsledky. Zabyvá se druhou válkou za nezávislost, okupací Kuby americkou armádou a rostoucím odporemradikální složky kubánské revoluce proti politice USA.
Od počátku anglické kolonizace Ameriky představoval jeden z jejích charakteristických rysů neustálý posun hranice k západu. Když dospěli v polovině osmnáctého století hraničáři téměř na dohled španělských a francouzských kolonií a jejich postupu hrozilo zastavení, doznal atlantický svět kardinální změny a před britskými osadníky se otevřely nové horizonty. Válka za nezávislost pak tuto skutečnost jen potvrdila a v roce 1787 mohl formulovat Thomas Jefferson myšlenku vytvoření celokontinentální federace. Jednou z podmínek realizace bylo nalezení cesty napříč severní Amerikou v oblasti řek Mississippi a Missouri a byl to právě Jefferson, který po koupi Louisiany vyslal v roce 1804 na západ Lewisovu a Clarkovu výpravu s tímto cílem. Během dvouletého putování se expedice úspěšně zhostila svého úkolu a otevřela severní pláně, Skalisté hory i Kalifornii s Oregonem nejprve lovcům kožešin a později i standardní kolonizaci.
Amerika 19. stol. a její politická doktrina ve vztahu k okolním státům. Válka proti Mexiku jako součást hospodářské a politické expanze USA. Americká a mexická společnost 19. stol. Dominantní postavení USA v regionu (Monroova doktrina). Pronikání amerických kolonistů na území Mexika (Texas, Nové Mexiko, Kalifornie) ve 20.- 30. letech 19. stol. Opatření mexické vlády proti přistěhovalectví. Konflikty mezi přistěhovalci a orgány státní správy. Vyhlášení samostatnosti Texasu a jeho snaha o připojení k Unii. Vítězství expanzionistických politických kruhů v USA a válka. Její průběh a důsledky. Obrovské územní ztráty poraženého Mexika.
Podivuhodné příběhy světových dějin II. Volné pokračování svazku, který tak zaujal čtenáře všech věkových kategorií, přináší 14 příběhů od starověku až po skončené 20. století. Příběhy slavných postav světové historie otevírají osudy egyptského panovníka Thutmose III., královny Hatšepsut a nejznámější básnířky starého Řecka Sapfó, pokračují dramatem franckých královen Fredegundy a Brunhildy, jejichž sváry stály život téměř desítku panovníků, osudy hraběte-intelektuála Tomáše Akvinského, později svatořečeného. Ale naleznete zde i anglické panovníky Alžbětu I. a Jakuba I., kteří prosluli množstvím svých oblíbenců a milců, španělské královny různých historických dob i životních osudů - Isabelu Katolickou a Isabelu II., někdejšího rakouského kancléře K. V. I. Metternicha a jeho tři manželky či životní drama „nejnevhodnějšího“ z amerických prezidentů U. S. Granta, právě tak jako životní peripetie protagonistů světové politiky 20. století - italského duceho Benita Mussoliniho, legendárního vůdce poválečné Jugoslávie Josipa Broz Tita a Mao Ce-tunga a jeho třetí manželky, šedé eminence čínské kulturní revoluce, herečky Ťiang Čching.
Dva naši přední amerikanisté přinášejí čtivě psané dějiny světové velmoci zahrnující počátky původního osídlení, objevitelské plavby, první bílé kolonisty, vznik proslulých dvanácti novoanglických osad, jejich osamostatnění, připojení francouzských a španělských území, indiánské války a dobývání Západu, válku Severuproti Jihu, cestu k prvořadému mocenskému postavení. Kniha je dovedena až k reakci americké společnosti na útoky 11. září 2001.
Podtitul: Sedmiletá válka v Americe Průběh sedmileté války ve francouzských a britských koloniích v Americe a počátky zrodu samostatné zámořské velmoci. Britská a francouzská koloniální politika v severní Americe v 17. a 18. stol. První osady a kolonisté. Ohlas evropských mocenských střetů na americké půdě (válka o dědictvíšpanělské). Sedmiletá válka. Porážka Francie a ztráta Kanady. Postupný úpadek vlivu evropských velmocí v Americe. Počátky emancipace provincií.
Kniha není pouze historií občanské války ve Spojených státech. Velmi zevrubně probírá "nevojenské" stránky krvavého knofliktu, který více než před sto lety upoutal pozornost světové veřejnosti, jímž navíc skončila závislost Spojených států na Evropě a její výsledek poznamenal celé světové dějiny pro celé následující století. Tato občanská válka byla katalyzátorem řady procesů, které by se jinak těžko udály. Snad k nejzávažnějším náleží zákon o domovinách, podepsaný Abrahamem Lincolnem, který je dodnes charakterizován jako nejdůležitější zákon amerických dějin. - Doslov Svatoslava Raková. První vydání.
Z dějin amerického kontinentu přitahuje stálou pozornost vztah mezi Indiány a bílým obyvatelstvem, kromě jiného tvořící součást historie tzv. Divokého západu. Indiánské války sedmdesátch a osmdesátých let devatenáctého století byly završením procesu, jenž začal už objevením Ameriky. Velká siouxská válka, jejíž součástí bylabitva u Little Bighornu, kde utrpěla americká armáda největší porážku v bojích s Indiány, je názornou ukázkou způsobu válčení malé ztráty na životech, ale dalekosáhlé změny pro poražené.
Když opouštěly v lednu roku 1826 španělské oddíly svoji poslední pevnost na americkém kontinentě, zůstaly Španělsku na západní hemisféře dvě kolonie – Kuba a Portoriko. Důležitější byla Kuba, jíž Madrid také věnoval větší pozornost. Vyšel dokonce vstříc některým ekonomickým požadavkům kreolské elity, v politické oblasti však nehodlal ustupovat a výsledkem bylo anexionistické hnutí s programem připojení Kuby k USA. Tato hrozba přivedla Španělsko k novým slibům kreolské společnosti, aniž by je vláda v Madridu skutečně splnila. Výsledkem bylo povstání v říjnu roku 1868. Zasáhlo celou východní část Kuby a trvalo deset let. První válka za kubánskou nezávislost skončila vyčerpáním obou stran a kompromisem, který neuspokojil ani jednu ze stran. Stoupenci nezávislosti reagovali novým pokusem o povstání, Maličkou válkou, která rychle skončila jejich porážkou. Od začátku devadesátých let pak připravoval José Martí v americkém exilu další válku. Propukla v únoru 1895, a třebaže Martí padl hned na jejím počátku, nebylo Španělsko schopno stoupence nezávislosti po tři roky porazit. Válka zase znamenala rozvrat ekonomiky, který silně poškozoval obchodní zájmy Spojených států. Jejich tlak na Španělsko vedl ke krátké americko-španělské válce v roce 1898, jíž skončila španělská přítomnost na ostrově. Americký zásah tak ukončil třetí válku za kubánskou nezávislost způsobem, který výrazně poznamenal americko-kubánské vztahy po celé následující století.
Publikováno:2016
ISBN:978-80-7557-021-5
Žánry autora žánry ze všech knih autora
Štítky publikací z knih autora
Na tomto webu používáme cookies pro personalizaci reklam a analýzu návštěvnosti.