Jan Němeček
1963
česká
nehodnoceno
Mé hodnocení
2. část cyklu: České křižovatky evropských dějin. - Hledání východisek. První část, „Československo v evropské politice 1933–1948“, se zabývá postavením Československa v Evropě a také komparací jeho role s ostatními menšími evropskými státy. Ve druhé části, „Mocenské a ideové transformace v Československu 1933–1948“, jsou zkoumány proměny politického a ideového spektra jednotlivých národních prostředí v 30. letech, během 2. světové války i po ní až do etablování komunistického totalitního systému v roce 1948. Ve třetí části „Československo ve světovém hospodářství před a po druhé světové válce“ je zkoumáno místo československé meziválečné ekonomiky v Evropě a její výkonnost, válečný systém řízeného nacistického hospodářství v Protektorátu Čechy a Morava a poválečná hospodářský rekonstrukce v obnoveném Československu 1945-48.
Publikováno:
2011
ISBN:
978-80-7286-156-9
Předkládaný sborník je výsledkem několikaleté práce Česko-ruské komise historiků a archivářů, jejíž vědecký zájem se soustřeďuje především na neprozkoumané či zkreslené a falzifikované otázky novodobých a soudobých dějin. Sborník je rozdělen do tří tematických bloků – v prvním z nich jsou příspěvky ze zasedání „Česko-ruský dialog: 1945, 1968, 1989-1991“ (Moskva 2004), druhým tématem je zpřístupňování archivních dokumentů uložených jak v ruských, tak i v českých archivech (Praha HÚ 2006) a třetí publikované téma „Česko-ruské kulturní a vědecké vztahy na přelomu 19. a 20. atoletí“ řeší danou problematiku interdisciplinárně a komparativně za účasti historiků, politologů, literárních vědců i historiků dějin umění, jakož i dějin politického myšlení.
Publikováno:
2011
ISBN:
978-80-7286-190-3
Československá zahraniční politika v roce 1942, druhý svazek třetího dílu z válečné řady projektu Dokumenty československé zahraniční politiky, zahrnuje období od 1. srpna do 31. prosince 1942 a přináší 154 dokumentů, které dokumentují zejména proces oduznání mnichovské dohody ze strany Velké Británie a Francouzského národního výboru, německé masakry v okupovaném Československu a reakce na ně v podobě přípravy potrestání válečných zločinů, uznání československé exilové vlády v Londýně ze strany Brazílie a dalších států a řada jiných otázek. Svazek je doplněn seznamem dokumentů a anglickými regesty dokumentů k oběma svazkům třetího dílu, stejně jako jmenným rejstříkem.
Publikováno:
2016
ISBN:
978-80-7286-250-4
Československo-sovětská smlouva podepsaná v Moskvě 12. prosince 1943 vyvolává především v české a slovenské publicistice a historiografii stále celou řadu emocí. Ba co víc, její existence se promítá i do oblasti politiky a jejím prostřednictvím je ovlivněn častokrát i celospolečenský postoj. Bylo tomu tak od samého jejího vzniku, počínaje mezinárodním vyjednáváním o jejím podpisu v roce 1943. Výzkum tohoto tématu československých státních dějin díky rozsáhlému bádání v našich i zahraničních archivech (zejména velmocí protifašistické koalice) stále pokračuje. Důkazem je i tato kolektivní monografie, ve které sine ira et studio objasňujeme, co skutečně tento standardní mezinárodní smluvní akt pro Československo znamenal. Rovněž předpokládáme výklad, který se pokouší odstranit nános nepravd, omylů a mýtů z minulosti. Monografie přináší nejen odborné veřejnosti pohled založený na nejnovějších výzkumech a poznatcích české i světové historiografie.
Publikováno:
2015
ISBN:
978-80-7286-237-5
Historické události i právní a politické akty, které v létech 1918-1947 ovlivnily vztahy mezi Čechy a sudetskými Němci či byly důsledkem jejich negativního vývoje. Datová příručka. Chronologický přehled. Výmluvná fakta, čísla a dokumenty. Příručka zahrnuje období od vzniku samostatného československého státu po ukončení hlavní vlny organizovaného odsunu. Funkci úvodu plní stručný historický exkurz věnovaný vývoji česko-německých vztahů ve 2. pol. 19. stol. Jedná se o nekomentovaná fakta. Dokumenty v příloze ilustrují celé uvedené období. V závěru je uveřejněno stanovisko Sdružení historiků ČR - Historikové proti znásilňování dějin.
Publikováno:
2002
ISBN:
80-85916-21-5
Téma osvobození Československa z nacistické nadvlády a událostí posledních dní druhé světové války na našem území nepřestává přitahovat čtenáře ani po více než 70 letech. Publikace ve dvaačtyřiceti studiích předních českých a slovenských historiků přináší nejen široké veřejnosti, ale také středoškolským i vysokoškolským studentům základní rychlou orientaci v mnoha často diskutovaných problémech, jako je otázka československých prezidentských dekretů, ztráty Podkarpatské Rusi na přelomu let 1944/1945, osvobození Prahy a účast vlasovců na něm, československo-polský konflikt o Těšínsko, podoba česko-slovenského vztahu či dalších událostí spojených s koncem války a s Československem. Kniha rovněž obsahuje přehledné kalendárium událostí k jednotlivým dnům a medailonky některých zapomenutých osobností.
Publikováno:
2017
ISBN:
978-80-200-2781-8
Kniha popisuje strastiplné osudy rodu Mašínů ve 20. století: Josef Mašín bojoval za národní svobodu jako legionář v 1. světové válce a za 2. světové války padl v zápase s německými okupanty. V boji pak pokračovali jeho synové, kteří se později postavili i proti bezpráví režimu komunistického.
Publikováno:
1998
ISBN:
80-7215-048-0
Československo na jaře 1945 ve strategických souvislostech. Pod vedením Stanislava Kokošky vznikla kolektivní monografie, vracející se s novým pohledem k událostem konce druhé světové války na území Československa. Studie se zabývají otázkami vojensko-strategickými (J. Hrbek), sovětským vlivem na čs. exilovou vládu (J. Němeček), americkou rezignací na postup do Prahy (S. Kokoška), politickými mantinely činnosti československých jednotek ve spojeneckých armádách (Z. Maršálek), represemi vůči ruským emigrantům (P. Hofman) v závěru V. Smetana koriguje sedm mýtů o osvobození Československa. Přínosem knihy je vřazení těchto dějů do evropského kontextu, v němž se začínalo rýsovat bipolární dělení světa. Na relativně malé ploše je zde opravován a doplňován novým materiálem dřívější ustálený, mnohdy tendenční výklad, deformující vidění našich dějin. Kromě dokumentárních fotografií nabízí kniha také řadu relevantních archivních materiálů.
Publikováno:
2011
ISBN:
978-80-85494-92-1
Kniha přináší na základě podrobného výzkumu dosud nepublikovaných pramenů (zejména z archivu kalifornského Hooverova institutu) nový pohled na československo-polské vztahy v první polovině 20. století, především v období let 1939 – 1945. Přípravám poválečné československo-polské konfederace však zasadil rozhodující ránu negativní postoj SSSR – agresivní sovětská zahraniční politika přivodila i postupný rozpad vztahů mezi československou a polskou exilovou reprezentací.
Publikováno:
2003
ISBN:
80-200-1145-5
Analytická monografe rozebírá zprávy britských diplomatů z Prahy roku 1945, které vynikaly obdivuhodnou schopností na základě analýzy shromážděných informací postihnout podstatu československých poválečných problémů. Zprávy si nejvíce všímaly československého státoprávního uspořádání a politického systému, vztahu Československa k SSSR, USA, Velké Británii a dalším státům, postavení německé menšiny, vojenských záležitostí, rekonstrukce či složitého propletence vzájemných ekonomických, finančních a obchodních vztahů mezi Velkou Británií a ČSR. Stranou však nezůstával ani život a problémy běžného občana, což představuje dosud nevyužitý pramen k poznání každodennosti v bezprostředně poválečném období. Publikace vyvrací, na základě dlouholetého detailního výzkumu autorů v mnoha různých fondech v Te National Archives v Kew v Londýně, přetrvávající názory, že Velká Británie se o středoevropské dění příliš nezajímala či že mu nerozuměla. Britská diplomacie si byla dobře vědoma reality poválečné situace ve střední Evropě a svého postavení v rámci protihitlerovské koalice a rozhodně nelze říci, že by Československo jako sovětský satelit předem odepsala.
Publikováno:
2011
ISBN:
978-80-246-1849-4
Příběh programové zrady – tak by se daly nazvat osudy Augustina Přeučila, československého pilota, který z příkazu gestapa odešel v roce 1939 do exilu. Zamířil nejprve ke vznikající československé vojenské jednotce do Polska, na prahu války odjel do Francie a později do Velké Británie, odkud jako příslušník RAF dezertoval. Ulétl s britským stíhacím letounem a s cennými informacemi zpět do nacisty okupované Evropy. V Protektorátu Čechy a Morava pak působil až do konce války jako placený konfident ve službách gestapa. V dějinách našeho odboje není tak specifický případ zrady. Proto ani poválečný trest za Přeučilovy zločiny při přelíčení před mimořádným lidovým soudem nemohl znít jinak než – smrt. Téma rozšiřují příběhy dalších konfidentů, původně vojáků naší zahraniční armády – Antonína Vašíře, Viliama Gerika a Karla Čurdy.
Publikováno:
2015
ISBN:
978-80-7425-281-5
Publikace zpracovává téma, které vypadá na první pohled spíš jako okrajové, ale ve skutečnosti představuje jednu z nejdramatičtějších a nejzajímavějších kapitol novodobé české historie: dějiny české diplomacie po 15. březnu 1939, kdy byla po vzniku Protektorátu Čechy a Morava likvidována všechna československá zastupitelstva v zahraničí a zároveň exilová vláda začala rozvíjet diplomatickou činnost v nové situaci. Autor na základě důkladného studia archivních materiálů sleduje podrobně vývoj v mnoha zemích, rekonstruuje jednotlivé případy a líčí řadu pohnutých lidských osudů.
Publikováno:
2008
ISBN:
978-80-200-1638-6
Původem historik a archivář Jan Opočenský, později čs. konzul Paříži, byl významnou postavou protifašistického odboje, který nejprve pomáhal organizovat uvnitř protektorátu a později v exilu v Paříži a Londýně jako důvěrník E. Beneše. Právě etapu jeho působení za hranicemi sledují předkládané deníkové zápisky. Jedná se povětšinou o záznamy z nejrůznějších schůzek a jednání, reflexe dobové politické situace.
Publikováno:
2001
ISBN:
8024602393
Vítězství a osvobození: pro Československo dvě nerozlučně související podstaty roku 1945. Na jedné straně vítězství spojeneckých mocností nad nacistickým Německem, jejichž nedílnou součástí bylo i Československo, a to nikoliv jako pasivní účastník, nýbrž aktivně prostřednictvím své zahraniční armády – ať na Východě, aťna Západě či na Středním východě – a také hnutím odporu v okupované vlasti. Tou druhou podstatou bylo znovuzískání svobody po šestileté nacistické okupaci. Občané Československa se ocitli na prahu svobody, kdy mohli znovu začít rozhodovat o dalším osudu svého státu. O tom všem hovoří předkládaná kniha, kde na jedné straně hodnotí z různých úhlů pohledu konec druhé světové války historikové z Ruské federace, USA či Německa, a na straně druhé pak čeští historikové předkládají analýzy československého vývoje v mnoha aspektech souvisejících s koncem války. Komparacemi s vývojem v dalších evropských státech se zamýšlejí nad alternativami poválečného vývoje Československa, který byl ukončen únorovým převratem 1948. To však ale nikdo z těch, kdo házeli šeříky svým osvoboditelům, ať z řad sovětské, americké, rumunské, polské a také československé armády, ještě netušili. Květen 1945 byl rozhodně i pro občany Československa měsícem nových nadějí. Nadějí na návrat ke svobodnému životu ve svobodné vlasti, kterého se však více jak 340 000 z nich nedožilo a desetitisíce dalších se jen pomalu shledávaly se svými blízkými, přeživšími hrůzy koncentračních táborů a nucené práce. Všichni, ať žijící přímo pod nacistickým protektorátem, nebo navrátivší se s jednotkami československé zahraniční armády a politického exilu, zůstali navždy poznamenáni válkou.
Publikováno:
2019
ISBN:
978-80-7286-334-1