Čtyři studie TGM týkající se otázky a problému bolševictví, nazvané: Československému dělnictvu, Revoluce a bolševici, O tak zvané diktatuře proletariátu, Sovětské Rusko a my. Doslov napsal Jaroslav Opat. Vydáno k výstavě Kde domov můj?, pořádané v domě U Hybernů v Praze, 1990.
Filosofický výklad díla a myšlenek Palackého v devíti kapitolách (výklad české historie, reformace, obrození, politické programy, programy sociální a kulturní
Tomáš Masaryk zahájil svou veřejnou činnost jako člen Zemského sněmu a posléze Říšské rady. Jako kandidát mladočechů se roku 1891 úspěšně ucházel o místo v obou těchto sněmovnách. Svůj mandát složil na protest o dva roky později a na dlouhý čas opustil vrcholnou politickou scénu. Přesto po sobě zanechal úctyhodné svědectví své angažovanosti ve veřejných otázkách, kdy čile pracuje ve školské a železniční komisi nebo neodbytně útočí na předkládané rozpočty. Spisy TGM sv. 21.
Kdykoliv Masaryk uvažoval o smyslu českých dějin, o poslání českého národa, vždycky mluvil o problému národa malého. Neboť český národ je národ malý, a je třeba stále si ujasňovat jeho postavení ve světě. V osmi kapitolách podává výklad o obsahu pojmu národ, o vývoji pojmu národnosti, o národnosti a humanitě, o národnosti a svědomí, o národě velikém a malém, o prostředcích malého národa, o poučení z historie a o tom, kam spějeme - aby nás jasnými slovy seznámil se všemi prvky, které dohromady tvoří národnost, a tak nám ukázal na nové cesty pravého vlastenectví.
Výbor projevů TGM a jeho názory a postoje k význačným událostem doby - činnost ta R-U, legie, zahraniční jednání, vznik republiky, postoj k Rusku a VŘSR,. úkoly nového státu - armáda, školství, hodnocení 10.letého období ČSR,
Studie o duchovních proudech v Rusku, s podtitulem K ruské filosofii dějin a náboženství. 1. vydání spisů T.G.M. po vzniku samostatné ČSR. Obsáhlé dílo, které se věnuje problematice Ruska od vzniku samostatného státu, až do 1. světové války a revoluce. Stav literatury, kultury, politiky i ruské filosofie.
Hromadným jevem společenským moderní osvěty Sociologický rozbor příčin dobového nárůstu sebevražednosti. Vzrůst sebevražednosti má své příčiny v rozvratu tradičního náboženského vztahu k životu, nedůslednosti vzdělání, nevytříbeném světovém názoru a nedostatečné organizaci společnosti. Sebevražda odráží rozmach moderního individualismu a racionalismu, který zapříčinil rozpad katolické ideové soustavy. Východisko z dobové krize spočívá v myšlení, jež by se opíralo o sjednocení nemytické víry a vědy. Řešením je nové náboženství...
Tento výbor nevyčerpává všeho co kdy Masaryk o slovanských otázkách napsal anebo pověděl. Slovanskými otázky se zabýval od počátku své činnosti, po celý život, jeho vědecká a politická práce je hlavní složkou jeho vědecké a politické práce slovanská. Masaryk zde poukázal na slovanské otázky, jež zkoumal a sledoval- jak se potvrdili jeho usudky. Učebnice pro školy gymnazia, odborné.
Dvacátý svazek Masarykových sebraných spisů patří k té části Spisů, jež knižně přinášejí poprvé texty z let 1889 1891. Obsahuje Masarykovu studii Slavjanofilství I. V. Kirejevského (Slovanské studie I; jediné vyšlo jako samostatná kniha), obsáhlou stať Člověk a příroda, uveřejněnou na pokračování v Květech, dále polemiky, odborné, literární a divadelní recenze, články, projevy a politickou publicistiku v Čase, Národních listech, Athenaeu, Bohemii a dalších časopisech. Ukazuje na počátky Masarykovy politické angažovanosti v období založení Realistické strany a sblížení s mladočechy v předvolební kampani před jeho zvolením do říšského a českého sněmu v roce 1891. Šíře Masarykových odborných zájmů je dodnes udivujícím svědectvím o Masarykově činorodé aktivitě, kterou teprve dnes máme možnost poznat v jejím celku.
Čtvrtý svazek Masarykových spisů obsahuje dvě semestrální přednášky Praktická filozofie na základě sociologie a Etika z kurzu Praktická filozofie. Obě přednášky zazněly ve školním roce 1898/1899. Základem pro publikaci obou textů byl stenografický zápis, některého z Masarykových posluchačů. Strojový přepis stenogramu byl vydán tiskem u Josefa Aubrechta v roce 1899. Vydal: Masarykův ústav a Archiv AV ČR (ISBN 978-80-86495-83-5) a Ústav T. G. Masaryka (ISBN 978-80-86142-39-5).
Druhý svazek Masarykových Univerzitních přednášek (pátý svazek Masarykových Spisů) se opírá o přepis stenografických zápisů Masarykových přednášek z 80.–90. let 19. století na pražské univerzitě, které pořizovali jeho posluchači pro své studijní potřeby. Přednáška Stručný náčrt dějin filozofie obsahuje dějiny filozofie odstarověku po 18. století (D. Hume) a Dějiny antické filozofie jsou další verzí přednášek o antické filozofii. Přepisy stenogramů byly vydány tiskem v roce 1899 a 1905.
Úvahy autora na téma náboženství. Rozebírá jeho podstatu, popisuje co je a není náboženství a hlavně náboženskou svobodu. Také na příkladech české historie.
Články, memoranda, přednášky, rozhovory. Svazek připravil Karel Pichlík. První svazek plánovaného třídílného souboru Válka a revoluce představuje poprvé v ucelené podobě Masarykovy válečné projevy, články, memoranda a rozhovory z let 1914 - 1916.
Články, memoranda, přednášky, rozhovory. Svazek připravil Karel Pichlík a Zdenko Maršálek. Svazek dokumentuje Masarykovu činnost v průběhu zmíněného r.1917. Mimořádný význam svazku vyplývá především ze sledovaného období.
Články, memoranda, přednášky, rozhovory. Svazek připravili Karel Pichlík a Vojtěch Kessler. Závěrečný díl edice navazuje na předchozí dva svazky a shrnuje Masarykovy texty z roku 1918. Z důvodu tohoto časového vymezení nebylo zcela možné držet se pravidla přijatého v případě předchozích svazků, neboť značná část editovaných textů již nemohla být do konce války publikována. Vydání se dočkaly zejména v poválečné době formou nejrůznějších edic a sborníků. Výjimku tvoří články a interview psané přímo pro dobový tisk. Vedle nich byly také publikovány některé Masarykovy telegramy a memoranda. Rok 1918 představoval vyvrcholení Masarykovy zahraniční akce na jejímž konci stál vznik vytouženého svobodného Československého státu.
Představitelé duchového vývoje evropského lidstva a našeho národa v díle T. G. Masaryka vybral a uspořádal Vasil Kaprálek Škrach. Výbor obsahuje: Sokrates, Ježíš, J. Hus, P. Chelčický, J. A. Komenský, B. Pascal, D. Hume, J. J. Rousseau, I. Kant, J. G. Herder, J. W. Goethe, A. Comte, F. Palacký, A. de Musset, A. Smetana, K. Havlíček, K. Marx, F. Engels, J. Ruskin, F. M. Dostojevskij, L. N. Tolstoj, W. Wilson.
Svazek Z bojů o náboženství a texty z let 1904 – 1906 shrnuje Masarykovy projevy publicistické, odborné či populárně-naučné povahy, otištěné v daném období zejména v měsíčníku Naše doba a deníku/týdeníku Čas, ojediněle i jinde, od listopadu 1904 např. také v Zeitschrift für Sozialwissenschaft, od ledna 1905 potom v ÖsterreichischeRundschau. Vedle soustavných úvah o problematice národnosti, výkladů ruské minulosti i přítomnosti a aktuálních otázek české i rakouské politiky Masaryk v tomto období vehementně vstupoval do debat i polemik na poli církevního, náboženského života.
Další svazek Spisů TGM shrnuje Masarykovy texty z let 1886–1888, z období, ve kterém probíhal zásadní spor o pravost Rukopisů královédvorského a zelenohorského. Svazek obsahuje nejen texty spojené s tzv. rukopisnou otázkou, ale veškeré tištěné práce z tohoto období: studie, stati, literární a politické kritiky, recenze vědeckých prací literárních a výtvarných děl, ale také listárny, komentáře či krátká oznámení vztahující se k praktickým otázkám vydavatelským.
V 18. svazku Spisů T. G. Masaryka jsou otištěny Masarykovy práce z let 1883–1885. Většina je právě z vědeckého časopisu Athenaeum, který v roce 1883 Masaryk založil. Otištěné texty a oddíl Dubia umožňují udělat si představu o činnosti časopisu jako celku, o jeho kritickém a polemickém vystupování.
Kritické komentované vydání Masarykova vědeckého díla, které si klade základní noetické otázky, aktuální po více než 100 letech. Spisy TGM sv. 2, editor Jiří Olšovský a Jindřich Srovnal.