nehodnoceno
Mé hodnocení
Původní název:
Misere de la Philosophie. Réponse a la Philosophie de la Misere de M. Proudhon
Jeden z prvých Marxových spisů, vzniknuvší v letech 1846/47. Zrodil se jako polemika s maloměšťáckým francouzským socialistou P. J. Proudhonem a obsahuje základy marxistické politické ekonomie a teorie a taktiky revolučního, proletářského socialismu. Je doplněn poznámkami, osvětlujícími pojmy a osobnosti, s nimiž se v knize setkáváme.1., autorizované vydání. Z francouzského originálu přeložila Marianna Blochová za redakční spolupráce Ludvíka Svobody a Felixe Olivy. Poznámky přeložil podle ruského vydání Ludvík Svoboda.
Publikováno:
1948
Svazek prací z období, kdy se teprve dotvářel Marxův světový názor, obsahuje stati Mzda, Zisk z kapitálu, Pozemková renta, několik dalších nedokončených rukopisů ekonomického obsahu a Kritiku Hegelovy dialektiky a filosofie vůbec.
Publikováno:
1961
V této publikaci naleznete první porevoluční český akademický překlad devíti textů Karla Marxe o člověku a práci. Společným jmenovatelem těchto textů je sebeutváření člověka v procesu práce, tedy něco, co dnes rezonuje světem byznysu silněji, než kdy dříve. Čím dál více organizací si uvědomuje, že efektivní práce je taková práce, která člověka baví, v níž se může jedinec svobodně realizovat a jejíž výsledek je viditelný a má smysl. Smysluplná práce, která činí pracujícího člověka šťastným – tedy práce, při které se člověk cítí vskutku člověkem, ne součástkou mechanického soukolí – je budoucností práce. Tuto tezi předkládá Karl Marx už před polovinou 19. století. Marxovy texty jsou zde přeloženy tak, aby byly co nejvěrnější původnímu znění. Mnohé z vás, kterým je tato kniha určena – myslíme tím především manažery, pracovníky v HR, podnikatele, studenty i dělníky – překvapí, jaká je antropologická tvář Karla Marxe a jak málo vám tato tvář bude připomínat tu, jíž jsme často strašeni ve veřejném prostoru naší postmoderní, postfaktické reality.
Publikováno:
2019
ISBN:
978-80-270-6808-1
Sborník, sestavený z výňatků Marxových, Engelsových a Leninových prací a korespondce, dává nahlédnout do myslitelského díla tvůrců filozofie nového typu - marxismu-leninismu. Tato nová revoluční filozofie, jejíž teoretický základ tvoří dialektický a historický materialismus, umožňuje vysvětlení nejen ekonomických, ale i nadstavbových jevů. (2., rozšířené vydání)
Publikováno:
1979
Původní název:
Das Kapital
Obsahem knihy je analýza a kritika kapitalistické společnosti a zejména kapitalistického způsobu výroby a distribuce statků. První, nejstudovanější část Kapitálu obsahuje analýzy hodnoty zboží a peněžního oběhu; opět je probírána užitná hodnota a směnná hodnota,vztahy vzniku směnné hodnoty a pracovní doby dělníka, přeměnu práce v peníze apod. Marx zavádí pojem „nadpráce“: dělník musí odpracovat určitou nutnou pracovní dobu, aby vznikla hodnota, z níž uživí sebe a rodinu; poté však musí pracovat dále, aby uživil také kapitalistu. Z této „nadpráce“ tedy vzniká nadhodnota, která je však dělníkovi odcizena, neboť si ji přivlastní kapitalista, a tím dělníka vykořisťuje. Marx se také věnuje problému přelidnění, dělby práce a strojové výroby, která vede k prodlužování pracovní doby, neboť stroj je nejefektivnější, běží-li stále. Vlastnosti zboží jsou podle Marxe vysvětlitelné jedině ze vzájemných vztahů mezi výrobci, nikoliv ze zboží samého: zatímco si lidé myslí, že hodnota zboží — např. zlata — je objektivně danou vlastností předmětu, ve skutečnosti je závislá na sociálně-ekonomických vztazích. Buržoazní společnost, která připisuje zboží nevnímatelné vlastnosti a hodnoty a „uctívá“ je, se tak dopouští „zbožního fetišismu“, který je přirovnáván k uctívání svatých ostatků.
Publikováno:
1920
Kritika politické ekonomie. Díl 2. Kn.2 Proces oběhu kapitálu Druhý díl nejrozsáhlejšího Marxova ekonomicko-sociálního díla.
Publikováno:
1955
Původní název:
Manifest der Kommunistischen Partei
Druhá nejprodávanější kniha všech dob, unikátně v komiksovém provedení hlavního kreslíře britského deníku The Guardian. Povinná četba: nemusíte jej milovat, ale měli byste jej znát. Proletáři všech zemí, spojte se! Nemáte co ztratit, leda své okovy. Dobýt můžete celý svět. V roce 2018 uplynulo 200 let od narození KarlaMarxe, jedné z nejkontroverznějších postav světové historie. Text Komunistického manifestu Marx napsal ve svých necelých 30 letech, údajně během víkendu v Bruselu v lednu 1848. Ani on sám v době psaní jistě netušil, že v příštím století se bude bezmála polovině lidstva alespoň formálně vládnout v souladu s idejemi a ambicemi poprvé vyloženými na těchto stranách. V době, kdy pouhých několik desítek lidí má stejný majetek jako polovina lidstva dohromady, se však Marxovi nedá upřít ani velká míra vizionářství. Právě rozpor mezi zrůdností ideologií, které Marxovy myšlenky přebíraly a reálnou podstatou jeho myšlenek se snaží vykreslit známý britský kreslíř Martin Rowson, dvorní karikaturista prestižního deníku The Guardian.
Publikováno:
2019
ISBN:
978-80-7252-816-5
„Kritika gothajského programu“ je po „Manifestu Komunistické strany“ a po „Kapitálu“ nejdůležitějším teoretickým dokumentem marxismu. Marx v něm odpověděl na všechny základní otázky, které se po Pařížské komuně dostaly na pořad dne v mezinárodním dělnickém hnutí. Aplikoval poučení z Pařížské komuny na podmínky proletářského třídního boje v prusko-německém státě a tím pomáhal německé dělnické třídě při vypracování vědecky zdůvodněné strategie a taktiky. Rozvinul dále marxistickou teorii o státě a revoluci a formuloval poprvé myšlenku o dvou fázích komunistické společnosti. Popudem k napsání Marxových „Poznámek k programu německé dělnické strany“ byl návrh programu budoucí sloučené Sociálně demokratické dělnické strany, který byl uveřejněn 7. března 1875 v listech „Der Volksstaat“ (orgánu eisenašských) a v „Neuer Social-Demokrat““ (orgánu lassallovců). Tento návrh, obsahující mnoho nesprávných a nevědeckých tezí i řadu ústupků lassallovcům, byl přijat s nepatrnými změnami na slučovacím sjezdu v Gotě a později se stal známým jako gothajský program. Marx psal svou kritiku návrhu gothajského programu v dubnu a začátkem května 1875. Poprvé vyšly jeho „Poznámky“ i průvodní dopis Willhelmu Brackovi Engelsovou zásluhou v týdeníku německé sociální demokracie „Die Neue Zeit“, čís. 18, 9. ročník, 1. sv., Stuttgart 1890-1891. K tomuto vydání připojil Engels svou předmluvu a zároveň provedl v Marxově rukopisu některé stylistické úpravy. Český překlad je pořízen podle německého textu původního Marxova rukopisu tohoto dokumentu.
Publikováno:
1974
Malé ekonomické spisy sú zborníkom článkov, prejavov a spisov Marxa a Engelsa o ekonomických problémoch. Zhrňujú veľmi zaujímavý materiál pre bližšie pochopenie vzniku a rozvoja marxistickej politickej ekonómie.
Publikováno:
1966
Původní název:
Manifest der Kommunistischen Partei
„Manifest Komunistické strany“ je nejvýznamnější programový dokument vědeckého komunismu. „Tento nevelký spisek vydá za celé svazky: jeho duch žije a dodnes pobízí vpřed všechen organisovaný a bojující proletariát civilisovaného světa“ (Lenin). „Manilst Komunistické strany“, který Marx a Engels napsali jako program Svazu komunistů, vyšel poprvé v Londýně v únoru 1848 jako brožura o 23 stranách. V březnu až červenci 1848 vycházel v demokratickém orgánu německých emigrantů „Deutsche Londoner Zeitung“ [„Německé londýnské noviny“]. Německý text pak byl téhož roku vydán v Londýně jako třicetistránková brožura, v níž byly opraveny některé tiskové chyby prvního vydání a upravena interpunkce. Tento text pak brali Marx a Engels za základ dalších autorisovaných vydání. Roku 1848 byl „Manifest“ přeložen i do mnoha evropských jazyků (do francouzštiny, polštiny, italštiny, dánštiny, vlámštiny a švédštiny). Jména autorů „Manifestu“ se ve vydáních z roku 1848 neuváděla; poprvé byla uvedena v tisku roku 1850, při uveřejnění prvního anglického překladu v chartistickém orgánu „Red Republican“ [„Rudý republikán“], v předmluvě redaktora tohoto listu George Juliana Harneye. Roku 1872 vyšlo nové německé vydání „Manifestu“ s menšími autorskými úpravami a s Marxovou a Engelsovou předmluvou. Toto vydání, stejně jako další německá vydání z roku 1883 a 1890, vyšlo pod názvem „Komunistický manifest“. První ruské vydání „Manifestu Komunistické strany“ vyšlo roku 1869 v Ženevě v překladu Bakunina, který na několika místech text zkomolil. Nedostatky prvního vydání byly odstraněny ve vydání, jež vyšlo v Ženevě roku 1882 v Plechanovově překladu. Zásluhou Plechanovova překladu začaly se ideje „Manifestu“ šířit v celém Rusku. Marx a Engels, kteří pokládali propagaci marxismu v Rusku za velice důležitou, napsali k tomuto vydání zvláštní předmluvu. Po Marxově smrti vyšlo několik vydání „Manifestu“, přehlédnutých Engelsem: roku 1883 německé vydání s Engelsovou předmluvou; roku 1888 anglické vydání v překladu Samuela Moora, které Engels zredigoval a opatřil předmluvou a poznámkami; roku 1890 německé vydání s novou Engelsovon předmluvou. K tomuto vydání napsal Engels rovněž několik poznámek. Roku 1885 byl v listu „Socialiste“ uveřejněn francouzský překlad „Manifestu“, pořízený Marxovou dcerou Laurou Lafarguovou a přehlédnutý Engelsem. Engels napsal rovněž předmluvu k polskému vydání „Manifestu“ z roku 1892 a k italskému vydání z roku 1893. 14-100-82
Publikováno:
1982
Kniha obsahuje 54 dopisů autora mezi lety 1862 - 1874. Adresát, MUDr. L. Kugelmann byl německý chirurg a gynekolog působící v Hannoveru. Byl přítelem autora. V dopisech se vyjadřují k tehdejší politické situaci v Evropě, ale i k osobnímu životu obou přátel.
Publikováno:
1936
Marxovy rukopisy z let 1873-1883, poprvé vydány v Rusku v roce 1968.
Publikováno:
1978
Práce o Feuerbachovi je první samostatný celek obsáhlého společného díla Marxova a Engelsova "Německá ideologie", které se zachovalo v nedokončeném rukopise s četnými Marxovými poznámkami na okraji. Práce o Feuerbachovi obsahuje kritiku Feuerbachova "nazíravého" materialismu a rozvinutí Marxových a Engelsových názorů na dějiny a komunismus. Je to první jejich soustavný výklad materialistického pojetí dějin. Připojeny jsou i proslulé Marxovy these o Feuerbachovi, které Engels charakterisoval jako "první dokument, v němž je uložen geniální zárodek nového světového názoru".
Publikováno:
1952
Útlý výbor z Marxových spisů Theorien über den Mehrwert, Das Kapital, Briefe an Kugelmann, Gesamtausgabe I, Zur Kritik der politischen Ökonomie, Inaugurální adresa.
Publikováno:
1946
Zborník je prvým pokusom systematicky priblížiť propagandistom, študentom i vedeckým pracovníkom, osobitne tá časť diela klasikov marxizmu-leninizmu, v ktorej priamo alebo sprostredkovane kritizujú malomeštiactvo. Má byť skromným príspevkom k intenzívnemu prehlbovaniu a skvalitňovaniu výchovy socialistického vedomia našich občanov.
Zborník prác K. Marxa a F. Engelsa, v ktorých sa zaoberajú podstatou a pôvodom náboženstva a jeho úlohou v spoločnosti.
Publikováno:
1959
Výber zostavili z prác K. Marxa, F. Engelsa a V. I. Lenina Doc. Ing. Jaromir Klaučo, CSc., dr. Emil Duda, CSc. a Doc. dr. František Chorvát, CSc.
O umení a literatúre v dvoch zväzkoch. 1. Básne prebásnil Július Lenko
Publikováno:
1989
Tento zborník obsahuje najvýznamnejšie práce, články, dokumenty a výňatky z diel K. Marxa a F. Engelsa, kde zakladatelia vedeckého komunizmu zdôvodňujú úlohu robotníckej triedy a jej politickej strany v historickom vývine spoločnosti a nevyhnutnosť založenia takejto strany.
Původní název:
Bürgerkrieg in Frankreich
Obsahuje Marxem napsané adresy Generální rady o německo-francouzské válce a adresu Generální rady Internacionály o občanské válce ve Francii r. 1871, v níž je Marxem "vylíčen historický význam Pařížské komuny v stručných, silných, ale výrazných a především pravdivých rysech, jakých nebylo poté už nikdy dosaženo v celé obrovskéliteratuře o tomto předmětu". (Z úvodu k 1. knižnímu vydání práce v roce 1891, v němž B. Engels přináší ještě některé doplňky k práci Marxově.) Přeložil Ladislav Štoll za redakční spolupráce Miluše Svatošové. Úvod Bedřicha Engelse.
Publikováno:
1950
Výbor z děl "raného" i "zralého" Marxe se soustřeďuje na ta místa z jeho prací, jež pojednávají o antropologické problematice, otázkách odcizení člověka a jeho emancipace, o lidské svobodě s jejími sociálními, historickými a antropologickými dimenzemi. Ukazuje Marxe jako humanistického myslitele; odráží jeho osobnost, zrání, vývoj myšlení a díla. Popularizuje, avšak nevulgarizuje jeho filosofii a teorii, neodkazuje na informace z druhé ruky. Publikace přihlíží ke spisu R. Garaudyho "Karel Marx, filosof, ekonom a politik", připravovanému k vydání. Obě knihy se budou navzájem do značné míry doplňovat.
Publikováno:
1967
Původní název:
Der 18te Brumaire des Louis Napoleon
Marx tu podává na základě historicko-materialistické metody, rozbor třídních bojů Francie let 1848 až 1851, hodnotí vystoupení dělnictva v revoluci r. 1848 a vysvětluje okolnosti, které umožnily státní převrat Ludvíka Bonaparta z 2. prosince roku 1851. Hned po převratu "vystoupil Marx s krátkým, epigramatickým vylíčením, které vyložilo celý průběh francouzských dějin od únorových dnů v jejich vnitřní souvislosti, ukázal zázrak druhého prosince jako přirozeny, nutný výsledek této souvislosti, aniž při tom vůbec potřeboval pojednávat o hrdinovi státního převratu jinak než s plně zaslouženým opovržením." (B. Engels)
Publikováno:
1949
Politické a ideologické texty Marxe, Engelse a Lenina namířené proti anarchismu.
Publikováno:
1976
Marx se v této knize výhradně zabývá vývojem politické a společenské situace ve Francii v období revolučních let. Marx pečlivě analyzuje na základě tohoto vývoje příčiny a dopady každého dělnického povstání v letech 1848-1850, a konkrétně rozebírá také situaci ve francouzském parlamentu, kde se obzvláště zaměřil na interpretaci čelních parlamentních stran. Třídní boje ve Francii je jedna z prvních knih, ve které Marx rozebírá také praktickou proletářskou činnost, poučuje dělnictvo o chybách, kterých se dopustilo v praxi a instruuje ho, jak správně postupovat příště.
Publikováno:
1978
ISBN:
25-028-78
- 1
- 2
Zobrazeno 1 - 48 z 56