Do tohoto souboru vybral Arnošt Lustig nedlouho před smrtí své dvě povídky Poslední den ohňů a Chvíle hned po ránu, další dvě povídky přidala jeho dcera Eva - Bílý vítr a Sláva Chaima Steina. Vznikla tak výjimečná sbírka raných textů obou spisovatelů. Čtenář tak má možnost porovnat jak či zda Lustig ovlivnil tvorbu své dcery.
Tři režimy, příběh jedné ženy, případ jednoho advokáta. Jen výjimečná zběsilost dějinných zvratů 20. století byla způsobilá nastolit v průběhu jediného desetiletí takové podmínky, že jedna a tatáž causa byla posuzována a souzena v rámci tří funkčně diametrálně odlišných a ideologicky jinak zaměřených právních systémů.A jen výjimečný spisovatel, kterým Arnošt Lustig bezesporu je, byl schopen skutečný příběh Marie Navarové literárně převyprávět tak, aby otisk těchto zvratů v osudech lidí zůstal zachován. Přitom průvodní poznatek, že žádná změna režimu nevede ke změně etiky výkonu obhájce, která byla, je a bude pro všechny vždy jen jedna, dává na chvíli zapomenout na názor, že advokáti musí být jen samí padouši, jak se nám mnozí snaží dnes a denně namluvit.
A.L. situuje událost do záp. Čech někdy počátkem 50. let. Hlavní osou příběhu je životní rekapitulace umírajícího člověka, který je poznamenán válkou a pobytem v nacistických koncentračních táborech.
Antologie českých a slovenských próz o holocaustu. Umělecky i lidsky nesmírně působivé výpovědi jedenácti významných českých a slovenských spisovatelů, kteří zažili nelidskost holokaustu buď na vlastní kůži, či byli jeho svědky. Prózy Ludvíka Aškenazyho, Josefa Škvoreckého, Arnošta Lustiga a dalších autorů, doplněné kresbami terezínského vězně Karla Fleischmanna, vypovídají o krutosti a duchovní zvrácenosti nacistické ideologie.
Druhá část volného cyklu židovské trilogie je příběhem z 2. světové války o touze a kráse, o tragédii ženy, hledající v šílenství doby svou lidskou polohu ...
Podtitul: (můj známý Vili Feld) Novela s řadou autobiografických prvků je obrazem životního dramatu člověka, jehož osud nenapravitelně poznamenala druhá světová válka. Hrdina Vili Feld byl za první republiky typickým návštěvníkem společenských salónů a svůj život si uměl zařídit co nejpohodlněji. S příchodem nacistů se jehoživot prudce změnil: jako Žid byl vězněn v Terezíně a později v Osvětimi. Po návratu se marně snaží zapomenout na otřesné zážitky z tábora a navázat na předválečný životní styl. Děsí se ztráty jistot svého bývalého světa a po únoru 1948 se rozhodne pro emigraci v naději, že minulost nechá za sebou. Pobyt v Itálii, kam odešel, ho ale přivádí k pocitu zoufalství a promarněného života.
Román vypráví o útěku dvou židovských chlapců z transportu do koncentračního tábora a jejich strastiplnou cestu za svobodou. Východiskem románu je povídka ze souboru Démanty noci, kterou autor rozvedl a vydal poprvé v anglickém jazyce v roce 1976.
Soubor povídek, který poprvé vyšel v roce 1959 a doznal od té doby několika změn. Povídky s tématikou holocaustu vypovídají bez patosu o lidech v mezních situacích, lidech pod tlakem nacismu a války.
Unikátní, vůbec první výbor z dosud nepublikovaných rozhovorů a rozhlasových relací světově uznávaného spisovatele Arnošta Lustiga z let 1953–2010 přináší nadčasové, stále platné úvahy o životě, svobodě, tvorbě i o tom, co si člověk musí za každou cenu udržet, a co naopak mít nemusí. Publikace mapuje prostřednictvím dobovýchpublicistických textů i pozdějších Lustigových osobitých postřehů jeho novinářské literární začátky, vztah k pražskému jaru, emigraci a návrat po sametové revoluci, ale stejně tak jeho názory na výuku literatury a filmu a na jeho vlastní literární tvorbu. Kniha obsahuje odkaz na audiozáznamy s vybranými rozhlasovými relacemi včetně adaptací některých Lustigových literárních děl.
Kniha vypráví příběh o sexuálním a životním zrání mladého Richarda Ludviga. V tomto prozaickém triptychu se události i myšlení ústřední postavy, která má nejen autobiografické východisko, ale je navíc prohloubena autorovou životní zkušeností, soustřeďují kolem trojjediného mystéria lásky, erosu a sexu, jež dospívající chlapecpostupně objevuje a v kulminujícím aktu zasvěcení rozpoznává jako aspekt vždy ohrožené existence člověka i lidstva.
„Esence ženy“ – někdy skryté, jindy vyřčené, ale vždy více či méně přítomné téma knih Arnošta Lustiga. Ve svém pozdním díle, Židovské trilogii, nechává autor tento námět zaznít plnou silou. Jak jsme však již u tohoto spisovatele zvyklí, nejedná se o útěšnou oslavu ženské krásy. Lustigovy hrdinky jsou o své ženství krutě připravovány, musejí o ně bojovat v extrémním prostředí fašistických koncentračních táborů, kdy tváří v tvář smrti nabývají ženská krása, láska a něha zcela nečekaných rozměrů. Novely Lea z Leeuwardenu, Colette, dívka z Antwerp a Tanga z Hamburku jsou trojí variací na výsostně existenciální téma.
Ludvíček a Markétka. Jí je dvanáct a on je o dva roky starší. Taky je už dva roky v Terezíně: Ludvíček je čtvrtinový Žid a sirotek, přišel sem z dětského domova, zatímco Markétka přijela společně s rodiči a bratrem. Chlapec vykonává různé práce, přivydělává si jako nosič kufrů, zametá ulice, vozí mrtvé Především však kufry vykrádá - vybírá si ty, které mohou být bohatých lidí, bere si, co se mu hodí nebo co potřebuje, co by mohl vyměnit. Postupem času se naučil odhadovat kufry i jejich majitele, takže se nesplete. Bere bohatým, protože těm chybět nebude, zatímco chudým to málo nechává. Pravidla, která platí v běžném světě, přece neplatí. Krást? Krást! I Markétka, která tohle chování nedovede vůbec pochopit, s ním později souhlasí. Abys přežila, musíš se přizpůsobit, musíš udělat cokoli. I v tomhle pekle můžeš být šťastná, vysvětluje Ludvíček dívce. Je do ní zamilovaný až po uši. Ještě nikdy nebyl tak šťastný!
„Někdo má štěstí a prožije život bez velkých otřesů, jiným připraví osud potíže.“ Oblíbená kniha vzpomínek a úvah Arnošta Lustiga o životě vychází v druhém doplněném vydání. V autobiografickém vyprávění se Lustig dostává přes dětství, zkušenosti z koncentračních táborů a době strávené v Americe, až do současnosti. V knize uvedeno chybné ISBN 978-80-86911-21-2