Latinsky a česky. Slavné literární dílo Karla IV. je napsáno jako autobiografie čili vlastní životopis. Autor v něm v podstatě uděluje rady svým nástupcům na trůně. Karel IV. zde chce ukázat, jakou cestou by se měl ubírat každý úspěšný politik, který chce být lepší nežli jeho předchůdci. Kniha je rozdělena na dvacet kapitol. V prvních dvou kapitolách autor zdůrazňuje, jak důležitá je pro dobrého panovníka víra v Boha. Dále varuje před špatnými lidskými vlastnostmi, jakými jsou například pýcha, lakomství, ale třeba i rozmařilost v jídle. V kapitole třetí Karel vzpomíná na své dětství a mládí ve Francii, kam byl poslán v sedmi letech na výchovu na francouzském dvoře. Řeč přijde například na Jindřicha VII., kritikou je oceněn Filip. VI., zmínka je i o Pierru Rosiéresovi, který se posléze stal Karlovým politickým rádcem. V následujících čtyřech kapitolách (4.-7.) pak vzpomíná na své první italské panování, na které byl povolán otcem Janem Lucemburským a seznamuje čtenáře s představami a plány uspořádání mocenských poměrů ve střední Evropě. V osmé kapitole popisuje svůj návrat do Čech a zmiňuje se o místním politickém, ekonomickém a hospodářském úpadku. Kritizuje především šlechtu, kterou označuje za majetkuchtivé tyrany. Stroze také vypráví o smrti své matky, kterou byla Eliška Přemyslovna. V deváté a desáté kapitole Karel rozebírá dobrodružný útěk před svým otcem do Itálie, kde se také zúčastnil několika bitev. V 11. - 13. kapitole jsou popsány Karlovy úvahy v úvodu svých spisů a v kapitole následující se můžeme dočíst o jeho opětovném návratu do Čech a také o tom, jak se ujal vlády nad svou vlastí. Posledních šest kapitol je zcela evidentně napsáno odlišným stylem, a proto je vysoce pravděpodobné, že závěrečnou část Vita Caroli Karel IV. nenapsal. Dílo se nám dochovalo ve třech jazycích, a sice latinském, staročeském a středohornoněmeckém a dává nám možnost důkladně poznat osobu Karla IV. a také nahlédnout i do jeho soukromí. Dozvíme se například o jeho čtyřech manželkách, s nimiž měl dohromady 10 dětí. Dílo je velmi poučné a směle ho mohu doporučit všem obdivovatelům „Největšího Čecha“ a „otce vlasti“ Karla IV., ale pochopitelně také i všem ostatním historickým nadšencům. 01-511-78
Životopis Karla IV. (Vita Caroli), Kronika, Kronika pražského kostela, Kronika česká, Kronika římská a česká, Rodokmen Lucemburků, Přemyslovců, Askánců Kniha poskytuje čtenářům české překlady všech základních vyprávěcích pramenů k českým dějinám a zároveň zajímavá literární díla, která vznikla v Čechách za vlády králeKarla IV. Mezi publikovanými prameny jsou kroniky sepsané zpravidla církevními činiteli z vlastní iniciativy anebo z podnětu a za přispění Karla IV., který se o dějiny velmi zajímal, ale také jeho vlastní práce (Vita Caroli).
Vita Caroli (v překladu Život Karlův) je autobiografické dílo, jehož autorem je Karel IV. Zachytil v něm zážitky z mládí, kdy žil v cizině, a počátky pobytu v Čechách do roku 1340. Události několika následujících let vylíčil už jiný autor. V díle se prolínají osobní prožitky s císařovým veřejným působením, značný prostor zabírají náboženské a morální úvahy. Z nemnoha citově zabarvených pasáží vyniká líčení návratu do Čech roku 1333. Přestože jde o dílo psané latinsky, projevuje se v něm zájem o český jazyk. Dílo je členěno do dvou částí, první část obsahuje kapitoly I-XIV, část druhá pak kapitoly XV-XX.