Poloostrovní válka je název letitého konfliktu napoleonských válek, který zuřil ve Španělsku a Portugalsku v letech 1807 až 1814 a v mnohém přispěl k Napoleonovu pádu. Proč císař Francouzů uloupil španělskou korunu, čím proti sobě vzbudil nenávist většiny Španělů i Portugalců a proč nemohl vyhrát válku, i když Francouzi ve většině bitev vítězili? Jak probíhal barvitý zápas, do nějž se stále více zapojovali britští vojáci pod velením Arthura Wellesleye, budoucího vévody z Wellingtonu? To vše líčí na podkladě dobových pramenů první svazek dvoudílného projektu známého napoleonského autora, v němž projdeme mj. bitvami u Roliçy, Vimeira, Bailénu, La Coruni, Medellínu, Tudely či Talavery, krvavými obléháními Zaragozy i Gerony nebo madridským povstáním El Dos de Mayo.
Poloostrovní válka je název letitého konfliktu napoleonských válek, který zuřil ve Španělsku a Portugalsku v letech 1807 až 1814 a v mnohém přispěl k Napoleonovu pádu. Proč císař Francouzů uloupil španělskou korunu, čím proti sobě vzbudil nenávist většiny Španělů i Portugalců a proč nemohl vyhrát válku, i když Francouzi ve většině bitev vítězili? Jak probíhal barvitý zápas, do nějž se stále více zapojovali britští vojáci pod velením Arthura Wellesleye, budoucího vévody z Wellingtonu? To vše líčí na podkladě dobových pramenů druhý a závěrečný svazek dvoudílného projektu známého napoleonského autora, v němž projdeme mj. bitvami u Bussaka, Funtes de Oñoro, Salamanky a Vitorie až k poslednímu boji této války, svedenému u francouzského Toulouse.
Podtitul: Elchingen-Ulm-Slavkov-Saalfeld-Jena-Auerstädt-Prenzlau. Napoleonova válečná tažení patří k nejbarvitějším stránkám vojenské historie. První díl několika- svazkového projektu Napoleonova tažení - Vítězné roky zahrnuje dva roky vrcholných triumfů císaře Francouzů. Známý autor líčí Napoleonova tažení let 1805 – 1806i svedené bitvy živě, plasticky a s využitím řady pamětí i dokumentů. Knihu doplňují pasáže věnované struktuře, organizaci a taktice bojujících armád a příloha, obsahující autorské překlady proslulých Napoleonových bulletinů. Vydání 1.
Podtitul: Pultusk-Jílové-Friedland-Somosierra-La Coruña-Eggmühl-Aspern-Wagram. Nejistá vítězství předkládají čtenářům barvitou historii Napoleonových tažení v letech 1807 – 1809. Francouzská armáda, která triumfálně ukončila v roce 1806 tažení proti Prusku, pokračovala dál na východ vstříc ruským vojskům v Polsku 1806-1807, kniha dále pojednává o tažení do Španělska jeho úvodní fázi a tažení proti Rakousku z roku 1809. Vydání 1.
Podtitul: Smolensk - Borodino - Berezina - Lützen - Budyšín - Drážďany Napoleonova tažení z let 1811-1813 Třetí díl rozsáhlé historické práce seznamuje čtenáře s průběhem osudného Napoleonova tažení do Ruska v roce 1812. Při svém ruském tažení se nechal Napoleon vlákat do pasti, s příchodem zimy podlehla totiž tzv. Velká armáda tvrdým přírodním podmínkám a byla téměř zničena. Již následujícího roku však Napoleon svedl několik vítězných bitev s prusko-ruskou koalicí. Závěrečný oddíl knihy obsahuje zajímavé dokumenty, zejména překlady slavných bulletinů Velké armády.
Podtitul: Lipsko - Hanau - Brienne - Montmirail - Montereau - Laon-Arcis - Ligny - Waterloo. Obsahem je závěr roku 1813, tedy bitva u Lipska a následující ústup k Rýnu, kampaň roku 1814 až po Napoleonovu první abdikaci, Sto dní a tzv. belgické tažení roku 1815 až po Waterloo, druhou abdikaci a obranu Paříže. Přílohu opět tvoří překladybulletinů jakož i dalších dokumentů pasáže o armádách a jednotkách napoleonských válek, tentokrát o císařské gardě, britské armádě včetně Královské německé legie a o nizozemských i belgických jednotkách.
Knihu tvoří komentovaný výbor z nesmírného bohatství vojenských vzpomínek na napoleonské války, které po sobě zanechali prostí vojáci i velitelé. Tyto vzpomínky, plné osobních prožitků, dramatických událostí, velkých bitev i drobných šarvátek, příběhů a historek, zahrnují celé období, o němž pojednávaly předchozí čtyři svazky Napoleonových tažení. Na čtyřicet pamětníků tu vzpomíná na bouřlivé události od Napoleonovy korunovace a bitvy od Slavkova přes desítky bojů až k závěrečné porážce u Waterloo, přičemž líčí, někdy rozmarně a jindy velice vážně, i všechny strasti i slasti života vojenského. Český čtenář má poprvé možnost seznámit se s memoáry z napoleonských válek v tak velkém rozsahu.
Cinkot postrojů, pára od nozder, vrzání sedel, přehlušené svistem tasených šavlí či palašů, rozjezd a sílící dunění kopyt, jak koně přecházejí z klusu do cvalu. Signály trubek, vlající hřívy i zástavy, čepele vytrčené přes koňské krky kupředu, rozmach paže k seku, třesk oceli o ocel při srážce první vlny, ržání a řev,tak asi vypadá naše představa o jezdecké bitvě vytvořená filmem a romány. Je pravdivá? Na to chce tato kniha odpovědět. Najdete v ní osudy legendárních jezdeckých velitelů Napoleonovy armády a střety, jimiž prošli. Budete se setkávat i s tím, co objasňuje roli kavalerie, složitost této zbraně, její strukturu, organizaci, způsoby nasazení, manévrování, taktiku i charakter boje. Pestrá paleta témat je okořeněna úryvky vzpomínek či dopisy těch, kteří vše zažili, a oživena i spoustou obrazového materiálu.
O Napoleonovi, jeho bitvách a velkých rozhodnutích generálů napoleonské éry bylo potištěno mnoho stran. Kdo ale byli a jak žili muži, na jejichž bedrech vítězství francouzského císaře stála? Autor vtahuje čtenáře do prožitků vojáků počínaje ať už více, či méně dobrovolným vstupem do armády a pomáhá pochopit proměnu mladéhorekruta v zoceleného mazáka. Vykresluje každodennost kasáren a útrapy tažení, strasti boje i hrůzy polních nemocnic a zajetí, vojácké zálety stejně jako posedlost duely, chod vojenské justice či láskyplný vztah vojáků k jejich zvířecím mazlíčkům. Na stránkách knihy se tak mísí odvaha se strachem, časy hojnosti se dny hladu a strádání, demoralizace s nadšením, radostí i humorem. V neposlední řadě kniha hledá odpověď na otázku, proč vlastně napoleonský voják válčil. Šel do boje s nadšeným pokřikem „Ať žije císař?“ Umíral s ním na rtech? Nebo je to jen pozdější výmysl nostalgických pamětníků a všech, kteří si napoleonské války idealizovali? Příběhy prostých vojáků i nižších důstojníků se opírají především o dobové memoáry, deníky a dopisy včetně teprve nedávno objevených pramenů.
Od bitvy u Mons Graupius a válek dynastie Flaviovců po vyplenění Říma Alarichem roku 410. Pád říše římské je posledním svazkem pětidílného projektu o vojenské historii antického Říma, zahrnujícím dlouhé období od válek dynastie Flaviovců po roce 69 až po vyplenění Říma Alarichem roku 410. Jedná se o nesmírné množství biteva tažení římských císařů i jejich vojevůdců, o krvavé boje se sousedními Peršany, s tzv. barbary i o vnitřní války, v nichž se jeden císař snažil svrhnout druhého. Období expanze na východ, zejména do Mezopotámie a Dácie, představovalo poslední dobyvatelské úsilí římských legií, po němž následovala jen snaha o udržení dobytého území a ve stále větší míře obrana zejména dunajské hranice před stále většími vpády, zejména Gótů. Syntéza válečných dějin Římské říše od konce 1. století až po zhroucení vojenské síly Západořímské říše nemá obdoby ani v západní literatuře.
Jako peloponnéská válka se označují dva konflikty, které proběhly v letech 457 až 445 a 431 až 404 př. Kr. Došlo k nim ještě v průběhu války Řeků s Peršany a příčinou, alespoň tak to antičtí autoři tvrdili, byla rozpínavost Athén, nejmocnějšího řeckého městského státu. Obě strany, Athénský spolek a Spartou vedený Peloponnéský spolek, strhly do bratrovražedného zápolení nejen celé Řecko, ale i Sicílii. Se střídavými úspěchy měřily síly v desítkách bitev na souši i na moři, až byli Athéňané pokořeni jak Lakedaimónci, tak sebou samými. Průběh konfliktu i jeho vyústění, které skončilo ovládnutím Řecka Filippem II. a Alexandrem Makedonským, je vzdálený, v nejednom směru se ale podobá velmocenskému soupeření po 2. světové válce…
Druhý svazek Salv pod plachtami pokrývá období Francouzské revoluce a napoleonského císařství, tedy roky 1789–1815. Na souši sice Francie vítězila nad celou Evropou, na mořích a oceánech ale byla situace naprosto odlišná. Revoluce vnesla do francouzského loďstva rozvrat, v jehož důsledku rostla britská převaha a z Velké Británie se stala vládkyně nad všemi vodami. Napoleonova chybná strategická rozhodnutí pak dovedla francouzské eskadry k porážkám, z nichž se už navzdory usilovné snaze o jejich obnovu nevzpamatovaly a v závěru napoleonských válek byly odsouzeny ke zcela pasivní roli. Byl to ovšem čas velkých námořních bitev 13. prai-rialu, kterému Britové říkají Slavný 1. červen, u Aboukiru, mysu Svatého Vincenta, Camperduinu, Trafalgaru a mnoha dalších, v nichž si Francouzi i jejich španělští a nizozemští spojenci statečností nezadali s britskými námořníky.
Richard III. je znám tak, jak jej vylíčil William Shakespeare: hrbatý, bezohledný a mnohonásobný vrah, který se pro korunu neštítí ničeho. Ve skutečnosti takový vůbec nebyl. Neměl hrb a nejspíš ani jinou tělesnou deformaci. Narodil se jako syn jednoho z nejmocnějších mužů znesvářené Anglie a dospěl v době válek růží. Byl bratrem anejpevnější oporou Edvarda IV., který si sám vsadil na hlavu korunu duševně postiženého Jindřicha VI. Jako statečný rytíř, srdnatý voják a schopný velitel se Richard zúčastnil bitev u Barnetu, Tewkesbury a mnoha dalších. Stoupal vzhůru, až se stal sám králem. V bitvě u Bosworthu ztratil království i život. Proč z něj po jeho smrti udělali zločince a zrůdu? Byl vinen tím nejstrašnějším skutkem, který mu přisuzovali a vyčítali, vraždou svých dvou malých synovců? Jak žil, co jej formovalo, jaký měl charakter? To vše je tématem nejnovější knihy oblíbeného autora literatury faktu.
Druhý svazek čtyřdílného projektu Rytířské bitvy a osudy barvitě líčí válečnictví a rytířské zvyky konce raného a počátku vrcholného středověku. Osudy hraběte z Montfortu a vikomta Trencavela provází čtenáře nesmiřitelnou válkou s Albigenskými na jihu Francie, střetem křesťanských rytířů s Mongoly u Lehnice, dvěma bitvami u Coutrai a Bannockburnu, kde rytířské vojsko začaly porážet houfy neurozené pěchoty. Dvě obsáhlé části jsou věnovány posledním bitvám dvou českých králů, v nichž se pátrá po pravdě o smrti Přemysla Otakara II. u Dürnkrut a Jana Lucemburského u Crécy-en-Ponthieu. Jde o čtivou a nenásilnou sondu do válečnických zvyklostí, rytířských ideálů, jež se nejednou s realitou kříží, událostí, vojenské techniky, historie zbraní, zbroje a jejich použití. (Knižní web)
Salvy pod plachtami jsou příběhem soupeření mezi Francií a Velkou Británií o vládu nad moři a oceány. Nepřátelství mezi oběma zeměmi, které se zrodilo koncem vlády Ludvíka XIV., pokračovalo ve válce o dědictví rakouské, v sedmileté válce a vrcholilo, když se Francie zařadila po bok amerických kolonií, které zahájily proti Británii válku za svou nezávislost. Bojovalo se ve Středomoří, u západních břehů Francie, v Antilách, u kanadských i severoamerických břehů a v Indickém oceánu. Řadové lodě sváděly bitvy u Toulonu a Menorky, u mysu Finisterre, u ostrova Ouessant a skalisek Cardinaux, v zálivu Chesapeake, kde se Francouzi podstatnou měrou přičinili o vítězství USA u ostrovů Saintes či u Cuddalore a francouzská Marine Royale v těchto bojích byla důstojným soupeřem Royal Navy.
Osmý svazek projektu Bitvy a osudy válečníků zachycuje konflikt, který propukal daleko od Evropy za Atlantickým oceánem na pomezí dnešních USA a Kanady, kde soupeřily Francie s Velkou Británií. Přelil se do Středozemního moře a poté vzplanul v Sasku, Čechách, ve Slezsku i na Moravě, kde spolu od předchozí války o rakouské dědictví zápolily Prusko s habsburskou říší. Strhával do sebe další země, německé státy ve Svaté říši římské, Švédsko, Španělsko i Rusko. Britsko-francouzské soupeření se přelilo i na další kontinent, do Asie, kde se válčilo o to, kdo získá větší díl z vlivu v Indii, a okrajově zasáhlo i Afriku. V knize najdete boje v Severní Americe (mj. i o pevnost William Henry, známou z Posledního Mohykána), velké bitvy v Čechách u Lovosic, Štěrbohol a Kolína, vítězství a prohry Fridricha Velikého (Leuthen, Rossbach, Zorndorf, Kunersdorf, Liegnitz, Torgau) i boje na západě Evropy (Bergen, Minden, Cardinaux). Ke ztrátě francouzské Kanady vás povede životní příběh markýze de Montcalm a po stopách války v Evropě pojedete spolu s legendárním jezdeckým generálem von Zietenem.
Napoleonův největší triumf. Nový pohled na tažení roku 1805 s bitvami u Wertingenu, Haslachu, Elchingenu a Ulmu, Kutuzovovým ústupem po Dunaji, bitvami u Dürnsteinu a Schöngrabernu, válkou v Itálii a triumfálním francouzským vítězstvím nad rusko-rakouskou armádou v Bitvě tří císařů 2. prosince 1805 u Slavkova, kterou zná svět pod německým jménem Austerlitz. Proč car Alexandr nenáviděl Napoleona? Jak probíhala válka se 3. protifrancouzskou koalicí a kdo ji vyvolal? Jaké stíny přineslo proslulé slavkovské slunce?
Příběhy z francouzských dějin Patnáct dramatických příběhů z francouzských dějin 18. a počátku 19. století (od doby vlády krále Ludvíka XV. po Napoleonův pád). Autor, který se věnuje francouzské historii a vojenským dějinám, vybral poutavé, někdy poněkud drastické příběhy z novověkých francouzských dějin. Osudy bandityCartouche, krále pašeráků Mandrina či případ tzv. Gévaudanské bestie. Legenda o dobytí Bastily, záhadný konec Ludvíka XVII., úmrtí admirála Villeneuva, otazníky kolem smrti Napoleona Bonaparta. Přibližuje aféry, záhady, atentáty a jejich historický kontext, uvádí na pravou míru některé vžité, leč nepřesné představy o francouzské historii. Tematicky i chronologicky volně navazuje na Válku královen a Královské vraždění.
Závěrečný svazek projektu Rytířské bitvy a osudy vypráví o střetech a osobnostech „podzimu středověku“, kdy na bojištích získávaly hlavní slovo neurozená pěchota a střelné zbraně. Válkou růží projdeme přes bitvu u Towtonu, staneme se svědky vzestupu i pádu „Králotvůrce“ Warwicka a budeme uvažovat, kde i jak došlo k poslednímu boji krále Richarda III. Spatříme trpký konec rytířské slávy burgundského vévody Karla Smělého a budeme sledovat boje Maurů i španělských rytířů o Granadu. Skrze bitvu u Fornova a životní osudy Pierra Bayarda se přeneseme do posledních rytířských střetů na italských bojištích, za nimiž udělala tečku bitva u Pávie. Reedice tohoto svazku je rozšířena o poslední bitvu „rudé růže“ Lancasterů u Tewkesbury (1471) a vítězství Františka I. Francouzského nad Švýcary u Marignanu (1515).
Původní česká práce talentovaného historika. Líčení Napoleonova návratu z Elby včetně bitvy u Waterloo. Původnost této knihy tkví ve využití francouzských pramenů – dosud vydávané knihy vycházely převážně z rakouských či jiných kompilací. Popis posledních sto dnů Napoleonovy vlády je čtivý, historicky věrný a oživený řadou životopisů jednotlivých protagonistů. Kniha je doplněna bohatým obrazovým černobílým materiálem.
Konflikt mezi Francií a Anglií, jemuž dali později historikové název Stoletá válka, pokračoval ve své druhé polovině vítězstvími francouzského konétabla Bertranda du Guesclina i jeho dobrodužným tažení do Španělska, pak ale francouzský král zešílel a země se propadla do naprostého chaosu. Anglie Richarda II. a Jindřicha IV. naštěstí vedla válku s Francií jen vlažně, zato Jindřich V. ji obnovil s plnou silou a u Azincourtu r. 1415 Francouze na hlavu porazil. Teprve po jeho smrti se Francie zvolna vzpamatovávala. Zvrat jí přinesla Johanka z Arku, konec ale představovala až dvě desetiletí po jejím upálení bitva u Formigny, která znamenala definitivní vítězství Francouzů. Dobu velkých bitev a tažení, politických zvratů, mocenským zápasů na obou stranách La Manche, intrik i vražd oživuje autor s pomocí těch, kteří ony zlé časy prožili, kronikářů francouzských, anglických i jiných.
Konflikt mezi Francií a Anglií, jemuž dali později historikové název Stoletá válka, začal sporem o Akvitánské vévodství, které bylo anglickým lénem ve Francii, a na opačné straně Francie anglo-francouzským soupeřením ve Flandrech. Kulminoval, když Edvard III. Anglický vystoupil s nároky na francouzskou korunu. V knize ožívají epické boje, námořní bitva u Sluys, rytířský střet u Crécy/Kresčaku 1346, v němž padl český král Jan Lucemburský, či bitva u Poitiers 1356, kde padl do zajetí francouzský král. Francie utrpěla katastrofální porážky, po nich se ale začalo poprvé blýskat na lepší časy, když se do čela francouzských armád dostal bretonský válečník Bertrand du Guesclin… Dobu velkých bojů, politických zvratů, krvavých účtování, vražd, obrovské selské vzpoury i hrozné morové epidemie oživuje autor s pomocí těch, kteří tyto zlé časy prožili, kronikářů francouzských, anglických i jiných.
Podtitul: Pułtusk-Gołymin-Eylau-Guttstadt-Friedland. Příběh tažení 1806–1807, v němž se Napoleon hnal za přeludem, který byl nejspíš jeho největší chybou. Válka císaře Francouzů s nesmiřitelným protivníkem, s Ruskem Alexandra I. Velké bitvy u Gołyminu, Pułtusku, Preussisch Eylau, Heilsbergu a Friedlandu. Utrpení v blátě, mrazu, vedru i prachu a hrdinství bez hranic. Boje, jak je viděli pamětníci francouzští i ruští. 50 map, 150 vyobrazení.
Bitva u španělského mysu Trafalgar, svedená 21. října 1805 mezi 33 řadovými loďmi francouzsko-španělské floty admirála Villeneuva a 27 britskými řadovými loďmi admirála Nelsona, který zde zemřel, je jedním z největších a nejproslulejších námořních střetů v dějinách. Tato kniha, která si skutečně zaslouží podtitul Anatomie námořní bitvy, líčí Tragalgar na základě vyprávění mnoha očitých svědků od admirálů a kapitánů po prosté členy posádek všech zúčastněných národností. Přibližuje i zásady bojové taktiky plachetních lodí, manévrů, dělostřelby a plavby samotné. Popisuje vše, co bitvě předcházelo od úniku spojeneckého loďstva přes složitou plavbu do Karibiku a zpět, střet u mysu Finisterre až po tečku za Trafalgarem, bitvu u mysu Ortegal. Odpovídá i na otázku, zda admirál Villeneuve skutečně zhatil Napoleonovy plány na invazi do Anglie.
Bitvy a osudy válečníků III. 1618–1648 Třetí svazek projektu Bitvy a osudy válečníků navazuje na Války pro víru i čtyřsvazkové Rytířské bitvy a osudy a obsahově do značné míry také na díl druhý, nazvaný Boje o trůny. V něm začal bitvou na Bílé hoře (i skrze osudy tří hlavních protagonistů tzv. České války 1618–1620,Buquoye, Thurna a Mansfelda) třicetiletý evropský konflikt. Třicetiletá válka pokračuje slavným obléháním Bredy a La Rochelle, líčí životní osudy císařského generalissima Tillyho, jedné z nejbarvitějších osobností té doby, nepomíjí vyplenění Magdeburku a přes bitvu u Breitenfeldu dospívá k Valdštejnem podstoupené bitvě u Lützenu, v níž padl švédský král Gustav II. Adolf. Pokračuje „bitvou dvou Ferdinandů“, klíčovou porážkou Švédů u Nördlingenu, francouzským vstupem do války a bitvou u Rocroi, která se stala labutí písní španělských tercios. Nakonec se vrací do Čech k bitvě u Jankova, nejkrvavějšímu střetu a největší bitvě závěru Třicetileté války 1618–1648.
Přísně tajné! Literatura faktu 3/2006. Jiří Bílek - Příběhy z temného úsvitu českých dějin, Jiří Kovařík - Poslední boj krále Přemysla Otakara II., Karel Kýr - Mormoni, Vladimír Dolínek - Rakouské raketomety v 19.století, Karel Richter - Rok pohnutých událostí, Libor Nedorost - Sokolské pluky Stráže svobody, Milan Hulík - Kdety hroby jsou, kde jsou ti vojáci?, Věra Weislitzová - Uvězněné sny, Petr Vokáč - Senzace století, Roman Cílek - "...Když chtěla jsem padnout!", Karel Šimek - Most u Remagenu, Jindřich Marek - Záhada kadetky, Richard Sobotka - Dělostřelecká tvrz "Bouda", Antonín Benčík - Neblahé důsledky hokejového vítězství, Miroslav Kučera - Ztracená zpěvačka, Ivan Brož - Smrt prvního diplomata světa.
Příběhy z francouzských dějin Čtrnáct historických vyprávění ze středověké Francie líčí příběhy královských rodů, králů, papežů nebo bájných postav. Známý vojenský historik a spisovatel J. Kovařík tentokrát přichází s knížkou historických příběhů ze středověké Francie. Vybral si postavy královen i králů širší veřejnosti známých (Filip IV. Sličný), ale i postavy bájné (Roland) nebo méně známé (Bonifác VIII.). Ve čtrnácti příbězích zachycuje osudy panovnických rodů, příběhy aktérů křížových výprav, spory krále s papežem nebo procesy s templářským řádem. Vyprávění vycházejí důsledně z historických faktů a zachovaných dokumentů, což dokládají úryvky z kronik, dopisů nebo autentické výroky. Na závěr každé kapitoly-příběhu je připojen seznam literatury.
Ladé — Marathón — Thermopyly — Artemisium — Salamina — Plataje — Mykalé Válka Řeků s Peršany, první v celé šíři historicky zdokumentovaný konflikt v dějinách lidstva a současně velký střet dvou odlišných civilizací, ožívá v této knize v plné šíři, počínaje představením obou soupeřů, perských králů Dareia a Xerxa na jedné a hlavních řeckých protagonistů, Athén i Sparty, na druhé straně. Je to převážně vojenská historie, která vás povede od bojů v Malé Asii přes legendární bitvy u Marathónu, Thermopyl či Salaminy až po konec válek, v němž se skrývaly zárodky úpadku a zániku obou soupeřů. Krom toho se v knize seznámíte i s bojovými technikami, taktikou, výzbrojí a druhy vojska zápolících stran.
Války bez konce jsou druhým svazkem projektu o vojenské historii antického Říma, znovu plným příběhů o vojevůdcích a vojácích, o taženích, které prodělali, o vítězných či prohraných bitvách na souši i na moři, o pochodech, táboření, útocích, obranách, obléhání, o slávě a strádání za válek s Jugurthou v Africe, Mithridatemv Malé Asii a s invazí Kimbrů i Teutonů v Galii. Pojednávají ale i o tom, jak v krutých i neznámých letech občanské války mezi Mariem, Sullou, Cinnou braly za své vojenské ctnosti, místo nichž vystupovaly do popředí zrady, vraždy vlastních velitelů a přeběhlictví a dezerce. Přesto šlo o léta, v nichž se legie jako občanská armáda změnily v profesionální vojsko a takticky prošly reformami, nepřesně přisuzovanými Gaiu Mariovi. V nich se manipulární legie změnila v kohortovou. Druhý svazek Římských válek končí Crassovým vítězstvím nad Spartakem a třetí zahrne dobu triumvirátu, čas největší vojenské slávy Caesara, jeho boje v Galii i občanskou válku s Pompeiem. Bude pokračovat až do vítězství nad Caesarovými vrahy a do Octaviánova boje s Marcem Antoniem.
Pátý svazek projektu Bitvy a osudy válečníků navazuje volně na Války proti králi i čtyřsvazkové Rytířské bitvy a osudy. Líčí boj o nadvládu na mořích, který probíhal od poloviny XVII. století souběžně s válkami na souši. Zpočátku šlo o soupeření mezi největšími námořními mocnostmi, Spojenými provinciemi nizozemskými a stuartovskou Anglií, do nějž se zvolna zapojovala Francie jako nejprve anglický spojenec a poté protivník, který zatlačil Nizozemce až na třetí místo. Byl to čas velkých bojů, v nichž se zrodila taktika řadových lodí, doba vůbec největšího střetu plachetních lodí všech dob v tzv. Čtyřdenní bitvě, bitev od Lowestoftu až po Vélez-Malagu. Soupeřili v nich velcí admirálové, Angličané James z Yorku, vévoda z Albemarle a Rupert Falcký, Nizozemec de Ruyter či Francouzi de Tourville, Bart a mnozí další. Války na moři jsou první v češtině vydanou ucelenou knihou o námořních bojích 2. pol. XVII. a počátku XVIII. století.
Pátý svazek projektu Bitvy a osudy válečníků navazuje volně na Války proti králi i čtyřsvazkové Rytířské bitvy a osudy. Líčí boj o nadvládu na mořích, který probíhal od poloviny XVII. století souběžně s válkami na souši. Zpočátku šlo o soupeření mezi největšími námořními mocnostmi, Spojenými provinciemi nizozemskými a stuartovskou Anglií, do nějž se zvolna zapojovala Francie jako nejprve anglický spojenec a poté protivník, který zatlačil Nizozemce až na třetí místo. Byl to čas velkých bojů, v nichž se zrodila taktika řadových lodí, doba vůbec největšího střetu plachetních lodí všech dob v tzv. Čtyřdenní bitvě, bitev od Lowestoftu až po Vélez-Malagu. Soupeřili v nich velcí admirálové, Angličané James z Yorku, vévoda z Albemarle a Rupert Falcký, Nizozemec de Ruyter či Francouzi de Tourville, Bart a mnozí další. Války na moři jsou první v češtině vydanou ucelenou knihou o námořních bojích 2. pol. XVII. a počátku XVIII. století.
Bitvy a osudy válečníků I. 1526–1588. První svazek projektu Bitvy a osudy válečníků navazuje na tetralogii Rytířské bitvy a osudy rokem 1526 a bitvou u Moháče, v níž zemřel český a uherský král Ludvík Jagellonský. Pokračuje napříč válkami křesťanů s muslimy i katolíků s protestanty, obranou Malty, bitvou u Lepanta, zkázou španělské Velké Armady či náboženskou válku ve Francii a líčí životní osudy řady velkých válečníků, osmanského admirála Chaireddina Barbarossy, tragický osud hraběte Egmonta nebo život vévody z Alby, největšího španělského vojevůdce.
Čtvrtý svazek projektu "Bitvy a osudy válečníků" navazuje na "Třicetiletou válku" i čtyřsvazkové "Rytířské bitvy a osudy". Vypráví o bratrovražedné anglické občanské válce, o boji Parlamentu a posléze Olivera Cromwella proti králi Karlu I. i o mocenském zápase ve Francii, kdy proti králi-děcku, malému Ludvíku XIV., povstaly šlechtaa měšťanstvo v rebelii tzv. frondy. Je to doba válek, bitev a mocenských zápasů, které románově zachytil ve Třech mušketýrech po dvaceti letech A. Dumas. Války proti králi líčí klíčové bitvy Karla I. od Edgehillu po Naseby i osudy jeho hlavního vojevůdce Ruperta Falckého. Tento pražský rodák a syn českého „zimního krále“ válčil za Karla I., svého strýce, a za jeho syna nejen na souši, ale i na moři jako pirát, korzár a nakonec anglický admirál. Z doby frondy a mládí Ludvíka XIV. zde najdete bitvy pod hradbami Paříže i u Lensu či Dunes ve Flandrech a osudy dvou největších francouzských válečníků před Napoleonem, prince de Condé a maršála de Turenne.
Sedmý svazek projektu Bitvy a osudy válečníků navazuje v dějové linii na Evropu v plamenech. Je věnován dvěma velkým evropským konfliktům 1. poloviny 18. století, Velké severní válce 1700–1721 a Válce o dědictví rakouské 1740–1748. V té první potáhneme se švédským králem Karlem XII. proti caru Petru I., který jej porazil u Poltavy, a vyplujeme na severská moře s dánsko-norským národním hrdinou admirálem Tordenskjoldem. V té druhé budeme svědky bojů mezi vojsky Marie Terezie a Fridricha II. u Mollwitz, Chotusic, Hohenfriedbergu i Žďáru, krom toho se ale podíváme do Prahy dobyté i vyklizené Francouzi. Stejně tak navštívíme Flandry, kde Francouzi porazili ohromujícími způsobem Brity a Nizozemce u Fontenoy. Průběh francouzské části války i její konec pak budeme sledovat prostřednictvím impozantní osobnosti maršála Maurice de Saxe. Název Války v krajkách není náhodný, neboť se vedly sice krvavě, ale zdvořile, galantně a na smrt šli ti výše postavení s elegancí, podobnou jejich uniformám.
Vítězové nad Kartágem je kniha o vojenské historii antického Říma, plná příběhů o vojevůdcích a vojácích, o taženích, které prodělali, o vítězných či prohraných bitvách na souši i na moři, o pochodech, táboření, útocích, obranách, obléhání, o slávě, strádání i vlastnostech pravých římských vojáků, jimiž byly dignitas – důstojnost, disciplína – ukázněnost a virtus – statečnost. Také o tom, jak legie vypadaly, kterak manévrovaly, z čeho se skládaly, čím bojovaly a čím žily. První svazek cyklu Římské války začíná dobou před zrodem legií, pokračuje zrodem občanské armády římské republiky přes přerod falangy v manipulární legii a její existencí do doby, než se změnila na legii kohortovou a v profesionální armádu. Líčí války od doby, kdy je těžké oddělit pravdu od legend, přes válku s Pyrrhem až k historii punských válek či k podmanění Řecka. Další svazek zahrne dobu soumraku římské republiky, války Mariovy a Sullovy za hranicemi i jednoho proti druhému, Crassovo vítězství nad Spartakem i jeho porážku v bitvě s Parthy a první triumfy Pompeiovy.
Obsah představuje jeden důvod, forma druhý. Předně jde o knihu většího formátu, než obvykle, to proto, aby vynikly obrazové a mapové materiály. Každou kapitolu navíc provázejí graficky odlišené (podbarvené) tematické bloky, v nichž se píše o skladbě armád i jednotek, zbraních, jejich vlastnostech, výcviku a polních řádech, formacích, osobnostech a řadě dašlích věcí, které by vám měly krom nosné "dějové" linie dát jasnou představu, jak vypadaly armády, které spolu bojovaly, a jací byli muži v nich.
Waterloo s podtitulem Poslední bitva je druhým a závěrečným svazkem práce o posledním Napoleonově tažení, které trvalo pouhé čtyři dny a skončilo jeho porážkou. Doslova krok za krokem autor líčí události neděle 18. června 1815 na Napoleonově hlavním bojišti u Waterloo i u městečka Wavre, kde bojoval maršal Grouchy.