Karel Kosík
1926 - 2003
česká
nehodnoceno
Mé hodnocení
O problémech vývoje společenského myšlení v Čechách v 19. století bylo již napsáno mnoho vědeckých článků a studií. První velkou marxistickou monografií o této otázce je tato práce. Autor se v ní zabývá ekonomickými a ideologickými kořeny evropské revoluční demokracie 19. století vůbec. Ukazuje, že jak ruská revoluční demokracie, tak i česká radikální demokracie byly jen různými formami a stupni evropské revoluční demokracie. Pokouší se sledovat logiku vývoje radikálních demokratů jako politického a myšlenkového směru. Nezajímají ho však životní osudy jedinců, ale vývoj jednotlivých skupin a směrů. Vychází z rozboru počátků kapitalismu u nás a z rozboru tvořícího se buržoasního vědomí. Vyrovnává se také s některými nesprávnými názory na Dobrovského, Jungmanna a Palackého a ukazuje, že všichni byli mluvčími buržoasie, i když každý z nich byl představitelem různých stupňů jejího vývoje. Autor se dále snaží vysvětlit, jak se vytvářela buržoasní inteligence a jak vyjadřovala nálady a požadavky doby. Nově hodnotí Máchu, Havlíčka i Tyla. Politický program radikálních demokratů srovnává s politickým programem staročechů a mladočechů a všímá si také toho, jak se rodila a měnila myšlenka panslavismu a slovanská otázka vůbec. Rozebírá též příčiny, jež vedly k porážce revoluce 1848 až 1849 a vysvětluje, že radikální demokracie se nerozpadla proto, že byla několikrát rozehnána policií a vystavena pronásledování, ani proto, že vrcholná fáze průmyslové revoluce ji zbavila její sociální základny – maloburžoasie jako hlavní masy národa. Závěrečná kapitola rozebírá filosofické názory českých radikálních demokratů. Autor hledá příčiny „bídy“ české filosofie a zabývá se filosofickými myšlenkami představitelů různých proudů české radikální demokracie, a to jak Arnoldem a Fričem, tak i Sabinou. Sleduje také vztah filosofie Augustina Smetany a radikálních demokratů. V závěru se pokouší vyložit, proč filosofie české radikální demokracie musela jako směr nutně ztroskotat a proč se u nás mohl uplatnit herbartismus.
Publikováno:
1958
[ studie o problematice člověka a světa ] Kniha je pozoruhodným a vážným pokusem o řešení problémů lidského bytí, aktivity člověka v jeho vztazích společenských a dějinných a k jeho výtvorům duchovním a fyzickým. Okolo problematiky praxe se soustřeďují rozbory různých rovin a vztahů člověka a světa, problémy ekonomie, svobody, dějin, přírody, umění apod. Jde tedy o otázky nejvýš aktuální a hojně diskutované. Práce je rozdělena do čtyř kapitol. V první, nazvané dialektika konkrétní totality, jsou nastíněny teoretické a metodologické principy, na nichž jsou rozbory budovány. Je to destrukce "pseudokonkrétnosti", světa vnějších jevů obstarávání a manipulace, obvyklých představ a fixovaných objektů, která musí být provedena, aby byl umožněn přístup ke skutečnosti a pravdě. V další části kapitoly rozvádí autor problematiku duchovní reprodukce skutečnosti jako jednoho z momentů "destrukce pseudokonkrétnosti" a dochází k osvětlení povahy opravdové konkrétnosti, tj. konkrétní totality. Druhá kapitola, tvořící pilíř knihy, je nazvána "Ekonomie a filosofie". Její povaha je více kritická a pojednává o těch sférách "pseudokonkrétnosti", které jsou v oblasti zfetišizované praxe lidí a s ní souvisících fikcí. Prvá část se týká všedního života, jehož "metafysiku" analyzuje autor na dvou kategoriích: starosti a vztahu každodennosti k dějinám. V druhé části se zabývá metafysikou vědy a rozumu, probírá problematiku racionalistického a dialektického rozumu, vztah racionalismu a iracionalismu a konečně otázku tzv. "ekonomického člověka". Ve třetí části druhé kapitoly se přechází do oblasti kultury a podává se kritika ekonomického činitele. V této souvislosti si klade autor otázku o charakteru uměleckého díla, sociální podmíněnosti, vztahu časovosti a nadčasovosti v umění a zakončuje kapitolu úvahou o historii a historismu. Ve třetí kapitole, nazvané "Filosofie a ekonomie", jde především o filosofickou problematiku Marxova Kapitálu. Autor zkoumá diskutovaný problém, zda Marx zrušil filosofii v sociální vědě a kde se v Kapitálu skrývá Marxova filosofie. V další části je podán nárys filosofie práce, na jehož základě se řeší vztah práce a ekonomie a ukazuje se problematika společenského bytí. V poslední kapitole, nazvané "Praxe a totalita", je dána pozitivní odpověď na otázky dříve položené. Autor vykládá pojetí praxe v kritickém odlišení od zfetišizovaných koncepcí praktikování a manipulace, dále se zabývá vztahem svobody a dějin a celý rozbor uzavírá problémem člověka a vyjadřuje své stanovisko k takzvané filosofické antropologii.
Publikováno:
1966
ISBN:
21-003-66
Čtvrtý svazek Sebraných spisů Karla Kosíka zahrnuje články, eseje, rozhovory a kratší příležitostné texty pocházející z let 1955 až 1969. V první části jsou shromážděny stati, jejichž prostřednictvím Kosík vstupoval do polemik o marxismu, o aplikaci marxistické metody i o negativních jevech socialismu. Předestírá zde svoji koncepcidialektiky vycházející z Hegela a Lukácse a načrtává obrysy vlastní verze marxistické teorie, která je v jeho pojetí společenskou kritikou. Druhou část tvoří články, v nichž Kosík dialektiku aplikuje na konkrétní fenomény umění a kultury. V analýze literárních děl (Hemingwaye, Kafky či Haška) rozvíjí úvahy o společenské roli kultury, politice, humanismu apod. Předkládaný svazek představuje Karla Kosíka jako veřejného intelektuála, který se vyjadřoval k aktuálním tématům své doby i k nadčasovým otázkám lidské existence.
Publikováno:
2019
ISBN:
978-80-7007-576-0
Protokol celostátní konference o dějinách české filosofie v Liblicích ve dnech 14. – 17.dubna 1958
Autor v přepracovaném eseji (varianta článku "Němka Marianne Fabiánová a oběti nacismu") ukazuje na příkladu lidské schopnosti obětovat sám sebe a svůj život ve prospěch komunity onu pravou dimenzi lidského bytí, která s destruktivní konzumací přírody a přežíváním v blahobytu nemá nic společného.
Publikováno:
1995
ISBN:
80-85906-14-7
Je současná kultura ohrožena? Existuje spor mezi kulturou a civilizací? Bolzanovo pojetí ,,vlasti". Pražská ironie. Německá a židovská kultura v expresionistickém desetiletí.
Publikováno:
1994
ISBN:
80-901533-1-3
Katalog k výstavě Nová citlivost zabývající se českým sochařstvím 60. - 80. let 20. století.Jiří Padrta, Jan Kotík, Mahulena Nešlehová, Zdeněk Sýkora, Zdeněk Beran, Arsén Pohribný & Stanislav Kolíbal
Publikováno:
1994
ISBN:
80-85090-19-8
Soubor dosud knižně nevydaných esejů nedávno zesnulého významného českého filosofa. Autor v nich zaujímá kritické stanovisko k řadě naléhavých problémů současné doby, jako jsou globalizace, vztah morálky a politiky, otázky masové kultury a autentického životního postoje a další neméně závažná témata.
Publikováno:
2005
ISBN:
80-7007-206-7
Kniha esejů českého filosofa je summou jeho krického vztahu nejen k naší skutečnosti devadesátých let, ale k moderní civilizaci, politice a kultuře vůbec.
Publikováno:
1997
ISBN:
80-7215-036-7
Konference se účastnili nejen jazykovědci, ale i filosofové, logikové, psychologové a matematici. Pojednávají o metodologických problémech marxistické jazykovědy, vztahu jazyka a myšlení, vývoji jazyka a vývoji společnosti a o aktuálních otázkách vzájemného vztahu češtiny a slovenštiny. Značnou pozornost věnují i kritice západních idealistických filologických názorů.
Publikováno:
1962
Sborník prací k jubileu Karla Kosíka. Volně navazuje účastí některých autorů na samizdatový jubilejní sborník z roku 1976. Vedle osobněji pojatých vyznání jubilantovi zahrnuje i filosofické a literárněvědné stati a eseje četných význačných osobností. Autorsky se podílejí kromě editorů sborníku také Eva Kantůrková, Václav Havel, Jan Keller, Alexandr Kliment, Ladislav Hejdánek, Ivan Vojtěch, Ivan Klíma, Vilém Herold, Pavel Kohout, Erazim Kohák a Petr Prouza. Publikaci doplňuje bibliografie jubilantova díla.
Publikováno:
2001
ISBN:
80-7007-155-9
Publikováno:
2005
ISBN:
80-239-5363-X
Jedná se o knihu esejů rozebírajících filosofická i literární témata. K. Kosík se zamýšlí nad moderní dobou a komentuje Kafkovo přesvědčení, podle kterého je moderní doba nepřátelská k tragičnu a na jeho místo dosazuje groteskno; konstatuje, že žijeme v době „postheroické“. Toto téma demonstruje na rozboru děl Kafky a Haška, respektive postav Josefa K. a Josefa Švejka. Zabývá se „naší nynější krizí“: tj. hovoří o krizi politického systému (o masovosti, politické manipulaci…), nedostatku politických osobností, krizi tříd a společnosti, národa či moci. Dále se věnuje tématu Střední Evropy, respektive „české otázce“; hovoří zde mimo jiné o německé a ruské interpretaci Střední Evropy. Zabývá se podobami moderní české politiky a českou politiku charakterizuje jako důvěřivou a propadající iluzím, navzdory vnějšímu pláštíku realismu; komentuje i české postoje ke Slovákům (včetně Palackého a Masaryka). Zabývá se rovněž vztahem jednotlivce a dějin. Tématem je mu i pojetí demokratismu u K. Havlíčka. Kniha získala cenu Nadace Český literární fond za nejlepší esej roku 1994.
Publikováno:
1995
ISBN:
80-202-0554-3