Obrovská literatura věnovaná J. A. Komenskému na jedné straně nashromáždila množství znalostí, ale na druhé straně navrstvila na jeho osobnost tolik odborných i popularizujících výkladů, že se pod nimi ztrácejí její kontury. V této knize se Komenský představuje sám. Nenapsal soustavnou autobiografii. V dopisech a útržkovitých i ucelenějších svéživotopisných záznamech však o sobě pověděl velmi mnoho. Když na sklonku života charakterizoval sám sebe jako "muže touhy", pojmenoval hnací sílu nadlidské pracovitosti, jíž vzdoroval osobní i národní tragédii. Chronologicky seřazené listy, vzpomínky a apologetické projevy vypovídají o tom, jaká to byla touha a co ve své naléhavosti obsáhla. Otevírají spolu s výňatky ze spisů Komenského, přibližujícími dobovou mentalitu a každodennost, průhled do jednotlivých etap jeho života: dětství předčasně ukončené osiřením, studií v cizině, práce ve vlasti, nad níž se stahují mraky absolutismu ohrožujícího zbytky svobod hájených od husitství, bělohorské katastrofy, vykořeněnosti exulanta přemáhané úsilím o dobytí nejzazších možností lidského poznání a stálou myšlenkou na zubožený národ, jehož vyslancem se cítí být v anglických, švédských, uherských i nizozemských službách, ať uctíván jako geniální reformátor školství, trpce si uvědomující, že pedagogika není jeho nejvlastnějším posláním, nebo ponižován do postavení prosebníka, dožebrávajícího se na svých mecenáších pomoci pro těžce zkoušené krajany. Z knihy postupně vystupuje nečítankový, nepřikrášlený a tím také živý a životný Komenský.
Rukopis rozsáhlého latinského spisu vznikal kolem poloviny 17. století. Za Komenského života však vyšly jen dva svazky. Spis, o kterém diskutovala celá vzdělaná Evropa, se v pozdějších dramatických letech ztratil a kompletní text byl nalezen až v roce 1935. Sám Komenský toto dílo pokládal za převratné a zásadní pro celý svět. Ačkoli se rádi pokládáme za národ Komenského, bylo toto dílo v posledních letech u nás prakticky nedostupné, s výjimkou některých knihoven a specializovaných pracovišť. Reedice vychází vstříc četným zájemcům z řad široké veřejnosti, neobsahuje vědecký poznámkový aparát historiků. Krásné bibliofilní vydání v nákladu 1010 kusů s originální medailí vsazenou do desek knihy, jež byla vytvořena speciálně a výhradně pro tuto příležitost.
Kniha je výzvou k českému lidu doma i za hranicemi, aby kajícně poznával své hříchy, aby zrevidoval svou minulost a užil příležitosti, z milosti Boží poskytnuté, k nápravě svého života a ke kladení pevných základů obnovené církve. Komenský psal jménem Jednoty Bratří a proto jeho slova měla povahu tím naléhavější a závažnější. Trpce soudil násilí a tyranii římské církve, ale neomlouval nedostatky a hříchy svých otců a bratří ve víře. Obracel pozornost na duchovní slabost protestantských církví ve vyhnanství. Káral nedostatek opravdové věrnosti Písmu svatému. Několik kapitol obsahuje Komenského důtklivé výzvy ke svornosti a jednotě. Kniha byla napsána v roce 1632.
Další svazek souborného kritického vydání spisů Jana Amose Komenského přináší dva soubory Komenského latinských učebnic - Eruditionis scholasticae pars prima, Vestibulum a Eruditionis scholasticae pars II, Janua. Oba soubory učebnic, určených pro první dvě třídy nižšího stupně gymnázia, tj. tříleté latinské školy (třetí stupeň tvořilo Atrium), Komenský spolu s částí Atrium (bude vydána v jednom z dalších svazků) zahrnul do svého souborného vydání Opera didactica omnia (ODO, Amsterdam 1657); toto souborné vydání je předlohou naší kritické edice, a proto svazek navazuje i svým číslováním na předchozí již vydané části ODO pod číslem 15. Oba tyto učebnicové soubory představují z pohledu Komenského vrchol jeho snah o co nejdokonalejší učební pomůcky pro tříletou latinskou školu.
Další svazek souborného kritického vydání spisů Jana Amose Komenského přináší dva soubory Komenského latinských učebnic - Eruditionis scholasticae pars prima, Vestibulum a Eruditionis scholasticae pars II, Janua. Oba soubory učebnic, určených pro první dvě třídy nižšího stupně gymnázia, tj. tříleté latinské školy (třetí stupeň tvořilo Atrium), Komenský spolu s částí Atrium (bude vydána v jednom z dalších svazků) zahrnul do svého souborného vydání Opera didactica omnia (ODO, Amsterdam 1657); toto souborné vydání je předlohou naší kritické edice, a proto svazek navazuje i svým číslováním na předchozí již vydané části ODO pod číslem 15. Oba tyto učebnicové soubory představují z pohledu Komenského vrchol jeho snah o co nejdokonalejší učební pomůcky pro tříletou latinskou školu.
Tento svazek zpřístupňuje první část Komenského zásadního a nejrozsáhlejšího díla, Obecné porady o nápravě věcí lidských. Jde o kritické vydání textu zachovaného v převážně rukopisné podobě a objeveného až ve 30. letech 20. století; součástí jsou filologické i věcné komen táře, ediční úvody k jednotlivým spisům a další odborný aparát. Úvod přibližuje základní ideje tohoto díla, historii jeho vzniku i další osudy. Svazek dále obsahuje tři úvodní práce Obecné porady. Po dedikaci Světlům Evropy následuje Panegersia (Všeobecné probouzení, první část díla) – návrh na svolání všeobecné porady – a Panaugia (Všeobecné osvěcování, druhá část), systematický výklad metafyziky světla.
Druhý svazek kritické edice Komenského zásadního díla De rerum humanarum emendatione consultatio catholica (Obecná porada o nápravě věcí lidských) obsahuje první část ústřední a nejrozsáhlejší části Obecné porady nazvané Pansophia, hoc est Universalis sapientia (Pansofie, to jest Všeobecná moudrost). Komenský tu zpracovává systematickou soustavu tezí o podstatě světa ve formě postupných gradů: ve svazku 19/II jsou tři z celkových osmi, a to svět možný (vlastně hypotetický) a dva světy božského stvoření: pravzorový a andělský. Svazek je uveden editorským úvodem k celé Pansofii i k jednotlivým částem v latině, češtině a angličtině. Kromě vlastní edice latinského textu, příslušného textově kritického aparátu a věcných komentářů obsahuje svazek také bibliografický soupis, rozpisy zkratek, obrazové přílohy a rejstříky.
První svazek kritické edice Komenského korespondence zahrnuje 71 listů odeslaných a obdržených od roku 1628 do prosince 1638. Jedná se o dopisy z prvého lešenského pobytu, kdy Komenský navázal kontakty s předními představiteli dobové republiky učenců. Nejvýznamnějšími centry Komenského korespondenční sítě, kde byly dopisy z tohoto období psány či kam směřovaly, byly Lešno, Londýn, Gdaňsk a Amsterdam. Svazek obsahuje vedle předmluvy textově kritický aparát a věcné komentáře, regesty jednotlivých dopisů, bibliografický soupis, obrazové přílohy a rejstříky osob, prací a geografických názvů. První svazek korespondence Jana Amose Komenského připravili pracovníci oddělení pro komeniologii a intelektuální dějiny raného novověku Filosofického ústavu AV ČR PhDr. Martin Steiner, PhDr. Markéta Klosová, Ph.D., PhDr. Vladimír Urbánek, Ph.D., PhDr. Lucie Storchová, Ph.D. Mgr. Tomáš Havelka, Ph.D., , Mgr. Marcela Slavíková, Ph.D., a externí spolupracovníci Mgr. Kateřina Šolcová, Ph.D., a prof. PhDr. Václav Bok, CSc.
Obsahuje: Truchlivý -- Listové do nebe -- Přemyšlování o dokonalosti křesťanské -- Nedobytedlný hrad -- Labyrint světa a ráj srdce -- Pres boží -- O sirobě -- Centrum securitatis : renuntiatio mundi -- Bazuine des genaden jaar -- Kšaft umírající matky, Jednoty bratrské
Další svazek souborné edice Komenského spisů navazuje tematicky na svazek 9/I. Zahrnuje Komenského práce týkající se minulosti i současnosti Jednoty bratrské. Je to zejména Komenského edice a překlad osmé knihy dějin Jednoty bratrské od polského šlechtice Jana Lašického; Komenský si tuto část Lašického spisu vybral proto, že pojednává o církevním řádu Jednoty, a právě na něj chtěl v době po uzavření vestfálského míru zvláště upozornit, protože jej považoval za velmi důležitý pro přežití církve rozptýlené v exilu. Spis tedy sleduje především pastorační cíl, v české verzi nabádá k návratu k vnitřní kázni v životě Jednoty, v latinské verzi připomíná sesterským evangelickým církvím jednak dlouhou tradici české reformace, jednak důraz na již zmíněnou vnitřní kázeň v životě Jednoty. Svazek dále obsahuje dva drobnější latinské spisky, volně spjaté s osobností švédského krále Karla X. Gustava. První z nich, Vyhlazení Lešna, podrobně líčí poslední dny obyvatel Lešna před dobytím a vypálením polskými vojáky v dubnu 1656. Tato událost, v rámci švédsko-polské války málo významná, byla osudová pro tamní živé centrum Jednoty i pro Komenského osobně. Druhá práce, Děkovné provolání Nejjasnějšímu králi Švédů Karlu Gustavovi, napsaná u příležitosti zpočátku úspěšného tažení proti Dánsku v roce 1658, patří ke komeniologickým objevům 20. století. Stejně jako ve spisku Panegyrik, věnovaném témuž panovníkovi zhruba o tři roky dříve (viz Opera omnia 13) Komenský také zde vyzdvihuje vojenské schopnosti a vladařské přednosti krále jako vzor pro křesťanské panovníky.
Další aktuální výbor z unikátní obrazové učebnice Jana Amose Komenského doplněný novými ilustracemi Václava Sokola se snaží zprostředkovat „svět v obrazech“ současnému dětskému čtenáři. Kniha navazuje na předchozí úspěšný první díl a přináší další nové obrázky a nové situace ze světa, který nás obklopuje. Kniha přináší Komenského texty v modernizované češtině, doplňuje je anglickým překladem a také originální latinou. Kniha tak může směle sloužit i původnímu záměru svého autora – může mladému čtenáři otevírat okno do světa cizích jazyků.
Omalujte si hravou obrazovou učebnici Orbis pictus od Jana Amose Komenského s ilustracemi Františka Petráka. Omalovánky ke slavné obrazové učebnici Orbis pictus od Jana Amose Komenského vychází ve výběru a s ilustracemi Františka Petráka. Jedinečná hravá Komenského učebnice byla poprvé vydána dvojjazyčně v Norimberku v roce 1658 a ve variantě s češtinou vyšla v Levoči roku 1685 jako jeden z prvních příkladů výchovné dětské ilustrace na našem území. Texty jsou ponechány v poetickém přepisu tehdejší češtiny, aby vyzněla jejich původnost.
Orbis pictus nebo též Orbis sensualium pictus je učebnice, sepsaná českým pedagogem, filosofem a teologem Janem Ámosem Komenským. Poprvé byla vydána roku 1658 v Norimberku. V prvním vydání byly texty latinsky, německy, italsky a francouzsky, v roce 1685 byla vydána v češtině, angličtině, němčině a maďarštině. Je přelomová předevšímtím, že při její tvorbě Komenský uplatnil svoji zásadu Schola ludus, tedy škola hrou. Domníval se, v rozporu s tehdejšími vyučovacími praktikami, že by žáci měli umět naučenou látku nejen mechanicky odříkat, ale opravdu i rozumět tomu, čemu se učí. Opatřil tedy učebnici množstvím ilustrací, tak aby byla pro děti poutavá. Týkala se biologie (živé i neživé přírody), teologie a dále člověka, tedy něčeho, co lze dnes nazvat základy společenských věd.
Katechismus. Prastaré obecně křesťanské náboženství sebrané do krátkých otázek a odpovědí. Pro všechny křesťany staré i mladé k spasitelnému užívání. Knížka obsahuje vedle hlavní části katechismové i dvanáct krátkých modliteb a sbírku výroků, hlavně biblických citátů, jež má mít čtenář na mysli v různých životníchokolnostech. Spis byl prvně vytištěn v roce 1661 v Amsterodamu, v německém jazyce. Z německého originálu "Die Uralte christliche Catholische Religion" do češtiny po prvé přeložil, úvodem a poznámkami doprovodil ThDr. Rudolf Říčan.
Kniha obsahuje dva rané Komenského spisy s pansofickým zaměřením. První, Předchůdce pansofie (Pansophiae praeludium) je programový spis, původem vlastně předmluva k větší pansofické práci, již Komenský chystal. Tuto nehotovou předmluvu zaslal autor k posouzení příteli Samuelu Hartlibovi do Anglie, kde spisek bez Komenského vědomí vyšeltiskem oxfordské akademie (r. 1637). Rozpoutal tak evropskou bouři souhlasných i odmítavých názorů nejrůznějších učenců. Doma v polském Lešně pak Komenský zažil nepříjemnosti největší, neboť jeden z jeho souvěrců napadl jeho spis velmi ostrým způsobem: věc skončila až před synodou Jednoty bratrské. Objasnění pansofických pokusů (Conatuum pansophicorum dilucidatio), druhý spis v této knížce, je pak vlastně obranou prvního díla, již Komenský sepsal (r. 1638), aby obhájil svou věc, sám sebe a snad i svou pozici na lešenském gymnáziu před svými souvěrci.
Píše se rok 1622. V Evropě řádí nechvalně známá třicetiletá válka. V Čechách a na Moravě probíhá rekatolizace, a netoleruje se tedy žádné jiné náboženské vyznání než římskokatolické. A aby toho nebylo málo, české země sužuje morová epidemie. Jen těžko si dokážeme představit, jak se za těchto okolností cítil Jan AmosKomenský, který pro svou víru čelil náboženské perzekuci, kvůli které musel zanechat manželku a dvě děti ve Fulneku. Bezpochyby ho tehdejší události silně zasáhly, a přirozeně tak uvažoval nejen o aktuálních politických a náboženských poměrech, ale rovněž o životě jako takovém. Dosvědčuje to i krátké dílo Přemyšlování o dokonalosti křesťanské, které napsal právě v této době. Komenský se v něm zamýšlí nad hlubokými duchovními otázkami a ukazuje, jak může člověk prožívat pokoj uprostřed tíživých okolností, ať se jedná o nemoci, chudobu, ztrátu blízkého člověka, nebo pronásledování. Přemyšlování o dokonalosti křesťanské není jen další z mnoha klenotů Komenského pokladnice. Prostřednictvím tohoto spisu nejenže pronikneme do myšlenkového světa Učitele národů, abychom lépe porozuměli jeho osobnosti, ale především má stále co říct i nám samotným.
To jest kratičké rozvážení slov Jeremiáše Proroka: tlačil pan presem pannu Judskou: v kterémž se cíle a užitečnosti trápení a zámutků při pobožných vyhledává a považuje.
Kniha obsahuje třicet krátkých myšlenek Jana Amose Komenského jednak v kralické, tak i v dnešní češtině. Text je doplněn žánrovými fotografiemi. Knížka se osvědčila a posloužila v mnoha směrech - jako pomůcka pro denní ztišení, ale mnohokrát i jako vhodný dárek.
Na obálce je Bílkova kresba Komenského, uvnitř jeho čtyři celostránkové ilustrace na zeleném a v jednom případě světle hnědém podkladu (Pastýř, Smutný hlas, Rozplašené hynoucí stádo, Modlitba). Všechny kresby podle vročení vznikly v srpnu 1918 (u kresby na obálce je udán jen rok 1918). Tiskař prvního vydání (F.Obzina) se pozdějisám stal nakladatelem 2. vydání, které vyšlo v roce 1946 ve Vyškově ve stejné úpravě (tisku i kreseb), pouze doslov A.Nováka byl zkrácen tak, aby se vešel na záložky knihy.
Kniha přináší dvojjazyčnou edici metafyzických textů Komenského. Jde o vydání jeho šesti spisů, které představují systematické pojednání o první filosofii: 1) Prima philosophia; 2) Janua rerum reserata sive Universalis sapientiae seminarium, vulgo philosophia prima et metaphysica dicta; 3) Scenographiae pansophicae pars II, quae portae scientiarum metaphysicae delineationem exhibet; 4) Janua rerum reserata, hoc est Sapientia prima, quam vulgo metaphysicam vocant; 5) Mundus possibilis ceu totius pansophiae basis; 6) Pansophiae gradus secundus, in quo homo mentis suae fontem, Mentem aeternam (et in ea mundum idealem seu archetypum), reperit et contemplatur. Latinský text je převzat z kritické edice Dílo J. A. Komenského, pouze s nutnými revizemi, český překlad je v zásadě pořízen nově, s oporou o již stávající překlady, pokud jsou, a o výsledky nového bádání o Komenského filosofii a jeho terminologickém systému. Publikace je uvedena analytickou studií o Komenského metafyzice a vybavena podrobným odborným komentářem. Vydavateli jsou Vojtěch Balík a Věra Schifferová.
Spisek obsahu čistě politického, jímž Uhrům staví Komenský před oči ideál šťastného národa, knížete pak, u něhož sám dotud žil, povzbuditi chce k výpravě jak proti Římu a Turkům, tak i proti západní říši římsko-německé. Národohospodářské myšlenky, jež tu spisovatel pronáší, ukazují neobyčejnou všestrannost jeho ducha; jeví nám mystika Komenského jako muže zcela praktického.
Výběr z korespondence Jana Amose Komenského. Uspořádal Bohumil Ryba. Kniha byla připravena na památku 350. výročí od narození autora. Vydání z roku 1942 bylo nacistickou cenzurou zadrženo, kniha znovu vyšla v roce 1945 po osvobození.
Největší útěchou jsou jistě slova člověka, který sám je nebo byl v obdobné situaci jako ti, kdo sami touží po utěšení. Takovým člověkem byl Jan Amos Komenský- dovedl těšit zprostřed osobního žalu. Zde pro nás vypisuje způsob, jak útrapy uchopit, přijmout a vyrovnat se s nimi. Čtenářům je předkládáno několik útěšných spisův naději, že i v této době budou zdrojem posily těm, kdo ji potřebují a po ní touží.
Dvě významná díla Jana Amose Komenského z okruhu děl tzv. útěšných. Komenský zachytil v básnickém zpodobení sebe jakožto poutníka poznávajícího s průvodci Všudybudem a Mámením lidské hemžení ve fiktivním městě. V tomto labyrintu – světě Komenského doby – však autor nenachází životní naplnění a uchyluje se do ráje vlastního srdce. Novodobá prezentace těchto časově již vzdálených děl zachycuje jejich podivuhodně současný obzor.
Čtyři díly „rozmlouvání zkormoucené duše“, v nichž se Truchlivý (alter ego Komenského) snaží dobrat smyslu utrpení jednotlivce a národa, najít naději a směr ve světě rozvráceném válkou. Forma rozhovoru umožňuje klást palčivé otázky a vyjádřit nejbolestnější pochybnosti, které trápily většinu českých evangelíků, a hledat odpovědi. První dva díly Truchlivého byly hojně rozšiřovány i opisy a tajnými vydáními. Třetí díl Truchlivého reagoval na vestfálský mír (1648) a čtvrtý na tragický konec české lešenské exulantské kolonie v roce 1656.
Většina textu latinsky, jinak česky. De studii pansophici impedimentis, Laborum scholasticorum in illustri patakino gymnasio continuatio, Vydání spisu Fortiova a Erasmova, Fortius redivivus, Praecepta morum, Leges scholae bene ordinatae, Schola ludus, Coronis