Co předcházelo osudové bitvě na Bílé Hoře? Kdo rozpoutal krvavou řež trvající dalších 30 let. Kteří lidé stáli za pražskou defenestrací a jaké měli evangelici důvody rozpoutat vzpouru? Tato brožůrka může na mnohé odpovědět.
„Sienkiewiczův vliv zasáhl také blahodárně kratší Karasův román Medvědí údolí. Je z doby historicky málo významné, avšak pro Valašsko osudné, kdy vpád Kuruců vedených Oczkayem surově zpustošil Vsetínsko a tzv. dolní Valašsko, tj. Vizovicko a Kloboucko. Historické události jsou zde však jen na okraji vlastního dobrodružně milostného dějového pásma, které podobně jako v Hasnoucím půlměsíci je po řadě zápletek dovedeno k zakončení vítěznému a šťastnému pro hlavního hrdinu. V kompozici je tu opět silný vliv Sienkie¬wiczův, avšak v oblasti předmětnostní se Karas vrací k staré tematice feudálního útisku, která je jeho přirozenou doménou, a v oblasti významové, tj. ideové a emocionální, je román opět až vášnivě protifeudálně zahrocen. Přesto sienkiewiczowský optimismus prosákl celou strukturou díla a uchránil román od temné tragičnosti, která lpí na většině prací Karasových a stupňuje se často až do resignace, beznaděje a zoufalství. Jazyková oblast díla je tentokrát prostoupena nářečními prvky v míře značně větší, než je u Karasa obvyklé.“ (J. Krystýnek)
Hlavní hrdina, inženýr Wyspiaňski, je vynálezcem superletadla jménem Heureka. Je nucen použít svůj vynález proti skupině Japonců, která sídlí na opuštěném ostrově a pokouší se narušit světový mír. Příběh je posazen do blízké budoucnosti a je plný aktuálních politických a zeměpisných informací, v nichž se nezapřela autorova novinářská profese.
Román z posledních let Jiřího z Poděbrad. Střetnutí českého krále s Matyášem Korvínem v rámci česko-uherských válek. Svazek XVI. Sbírky J. F. Karasových historických povídek a románů.
Soubor šesti povídek podávajících věrný obraz Valašska v době po třicetileté válce. Ústředními postavami povídek jsou povětšinou portáši - zemští strážci, rekrutovaní často z bývalých zbojníků. Slovy autora: "Časy, v nichž působili, jsou drsné, temno všude, oslavovaná teď "nádhera baroku" nedotkla se lidských duší." Povídky: Na Křížovém, Zazděný, Usta mi Zpievajú, Kubajurova smrt, U obrázku
V knize se odehrává tragický příběh mladé ženy Marýny Garajové z Nevšové, unesené kuruckým velitelem na Slovensko. Popisuje její útěk ze zajetí zpět do rodné obce za cenu zabití nenáviděného kuruce, obvinění z čarodějnictví a příchod mladého kněze pátera Libora na slavičínskou farnost, který bojuje proti nařčení z pověr ačarodějnictví Marýny se svým nadřízeným i se závistí nevšovských žen. Autentická je pravděpodobně postava hlavní hrdinky Marýny, která žila na usedlosti v Nevšové. Námět čerpá z ústního podání obyvatel, šířícího se po generacích, podobně jako pověst o studánce „Tatarce“, a byl pravděpodobně zaznamenán v některých farních kronikách. Autor popisuje život poddaných na luhačovickém panství hraběte Serényiho, na slavičínském panství, tehdejší zvyky, politické a náboženské poměry, fanatismus, včetně posledního čarodějnického procesu v tomto kraji.