Milan Jelínek
1947
česká
nehodnoceno
Mé hodnocení
Kdo se zajímá nejen o příběhy válečných lodí, ale i o jejich „anatomii“, bude asi spokojen s podrobností, s jakou jsme se snažili popsat konstrukce všech německých bitevních, přesněji - podle německého pojmosloví - velkých křižníků, činných v l. 1914–1918, byť služební doby některých byly velmi krátké a těch ostatních jenněkolikaleté. Ano, máme na mysli VON DER TANN; MOLTKE a GOEBEN; SEYDLITZ; DERFFLINGER, LÜTZOW a HINDENBURG, ale věnovali jsme se i jejich přímému předchůdci, BLÜCHERU, jenž sice zůstal pancéřový, ale měl ambice stát se křižníkem bitevním… Bylo opět velmi zajímavé probírat se popisy jejich lodních trupů (s detaily), výzbroje (s detaily), pohonných soustav (s detaily), ubytovacích prostor atd. atd., přidali jsme i velké množství plánků, schémat a fotografií, lépe větších, aby vynikala mohutnost celků, a drobnosti byly názorné… Lodě jsme popisovali jednotlivě, jednu po druhé respektive typ po typu, podle chronologie jejich výstaveb, a každá kapitola má podkapitoly věnované jednak vznikání projektových variant lodí, jednak jednotlivým lodním celkům a částím: trupu, pancířům, dělostřelectvu a jeho příslušenství, lodním turbínám a kotlům, kormidlovacím soustavám a „anti-rolling“ systémům…
Publikováno:
2014
ISBN:
978-80-260-9137-0
Tomu, kdo se věnuje historii rakouského respektive rakousko-uherského válečného námořnictva, je osobnost velkovévody Ferdinanda Maxmiliána – bratra císaře Františka Josefa I., známá. Ostatně adm. W. von Tegetthoff, jemuž jsme věnovali dvě publikacve z řady "Námořních žurnálů historických", byl delší čas dobrým přítelem „veselého Maxe“, jak se velkovévodovi na vídeňském dvoře také říkalo; ostatně v mládí byl Max veselý i lehkomyslný skutečně dost. Jako místodržící v l. 1857-1859 v nepokojném Lombardsku-benátsku (se sídlem v Miláně) sice neuspěl, ale jako vrchnímu veliteli rakouského válečného námořnictva se mu poměrně dařilo, ač se nutně musíme ptát, jak podíl viny měl na ubohé připravenosti rakouského válečného námořnictva před r. 1866… Avšak hnán vlastní ctižádostí (neboť se vedle svého bratra cítil „druhořadý“) i ctižádostí své ženy, belgické princezny Charlotty, nechal se přemluvit francouzským císařem Napoleonem III. k přijetí císařské koruny v dalekém, vnitřně rozháraném, hospodářsky slabém a hlavně Maxmiliánovi neznámém Mexiku. A tak v r. 1862 manželský pár s početným doprovodem opustil svůj útulný zámek Miramare nedaleko Terstu a v r. 1864 odplul na fregatě NOVARA za oceán… Velkovévodův sen (a jeho ženy) být vladařem velkého státu však vzal za své! Ferdinand Max jako císař Maxmilián I. Mexický, obklopen nedůvěryhodnými dvořany a ministry zemi nedokázal řídit, nadto v soupeření s prezidentem B. Juárezem, jenž s pomocí vlastní armády, a později podporován USA, usiloval o ustavení Mexické republiky. A když pak Maxmilián ztratil vojenskou podporu Francie, kterou mexická avantýra ekonomicky i politicky přetěžovala, navíc v době, kdy stoupal vliv USA ve Střední Americe a kdy vyvstalo nebezpečí války Francie s Pruskem, byl ambicím konec. Charlotta sice odjela do Evropy vyprosit si pomoc u Napoleona III. a papeže, ale neuspěla a její psychické přepětí se změnilo v šílenství – už svého muže nikdy nespatřila; dožila na zámku Bouchot v Belgii (1927). - V r. 1867 císařské vojsko republikánský nepřítel rozbil do několika malých, izolovaných skupin, a s jednou z nich se Maxmilán držel ve městě Querétaro. Zradou se pak dostal do rukou republikánů... Přes přímluvy řady významných osobností o zachování jeho života byl Maxmilián I. na Juárezův příkaz popraven 19. června 1867. Tato publikace obsahuje sdělení, která v mnohém doplňují knižní práce obsahující i pojednání o Ferdinandu Maxmilánovi, vydaná u nás v poslední době. Autor: Milan Jelínek, Václav Řezníček.
O neformální skupině francouzských admirálů a vysokých důstojníků, která se začala utvářet koncem sedmdesátých let 19. století, se někde lze dočíst i jako o „lobby fantastů“. Omyl! Byli to velmi inteligentní pánové, kteří však spoléhali na existenci tehdy nové, mimořádně hrozivé námořní zbraně – torpéda a jeho nosiče,torpédovky, a přecenili vliv námořní obchodní války, tj. ničení dopravních lodí nepřítele pancéřovými křižníky. Idea vznikla na základě skutečnosti, že vzhledem k ekonomickému stavu Francie si stát nemohl pořizovat takový počet „lodí pro generální bitvy“, tj. drahých řadových pancéřníků, kolik jich dostával největší soupeř – Královské námořnictvo Velké Británie. A tak na operačních schopnostech torpédovek a křižníků tato skupina založila námořní doktrínu, jíž se od osmdesátých letech 19. století říkalo Mladá škola a jejímž hlavními představiteli byli adm. Aube (mj. krátkodobě ministr námořnictva) a jeho věrný druh novinář Charmer. Nauka Mladé školy ovlivňovala kategoriální vývoj francouzského válečného námořnictva do začátku 20. století, ač už dlouho bylo zřejmé, že jde o linii vedoucí do slepé uličky, neboť na moři nadále rozhodovaly těžké lodě, jimž se od devadesátých let 19. století říkalo bitevní. Co učení Mladé školy obsahovalo a jakými peripetiemi tato teorie procházela, kdo se za ni stavěl a kdo byl proti ní, píšeme v této práci. K ní náleží i kompletní přehled francouzských pancéřových křižníků a torpédových lodí z přelomu 19./20. století a v poslední části se můžete seznámit se vznikem nosičů torpédovek, z nichž nejznámějšími se staly ruský VELIKIJ KŇAZ KONSTANTIN a odvozené, mnohem větší britský VULCAN a francouzská FOUDRE.
Publikováno:
2014
Práce "LODĚ VÁLKY RUSKO-JAPONSKÉ 1904-1905 je „nabita“ vyprávěním o vzniku jednotlivých lodí a kariérními informacemi o nich, schématy, plánky i fotografiemi…, takže Čtenář tu má u nás ojedinělou možnost seznámit se s námořními účastníky první války 20. století, v níž poprvé byla ve velkém použita děla ráže až 305 mm,středorážní rychlopalná děla, torpéda, protitorpédové zátarasy, námořní telegrafie… Příznivec vojensko-námořní historie, který tuto práci dostane do rukou, bude velmi příjemně překvapen neuvěřitelnou četností údajů i bohatostí grafické nabídky. Kdo si oblíbil třídílnou knihu "PORT ARTUR 1904-1905" M. Jelínka a práci J. Kovaříka "CUŠIMA..." o poslední námořní bitvě rusko-japonské války, v těchto dvou velmi obsáhlých a velmi podrobných dílech bude mít výtečný doplněk a instrument. I. V 1. dílu, „RUSKÉ NÁMOŘNÍ SÍLY“, pojednává autor o ruských lodích, jež tvořily I. Tichooceánskou eskadru a II. Tichooceánskou eskadru. V případě I. Tichooceánské eskadry se osud těchto lodí naplnil s pádem Port Arturu začátkem ledna 1905. Lze tu podrobně číst o bitevních obrněncích CESAREVIČ, RETVIZAN, POBĚDA, PERESVĚT, POLTAVA, SEVASTOPOL i PETROPAVLOVSK, jehož drastický zánik s "tatíkem" adm. Makarovem na palubě před Port Arturem v dubnu 1904 je i u nás poměrně dobře znám. Další monografie náležejí i BAJANU, ASKOLDU, NOVIKU..., vladivostockým "muromcům" - obrovským pancéřovým křižníkům GROMOBOJ, ROSSIJA, RJURIK..., pojednává se i o torpédoborcích, dělových člunech... V druhé části této práce se můžete opět do vzácných detailů seznámit s loděmi ruské II. Tichooceánské eskadry, jejíž osud skončil v jedné z největších bitev námořní historie - u ostrova Cušimy ve dnech 27. a 28. května 1905. Ti čtenáři, kteří bych chtěli znát u nás jinde nepublikované podrobnosti o bitevních obrněncích KŇAZ SUVOROV, ALEXANDR III, BORODINO, OREL, OSLJABJA..., pancéřových křižnících VLADIMIR MONOMACH, DMITRIJ DONSKOJ, chráněných křižnících OLEG, AVRORA, IZUMRUD či ŽEMČUG, torpédoborcích II. Tichooceánské... , najedou zde odpovědi. Práce obsahuje vyprávění o vzniku těchto lodí, jejich konstrukčním řešení, technicko-taktická data..., jsou tu podrobná schémata znázorňující konstrukční řešení lodí, rozmístění výzbroje, pancéřování... Nic tak do základů jdoucího o válečných lodích u nás v knihách a časopisech nikdy nevyšlo, a fanda, který tuto práci dostane do rukou, bude velmi příjemně překvapen neuvěřitelnou četností údajů i bohatostí grafické nabídky. Publikace „LODĚ RUSKO-JAPONSKÉ VÁLKY 1904-1905 – RUSKÉ NÁMOŘNÍ SÍLY“ má 140 stran A4 a je vázána do bílých desek s barevným potiskem. II. Druhou část práce "LODĚ VÁLKY RUSKO-JAPONSKÉ 1904-1905" je díl „JAPONSKÉ NÁMOŘNÍ SÍLY“. V něm autor pojednává o japonských operačních námořních silách - jednotkách Spojeného loďstva. Jeho eskadry pod velením nejslavnější japonské vojenské osobnosti všech dob, adm. H. Tógó, rozhodným a zásadním způsobem přesvědčily západní svět, že vítězstvím v rusko-japonské válce - první válce 20. století - se zrodila na Dalekém Východě nová, velmi agilní vojenská potažmo námořní velmoc. To ostatně doložil i technický a početní vývoj válečného námořnictva země Vycházejícího slunce od r. 1905 až do druhé světové války... Na stránkách tohoto dílu se dočtete o lodích japonské historie, jejichž zaslouženou slávu nepřekonal ani věhlas monster, jakými byly KÓNGÓ, HARUNA, JAMATÓ a MUSAŠI. Také soudobí japonští vojensko-námořní fandové upírají pozornost spíše k lodím z počátku 20. století, které dokázaly přeceňovaného ruského nepřítele drtit v téměř každém námořním boji, než aby vyzdvihovaly události v l. 1941-1945... Bitevní lodě MIKASA, ASAHI, HACUSE, ŠIKIŠIMA, FUDŽI a JAŠIMA, postavené ve Velké Británii, patřily ve své době – na přelomu 19./20. století - k tomu nejlepšímu, co na mořích a oceánech plulo, a pancéřové křižníky ASAMA, TOKIWA, IZUMO, IWATE, AZUMA a JAKUMÓ byly lepší než jejich ruské, konstrukčně nedořešené nebo slabě vyzbrojené pandány… Další část práce je věnována lehkým námořním silám Japonska - chráněným křižníkům (KASAGI, ČITOSE, NANIWA, TAKAČIHÓ, JÓŠINO, IZUMI, SUMA i třeba pozoruhodným MACUŠIMA, ICUKUŠIMA a HAŠIDATE...), torpédovým lodím, které tak slavně, byť s nevelkým zdarem, jako první v dějinách vedly v noci 8./9. února 1904 hromadný torpédový útok, jenž vyřadil tři ruské velké lodě vč. dvou prvotřídních obrněnců. Ano byly to slavné lodě: AKEBONÓ, IKAZUČI, SAZANAMI, OBORÓ, MURAKMÓ, ŠIRANUI... - co název, to pojem. Další stránky jsou věnovány japonským dělovým člunům atd. atd., a zase - s početnou stafáží nákresů, plánků aj. obrázků. Publikace „LODĚ RUSKO-JAPONSKÉ VÁLKY 1904-1905 – JAPONSKÉ NÁMOŘNÍ SÍLY“ má 110 stran A4 a je vázána do bílých desek s barevným potiskem. Autor. Milan Jelínek. Titul: LODĚ VÁLKY RUSKO-JAPONSKÉ I. + II. díl, vydal Kanon Hradec Králové, rozsah I. dílu 140 stran A4, rozsah 2. dílu 110 stran A4. Vazba bílých deskách s barevným potiskem. III. Ve třech dílech obsáhlé práce „Lodě rusko-japonské války 1904-1905“ se zabýváme válečnými plavidly. Avšak ve válce sehrály významnou roli také lodě obchodní, některé ovšem vyzbrojené a překlasifikované na pomocné křižníky. To se týká zejména ruského dálněvýchodního loďstva v uvedeném období. A nesmíme zapomenout ani na ponorky. Pravda, Rusové jich za rusko-japonské války měli v Port Arturu a Vladivostoku několik, ale k jejich bojovému nasazení došlo tak tak jednou, a ještě bez úspěchu. Přesto i to je zajímavá kapitola. Nu a aby Čtenář věděl, kde se všechny to bitevní obrněnce, pancéřové křižníky, chráněné křižníky, torpédoborce, dělové čluny pro ruské Tichooceánské eskadry stavěly, připojili jsme i kapitolu na to téma. Obsah publikace tedy tvoří statě: (1) „Stavba válečných lodí v Petrohradě“, (2) „Ponorky v rusko-japonské válce“, (3) „Ruské Dobrovolné loďstvo“ a (4) „Nakonec byly pro všechno (parníky Společnosti Východočínské dráhy)“. Autor: Milan Jelínek. - Upozorňujeme však, že stať „Stavba lodí“ už byla v Námořním žurnálu „Stavba válečných lodí v Londýně a Petrohradě“ (vyprodán), stať „Ponorky…“ vyšla už v Námořním žurnálu „Ponorky! Ponorky!!“ (vyprodán) a stať o Dobrovolném loďstvu byla v Námořním žurnálu „Ruská plavba“ (vyprodán).
Námořnictvo za povstání boxerů 1900. V obsahově opět u nás ojedinělém publicistickém vyprávění si všímáme především podílu vojenských námořnictev spojenců na potlačení jednoho z největších povstání v Číně v l. 1889–1901 (větší bylo jen povstání tchajpchingů v l. 1854–1860). Stručně pojednáváme o příčinách vzniku povstání, ale pak už se do u nás málo známých, pozoruhodných podrobností věnujeme přípravě mocností na zásah na západním pobřeží Žlutého moře. Významnou pozornost věnujeme záchranné expedici adm. Seymoura směřující k vyslanecké čtvrti v Pekingu, které hrozilo vyhlazení hordami „boxerů“, podrobně líčíme dobytí pevnostního systému Ta-ku na pobřeží Žlutého moře, osvobození Tiencinu, a závěr vyprávění tvoří podrobné vylíčení dobytí Pekingu spojenci a porážky „boxerů“… Rovněž o povstání „boxerů“ u nás obsáhlá publicistická práce dosud nevyšla, takže jistě i proto náš příspěvek na to téma budí značný zájem čtenářstva. Vzestup a pád pevnosti Tsingtao 1914. Tsingtao, „perla Východu“ pod německou vlajkou, nemělo dlouhé trvání. Německo, které v poslední čtvrtině 19. století zahájilo koloniální expanzi a získalo několik území v Africe a v západních oblastech Tichého oceánu, potřebovalo dostatečně velkou a dobře vybavenou základnu eskadry, jež měla zajišťovat německé kolonie ve východní Asii. K zřízení základny si Berlín vybral čínský, t. č. opevňovaný přístav Čching-tao na poloostrově Šan-tung. V r. 1897 tedy Německo vyvolalo roztržku, jež vedla k násilnému obsazení přístavu a k jeho dlouhodobému pronájmu i s přilehlým územím. Z přístavu vznikla vojensko-námořní základna, kterou Němci začali vyzbrojovat a zřizovat v ní válečný přístav. V knize vyprávíme, jak vojenský zábor probíhal a jak se základna Tsingtao vojensky i občansky vyvíjela, jaké bylo její opevnění, výzbroj, posádka… A samozřejmě sledujeme i osud rakousko-uherského křižníku KAISERIN ELISABEH, který se v r. 1914 v Tsingtao objevil… Avšak přítomnost německého opěrného bodu na Dálném východě velmi vadila Japonsku, jež se považovalo za nového hegemona oblasti. Proto Tokio využilo vzniku velké války v Evropě a na základnu koncem léta 1914, zaútočilo… V knize líčíme tedy i poslední mírové dny v Tsingtao, dramatické vylodění spojenců na Šan-tungu, poté už se soustřeďujeme na boje na obranném pásmu základny včetně několika prvních leteckých akcí a námořního ostřelování, pojednáváme o poslední akci torpédoborce S90 (zničení minonosce TAKAČIHO) i agónii obrany základny. Závěr práce věnujeme událostem v Tsingtao po kapitulaci a politickým důsledkům pádu tohoto německého „opěrného bodu“ ve východní Asii, text je doplněn podrobným výčtem lidských materiálních zrát. Práce obsahuje četná vyobrazení a mapky. U nás na toto téma dosud žádná kniha nevznikla, takže tuto publikaci jistě uvítá každý zájemce o širší a hlubší poznání vojenství na začátku 20. století.
Publikováno:
2019
ISBN:
978-80-7573-054-1
Pondělí 14. listopadu 1960 byl den pro mnoho lidí zcela obyčejný, ale pro víc než dvě stovky cestujících vlaků č. 608 z Liberce do Pardubic a č. 653 z Pardubic do Hradce Králové osudový. Stanice Stéblová se stala pro 118 lidí stanicí konečnou a ti co přežili si do dalšího života odnesli mnoho fyzických i duševních šrámů. Kniha podává na základě dobových materiálů, výpovědí očitých svědků a vzpomínek některých aktérů, výpověď o příčinách, které vedly k druhému největšímu železničnímu neštěstí v Evropě. Lidé, kteří srážku zavinili sice byli odsouzeni, ale dodnes nejsou některé okamžiky neštěstí zcela objasněny.
Publikováno:
2010
ISBN:
978-80-7268-743-5
První díl (1914–1915) tohoto rozsáhlého, strhujícího vyprávění o mužích německého Císařského námořnictva za světové války nás spolu s protagonisty děje zavede z paluby nákladního parníku LESBOS do námořnických kasáren ve Wilhelmshavenu a odtud na německé válečné lodě, které se chystají vyplout na Severní moře, do války sKrálovským námořnictvem Velké Británie. Poznáme službu na německých křižnících i ponorkách, prožijeme bitvy u Helgolandu a na Dogger-Banku, ostřelování anglických pobřežních měst i potopení tří pancéřových křižníků na Broad Fourteens, účastníme se řady akcí u-bootů…, ale také poznáme život v německém zázemí či nahlédneme na jednání císaře Viléma II. s admirály… Pro ty přátele historie námořního vojenství, kterým nestačí jen suchá faktografie a tabulkové přehledy, nýbrž se chtějí dovědět mnohé i o živoucí podstatě námořního válčení v letech 1914–1918, je toto dílo vítaným přínosem.
Publikováno:
2021
ISBN:
978-80-7497-370-3
Druhý, závěrečný díl (1916–1918) rozsáhlého, strhujícího vyprávění o životě, bojích i umírání příslušníků německého Císařského námořnictva za Světové války se opět věnuje všem nejvýznamnějším událostem na Severním moři, mnoha akcím u-bootů a mj. dlouho pobudeme v bitvě u Skagerraku v r. 1916; ale tentokrát nás kniha zavede i na palubu Jeho Veličenstva Pomocného křižníku WOLF, jenž na své bojové misi dorazí až k Austrálii, a odtud se úspěšně vrátí do německého Kielu, a prožijeme i revoluční hnutí v Císařském námořnictvu, jež vyvrcholí vzpourou, tak zásadní pro další vývoj německého státu. A opět budeme přítomni na jednáních císaře Viléma II. s admirály, poznáme život v německém zázemí… a samozřejmě prožijme i osudové chvíle hlavních postav našeho vyprávění – námořníka Jana Waldena a jeho kamarádů. A opět: Pro ty přátele historie námořního vojenství, kterým nestačí jen suchá faktografie a tabulkové přehledy, nýbrž se chtějí dovědět mnohé i o živoucí podstatě námořního válčení v letech 1914–1918, je tato kniha vítaným přínosem. Věříme, že až ji dočtete, budete se k ní znovu a znovu vracet.
Publikováno:
2022
ISBN:
978-80-7497-371-0
Politické příčiny rusko-japonské války. Zábor Port Arturu a jeho opevňování Ruskem po r. 1898. Port Artur jako základna ruské Tichooceánské eskadry - podrobný popis města a pevnosti, výčet výzbroje.
Publikováno:
2010
ISBN:
978-80-7268-745-9
Další ruské ztráty na moři. Nájezdy japonských barážních parníků na přístavní průliv do Port Arturu. 1. Tichooceánská eskadra za adm. Makarova. Černé dny japonského Spojeného loďstva. Ruské a japonské armádní síly (složení, kvalita, zbraně). Vylodění japonské 3. armády na Liao-tungu. Bitva u Ťin-čou. Vylodění japonské 2. armády a její postup Kuan-tungem k Port Arturu.
Publikováno:
2011
ISBN:
978-80-7268-746-6
Třetí díl o dějinách války mezi Ruskem a Japonskem. Zánik eskadry, pád pevnosti.
Publikováno:
2012
ISBN:
978-80-7268-920-0
Sbírka obsahuje povídky málo poučené současným stavem SF. Vesměs jde o konfrontaci lidí a mimozemského života, často s příchutí dänikenismu, ať již jde o povídku Plžové slunce popisující zkoumání záhadných fosilních otisků, o osud ztroskotaného létajícího talíře v triptychu Gricovy píšťaly, Peníze a Ztracenec či o pokusy ovlivnit vývoj lidstva v povídce Zavři oči a utíkej.
Publikováno:
1990
ISBN:
80-7031-144-4
Obsáhlá práce „SEDM PORTARTURSKÝ OBRNĚNCŮ“ je dodatkem k třídílné knize „PORT ARTUR 1904-1905“ (Akcent, 2011-2013) a i k trojdílné práci „LODĚ VÁLKY RUSKO-JAPONSKÉ 1904-1905“ (viz na ni odkaz v přehledu titulů). Autor si v této velmi podrobné publikaci všímá vzniku a provedení legendárních bitevních lodí POLTAVA, PETROPAVLOVSK, SEVASTOPOL, PERESVĚT, POBĚDA, RETVIZAN a CESARVIČ, takže se tu lze dočíst o mnoha u nás neznámých konstrukčních, zbrojních aj. technických podrobnostech, které autor načerpal převážně z ruských a britských pramenů. V prvním oddíle práce sleduje autor vznikání lodí od projektu k technologickému řešení; ve druhém oddílu se lze seznámit s provedením a vybavením lodí, také s tehdejší námořní radiotelegrafií aj. náležitostmi ruské či vůbec dobové námořní bojové techniky; ve třetím, hlavním oddílu práce, se čtenář dozví množství většinou u nás dosud nepublikovaných informací o výzbroji, pancéřování a pohonných systémech těchto lodí, jak to bylo se záchrannými čluny atd. Připojeny jsou fotografie a konstrukční schémata a podrobné popisy interiérů některých lodí znázorněných v řezu. Kdo se zajímá nikoliv o události, nýbrž právě o konstrukční provedení válečných lodí na přelomu 19./20. století, především ruských, tato práce ho určitě potěší, navíc s prací „Anatomie predreadnoughtu“ vytváří skvělý akord a konkretizuje ji. - Autor: Milan Jelínek
Původní název:
Slavné bitvy admirála Tegetthofa
V dějinách námořního vojenství 19. století se stala mnohem významnější střetnutí, než byl boj u Helgolandu v r. 1864, přesto tato událost budí dodnes pozornost nejen proto, že dvě rakouské fregaty dokázaly úspěšně bojovat s dánskou přesilou, ale i např. proto, že se tu v rolích dominantních námořních jednotek naposledy utkaly neobrněné lodě. Kolosální námořní srážka 20. července 1866 u ostrova Vis/Lissa, v níž bojovala loďstva Itálie a Rakouska o získání převahy nad Jadranem, byla zase poslední námořní bitvou paroplachetníků a prvním soubojem širokomořských pancéřníků; nicméně přestože i tady Rakušané bojovali výtečně, na výsledku rakousko-italské války, paralely války prusko-rakouské, bitva už nic nezměnila – Rakousko obě prohrálo... I když přešlo už hodně času, jsou dodnes obě události interesantní, a to nejen z hlediska líčení bojových scén, ale i třeba proto, že do vývoje lodního konstruktérství, taktiky námořního boje a námořní strategie ve druhé polovině 19. století vnesla bitva u Visu dalekosáhlé konsekvence. I o tom si můžete číst v této práci, u nás ojedinělé.
Publikováno:
2013
ISBN:
978-80-7268-972-9
O historii německého Císařského námořnictva u nás obsáhlejší práce nevyšla, o této zajímavé dějinné kapitole mezi lety 1871 a 1918 u nás pojednává jen několik dílčích statí, ba jen odstavců v knihách na obecnější témata. Také internetová nabídka zaostává. A když už se o Císařském námořnictvu píše, pak většinou v téči oné souvislosti s jeho účastí na námořní fázi Velké války v l. 1914-1918. A tak jsme se pokusili o podrobnajší pohled na období, kdy Německu vládli Vilém I. a Vilém II., zejméma však na ty roky v závěru 19. století, kdy se německým ministrem námořnictví (státním sekretářem...) stal adm. A. von Tirpitz. Ano, byl to on, kdo - byť s nemalou podporou Viléma II. aj. tehdejších berlínských "mořských orlů" - vyhlásil program vybudování "nového loďstva" pro Německo a jeho "nová území" a za nezměrného osobního úsilí a úsilí svých příznivců a apologetů dokázal tento plán prosadit na parlamentní půdě. Vilémova představa, že německé válečné loďstvo se co do bojového potenciálu jednou vyrovná válečnému loďstvu Velké Británie, sice byla iracionální, ale poměr 2:3, přijímaný Tirpitzem, už své opodstatnění měl - "riskantní teorii" admirála odpovídal. Tirpitz totiž kalkuloval, že než Albion stačí všechny své námořní síly, roztroušené po světě, stáhnout k Velké Británii a bránit ji před soustředěným námořním útokem "Hochseeflotte", bude po všem. Jenže to ještě nebyla na světě britsko-francouzská "entente cordiale" (1904) a málokdo čekal, že jakmile Německo zahrozí svým novým námořní programem, Velké Británii začne své Královské námořnictvo posilovat tempem absolutně nedostižným, nepřekonatelným. - O tom všem zde píšeme, ale píšeme také o organizaci německého Císařského námořnictva, nejvýznamnějších státních a soukromách loděnicích, uvádíme i obsáhlé přehledy všechy významných válečnýcb lodí, které v Němceku vstoupily do služby od semdesátých let 19. století do počátku století dvacátého, včetně přehledu posledních predreadnoughtů (u stručného popisu každé lodi nechybí základní schéma - bokorys). Je to skutečně obsáhlá práce, která určitě potěší ty, kteří se o Císařském námořnictvu chtějí dozvědět víc, než co se o něm v české literatuře a publicistice dosud napsalo. Autor: Milan Jelínek, na politické části spolupracoval Ing. Jiří Brož.
O německé opevněné námořní základně Tsingtau, která vznikla na místě v r. 1897 anektovaného čínského přístavu Čching-tao na poloostrově Šan-tung ve východní Číně, u nás samostatná knižní práce nikdy nevznikla, ba ani tu nevyšel překlad některé novější dokumentárně-publicistické práce zahraniční. NÁMOŘNÍ ŽURNÁL HISTOTRICKÝ tuto mezeru opět zaplňuje, a to poměrně rozsáhlou „zprávou“ Milana Jelínka o vzestupu a pádu základny a města, které Němci do r. 1914 dokázali přeměnit v živou, příjemnou a prosperující enklávu, vojensky chráněnou. Obsáhlá publikace v první části přináší výčet politických důvodů záboru města a okolí, vyprávění o rozvoji Tsingtau, hlavně však si zevrubně všímá jejího obranného sektoru a skýtá podrobné informace i jeho fortifikaci a výzbroji, její druhá, obsáhlejší část je dramatickým podáním jejího dobývání Japonci a Brity v září až listopadu 1914. Unikátně je tu vylíčena i činnost japonské 2. bojové eskadry, jejíž bitevní lodě ostřelovaly základnu z moře, kniha si všímá i počátků vojenského letectví, jež spadají do období obrany Tsingtau… Kdo potřebuje doplnit svůj domácí vojenský archív o zajímavý a dlouho u nás postrádaný knižní titul, má nyní konečně příležitost si o Tsingtau číst podrobnosti.
Publikováno:
2014
ISBN:
978-80-260-9133-2
Autor se zaměřuje na to, jak byly konstrukčně uspořádány německé ponorky všech tříd a typů, nasazené v letech 1914-1918, věnuje se jejich technicko-taktickým parametrům a připojil i řadu technických nákresů aj. vyobrazení. Apendixem hlavního textu je podrobné seznámení s ruskými ponorkami při jejich prvním nasazení tohoto bojovéhoprostředku, a to ve střetnutí carského Ruska s císařským Japonskem na počátku 20. století. Vydání první.
Publikováno:
2019
ISBN:
978-80-7573-056-5
Kariéra obrněnce Stonewall * Německo-francouzská válka na moři * Lodní děla proti Alexandrii * Pula: akce ponorky Curie * Loď, která zničila Halifax * Surcouf a jeho zmizení * Zkáza force Z * a jiné námořní příběhy.
Publikováno:
2015
ISBN:
978-80-7497-025-2
Námořní historie 19. století zůstává českému čtenáři poměrně skryta, až v západních zemích stále budí značný zájem. Právem. Tehdy mořím a oceánům vládla Velká Británie, jíž se i v tomto ohledu snažila vyrovnat ambiciózní Francie, poněkud zaostávalo Rusko, ovšem i tak na moři velmi silné, ale po r. 1861 se rychle vzmáhal vojensko-námořní potenciál Itálie a o několik desetiletí později i Německa a Japonska… Avšak největší zájem tuzemských příznivců námořní historie přelomu 19. a 20. století se upírá k c. a k. Válečnému námořnictvu Rakouska-Uherska, v němž ostatně sloužilo i mnoho českých mládenců. Jednou z mála možností, jak tedy českému fanouškovi námořní historie přiblížit maritimní historii 19. věku, je poodkrytí rozvoje námořních sil habsburské monarchie po r. 1866. Královéhradecký autor Milan Jelínek toho využil a připravil u nás ojedinělou knihu, v níž se soustřeďuje jednak na vývoj vojensko-námořní techniky, politické pohnuty tohoto vývoje, technologické možnosti říšských loděnic a personální záležitosti rakousko-uherských námořních sil, jednak na vzmach námořního vojenství sousedního Italského království, a nemohl si nepovšimnout ani zásadního progresu vývoje lodí, lodních zbraní, konstrukčních materiálů, pohonných soustav a výstrojních náležitostí ve válečných námořnictvech Velké Británie, Francie a Ruska. Ti, kdo mají zájem o hluboký vhled do kapitoly námořního vojenství na Jadranu, napsané v l. 1857–1897, budou jistě spokojeni.
Publikováno:
2020
ISBN:
978-80-7497-326-0
Válečné námořnictvo Rakouska-Uherska také u nás dodnes budí značný zájem, vždyť na lodích Jeho Veličenstva císaře do r. 1918 sloužilo mnoho českých námořníků. Jejich více či méně vzdálení potomci dodnes schraňují vzácné památky po prapra- dědečcích, kteří kdysi, často teprve jako kluci, námořnické uniformy oblékali, az knih o c. a k. maríně, které u nás za první republiky a po r. 1989 vyšly (Škába) a vycházejí (Novák aj.), se dozvídají, jak námořnický život za Rakouska-Uherska vypadal a jak válečné lodě pod červeno-bílou vlajkou bojovaly na Jadranu za Velké války. O lodích, na nichž i čeští námořníci sloužili, se toho dost ví, jenže na internetu o nich lze najít většinou jen opsané základní informace technicko-taktické povahy, takže zvídavější příznivci námořní historie musí pro podrobnější údaje do zahraničních knih a časopisů. Obsáhlá publikace Milana Jelínka „Válečné lodě Rakouska-Uherska 1880-1918“ jim však jistě pomůže také, neboť přináší nejen obvyklá data, ale hlavně pojednání, jak tyto lodě - od bitevníků přes křižníky a torpédoborce až po torpédovky a ponorky - vznikaly a vypadaly, k čemuž slouží i řada schémat, fotografií a kreseb. V publikaci je vskutku obrovské množství informací a je o čem číst. Kdo si potřebuje doplnit svoji „rakousko-uherskou knihovnu“ o cennou akvizici s námořní faktografii, tuto publikaci nemůže pominout.
Publikováno:
2014
ISBN:
978-80-260-9139-4
Kniha je zatím nejpodrobnějším tuzemským vylíčením událostí na Jadranu za Velké války. Autor si v knize důsledně všímá velmi zajímavých, přesto však bohužel už zapomínaných kapitol historiografie námořního vojenství, jež jsou většinou přinejmenším stejně zajímavé jako ty pozdější.
Publikováno:
2019
ISBN:
978-80-7497-273-7
Co se s válečnými loděmi dělo od vynálezu parního stroje, jakými změnami prošly lodní artilerie, pancéřové soustavy, pohonné systémy či lodní konstrukce, o tom můžete do podrobností číst u nás v soudobě ojedinělé knize, kterou právě držíte v rukou.
ISBN:
978-80-7497-364-2