Texty Bambiland a Babel vznikaly jako odraz reálných skutečností a jejich mediálního obrazu. Bambiland psala Jelinek v roce 2003 současně s probíhající válkou v Iráku. Hra získala název Bambiland podle Disneylandu a podle srnčí figurky Bambiho z Lesního příběhu Felixe Saltena. Divadelní text Babel (2005) se skládá ze třech monologů, nesoucích názvy Irm říká, Margit říká a Petr říká. Všechny tři monology vznikly mimo jiné jako reakce na otřesné zacházení s vězni po 11. září v americké věznici Guantánamo na Kubě. V obou divadelních textech se autorka rozhodla ztvárnit nezobrazitelné: drastické a kruté fyzické trýznění a utrpení, jež například antické divadlo odsouvalo za scénu a pouze o něm slovně referovalo.
Provokativní kritická hra o ženském údělu a marném boji za tzv. rovnoprávnost rozvádí další osud hrdinky Nory ze stejnojmenné Ibsenovy hry, jejíž děj autorka přesunula do období krize ve 20. letech 20 století.
Vybrané hry svetoznámej rakúskej prozaičky a dramatičky ocenenej aj Nobelovou cenou za literatúru vychádzajú po prvý raz v slovenčine práve v Divadelnom ústave v edícii Svetová dráma – antológie. Kniha Elfriede Jelinek Hry obsahuje výber zo starších i novších hier autorky: Čo sa stalo, keď Nora opustila manžela, alebo Opory spoločností, Motorest alebo Robia to všetci, Babylon, Rechnitz (Anjel skazy), Obchodníkove kontrakty. Úvod k výberu napísala česká divadelná vedkyňa a prekladateľka Barbora Schnelle. Hry prekladali vynikajúci prekladatelia a prekladateľky: germanistka, literárna vedkyňa, prekladateľka Jana Cviková, prekladateľka Elena Diamantová, básnik a prekladateľ Milan Richter a prekladateľ Andrej Zmeček. Výber hier je prierezom dramatickej tvorby Elfriede Jelinek od dialógových hier ako Čo sa stalo, keď Nora opustila manžela, alebo Opory spoločností či Motorest alebo Robia to všetci, v ktorých sa autorka zaoberá mužsko-ženským vzťahmi, no aj textov, ktoré sú východiskom pre postdramatické divadlo a autorka v nich reaguje na brutalitu z minulosti (Rechnitz /Anjel skazy/) či na problémy súčasného globálneho sveta plného odcudzenia a násilia (Obchodníkove kontrakty a Babylon). Výber zostavila Jana Cviková.
Tři divadelní hry současné rakouské spisovatelky (Klára S., 1981; Nemoc aneb moderní ženy, 1987; On není jako on, 1998), dramatičky a čerstvé držitelky Nobelovy ceny za literaturu 2004.
Elfriede Jelinek (nar. 1946) je přední rakouská spisovatelka, jejíž dílo se vyznačuje společensky kritickým a jazykově hravým patosem. Obdržela řadu prestižních ocenění jako např. Cenu Georga Büchnera, Cenu Franze Kafky, Nestroyovu cenu a v roce 2004 Nobelovu cenu za literaturu. Patří k nejhranějším autorům německy mluvícího divadla abyla časopisem Theater heute několikrát zvolena dramatičkou roku. Nakladatelství Brkola vydalo v roce 2008 první komplet jejích divadelních her (Sbohem, Sportštyk a Totenauberg) a nyní na ně navazuje další trojicí knížek, které obsahují hry – Královna duchů, Smrt a dívka, Poutník, Bambiland, Babylon, Obchodníkovy smlouvy, Rechnitz a O zvířatech. Za podpory EU (Programme Culture 2007–2013) přeložily Barbora Schnelle, Zuzana Augustová a Jitka Jílková.
Venkovský četník Kurt Janisch, pohledný a zdánlivě dobrosrdečný muž a spořádaný manžel, je posedlý chorobnou touhou po ženách a penězích, ale především po nemovitostech. Jeho kořistí jsou osamělé bohaté paničky. Jako policista dobře ví, kde je může potkat: na okresních silnicích rakouského venkova kdesi mezi Mariazellem a Mürzzuschlagem. Vyzbrojen perem a notýskem si zapisuje poznávací značky a telefonní čísla řidiček, jež se dopustily drobného dopravního přestupku. Jednou z obětí je žena ve středních letech, která se přestěhovala z města na venkov. Setkání s četníkem ji zcela promění, stává se na něm sexuálně závislou. Janischovy nadějné vyhlídky však náhle ohrozí mladá dívka Gabi, která muži také propadne. Jenže nemá dům, jen lačné tělo. Kurt Janisch cítí, že prozrazením románku s Gabi může přijít o vysněný majetek své stárnoucí milenky. Proto se dívky musí zbavit. Čtyři postavy současně vytvářejí vyprávěcí linie románu, vzájemně se prolínají a dávají vyvstat příběhu o brutalitě, ztraceném lidství, kterému nesvítá naděje. Ženy a domy se v díle stávají pouhými objekty, a tak se s nimi také zachází: násilně a nekompromisně. Román nositelky Nobelovy ceny je mistrným popisem patologické mužské psychiky viděné očima ženy.
Kniha jedné z nejpozoruhodnějších současných rakouských autorek a nositelky Nobelovy ceny za literaturu líčí boj pragmatické Brigity a romantické, naivní Pauly o vyvoleného muže. Dědička nesmiřitelných postojů Thomase Bernharda s konečnou platností boří představu o idyličnosti rakouské literatury.
Jednotlivé části trilogie nesou názvy podle děl skladatele Franze Schuberta - Královna duchů, Smrt a dívka, Poutník. Královna duchů je rozsáhlým monologem slavné mrtvé herečky, ve kterém uvažuje o válce minulé, přítomné i budoucí a jejím dopadu na lidstvo. Střední část Smrt a dívka je jistým druhem mezihry - dialogem mezi lovcem a Sněhurkou, který vedou na téma Pravda, Dobro a Krása. Závěrečná část - dramolet Poutník - je monologem otce, který sám sebe považuje za oběť. Starý, duševně nemocný muž putuje, dokud nepadne a většina toho, co říká, je nesrozumitelná. Poutník reflektuje ve své předlouhé promluvě poslední období vlastního života.
Jde o příběh profesorky konzervatoře, žijící dvojím životem. Za upjatou maskou klavírní pedagožky se skrývá zvrhlost a sexuální perveze. Ve vztahu autoritativní matky a dcery se objevují i autobiografické rysy.
Ve hře Totenauberg Jelinek pomyslně „rekonstruuje“ setkání filozofa Martina Heideggera s jeho bývalou milenkou, politoložkou Hannah Arendt a kriticky ověřuje jejich názory v konfrontaci s prostředím alpské horské turistiky.
V románu Vyvrhelové vypráví nositelka Nobelovy ceny o čtyřech mladých lidech, kteří chtějí vystoupit ze stínu starší generace postižené válkou, konvencemi, budováním kapitalismu. Anna, Rainer, Sophie a Hans sice vypadají nevinně a naivně, ale přitom přepadávají lidi na ulici, okrádají je a terorizují členy vlastní rodiny. Vyvrhelové jsou jednou z nejosobitějších výpovědí Elfriede Jelinekové o Rakousku, generačním vzdoru, psychickém trýznění, útisku i působení dějin na člověka.
Zbrusu nový text nositelky Nobelovy ceny pojednává o útlacích společnosti, o tom, jak se člověk cítí nesvůj ve vlastním těle. Próza začíná líčením dnešního světa (bankovní skandály, únosy dětí atd.), ale stále zřetelněji se vrací k životu Elfriede Jelinekové včetně komplikovaného vztahu k matce, otcově internaci na psychiatrii, až po sebeironické zostuzení Jelinekové jako autorky, co „skuhrá stále stejnou písničku“. Jde o jedno z nejosobitějších a nejintimnějších děl rakouské spisovate
Publikováno:2011
ISBN:978-80-204-2426-6
Žánry autora žánry ze všech knih autora
Štítky publikací z knih autora
Na tomto webu používáme cookies pro personalizaci reklam a analýzu návštěvnosti.