Fantastické povídky plné dobrodružství, podložené bádáním v různých vědních oborech: geologii, archeologii, paleontologii, biologii, astronomii. Hrdinové příběhů jsou skuteční lidé, obětaví, pokrokoví vědci, kteří podnikají neohroženě smělé cesty při zkoumání tajemných sil přírody.. Soubor vědeckofantastických povídek (Návštěvníci z hvězd, Stíny minulosti, Hvězdárna Núr-i-Déšt, Jezero Horských duchů, Měsíční hora, Olgoj chorchoj, Bílý roh), v nichž se mladý čtenář seznamuje s prací sovětských vědců a badatelů a v nichž autor usiluje o domyšlení a dořešení vědeckých domněnek...
Příběh hétery ve 4. století p.n.l. Příběh dívky, která byla vychována jako svobodná a svobodomyslná bytost s nadáním a talentem, který dokázala rozvíjet. Setkala se za svůj život s mnoha filosofy, stála po boku velkému Alexandrovi, byla zasvěcena do tajů duchovna... Hrdinkou historického románu sovětského autora je životní družkaAlexandra Makedonského Thais, která s ním sleduje šíření řeckého vlivu od Malé Asie, Egypta až po západní Indii a usiluje o harmonizaci poměrů mezi dobyvateli a obyvatelstvem. Nejlépe vyjádřeno citáty z knihy: - o náboženství "Čím je víra primitivnější, tím více se jí přidržují lidé nevzdělaní, a čím temnější je jejich duše, tím jsou fanatičtější." - symbol kola - kříž se zahnutými rohy, ovšem záleží na směru zahnutí, podle toho je symbolem dobra nebo zla... - nebo jeho postoj k podstatě ženství a mužství "Neklidný a sebevědomý mužský duch změnil světový pořádek, jenž panoval za vlády žen. Kněží vyhlásili všemu ženskému boj. Mužům je bližší rozum než paměť, cit, srdce a duše. Stalo se tak již dávno, kdy člověk ztratil víru v sebe a začal spoléhat na vynálezy nástrojů, čímž se postupně vzdaloval své přirozenosti a oslaboval své vnitřní síly. Ženy žily jinak a zachovaly si víc ze sebe sama, mají silnější duši než muži a taky je v nich víc lásky a vědomí vlastní podstaty..."
Čtyři fantastické povídky, které Ivan Antonovič Jefremov napsal v roce 1944 a o rok později vyšly ještě s několika dalšími ve stejnojmenné sbírce. Jefremovovy povídky vyjadřují jeho vědeckou touhu chápat historické a biologické procesy v přírodě a zároveň k nim tvořivě přistupovat.
Podtitul Zápisky z Gobi. Kniha o sovětské paleontologické expedici do pouště Gobi, se zmínkou o olgoj chorchojovi. Výprava objevila celé kostry veleještěrů a primitivních savců, kteří žili v bažinaté krajině nynější pouště před 60 milióny let. Zároveň se věnovala zeměpisnému a geologickému průzkumu. Fotografická příloha.
Vědeckofantastický román, navazující na knihu Mlhovina v Andromedě, je dílem sovětského vědce, doktora biologických věd a předního spisovatele vědeckofantastické literatury. Formou popisu promítaného historického filmu meziepilogem a prologem vypráví se školákům v daleké kosmické budoucnosti o někdejší expedici pozemšťanů, jež sev kosmické lodi Temný Plamen vydávají na planetu Tormans, kterou kdysi osídlili pozemští kosmonauti. Účastníci expedicese pokoušejí poznat životní podmínky na planetě, narážejí však na odpor jejích vládců a za drastických okolností musí bojovat o vlastní život.. -- zdroj: www.legie.info --
Autor zde prohlašuje, že vývoj hmoty k rozumnému životu probíhá všude ve vesmíru za velmi úzce vymezených podmínek a v důsledku toho jsou si myslící bytosti v základních rysech podobné, a tedy i kontakt mezi nimi je možný.
Autor spracoval tému, ktorej sa až oveľa neskôr chytil Däniken - návšteva Zeme mimozemšťanmi v ďalekej minulosti - pred 70 miliónmi rokov, v ére dinosaurov. Príbeh o paleontológoch, ktorí objavili najskôr kostru dinosaura so stopou po priestrele, neskôr lebku mimozemšťana a nakoniec aj disk s obrazom mimozemšťana. Autor popisuje prácu vedcov, spracuvávajúcich takýto senzačný objav. Je tu to, čo sa začalo medializovať až neskôr, napríklad podmienky pre obývateľné planéty, ako môžu vyzerať mimozemšťania a ďaľšie veci.
Děj je situován do vzdálené budoucnosti, kdy na Zemi již dlouho existuje komunistická společnost. Jefremov se snažil popsat formy lidských vztahů v beztřídní společnosti i nově vzniklé etické, právní a estetické normy jejich života. Jde o román utopický, anticipační, filosofický, sociálně-psychologický i SF zároveň, který znamenalve vývoji sovětské SF kvalitativní skok.
Román lidského a uměleckého růstu mladého řeckého sochaře z doby asi 1000 let př. n. l., který v přání poznat řecké umělecké památky cestuje po Helladě, je však Féničany zavlečen do Egypta, kde prožije několik let jako faraonův otrok. Za cenu nesmírných útrap získá nakonec svobodu pro sebe a několik jiných cizozemských zajatců,a putuje pak s nimi Afrikou k západ. pobřeží, odkud se dostává do vlasti. Na této osnově seznamuje autor s řec. a egypt. starověkou kulturou, s jejím společ. zřízením a přír. zvláštnostmi. Ústy mladého řec. umělce, svobody milovného člověka, toužícího po prostých a přirozených pravdách, vyslovuje marx. názor na postavení tehd. egypt. státu jako velmoci, pohrdající malými národy, na jeho umění, zaměřené k oslavě smrti, a při hrdinových setkáních s afric. kmeny upozorňuje na inteligenci, píli a odvahu lidí, pokládaných za barbary. Po prožitých útrapách a život. zkušenostech nachází pak řec. sochař i způsob, jak zachytit živou přírodu, a svým prvním skuteč. umělec. dílem vyslovuje myšlenku bratrství, která jej spojuje i s lidmi, kteří žijí třeba až "na konci světa".
Do románu Lezvije britvy (Ostří břitvy, 1964; č. 1967) vložil autor množství hypotéz z oboru biologie, psychologie, etiky, estetiky atd. Dobrodružný román nabízející exotiku, tajemství a napětí. Příběh, jehož děj je motivován honbou za černou korunou – starobylou památkou indické země. Napínavé vyprávění o cestě skupiny dobrodruhů, kteří se snaží indický poklad nezákonně získat a dostávají se na této cestě až do ticha indických klášterů.. -- zdroj: legie.info --
Příběhy o hrdinství, podnikavosti a obětavosti sovětských námořníků ve velké vlastenecké válce i v oceanografických výzkumech. Četné vědeckofantastické motivy z výzkumné práce v hlubinách světovych moří jsou objasněny doslovem s mnoha ilustracemi a popisem hlavních metod i přístrojů používaných oceanografií. Výběr zajímavostí sest. Jiří Růžička.
Knihu napsal paleontolog a jak sám poznamenal v článku Autor čtenářům, vytvořil povídku Stín minulosti proto, že by opravdu rád nahlédl do minulosti naší Země a vytvořil úplný a živý obraz přírody za dávných geologických epoch. Přísné vědecké zákony nepřipouštějí možnost, že skutečně existují snímky minulosti podobné těm, které popsal v povídce. To je jenom volná autorova fantazie.
V tomto výbere nájdete poviedky zo života vedcov geológov, ktorí vo veľmi ťažkých podmienkach a veľa ráz aj s nasadením vlastného života hľadajú nerastné bohatstvá, ako aj poviedky o pozoruhodných vedeckých objavoch.
Publikováno:1963
Žánry autora žánry ze všech knih autora
Štítky publikací z knih autora
Na tomto webu používáme cookies pro personalizaci reklam a analýzu návštěvnosti.