Dvoudílný příběh vypráví osudy dívek a žen z malé vesnice v době od počátku tohoto století až do 30. let. Poznámka v Databázi Národní knihovny ČR: ISBN 80-86093-71-9 (v knize neuvedeno), * 80-285-017-6 (chybné)
V příběhu věnovaném dramatickým osudům jedné selské rodiny od počátku války až do let šedesátých, v příběhu o vině, svědomí a také o lásce, zavede Vlasta Javořická své čtenáře tentokrát do českého Polabí.
Milostný román odehrávající se v první polovině dvacátého století vypráví příběh těžkopádné, leč upřímné dívky Petry, která nalezne osudovou lásku ve vzdáleném bratranci své matky. Ten, již jednou ženat, umí ocenit čestnou a milou dívku.
Výbor z povídek přibližuje životy našich předků, ve kterých bylo často nutné skloubit lásku s každodenním bojem o holé živobytí. Začtěte se do příběhů z časů, kdy slušná děvčata neznala významných pohledů a sladkých slov chasníků a myslívala si: „Na vdavky dost času, a zkejsnu-li, však on mi tatínek přivede ženicha jednou sám.“
Dosud málo známý nedoceněný román oblíbené spisovatelky rozvíjející se ve dvou dějových liniích. Autorka líčí životní tragédii Selmy Pazderkové, která se z české služky dostává až na šikmou plochu. Dcery Helenky, jež vzešla z její lásky ke Štěpánu Struhovi, se posléze zříká a ta, už jako Ilonka, je adoptována rodinou v Budapešti. Zde se začíná rozvíjet její příběh s radostnými i tragickými zvraty. Druhý díl Bratři Jiskrové přináší vyvrcholení v podobě nečekaného shledání dcery s matkou i tetou uprostřed krásné podhorské přírody, kde se po mnohých překážkách završí i Ilčino štěstí
Milostný příběh z české vesnice se odehrává na počátku století. Mladá dívka z bohatého mlýna je donucena k sňatku se starším sládkem, který se s ní ožení pro peníze a musí se rozloučit se svou láskou k mladému stárkovi. Manželství není šťastné, ale po nečekané a tragické smrti jejího manžela se mladí lidé opět sejdou.
Poslání... Každý z nás má na tomto světě nějaké poslání, určitý cíl, touží zde něco po sobě zanechat. Stejně tak paní Libuše Trávníčková či Jan Sichrava - hlavní osoby prózy Vlasty Javořické. Oba - dosavadním životem zklamaní - nalézají na čas v sobě zalíbení ústící v lásku. Ale je to jejich pravé poslání, jejich pravý cíl, kterého zde mají dosáhnout? Stejnou otázku si kladou i hrdinové povídek Pudřenka a Voda ve víno, které roám doplňují. Kniha má i jiné poslání - vychází jako poděkování za veliké dílo Vlasty Javořické, od jejíhož narození uplynulo 25. března již 110 let.
Další krásný román nese název Poslední ratolest z pera Vlasty Javořické, Vás určitě nezklame. Román plný upřímné lásky a porozumění. Pěkný dárek pro naše babičky.
Na pozadí krutých událostí první světové války se odvíjejí životní osudy obyvatel vesničky Suchdol, ležící nedaleko autorčina rodiště Studené. Potok, tekoucí za obcí, tam ohraničuje dvě země – Čechy a Moravu, ale lidé jsou z obou stran hranice stejní. Jejich půvabný kraj, plný lesů a hájků, rybníků a podivných balvanů, se prý nachází až na samém konci světa. Ale i tamější obyvatelé prožívají všední starosti i radosti – v daleké cizině umírá Vnislav, Vojtěch nachází štěstí po boku Dráži, Jiří se dočká požehnání a jejich maminka – panímáma Hessová – prece nakonec zmoudří. Jen Trkal a Babka na to vše hledí zvysoka a myslí si své ….
Soubor šesti povídek pod názvem Povídky pod polštář vychází v této podobě poprvé. Že je možné porodit v poli, že pokání může vést k opravdové lásce, že rodinné štěstí dodává Julče, Terce, Pavlínce či Helence krásu a půvab? Šest dosud knižně nevydaných povídek Vlasty Javořické, jejichž děj se převážně odehrává vdobě druhé světové války a krátce po ní, kdy – řečeno slovy autorky: „Svoboda nám sice zasvítila po dlouhé době plným jasem, zároveň však nastala doba plná materialismu a odklonu od víry. Ubozí lidé našeho českého, dříve tak zbožného a šťastného venkova.“
Malé město Včelnice posloužilo spisovatelce jako pozadí pro události, které bylo možno v roce 1937, kdy je dílo napsáno, očekávat. Dcera poslance Karla Hřiba Milena se rozhoduje mezi dvěma ctiteli? německým inženýrem Raoulem Beerem, kterého poznala v Londýně, a českým advokátem Radošem Smrčkem. V sousedství žije rodina Loskotova, v níž dochází též k převratným změnám. Ani v tomto dramatickém příběhu nezapomněla však Vlasta Javořická na krajinu Vysočiny a její Bohem darované přírodní krásy.
Lesní cestou ujíždí automobil - veze mladou ženu k porodu. Cesta je daleká, času namále - dítě se narodí ve voze, vprostřed lesa, za asistence cikánské dívky z blízkého ležení. Bude krásná jako boží jitro, bude šťastná a milovaná jako málokterá žena pod sluncem. Dostane za muže chlapce, který právě dnes ztratil otce. Je nedalekoodtud, nešťastný jako páteční den a dobrý jaké boží vzduch. Ten je dívčině souzený, který ztratil dnešního dne otce zločinem. To tajemné a trochu i zlověstné předurčení svedlo pak dohromady mnoho lidí a spojilo je láskou, nenávistí, vraždou i pokáním. Vposled i spravedlivým svazkem manželským, jímž se věštba naplnila.
Román o rodině, ve které žárlivost zabije veškeré štěstí a porozumění. Mladá, krásná, ale chudá dívka se provdá za staršího nádražního zřízence. Jejich štěstí je prosté, ale láska a pracovitost dokážou zázraky. Manžel však začne žárlit, nevěří ani ve své otcovství a až po letech pochopí smutný hrdina svůj omyl.
Mladá dívka z Vysočiny odjíždí do velkého města, do místa svého prvního zaměstnání. Mnoho věcí je pro ni docela nových. Od zářivých výkladů plných lákavého zboží až po návštěvy biografů nebo procházky krásným velkým parkem... Samozřejmě se setkává i s novými lidmi a poznává je v dobrém i zlém. A pak se zamiluje. Příběh Jary Šamborové (téměř neznámá a zapomenutá próza Vlasty Javořické) je příběhem o lásce v době první republiky.
Román dívky dvacátého stoletíHrdinka románu Renata – čistá, zásadová, mravní dívka, hledající stejné charakterové vlastnosti i u svého partnera, se opravdu velice liší od mnohých dívek konce 20. století.
Román z vesnického prostředí líčí příběh bohaté nehezké dívky, kterou její otec proti její vůli provdá za zadluženého sedláka. Také hrdinčin muž se musel vzdát své lásky, aby zachránil zadlužený statek a tak bylo zpočátku manželství pouze formální a dívka musela přetrpět řadu ústrků. Nejdříve si získala náklonnost mužovy matky a chasy a později i muže. Za krátký čas se stal sňatek uzavřený pro peníze, svazkem dvou šťastných lidí.
Pro peníze --------------- Román z vesnického prostředí líčí příběh bohaté nehezké dívky, kterou její otec proti její vůli provdá za zadluženého sedláka. Také hrdinčin muž se musel vzdát své lásky, aby zachránil zadlužený statek a tak bylo zpočátku manželství pouze formální a dívka musela přetrpět řadu ústrků. Nejdříve si získala náklonnost mužovy matky a chasy a později i muže. Za krátký čas se stal sňatek uzavřený pro peníze, svazkem dvou šťastných lidí. Stříbrná struna ---------------------- V druhé povídce Stříbrná struna si Jindra, dcera ředitele továrny, vybírá mezi dvěma ušlechtilými muži - lékařem a účetním. Dilema je tak těžké, že autorka musí slečnu nechat zahynout pod koly vlaku, aby osud byl nepříznivý k oběma pánům stejně.
Čtyři povídky z české vesnice poč.20.stol. mají společný námět: štěstí dítěte je obětováno pro uchování rodinného majetku. V první povídce je syn, který v zájmu udržení rodného statku odjel do Ameriky vydělávat, vyhnán i s rodinou z rodného domu, když jeho rodiče a sestry prohospodařili majetek. Tři další drobné povídkyvyprávějí o rodinných vztazích a pohnutých lidských osudech.
Láska na život a na smrt je ústředním motivem obou příběhů z pera Vlasty Javořické. V prvním ji symbolizuje ztracený a znovu nalezený prstýnek, v druhém pak její sdílení až do posledního dechu.
Pět povídek o poměrech v českém maloměstě na počátku dvacátého století vypráví především o dívkách, které se svým tradičním vychováním, dobrotou a trpělivostí zvítězily nad bezduchou krásou moderních městských slečinek.
Próza o mladých lidech na malém městě v první republice. První taneční, starosti se školou, výlety, sportování, milostné zápletky... Vlasta Javořická na poslední stránku rukopisu v roce 1965 napsala: „Měla jsem v úmyslu, můj drahý synu, že Ti tuto knihu, pěkně vytištěnou a vázanou, daruji, než dospěješ. Bohužel nevyšla, a kdo ví, vyjde-li vůbec. Teď by ji snad četli tvoji synové, moji vnuci. I jim bych ráda řekla tímto románkem mnoho a všechno, ale ... doba se nade mnou zatvrdila, vyrazila mi pero z ruky, a tak moji Rackové čekají a čekají. Snad se doba přece jednou rozpomene a moji knihu budou číst pra a pravnoučata a třeba i jejich přátelé.“
Vesnický román o rodinných vztazích na statku zámožného sedláka, který se proti vůli matky oženil s nemajetnou dívkou. Zaslepená stará selka nemůže přenést přes srdce synův sňatek s dávnou láskou a snaží se šťastné manželství rozeštvat. Mladá žena vzorně pečuje o děti z předchozího manželství, na zlobné útoky většinoumlčí, ale tchyně se nevzdává a nakonec se jí obratnou lží podaří otřást synovou důvěrou k ženě. Žena se vrací na čas k otci, ale nemoc nevlastního dítěte a mužovy prosby jí přimějí k návratu. Stará žena nesleví ze své pýchy a zloby, ale je to nakonec nenáviděná snacha, kdo o ni pečuje v nemoci a ve stáří.
Hrdinkou románu je mladá dívka Věncena, která se stává obětí neštěstí. Přichází o ruku. Nechce se stát přítěží, a proto svému nastávajícímu vrací dané slovo, aby mohl pokračovat ve své kariéře. Aby překonala svoji fyzickou i duševní bolest, věnuje se Věncena lidem kolem sebe....
Vášeň může povznášet do nepředstavitelných výšin, dokáže však také úplně zlomit. Dovede být krutá a bezohledná, ale i obětavá a pramenící z nesobecké lásky. O tom citlivě vyprávějí příběhy oblíbených autorů první poloviny minulého století. Obsahuje: O mrtvém srdci /; Šťastný člověk /; Astry /; Stolistka /; Divá Bára/; U božích muk /; Cikánka /
Román z naší pahorkatiny. Mladá dívka prožívá první štěstí, když se přivdá na bohatý statek. Má milujícího tchána, manžela a později i syna. Brzy však umírá tchán i manžel. Hrdinka se až po nějaké době znovu provdá za milého muže. Rodina se rozrůstá o další děti, ale problémy působí nejstarší syn, který se cítí odstrčený. Nevlastní otec se projeví jako rozumný muž a mladý Jan nachází znovu cestu ke své rodině.
Příběh osiřelého děvčátka Hedvičky, který se odehrává v malé vesničce začátkem 2O. století, není příliš dramatický, ale spíše milý a laskavý. Malebný popis venkovské krajiny, ze kterého prýští silná láska k rodné půdě, se prolíná celým románem. Hezky je zde popsána i tradiční pěší pouť na Makovou horu, která byla pro tehdejší venkovský lid velmi důležitou a vzácnou událostí. K románu Šla léta jsou volně připojeny povídky Závist, Pavouk a Konec románku, kterým nechybí dramatičnost ani napětí a mají být varováním před špatnými lidskými vlastnostmi a zhoubnými návyky.
Nová knížka oblíbených autorů první poloviny minulého století popisuje prostě a bezprostředně příběhy zobrazující šťastné a spokojené chvíle lidského života i nutné rozpory vyplývající ze společenských poměrů. Nutí nás přemýšlet nad otázkou, zda je srdce vždy více než rozum, staví čistou duši, lásku a porozumění proti studené bezcitnosti.
Tradiční vesnický román o lakotě a pýše, které způsobily pád bohatého selského rodu. Sedlák nedovolil oběma synům oženit se podle vlastní volby s chudými dívkami. Mladší odchází z domova a starší se po návratu z 1. světové války, po smrti své milé, nechce oženit. Teprve láska a trpělivost mladičké sousedky vrací na statek bývalé štěstí.
Knížka přináší dojemné příběhy prostých lidí, kteří touží po životě naplněném láskou, pohodou a štěstím, ale úskalí, které jim život klade do cesty, je někdy nad jejich síly. Přesto se však své touhy nevzdávají a odhodlaně se nesnázím staví na odpor.
Dříve vyšlo pod názvem Ze životního filmu na dva díly. Další román spisovatelky oblíbené zvláště čtenářkami, ale také těmi, kdo mají rádi příběhy o životě a všem, co k němu neoddělitelně patří. Přes překážky ke hvězdám. Tak můžeme charakterizovat příběh Mařenky a Pepy, ze kterého by se mnozí dnešní mladí lidé mohli poučit. Přes svoji rozdílnost v náboženském vyznání, přes nepochopení z řad příbuzných a nezájem okolí se jako duha klenula jejich vzájemná tolerance a láska, která hory přenáší.
Půvabný milostný příběh oblíbené autorky nás zavede do malého městečka, kde začínající lékař Marek Štolba prožívá první citové okouzlení s mladičkou studentkou zdravotní školy Stáňou Kosárkovou. Pak však na dovolené u svých rodičů pozná studentku medicíny Jiřinu tetourovou, se kterou se posléze ožení. Dozvuky zmařenélásky ho však ještě dlouho pronásledují.
Šťastná hvězda svítí na cestu Táni Urbánkové, která se ze své rodné vesničky Písečnice přestěhovala k tetičce do Prahy, aby se vyučila švadlenou. Mladičká nevinná a dětsky upřímná švadlenka okouzlí pana továrníka, muže středních let, který ji zahrne bohatstvím, úctou i láskou. Na společné cestě do Benátek pozná však pravou lásku mladého krajana, který jí nabídne celé své srdce. Její srdce říkalo ano, svědomí a úcta k manželovi ne. Ačkoli se jejich cesty na dlouhou dobu rozejdou, o jejich pozdějším shledání není pochyb — je tu přece pořád Tánina šťastná hvězda.
Povídky pro sváteční chvíli k Vánocům, ale nejen k nim. Tajuplné historky jako ze starých kalendářů a pak hlavně příběhy o lásce. Někdy vážné, především pak laskavé a plné pohody. Vychází jako volné pokračování v nepojmenované řadě povídek a kratších próz (Dva Štědré večery, Vánoční dárek, Námluvy).
Povídky pro sváteční chvíli k Vánocům, ale nejen k nim. Tajuplné historky jako ze starých kalendářů a pak hlavně příběhy o lásce. Někdy vážné, především pak laskavé a plné pohody. <br>
Vychází jako volné pokračování v nepojmenované řadě povídek a kratších próz (Dva Štědré večery, Vánoční dárek, Námluvy).
Dávno uplynulá doba se opět probouzí v knížce Vlasty Javořické... Autorka zavádí čtenářky a čtenáře do doby starého Rakouska, a to do poněmčovaného pohraničí. Vypravuje o zápasech za českou školu, za popíraná práva. Středem autorčiny pozornosti je ovšem každodenní život hrdinů knížky, život s dětmi a pro děti, v rodině, pod střechami domova. Nechybí ani milostný motiv.