Dva roky pred koncom druhej svetovej vojny Holandsko obsadzujú nemecké vojská. Citlivý študent Arthur, znepokojený vojnovými udalosťami, sa snaží pochopiť, čo sa okolo neho deje - spolupracuje jeho najlepší priateľ Oskar s odbojovým hnutím, alebo kolaboruje s okupantmi? Je jeho nevlastná sestra Carola hrdinkou odboja, alebo posluhovala Nemcom? Vneistých časoch, keď sú na dennom poriadku nedorozumenia a podvody, sa človek, ktorý chce žiť ďalej alebo sa usiluje žiť odznova, musí zmieriť s tým, že o svojich blízkych sa možno nikdy nedozvie pravdu.
Proslulý román Temná komora Damoklova (1958), odehrávající se za druhé světové války a těsně po ní, je první knihou, kterou mohou čeští čtenáři z Hermansova díla poznat. Trafikant Osewoudt se na popud svého mužnějšího dvojníka Dorbecka zapojí do odboje, ale po osvobození s úžasem zjistí, že je naopak obviněn z kolaborace. Člověk žije v „sadistickém univerzu" (titul jedné z Hermansových esejistických sbírek) - svět ani druhé lidi nelze pochopit, proto situaci odhadujeme zpravidla nesprávně, nahodilost věty „jednou jsi dole, jednou nahoře" vede mnohdy k osudovým zvratům. Tak by se dalo shrnout Hermansovo oblíbené téma, které rozvíjí také například v románu Nooit meer slapen (Už nikdy spánek z roku 1966, k vydání připravuje nakladatelství Host) o laponské výpravě mladého geologa za vzácnými meteority. Temná komora Damoklova je příběh z přísně konspirativního prostředí odboje, jehož účastníci širší souvislosti svého jednání nejenže neznají, ale z bezpečnostních důvodů ani znát nesmějí. Ve světě krycích jmen se identita člověka z podstaty zamlžuje. Existuje vůbec tajemný řídící důstojník Dorbeck, nebo je to jen Osewoudtova utkvělá představa? Vášnivý fotograf Hermans určuje klíčovou roli v rozuzlení příběhu snímku, který je třeba vyvolat. Příslovečný Damoklův meč, ohrožující Osewoudtův život, zde tedy nabývá podoby temné komory: „Nikde na světě toho nevyjde na světlo tolik jako v temné komoře." Kniha vychází s textem Milana Kundery s názvem Hermans aneb antidějiny.
Nizozemský student Alfred se s třemi norskými kolegy vydává na geologickou výpravu do odlehlé severní provincie Finnmark. Chce najít meteority, fascinují ho už od dětství. Současně by se tím potvrdila smělá teorie jeho profesora Sibbeleeho o původu tzv. ledovcových ok. Bez leteckých snímků oblasti by ovšem výzkum na dálném severu prakticky neměl smysl. Naštěstí se Sibbelee zná s norskou kapacitou v oboru, profesorem Nummedalem z Osla. Alfredova výprava nečekaně začne anabází po vědeckých pracovištích s jediným cílem: získat letecké snímky… Alfreda pohání touha za každou cenu obstát, aby tak naplnil očekávání matky a dosáhl toho, co se nepodařilo jeho otci — botanikovi, který tragicky zahynul v terénu, než dokázal rozvinout své vědecké vlohy naplno. Chce také obstát jako poněkud neohrabaný obyvatel hustě osídlené roviny ve společnosti zkušených norských „zálesáků“. Nepřekonává jen útrapy drsné tundry s mračny komárů, ale i velmi lidskou nejistotu: jak se zapojit do sehrané party? Jak mě vůbec okolí vnímá? Jak už to bývá, najde Alfred během výpravy hlavně sám sebe. Nebo ne tak docela? Hermans šťastný konec neuznává, ale přesto jeho knihy působí jaksi útěšně, protože všechny ty důvěrně známé životní nezdary a zklamané naděje nás především přesvědčují o tom, že v tom — lapidárně řečeno — nelítáme sami. Ke čtenářskému požitku významně přispívá i autorův suchý humor.
Publikováno:2011
ISBN:978-80-7294-403-3
Žánry autora žánry ze všech knih autora
Štítky publikací z knih autora
Na tomto webu používáme cookies pro personalizaci reklam a analýzu návštěvnosti.