Kniha přináší osobní poznámky a rozhovory jednoho z nejoriginálnějších myslitelů 20. století. Kniha zachycuje všechny důležité mezníky Hayekova života – studium ekonomie, práv a politické vědy na Vídeňské univerzitě, práci ve Vídni, profesuru na London School of Economics, působení v Chicagu a na dalších amerických univerzitáchi na klidné prostředí Freiburgu. Zajímavé je sledovat také vztah Hayeka k jiným slavným ekonomům – Keynesovi, Robbinsovi, Misesovi či Schumpeterovi. Inspirativní je rovněž připomenutí kontextu jednotlivých děl.
Nejznámější a dnes již klasická kniha nositele Nobelovy ceny za ekonomii, který je právem považován za jednoho z největších myslitelů 20. století. Vznikla během druhé světové války v Anglii pro široké publikum a autor ji věnoval „socialistům všech stran“. Snažil se v ní svobodný západní svět varovat před snahami socialistů nejrůznějšího ražení uvědoměle řídit společnost a zavést centrální řízení veškeré ekonomické činnosti. Knihu by si měl prostudovat každý, kdo chce pochopit, co se stalo ve fašistické Itálii, nacistickém Německu, komunistickém Sovětském svazu nebo komunistickém Československu. Pozornému čtenáři by však také měla ukázat, že i v dnešním politickém soupeření mezi pravicí a levicí, mezi liberálními zastánci svobody a socialisty a plánovači nejrůznějších odstínů, ať již na národní či nadnárodní úrovni, stále běží o jedno a totéž — o naši budoucí svobodu a prosperitu.
Kniha Individualismus a ekonomický řád F. A. Hayeka, nositele Nobelovy ceny za ekonomii za rok 1974, vyšla v anglickém originále pod názvem Individualism and Economic Order roce 1948 a do češtiny je jako celek přeložena poprvé. Jedná se o soubor 12 esejů z období 30. a 40. let 20. století. První skupinu tvoří eseje z oblasti morální filosofie „Individualismus: pravý a nepravý“ a metodologie ekonomie „Ekonomie a znalosti“, „Fakta společenských věd“ a nejznámější esej „Využiti znalosti ve společnosti“, ve kterýchje vysvětlena spontánní povaha systému společenských institucí a je ukázáno na klíčový význam rozptýlených znalostí. Další vrchol knihy tvoří tři eseje o socialistické kalkulaci, kde Hayek analyzoval podstatu socialistické neefektivnosti a nefunkčnost centrálního plánování. Na druhé straně kniha obsahuje i méně známé eseje „Komoditní rezervní měna“ o zlatém měnovém standardu a „Ricardův efekt“ o poměru nahrazování lidské práce stroji. Poslední esej „Ekonomicke podminky federace statů“, který se zabývá ekonomickými a státoprávními otázkami, je nepříliš známý i v anglickém originále. Editoři Ilona Bažantová, Jan Horych. Kniha má formu komentovaného překladu: k vlastnímu překladu Hayekova díla editoři Ilona Bažantová a Jan Horych (který je současně autorem překladu) doplnili dobové reflexe odborné veřejnosti jak k celé knize, tak k jednotlivým esejům, další přidanou hodnotou je zařazení závěrečné kapitoly o životě a díle F. A. Hayeka, pro přehlednost je přičleněn podrobný jmenný rejstřík. Kniha je určena zájemcům o dějiny ekonomického myšlení a Rakouské ekonomické školy, využijí ji teoretičtí ekonomové i politologové včetně studentů těchto oborů.
Hayek se v této knize zabývá poněkud obecnější otázkou zneužívání a úpadku lidského rozumu ve společenských vědách, které jsou způsobeny přejímáním vědeckých metod přírodních věd. Hayek hovoří o „otrockém napodobování metod a jazyka Vědy“, které nazýváme scientismem, jako protikladu důkladného a nezaujatého vědeckého zkoumání. O příčinách a následcích tohoto vývoje se čtenář dozví v této světově oceňované knize.
Dílo, jež vznikalo od poloviny 60. let do konce 70. let minulého století, rozpracovává téma, kterého se autor poprvé dotknul již v Cestě do otroctví (1944) a k jehož studiu ho přivedly jeho předválečné studie z oboru čisté ekonomie (Nobelovu cenu za ekonomii však dostal až v roce 1974). Tímto tématem je princip svobodné společnosti a to,co lidskou společnost ohrožuje. Ve třech svazcích, nazvaných Pravidla a řád, Fata morgána sociální spravedlnosti a Politický řád formuluje F. A. Hayek praktická vodítka pro politické uspořádání svobodné společnosti pro její instituce a hospodářskou politiku, aby zde mohl upozornit na nebezpečí falešně chápané demokracie, a předvádí slepé uličky, do nichž hrozí svobodnou společnost přivést sledování cíle „svobodné spravedlnosti“.
Velké třísvazkové dílo "Právo, zákonodárství a svoboda" s podtitulem Nový výklad liberálních principů spravedlnosti a politické ekonomie psal rakouský filozof a ekonom Friedrich August von Hayek patnáct let. Dílo, jež vznikalo od poloviny 60. let do konce 70. let minulého století, rozpracovává téma, kterého se autor poprvé dotknul jižv Cestě do otroctví (1944) a k jehož studiu ho přivedly jeho předválečné studie z oboru čisté ekonomie. Tímto tématem je princip svobodné společnosti a to, co lidskou společnost ohrožuje. Ve třech svazcích, nazvaných Pravidla a řád, Fata morgána sociální spravedlnosti a Politický řád formuluje F. A. Hayek praktická vodítka pro politické uspořádání svobodné společnosti pro její instituce a hospodářskou politiku, aby zde mohl upozornit na nebezpečí falešně chápané demokracie, a předvádí slepé uličky, do nichž hrozí svobodnou společnost přivést sledování cíle „svobodné spravedlnosti“.
Velké třísvazkové dílo "Právo, zákonodárství a svoboda" s podtitulem Nový výklad liberálních principů spravedlnosti a politické ekonomie psal rakouský filozof a ekonom Friedrich August von Hayek patnáct let. Dílo, jež vznikalo od poloviny 60. let do konce 70. let minulého století, rozpracovává téma, kterého se autor poprvé dotknul jižv Cestě do otroctví (1944) a k jehož studiu ho přivedly jeho předválečné studie z oboru čisté ekonomie. Tímto tématem je princip svobodné společnosti a to, co lidskou společnost ohrožuje. Ve třech svazcích, nazvaných Pravidla a řád, Fata morgána sociální spravedlnosti a Politický řád formuluje F. A. Hayek praktická vodítka pro politické uspořádání svobodné společnosti pro její instituce a hospodářskou politiku, aby zde mohl upozornit na nebezpečí falešně chápané demokracie, a předvádí slepé uličky, do nichž hrozí svobodnou společnost přivést sledování cíle „svobodné spravedlnosti“.
Velké třísvazkové dílo "Právo, zákonodárství a svoboda" s podtitulem Nový výklad liberálních principů spravedlnosti a politické ekonomie psal rakouský filozof a ekonom Friedrich August von Hayek patnáct let. Dílo, jež vznikalo od poloviny 60. let do konce 70. let minulého století, rozpracovává téma, kterého se autor poprvé dotknul jižv Cestě do otroctví (1944) a k jehož studiu ho přivedly jeho předválečné studie z oboru čisté ekonomie. Tímto tématem je princip svobodné společnosti a to, co lidskou společnost ohrožuje. Ve třech svazcích, nazvaných Pravidla a řád, Fata morgána sociální spravedlnosti a Politický řád formuluje F. A. Hayek praktická vodítka pro politické uspořádání svobodné společnosti pro její instituce a hospodářskou politiku, aby zde mohl upozornit na nebezpečí falešně chápané demokracie, a předvádí slepé uličky, do nichž hrozí svobodnou společnost přivést sledování cíle „svobodné spravedlnosti“.