Po úvodním přehledu o problematice geneze Dukljanské kroniky, známé většinou jako Ljetopis popa Dukljanina, se studie zabývá rozborem VIII.-X. kapitoly této jihoslovanské kroniky 12. století. Uvedené kapitoly obsahují vylíčení činnosti Konstantina Filosofa, zprávy o dalmatských poměrech a historii krále Svetopeleka, ukazující na souvislosti s moravským prostředím 9. století.
Lubomír E. Havlík, významný moravský historik a znalec dějin Velké Moravy, ve své studii na základě písemných pramenů rekonstruuje osudy a postavení Moravy v 9. století, seznamuje se strukturou moravské společnosti, s vládní organizací moravského státu a sleduje i proces etnického formování tehdejší společnosti. V poslední části pak věnuje pozornost vývoji a politickému postavení Velké Moravy od konce 9. do počátku 11. století.
Dějiny Moravy v datech Kniha zahrnuje dějiny Moravy od počátku středověku do poloviny roku 1990. Důraz je kladen zejména na dějiny politické a státoprávní, události jsou řazeny chronologicky a uvozeny letopočty, takže jde vskutku o letopis svého druhu. Publikace je vypravena množstvím vyobrazení a mapek. Z obsahu: LETOPISY ZEMĚ MORAVSKÉ 1) Slovanské osídlení Moravy, Sámova říše. Raně středověké království Moravanů – Velká Morava Úpadek Moravského království 2) Morava, Polsko a Čechy. Obsazení a rozdělení Moravského království českými vévody 3) Morava markrabství Římské říše a v dynastickém soustátí s Čechami 4) Moravské markrabství v soustátí Koruny Českého království 5) Moravské markrabství stavovskou republikou v Koruně Království českého a v Koruny Království uherského V konfederaci s Uhrami a Rakousy i s Čechami, Slezskem a Lužicemi 6) Moravské markrabství v soustátí Koruny Českého království a habsburské Rakouské monarchie 7) Moravské markrabství ve státním systému Rakouského mocnářství 8) Moravské markrabství v soustátí Rakouské monarchie za národního obrození 9) Moravské markrabství v soustátí Rakouské monarchie a snahy o obnovení Koruny Českého království 10) Morava – Moravskoslezská země v rámci Československé republiky. Počátky úsilí o restituci samosprávného postavení Moravy a Slezska První vydání
Skriptum věnované dějinám Byzance od jejich počátku (založení rybářské osady Byzantion) do konce (dobytí Cařihradu seldžuckými Turky). Kromě přehledu panovníků a dynastií přináší nástin kulturních (vč. náboženských), a zejména hospodářských dějin, na které autor klade důraz v souladu s marxistickým přesvědčením, že materiální základna determinuje duchovní nadstavbu. Na začátku každé kapitoly se nachází přehled pramenů k danému úseku dějin i s bibliografickými údaji. Dále skriptum obsahuje mapy změn byzantského území, chronologický seznam císařů a kapitolu o vývoji byzantinologie.
Po delší době vychází monografie o Slovanech v rakouském Podunají; podnět k ní daly i názory rakouských a německých historiků. Úvodní stať shrnuje a hodnotí dosavadní prameny a literaturu. Následuje jádro knihy, popis bavorské kolonizace na území dnešních Rakous v 7.-12. století. Poslední kapitola se zabývá politickými dějinami Slovanů na témže území. Všechny skutečnosti jsou kriticky analyzovány.
Práce se opírá o archeologické výzkumy, ale jejím základem jsou písemné prameny. Pojednává jak o vývoji hospodářských, společenských a etnických vztahů, tak i o kultuře středoevropských Slovanů. Především se soustřeďuje na dějiny Velké Moravy. Závěrem je otištěna výběrová chrestomatie některých závažnějších textů k dějinám západních Slovanů v 6.-11. století. Je určena nejen učitelům a studentům, ale i dalším odborníkům a zájemcům.