Podtitul: Dobývání stěny smrti Autor vypráví fascinující příběh o dobývání severní stěny Eigeru, která je považována za nezdolatelnou. Henrich Harrer, rakouský horolezec a cestovatel, vypráví příběh o svém úspěšném prvovýstupu na Eiger v r. 1938 s dalšími třemi horolezci. Dále připomíná úspěchy a tragédie, které seudály na této vyjímečné hoře, a zdokumentoval všechny významné výstupy na Eiger až do r.1999.
Rakušan H. Harrer, sportovec a cestovatel, se spolu s horolezcem Aufschnaiterem dostal do Tibetu za neobvyklých okolností – cestou z expedice na Nangá Parbat je v Indii zastihla druhá světová válka a oba byli internováni v britském táboře, odkud po dramatickém útěku došli zpola legálně, zpola nazapřenou až do Lhasy. Ani po nedobrovolném odchodu z Tibetu, r. 1951, se Harrer nepřestal o tuto zemi zajímat. Z původního obdivovatele se stal skutečný znalec tibetské problematiky z období posledního, čtrnáctého dalajlamy. V knize Návrat do Tibetu srovnává autor Tibet z prvního pobytu v letech 1944–51 s Tibetem současným, kam se vrátil v osmdesátých letech. Setkává se zde z mnoha starými přáteli, navštěvuje staré kulturní památky, ale nedává se oklamat líbivým turistickým nánosem některých z nich, protože si uvědomuje ztráty tradičního kulturního významu. Sleduje celou linii změn v této oblasti bohužel vesměs v neprospěch země. Přirozená autorita dalajlamy například je nenahraditelná, protože dalajlamové již od 15. stol. představovali v Tibetu vládce země místo dřívějších králů a nynější instituce pančhenlamů je spíše církevní záležitost. Nynější dalajlama emigroval v roce 1959 do Indie. Pančhenlama dosazený na jeho místo nikdy nezískal patřičnou autoritu. Ačkoli H. Harrer není přílišným optimistou stran politické budoucnosti Tibetu, pevně věří na přetrvání tibetské kultury. Svou knihu autor dokumentuje množstvím černobílých a barevných fotografických záběrů. Obsahuje též prohlášení Jeho svatosti dalajlamy k 31. výročí Tibetského národního povstání. 48 s. obr. příl. : il. (některé barev.)
Příběh o výstupu na nejvyšší horu ostrova Nová Guinea Puncak Jaya v roce 1962. Den za dnem zapisoval autor knihy své dojmy, příhody a poznatky z dobrodružné a nebezpečné výpravy, kterou podnikl s cílem dosáhnout některých vrcholů v oblasti centrálního pásma Nové Guineje. Za velmi nepříznivých podmínek se probíjel se svými společníky a domorodými nosiči nepřístupnou džunglí, zdolával nebezpečné horské masívy a dravé proudy řek a prošel neznámým, dosud nezmapovaným územím. Měl příležitost poznat život primitivních horských kmenů, žijících způsobem lidí z doby kamenné, a stát se i svědkem jejich tajuplných obřadů a slavností.
Úspěšná kniha rakouského autora, který prožil ve čtyřicátých letech v Tibetu sedm let. Heinrich Harrer prožil svá léta v Tibetu šťastnou náhodou. Cestou z horolezecké expedice k Nangá Parbatu byl při vypuknutí druhé světové války internován v britském táboře, odkud se mu spolu s Peterem Aufschnaiterem podařilo uprchnout do Tibetu. Dlouhé měsíce putuje o hladu ledovými pustinami, až se po mnoha dobrodružstvích dostane v převlečení do Lhasy, kde se stává učitelem a přítelem mladého dalajlámy.