Čím tedy drží svět pohromadě? Fyzikálními zákony? Chemickými vazbami? Ekonomickými vztahy? Nebo snad slovy? Ostatně přečtěte si sami. Vybrali a uspořádali Vladimír Petřík a Jaroslav Veis.
Už jako devítiletý sdělil Jiří Grygar svým rodičům, že by chtěl být hvězdářem. Už tehdy ho fascinovalo, že existují způsoby, jak se něco dozvědět o povaze věcí, kterých se nemůžeme dotýkat a ani je nějak ovlivnit v jejich počínání. Ale můžeme je pozorovat na dálku, pozorování pečlivě zaznamenávat a pak přemýšlet, co sedá z kombinace poznatků dozvědět o povaze a vývoji vesmíru. Jeho přání stát se hvězdářem se po určitých peripetiích splnilo. Teď se ve své autobiografii věnuje popisu světa lidí, se kterými se během svého života setkal a kteří ovlivnili nejen jeho pozoruhodnou astronomickou kariéru, ale i jeho osobní život. RNDr. Jiří Grygar, CSc. (1936) vystudoval fyziku na PřF MU v Brně a astronomii na MFF UK v Praze. Po promoci nastoupil do Stelárního oddělení Astronomického ústavu ČSAV v Ondřejově, kde se zabýval výzkumem zákrytových dvojhvězd. Později působil ve Fyzikálním ústavu ČSAV/AV ČR. V roce 1996 získal cenu Kalinga, kterou uděluje UNESCO za popularizaci vědy. Veřejnosti je znám jako autor řady populárních a vzdělávacích knih o vesmíru a zejména jako průvodce televizním seriálem Okna vesmíru dokořán.
Astrofyzika RNDr. Jiří Grygara, CSc. není třeba příliš představovat. Je známým popularizátorem přírodních věd a za svou profesní činnost získal již celou řadu ocenění. Je ale také aktivním sportovcem - především cyklo-turistou. Každoročně spoluorganizuje a vede ojedinělou akci, která má už téměř třicetiletou tradici. V knizese dozvíte, co její poněkud tajemný název Ebicykl vlastně znamená. Ve zkratce jde o světově ojedinělé propojení astronomie s cykloturistikou. V pelotonu se spolu scházejí vynikající vědci, univerzitní profesoři, ale i amatérští zájemci o astronomii a lidé nejrůznějších dalších zaměstnání, aby během týdenního letního putování po hvězdárnách a pamětihodnostech strávili báječný čas. Toto společenství si postupně vytváří svůj jedinečný folklór; většina účastníků si vysloužila nějakou doživotní funkci a jí odpovídající přezdívku a všichni se jak na Ebicyklu a přidružených akcích, tak i při jejich přípravě a následném hodnocení náramně baví. Zdaleka totiž nejde o nenáročné putování od hospody k hospodě nebo od cukrárny k cukrárně. Naopak, během týdne se ebicyklisté pořádně zapotí, protože na cestách doslova přes hory a doly urazí v sedle nezřídka za den i přes sto kilometrů „v dešti, větru aj i v parně“, jak se zpívá v hymně Ebicyklu. Ebicyklisté projeli za uplynulá léta křížem krážem několikrát Čechy, Moravu, Slezsko i Slovensko a tyto trasy o souhrnné délce přes 17 tisíc kilometrů mohou být inspirativní pro podobná týdenní putování na kole. V knize najdete 28 mapek tras dosavadních ročníků s podrobnými itineráři. Zatím se asi moc neví, že hvězdárny a planetária mohou být i výbornými výletními cíli nejen cykloturistů. Vyšlo již mnoho průvodců po hradech, zámcích, rozhlednách a jiných pamětihodnostech, ale nikoho ještě nenapadlo napsat průvodce po početných českých a slovenských hvězdárnách a planetáriích, což přináší až tato Ebikniha.
Komplexní pohled na vesmír pro široký okruh čtenářů. Kniha je rozdělena do několika kapitol (Slunce, Země, Měsíc, Obří planety, Malá tělíska ve sluneční soustavě... až po Vesmír velkých měřítek) a mapuje na cca 300 vyobrazeních – družicových fotografiích, grafech atd., doplněných i pro laiky zajímavým textem náš vesmírný obzor – od naší sluneční soustavy až po informace o vzdálených galaxiích a černých dírách.
Observatoř Astronomického ústavu ČSAV Ondřejov – historie a soudobý výzkumný program ústavu. Vědečtí pracovníci se zabývají historií hvězdárny a vysvětlují problematiku v Ondřejově konaných výzkumů Slunce, meteorů, umělých družic, vysoké atmosféry a vesmíru. Zmiňují se i o dobovém významu astronomie a o budoucí montáži dvoumetrového dalekohledu.
Písně kosmické jsou nadčasovou sbírkou krásných básní, kterou by měl znát každý Čech. V Nerudových verších není ani z dnešního pohledu žádná chyba astronomického charakteru. To potvrdí čtenářům astronom a astrofyzik Jiří Grygar, který některé z písní rozebírá a vysvětluje po odborné stránce. Málo se totiž ví, že Jan Neruda astronomii studoval na Karlově univerzitě a dozvídal se tam o nejnovějších vědeckých poznatcích tehdejší doby. A aby nově vydané Písně kosmické lahodily i oku, doprovodil je půvabnými kresbami výtvarník Jiří Slíva, který navíc jednu píseň kosmickou sám připsal.
Ve volném pokračování knížky V hlubinách vesmíru (1975) vypráví autor na základě současných poznatků astronomie o sluneční soustavě, o zrodu, vývoji a zániku hvězd. Objasňuje, z čeho se skládají galaxie a kvasary, naznačuje, jak se bude vesmír vyvíjet ve velice vzdálené budoucnosti apod.
Na základě Statutu výroční přednášky k poctě prvního rektora obnovené olomoucké univerzity prof. PhDr. J. L. Fischera přednášel RNDr. Jiří Grygar přednášku na téma 'Století panspermie' dne 6. listopadu 2003 v aule Filozofické fakulty. Byla to 10. výroční přednáška k poctě J. L. Fischera.
Publikace pod titulem SVĚT VĚDY A VÍRY s předmluvou ThDr. Oty Mádra shrnuje tři autorizované přednášky přednesené na počátku devadesátých let. Kromě dvou již publikovaných přednášek Velký třesk a bible a Věda, víra, vesmír obsahuje publikace i třetí pod názvem Věda a víra. Text je doplněn řadou obrázků, stručnými poznámkami o autorech a souhrnem publikací Jiřího Grygara. Na více než 100 stranách nás autor provádí historií i současností vztahů vědy a víry. Kromě toho jsou v publikaci obsaženy odpovědi na nejčastější kladené otázky.
Existuje u nás dnes někdo, kdo by dovedl o vesmíru, hmotě a času hovořit tak zaníceně a zároveň fundovaně jako Jiří Grygar? Tak, že si po přečtení rozhovorů s ním všechny ty věci o hvězdách, galaxiích, černých dírách nebo černých superdírách zamiluje i laik? Grygar dokáže mluvit s lehkostí i přesně, poutavě i poučně, žeje až neuvěřitelné, jak nás dokáže vtáhnout do tajemství minulosti vesmíru. Stojí za to přečíst si o tom, co je skrytá hmota vesmíru, kterým ze dvou způsobů smrti by zemřel Einstein, kdyby vlétl do černé díry, jaký konec nejspíš čeká náš vesmír a proč je člověk zázrakem vesmíru. Tato kniha patří do rukou každému, kdo se chce dovědět, v jakém vesmíru žije. Rozhovor je mnohem poutavější a přístupnější forma, pro čtenáře zajímavější než dlouhý naučný text. Dobře volené otázky z nás vydolují i to, co bychom sami neřekli, takže o sobě a světě víc prozradíme. A jak to říká i Jiří Grygar o této knize, tak jako Štefan Hríb se ho ještě nikdo neptal.
Populární knížka přibližuje zábavnou formou některé základní otázky astronomie. Vypráví o Slunci, o pozorování souhvězdí, o dalekohledech, spektrální klasifikaci hvězd, obřích a trpasličích hvězdách, pulsarech, Mléčné dráze, rozpínavosti vesmíru, o tajemství quasarů, o možnostech existence jiných civilizací aj.
Autorizovaný záznam besedy 16 přírodovědců, filosofů a teologů s nosným tématem „Věda a víra – jednota, boj protikladů nebo lhostejnost?“ která proběhla dne 27. května 2003 v budově Akademie věd v Praze 1. „Jelikož jde o témata výrazně nadčasová, a jelikož naprostá většina potenciálních zájemců nemá možnost tyto akce přímo navštěvovat, rozhodli jsme se vydat zmíněný autentický záznam úvodní diskuse.“ (z úvodu dr. Jiřího Grygara)
Toto je kniha o dějinách vesmíru v uplynulých osmnácti miliardách let. O tom jakými proměnami procházela hmota od „velkého třesku“ – nejvzdálenějšího časového bodu, k němuž dnes dohlédneme, jak vznikaly, pohybují se a mění galaxie, hvězdy v nich i naše Slunce se svými planetami, i kam snad spěje další vývoj. V první části bohatě ilustrované publikace podávají autoři srozumitelný výklad současných poznatků o vesmíru. Seznamují s moderními metodami astronomie a na základě získaných poznatků se snaží předvídat budoucí vývoj vesmíru. Druhá část pojednává o dějinách kosmu, o vědcích, kteří se snažili proniknout do tajemství vesmíru a o současné astronomické technice. 23-090-79
Překotný vývoj astronomie v posledních letech se dotýká samotné podstaty této prastaré vědy. Autor se pokouší srozumitelně informovat čtenáře o nejdůležitějších objevech a výzkumech astronomů a o moderní astronomické technice, která tyto objevy umožňuje. Knížka mj. vypráví o „záhadách“ quasarů, pulsarů, neutronových hvězd, rozebírá složité problémy teorie relativity, vývoje galaxií apod. Všímá si rovněž vzrušujících otázek existence mimozemských civilizací a možností, jak s nimi navázat styk.
Vesmír, jaký je aneb Současná kosmologie (téměř) pro každého. Tato kniha známého odborníka přístupnou formou přibližuje poslední výsledky výzkumu vesmíru.
Kniha je určena širokému okruhu čtenářů zajímajících se o vesmír a místo naší planety i člověka v něm. Volně navazuje na autorovu knihu Vesmír je náš svět.