Anselm Grün napsal 365 meditací pro naše duchovní zápasy během roku. Čerpá v nich z moudrosti pouštních otců, z Bible i ze svých bohatých zkušeností. Hledá v nich odpověď na otázku: Jak zacházet s našimi myšlenkami, emocemi a vášněmi, pokud se nás snaží ovládnout a připravit o vnitřní svobodu? Jedním z receptů na takové myšlenky je podle otců pouště připomenout si vhodný výrok z Písma. Když si dáme před oči alternativu k tomu, co je negativní, vyhneme se iluzím, kterých je náš život plný. V Písmu k nám přece mluví sám Bůh.
Nakolik se Ježíš skutečně dotýká našeho života a mění jej? Určuje skutečně náš všední den? Pomáhá nám správně zacházet se všedním, běžným strachem, konflikty a zklamáními? Co pro nás znamená jeho poselství právě dnes? Jaké obrazy se ve vztahu k němu vybavují v naší mysli? Tyto a další otázky si klade známý duchovní autor a ve svých padesáti úvahách nám předkládá různé tváře Ježíše Krista (Ježíš vybočující z řady, Ježíš odpůrce výkonu, Ježíš-muž modlitby, Ježíš-vypravěč, Ježíš něžný, Ježíš plačící aj.).
Andrea J. Larsonová píše dopisy svému strýčkovi Willimu - jednomu z nejznámějších současných autorů. Je jím benediktýn Anselm Grün. Na jedné straně mladá matka - na straně druhé starý mnich, který se v mládí rozhodl pro život v klášteře a ve skromném životě objevil obrovské možnosti. V jejich velmi osobním dialogu je řeč o lásce, vztahu, společenství, samotě odpovědnosti za sebe i za svět, o objevech i zklamáních, o víře a pochybnostech - zkrátka o životě v celé jeho rozmanitosti, ale i o smrti a o tom, zda po ní něco bude. Mnohé z těchto otázek si klade i každý z nás ...
Mnísi vykresľujú vo svojom popise boja s démonmi skutočnosť, ktorej musíme čeliť všetci. Na svojej ceste k Bohu zažívame, že je v nás mnoho pokušení, ktoré nás chcú od neho odradiť. Sú v nás pudy, žiadostivé želania, nadmerné potreby, chúťky po moci, negatívne emócie, ktoré nás oslepujú voči realite, búrlivé afekty, ktoré v nás vytvárajú chaos a krivia nám pohľad na Boha. Mnísi zakúsili, že nemožno prísť k Bohu bez toho, aby sme sa postavili pudom a emóciám. Nemožno ich vytlačiť, musíme si ich pripustiť a vyrovnávať sa s nimi. Zaobchádzanie so zlom má pritom rozličné formy. Raz ho pustíme do seba, aby sme ho pozorne sledovali a tým ho prekonali, inokedy existuje len možnosť to negatívne jednoducho odstrihnúť a démona vyhnať.
Naučte sa, ako zvládnuť a vyriešiť náročné situácie. Život bez konfliktov nie je možný. Všetci sme už čelili konfrontáciám s ostatnými. Do konfliktov sa však dostávame aj sami so sebou. Napriek tomu si treba uvedomiť, že konflikty nie sú len negatívne. Môžu nás posunúť ďalej, ukázať na nový smer a vyjasniť vzťahy. Na druhejstrane, ak ich nevyriešime, obmedzujú nás a oberajú o energiu. Anselm Grün je skúsený poradca v oblasti konfliktov, ktorý vie, že zametať problémy pod koberec nikam nevedie. Nechajte si poradiť, ako sa vyrovnať s konfliktami. Konflikty a spory môžu naznačovať, že zúčastnení majú jeden o druhého záujem. Môžeme ich teda chápať ako výraz živého spolužitia. Práve preto, že ľudia chcú spoločne žiť, sú ochotní sa spolu dohadovať, konflikty znášať a aj ich riešiť. Keby to nerobili, bolo by to skôr znakom nezáujmu a ľahostajnosti jedného voči druhému. Slovo „konflikt“ pochádza z latinského confligere (zraziť sa, naraziť do seba). Keď do seba ľudia narazia, vzniká energia. Konflikty sú preto vždy znamením, že je v hre sila. V súčasnosti už existuje veľa kníh o riešení konfliktov. Všetky nám poskytujú cenné informácie, ako sa môžeme sporom vyhnúť. Anselm Grün sa však rozhodol vychádzať z Biblie a v jej súvislostiach zvážiť stratégie riešenia konfliktov. Využíva súčasne aj poznatky zo psychológie a štúdia konfliktov.
V tomto pojednání chce autor vylíčit spásnou zvěst Bible, aby se čtenář cítil být pozván k hledání biblické odpovědi na své nejhlubší otázky a na cesty k naplněnému lidství. Omezil se na nejdůležitější biblické obrazy vtělení a ukázal, že v Bibli existují různé obrazy, které nám popisují vtělení a učí nás je chápat. Tajemství našeho vtělení v Ježíši Kristu se snaží uchopit různými obrazy, přitom si však uvědomuje, že to jsou vždy jen pokusy, jak učinit nepochopitelné pochopitelným. Za vším vždy zůstává tajemství božské lásky. Abychom porozuměli novozákonním textům o vtělení Ježíše Krista, musíme je číst na pozadí Starého zákona. Proto před novozákonními obrazy vtělení vykládá i některé starozákonní představy.
Sérii knih Svátosti autor živě a přístupně popisuje a vysvětluje vznik, symboliku a smysl svátostí a zamýšlí se nad otázkou, jak můžeme svátosti slavit a jak z nich v našich konkrétních životních situacích můžeme žít a být požehnáním pro druhé. Svátost biřmování je nejvíc ze všech svátostí spojena s nedorozuměním a nezájmem. Ve své podstatě je tak jako křest iniciační svátostí. To, co je při křtu započato, biřmování dovršuje. Je uvedením do křesťanské dospělosti. Ve svátosti biřmování přijímáme Božího Ducha. Duch Svatý je duchem Ježíše Krista – je darem lásky, klidu, radosti, odpuštění. Je zdrojem nové milosti, která rozvíjí vztahy, zastává se, povzbuzuje, dodává odvahu, uzdravuje, osvobozuje, posiluje a narovnává. A to vše proto, abychom poznali ten jedinečný obraz Boha, který se chce právě v nás realizovat své poslání, ke kterému jsme povoláni právě my a nikdo jiný. Kniha je určena rodičům a kmotrům biřmovanců, ale i všem těm, kdo se na přijetí svátosti biřmování připravují.
Svátost biřmování je nejvíc ze všech svátostí spojena s nedorozuměním a nezájmem. Ve své podstatě je tak jako křest iniciační svátostí. To, co je při křtu započato, biřmování dovršuje. Je uvedením do křesťanské dospělosti. Ve svátosti biřmování přijímáme Božího Ducha. Duch Svatý je duchem Ježíše Krista – je darem lásky, klidu, radosti, odpuštění. Je zdrojem nové milosti, která rozvíjí vztahy, zastává se, povzbuzuje, dodává odvahu, uzdravuje, osvobozuje, posiluje a narovnává. A to vše proto, abychom poznali ten jedinečný obraz Boha, který se chce právě v nás realizovat své poslání, ke kterému jsme povoláni právě my a nikdo jiný. Kniha je určena rodičům a kmotrům biřmovanců, ale i všem těm, kdo se na přijetí svátosti biřmování připravují.
Anselm Grün v rozhovoru s Janem Paulasem a Jaroslavem Šebkem. "Setkání s Anselmem Grünem nemusí být pro čtenáře jen setkáním se zkušeným mnichem (jakousi ,cestou do hlubin mnišské duše'), ale může se stát také setkáním se sebou samým," píše v úvodu knížky P. Siostrzonek. Kniha rozhovorů s populárním německým autoremduchovní literatury má dvě roviny. Jednak se čtenář může seznámit s životními osudy A. Grüna, jednak s jeho názory - např. na modlitbu, na význam tradice, na postavení církve v dnešním světě, na vztah církve a umění, víry a humoru, víry a psychologie atd.
Bojovník a milenec, dvě stránky muže, které je potřeba udržovat v harmonii. Muž, který jen neustále bojuje, se vystavuje riziku, že bude tvrdý a necitelný. Muž, který se naopak pouze oddává lásce, má sklon připouštět si jenom své citlivé, jemné stránky. K muži však patří obojí. Jako bojovník je schopen milovat. Jeho láska vyžaduje i kvalitu dobyvatele a ochranitele. Stejně ta platí, že jeho boj vyžaduje i lásku, aby se nezvrhl ve slepou agresi. Anselm Grün nám na 18 archetypech biblických mužů ukazuje, jak je důležité tyto dvě zdánlivě protilehlé polohy skloubit a dosáhnout tak plnosti života.
Kämpfen und lieben. Wie Männer zu sich selbst finden
Dúfam, že táto kniha vzbudí u mužov zvedavosť, aby nasli svoju najvlastnejšiu cestu, cestu sebapoznania, ale i duchovnú cestu, ktorá nevylučuje silu a vášeň, ale necháva sa viesť dynamikou mužskej energie. Mužská spiritualita odmieta každú systematizáciu i idealizáciu. Je konkrétna, zameraná na činnosť a angažovanosť, je plná sily a vášne.
Autor vychází především z tradice pouštních otců. Z ní vyvozuje, že jediným správným východiskem k vyrovnanému vztahu k Bohu i lidem je především smíření se sebou samým, se svými slabostmi a stinnými stránkami a hluboká důvěra v Boží shovívavost a milosrdenství. Úspěšný titul vychází již ve třetím vydání.
Dialog mnicha s manažerem. / Benediktinský mnich a špičkový manažer diskutují o tématech dnešního světa, která se týkají nás všech: úspěch a odpovědnost, ekonomika a blahobyt, kultura a hodnoty – zkrátka Bůh, peníze a svědomí. Sešly se tu dvě mimořádné vůdčí osobnosti ze světů tak odlišných, jako jsou klášterní klauzura atop management nadnárodní firmy. Něco však mají společného. Anselm Grün je sice především mnich a teolog, ale v opatství Münsterschwarzach má na starosti ekonomický chod rozsáhlého kláštera a řídí stovky jeho zaměstnanců. Jochen Zeitz byl 19 let vrcholným manažerem sportovní a lifestylové firmy Puma, který v posledních letech přesouvá svůj zájem na životní prostředí a principy trvale udržitelného rozvoje. Jejich názory a postoje nejsou jen prezentací osobních pohledů a zkušeností, ale burcují nás k tomu, abychom pomohli vytvářet svět, kde nevládne jen zákon džungle.
Krátké meditace o lásce. Láska je božská kvalita. Vnáší kouzlo do našeho života. Je v jednom každém z nás a obklopuje nás v okolní přírodě, zahaluje nás milující přítomností Boží a objímá nás v milujících lidech. Přeji vám, abyste věděli, že jste milováni, abyste se těšili z lásky, jíž vás milují druzí. A věřím,že na základě svých zkušeností o lásce, svých zklamání v lásce a své radosti, kterou ve vás vyvolala, poznáte - byť třeba tápavě - tajemství lásky, která není křehká, ale na niž byste se mohli navždy spolehnout, tajemství lásky, která nikdy nevysychá, protože je napájena z pramene Boží lásky, jež ve vás proudí. Cítíte-li v sobě takovou lásku, pak si buďte jisti tím, že jste v Bohu, že jste zasvěceni do největšího tajemství Boha - do tajemství jeho lásky.
Podtitul: Síla zralé víry Autor pro tuto knihu čerpal z biblické moudrosti a z pramenů prvotního křesťanství, ale také ze své bohaté psychologické praxe při doprovázení druhých. „Mnoho lidí se dnes cítí vnitřně rozpolcených a rozervaných. Ale přesto platí, že každý z nás je schopen svým životem vyjádřit něco o Bohu, něco,co se může podařit pouze skrze něho“. Kniha v 5 krocích klade otázky a pomáhá v hledání způsobu, jak prožít svůj život naplno.
Lidé se v posledních desetiletích zajímají především o svou svobodu a naplnění vlastních potřeb. Nechtějí se omezovat a starat o ostatní. Vede to k odcizení, k nenávistným projevům na sociálních sítích, na ulicích i v každodenní komunikaci mezi lidmi. Přesto touha být součástí společenství nezmizela. Projevuje se to obzvlášť během krize, jak jsme si mohli všimnout po rozšíření koronaviru. Najednou se objevila nová pospolitost a solidarita s lidmi, které pandemie zasáhla. Anselm Grün v této knížce ukazuje cestu k harmonickému soužití, v němž je zároveň plně respektována svoboda jednotlivce a rozmanitost zde není překážkou, nýbrž vzájemným obohacením.
Podtitul: Moje tajemství - moje síla Oba autoři - Anselm Grün (nar. 1945, známý benediktinský mnich, ekonom kláštera, dr. theologie a psycholog), Wunibald Müller (nar. 1950, psychoterapeut, teolog a psycholog, vedoucí rekolekčního domu v opatství Münsterschwarzach v Německu, je ženatý a má dvě děti) - chtějí v této knize sledovat tajemství duše, jak se s ním setkáváme v Bibli, v duchovní tradici, v poezii, v hlubinné psychologii, v psychoterapeutické práci a v konkrétních zkušenostech našeho života. Nechť náš rozhovor vede všechny čtenáře k vnitřnímu dialogu s námi a otevře jim oči pro tajemství jejich duše a života a pro tajemství Boha, který sídlí v hlubině našeho nitra. Ať je to povzbudí, aby své duši věřili a přenechali se jejímu vedení, aby tak síla a dynamika, které z ní vycházejí, učinily jejich život plodným.
Odpovede na otázky, ktoré kladie život. Situácie, v ktorých sa pýtame: „Čo mám robiť?“ všetci dobre poznáme. Niekedy ide len o malý problém, ktorý rýchlo vyriešime, no niekedy ide o životné ťažkosti a problémy, pred ktorým zostávame bezradne stáť. Takýmto situáciám sú vystavení aj praktizujúci kresťania. No a praktizujúci kresťania sú často vystavení okolnostiam, keď ich o radu, pomoc či podporu žiadajú ich neveriaci blízki, priatelia, známi. Čo vtedy poradiť? V našej neraz veľkej bezradnosti nám prichádza na pomoc benediktínsky páter Anselm Grün. S veľkou empatiou a záujmom odpovedá na otázky zo strany ľudí s ťažkými problémami. Neraz zo strany ľudí, ktorí sú vzdialení Cirkvi. Odpovedá im s veľkým pochopením pre ľudskú slabosť, no s veľkou dôverou v dobro, ktoré je vďaka Božiemu obrazu prítomné v každom človeku. Kiež odpovede v tejto knihe poskytnú prvotné východisko všetkým, ktorí čelia problémom v osobnom, rodinnom, pracovnom či duchovnom živote. Alebo nech je kniha dobrým darom pre tých, ktorým sami nevieme poradiť, keď nás o radu prosia.
Vztahy a spiritualita Jeden z nejoblíbenějších spirituálních autorů dneška medituje nad smyslem lidského života, kterým je láska: vyvážená láska k sobě samému i druhým. Láska nikoli jako adorování a zbožštění druhého, ale jako naplněný vztah, který se dává a zároveň je druhým obohacován. Láska nikoli jako sex a libidinóznínarcismus, ale vztah, který je živen z božského pramene a je vždy inspirována shůry. Sexualita spojená s křesťanskou spiritualitou je pro autora, inspirovaného učením starých pouštních mnichů a dílem zakladatele analytické psychologie C. G. Junga, pramenem sebepřesažení, jehož konečným cílem je láska jako caritas a agapé. Anselm Grün je benediktinský mnich, žije a pracuje v německém opatství Münsterschwarzach, kde píše a vydává knihy, vede poradenskou službu a je ekonomem kláštera. Jeho knihy dosáhly ve světě už milionových nákladů. V Portálu vyšly Deprese jako šance (2009), Život je teď (2010) a Vánoční rozjímání (2010).
V knihe autor reprezentuje modlitbu tak, aby bola spätá s pulzom nášho každodenného života. Učí nás modliť sa za druhých ľudí, aby sme im svojou dobroprajnosťou boli nablízku. Učí nás modliť sa v kolobehu času, aby sme ho mohli posväcovať. Učí nás modliť sa v tichu a bez slov, aby sme v sebe vytvorili priestor na stretnutie s Bohom.Obsahuje i ďakovné modlitby a ako sa modliť mlčaním, aby sme mohli vstúpiť do priestoru vnútorného ticha.
Podtitul: Spirituální impulzy Deprese, smutek, zádumčivost jsou průvodními znaky životního stylu moderního zaměstnaného a uspěchaného člověka. V tunelu práce a rychlého odpočinku jako by aktivní člověk nedovedl nalézt potřebné světlo a útěchu, kterých je mu tolik zapotřebí. Příznaky deprese jsou autorovi znameními, která je třeba umět dešifrovat a správně číst. Kniha uvádí do spirituálních úskalí duševních stavů, které mohou vést k depresi, jakési „temné noci duše“. Nenabízí snadné návody, ale hluboké zamyšlení a analýzu, které mohou být východiskem k překonání krátkodobých depresivních period nebo i závažné nemoci. Anselm Grün je jedním z nejúspěšnějších spirituálních autorů dneška. Jako benediktinský mnich žije a pracuje v německém opatství Münsterschwarzach, kde píše a vydává knihy, vede poradenskou službu a je ekonomem kláštera. Jeho knihy dosáhly ve světě už milionových nákladů.
Sprievodca na ceste k slobode Väčšina ľudí pozná Desatoro Božích prikázaní ešte zo svojho detstva a často sa im spája len s negatívnymi spomienkami. Základné piliere kresťanskej etiky sú však oveľa viac než zákazy a príkazy. Vo svete plnom možností a názorov nám dávajú istotu a pomáhajú nám zorientovať sa. Hoci má desatoro tritisíc rokov, nestratilo na svojej aktuálnosti a v dobe globalizácie platí viac než kedykoľvek predtým. Anselm Grün v tejto knihe vysvetľuje, že Desatoro môže byť pre každého človeka ukazovateľom na ceste k slobode i praktickou pomôckou v každodennom živote.
Kniha benediktinského mnicha Anselma Grüna nazvaná „Čemu věřím“se věnuje otázce víry z pohledu duchovního vůdce, psychologa, znalce Písma i prostého věřícího. V šesti kapitolách přibližuje různé pohledy na víru ve vztahu k osobnímu rozměru člověka. Interpretuje ji jako projev důvěry, jako přeznačení a přesažení i na základě evangelia. Víra nevylučuje rozum a připouští diskusi i pochybnosti. Především však je to cesta ke svobodě a důstojnosti Božích dětí.
Co je jádrem křesťanské duchovní cesty? A jak vypadá to, když druhého na této cestě doprovázíme? Anselm Grün tvrdí, že naše cesta v Kristově duchu musí být vždy cestou uzdravující, cestou k tomu, abych se plně stal člověkem a aby náš život za něco stál. Je přitom třeba vědět také o ohroženích, jež zakouší každý, kdo se nacestu k Bohu a ke svému pravému já vydává. Autor chce dát několik podnětů, jak konkrétně si křesťanskou cestu osvojit. Učit se ale musí každý sám.
Anselm Grün opět čerpá ze studnice Božího slova a moudrosti pouštních otců, aby nám poskytl vzácnou pomůcku pro každodenní zápas o čistotu srdce, o „smýšlení Kristovo“ (srov. Flp 2,5). „Každý z nás si v sobě neseme vždycky oba póly: strach i důvěru, lásku i agresi, kázeň i nekázeň, zbožnost i bezbožnost, svatost i světské smýšlení. Postavíme-li proti svým negativním myšlenkám slovo Písma, povede nás k setkání s důvěrou, láskou, silou a tím svatým, co je v nás, i když se právě mocně hlásí o slovo to nesvaté.“
Podtitul: Čtrnáct svatých pomocníků. Starobylá úcta ke čtrnácti svatým pomocníkům se šířila obzvláště v dobách, kdy lidstvo navštěvovala různá soužení. Byla pro ně formou terapie, posilovala jejich důvěru v Boha v čase nouze a úzkosti. Autor představuje jednotlivé světce jako ochránce v každodenních trápeních, jako pomocníky ve zvládání vlastních poranění. Jednotlivé legendy chápe jako ukazatele na cestě k uzdravení.
Mnoho lidí říká, že netuší, jak by se měli modlit. Oficiální modlitby jim jsou cizí a modlitba vlastními slovy jim činí potíže. Právě pro ně je tato sbírka modliteb, jež mají přirozený a vroucí jazyk a zároveň se týkají každodenních problémů.
Světová ekonomická krize inspirovala autora k úvahám nad rolí krize v různých etapách života. Krizi chápe jako okamžik zlomu nebo obratu, který může být klíčový pro další existenci (krize puberty, krize identity, krize středního věku, krize v nezaměstnanosti, v nemoci, při úspěchu nebo ve vztahu k blízkému člověku). Za slovem krizeje třeba vidět vždy také slovo šance, možnost k něčemu novému. Autor vychází z moudrosti církevních otců, velkých myslitelů a mystiků minulosti i současnosti.
V sérii knih Svátosti autor živě a přístupně popisuje a vysvětluje vznik, symboliku a smysl svátostí a zamýšlí se nad otázkou, jak můžeme svátosti slavit a jak z nich v našich konkrétních životních situacích můžeme žít a být požehnáním pro druhé. Svátost Eucharistie je nejčastěji slavená svátost – mše svatá. Snad i proto nám může pokaždé připadat stejná. Opakováním však usměrňuje naše zdánlivě bezcílné bytí a navrací nás do jeho plnosti. Osvobozuje nás od ducha doby, který nás nutí dívat se na hodinky a mít ze všeho nějaký užitek. Vytváří prostor, v němž jde pouze o uskutečnění smyslu našeho vykoupeného bytí – prostor svobody, ve kterém nemusíme nic předkládat, nic dokazovat, ve kterém nemusíme podávat uspokojivý výkon. Když porozumíte tomu, co slavíme, budeme moci, plní radosti, pokračovat na své cestě. Při slavení eucharistie prožíváme vlastní jádro naší víry. Avšak to také znamená, že všechny problémy naší víry a naše potíže se tak odstraní. Jde mnohem více o to, jak svou víru vyjadřujeme a o to, aby se dostala k dnešním lidem.
Individuálních exercicií a exercicií pro všední den je dnes velmi zapotřebí. S těmito dvanácti meditacemi se můžete stáhnout do ticha a po dvanáct dnů se nechat texty bible a jejich výkladem inspirovat k osobní modlitbě, nebo si pomocí této knížky udělat exercicie ve všední dny. Obzvláště se k tomu nabízí doba postní a adventní.
Kniha Hlubinně psychologický výklad písma zkoumá způsoby, jak lze vyložit Písmo. Tento způsob výkladu není podle Grüna vlastní pouze znalcům psychologie, ale může jej využít každý, kdo dokáže číst v obrazech. Tento výklad také není nic nového, ale vrací se ke kořenům původního výkladu písma, který najdeme v celé historii křesťanství. Hlubinně psychologický výklad je tedy součástí tradice alegorického výkladu Bible, avšak místo nalezení spásy hovoří o sebeuskutečnění. Výklad je ale podle autora možný jen tehdy, pokud vede k hlubšímu setkání s Ježíšem Kristem. Jde o to, aby Ježíš proměnil nejen myšlenky a city člověka, ale také uzdravil jeho nevědomí.
„Čím jsem starší, tím více chápu putování jako obraz své životní cesty. Každý její úsek má jinou tvářnost. Putování po horách mě velmi fascinuje. Pokaždé si tu znovu otestuji vlastní meze. Ještě pořád si na něco troufnu. Udržuji se tím v kondici. A už staří řečtí filosofové rozvíjeli své nejdůležitější myšlenky při chůzi, proto je putování věčnou inspirací. Často při něm přicházím na nové nápady.“ (Anselm Grün) Krása hor vede člověka ke chvále Stvořitele a jeho díla, ale též k pokoře a k potřebnému životnímu nadhledu. Putování po horách je skutečně symbolem životní cesty: Má-li člověk dojít do cíle, je třeba nespoléhat se jen na sebe, neplýtvat silami, oprostit se od zbytečné zátěže a s odvahou čelit stále novým výzvám.
Náš život není bez konfliktů. Zažíváme je v běžném styku s ostatními, v rodině, v zaměstnání, i ve svém osobním vývoji. Konflikty mohou člověka posunout kupředu, podněcovat jeho rozvoj a vyjasnit mezilidské vztahy. Mohou nás ale také ochromovat a zraňovat, když k nim nepřistoupíme správně a neřešíme je včas. Autor, doktor teologie, na biblických příbězích a příkladech z každodenního života i své praxe nabízí strategie a řešení, jež se opírají o poznatky psychologie a vlastního výzkumu.
Vést lidi není nic jednoduchého. I když má člověk ve vedoucí pozici manažerské znalosti, ale sám je nevyrovnaný a postrádá schopnost klidného vedení, může v podnikání sice krátkodobě ušetřit výdaje, ale z dlouhodobého hlediska mu uškodí svou nezralostí a nebude motivovat zaměstnance. Anselm Grün v této knize ukazuje, jaké předpoklady pro vedení lidí jsou klíčové, jak mohou organizaci prospět, a také cestu, jak jich dosáhnout. Když svatý Benedikt mluvil o „chrámu Božím“, myslel tím rovněž společenství bratrů a sester, kteří si jeden druhého váží a kde může každý vzkvétat díky své nedotknutelné důstojnosti. Nové typy vedení dokládají, že tento přístup je stále velmi efektivní a může být mimořádně přínosný. Je zajímavé, že myšlenkový koncept starý téměř 1500 let lze uplatnit i v současnosti a dokáže odpovědět na důležité otázky dnešní doby.
Setkání s radostí uzdravuje tělo i duši. Proto má být tato kniha pozváním k obnově radosti v hloubi vlastního srdce. Při četbě o radostných zkušenostech jiných lidí se můžeme přiblížit ke zdroji radosti ukrytému v našem nitru. Snad tento pramen nově vytryskne. Nechme se povzbudit k tomu, abychom se znovu podívali na svůj život, tentokrát z hlediska radosti. Pak v něm objevíme stopy radosti a naděje. Na základě zmíněných stop můžeme objevit stezku, po níž je třeba se vydat, abychom žili svůj život zdravě a naplno v té jedinečnosti, kterou mu propůjčil Bůh, abychom v něm našli vlastní duchovní cestu, která nás dovede k Pánu i k našemu skutečnému já.
Podtitul: Jak čelit zranění z dětství Na základě interpretace čtyř biblických pasáží a několika známých pohádek autoři objasňují problematiku vnitřních zranění. Všichni jsme v dětství nějak zraňováni, byť to v dospělosti někdy tak ani nenazýváme a byť máme se svými rodiči dobré vztahy. Ježíš je zkušeným terapeutem,který dokáže uzdravit i ta nejzávažnější zranění. V každém z nás je totiž Boží dítě, které je povoláno na cestu k životu. Tato jistota je jako červená nit, která nás bezpečně vede při hledání vlastní životní stopy, již bychom chtěli v tomto světě zanechat.
Kdo byl Ježíš z Nazareta? Král Židů? Rybář lidí? Mesiáš? Otec Anselm Grün vypráví působivě a napínavě o Ježíšově životě a působení: o jeho narození v Betlémě, o zázracích, které uskutečňoval, o podobenstvích, jež vyprávěl, o jeho cestě utrpení.
Autor se v knížce snaží podělit o své zkušenosti s žehnáním a klade si otázku, proč dnes roste potřeba získat požehnání. Když o ně člověk prosí, touží uchýlit se pod Boží ochranu a zcela konkrétně zakusit, že Bůh je i s ním. Život dítěte se také zdárně vyvíjí pouze za předpokladu, že se může stále znovu ujišťovat o milující blízkosti své matky. Něco podobného lze říci o požehnání. Náš život se vydaří jen tehdy, budeme-li moci znovu a znovu zakoušet, že na nás hledí přátelská Boží tvář, že si nás Bůh váží, že nás má rád. V požehnání se setkáváme s mateřským Bohem. Pronášíme-li nad někým slova požehnání, měla by vyjadřovat právě tuto mateřskou a něžnou Boží lásku. Žehnat je oprávněn každý křesťan, a protože je sám Bohem požehnán, stává se také požehnáním pro druhé. Požehnání pak vnáší do zranitelného a křehkého lidského života život božský.
Boží pomocníci jako součást radostné zvěsti biblických příběhů. Volné pokračování úspěšného titulu Poselství shůry. Autor se opět věnuje andělským ctnostem jako inspiraci pro náš život.
Spirituální výchova v rodině / Výchovný poradce a benediktinský mnich se sešli nad tématem, které je pro mnohé rodiče oříškem: Jak s dětmi mluvit o Bohu, co jim říci dříve a co později, je třeba překládat jim slova Písma do „maminkovské řeči“, nebo se stačí s nimi modlit a vychovávat je, jak to dělají ostatní rodiče, a spoléhat na výchovnou intuici a na to, že se děti nějak o Bohu dozvědí samy? Jak vlastně vytvářet „rodinnou spiritualitu“ tak, aby byla pro děti přijatelná a stravitelná? Bytostným přesvědčením obou autorů je, že touha po dokonalosti ve výchově vede jen ke stresu u dětí i u rodičů, že je třeba dělat ve výchově také chyby a učit se z nich. Předávání hodnot, jako je víra v Boha a duchovní život, vede skrze příklad, empatii, rituály, ale také přiznání vlastních chyb a jejich vzájemné odpouštění. Jan-Uwe Rogge pracuje jako poradce v oblasti komunikace a rodinného poradenství. Více než třicet let vede oblíbené kurzy určené rodičům a vychovatelům. V Portálu vyšly jeho knihy Dětské strachy a úzkosti, Děti potřebují hranice, Rodiče určují hranice, Výchova dětí krok za krokem. Anselm Grün je dnes asi nejznámější autor spirituální literatury. Jako benediktinský mnich působí v klášteře Münsterschwarzach. V Portálu vyšly jeho knihy Deprese jako šance, Vánoční rozjímání, Život je teď, Co živí lásku, Důvěřuj sobě.
Existují klíče k dobrému životu? Klíče nemusejí odemykat pouze dům, auto nebo zamčené skříně. Požehnaný klíč nám umožní otevřít cestu k vlastnímu srdci a emocím, k tomu, co se našeho srdce hluboce dotýká Klíč rovněž symbolizuje touhu získat si přístup k srdci druhého člověka, otevřít je naší lásce i tomu, co bychom druhému rádi pověděli. Klíč v sobě zahrnuje také příslib, že objevíme cestu k pravdě a odhalíme nejen své osobní životní tajemství, ale zároveň budeme otevřeni i tajemství Božímu.
Kořeny jsou téma, které propojuje jak život jedince, tak kultury a civilizace, duchovní život stejně jako psychologii. Řada problémů moderní doby je spojována s vykořeněním, které se odehrává jak na úrovni člověka, tak společnosti. Uzdravování kořenů je populárním tématem duchovního života i psychoterapie. Anselm Grün se připojujek reflexi tohoto důležitého fenoménu a nabízí svůj pohled na věc a způsob, jak začlenit vnímání vlastních kořenů do života. Ukazuje, že traumata, která povstala v dětství, by neměla přerušit kořen, který nás pojí s rodiči, a varuje před mnohem větším zlem, které z přetnutí těchto vazeb vyplývá. Na mnoha konkrétních příbězích demonstruje, jak se dá vždy najít zdravá linie, která pomáhá léčit duši člověka i kořeny rodu jako takové.