Třicetiletá válka byla událostí, která v letech 1618–1648 zasáhla velkou část evropského kontinentu a která si vyžádala i bezpočet životů. Do rozjitřeného a zpustošeného německého prostředí také zasáhlo vojsko švédského krále Gustava II. Adolfa, do něhož vkládalo protestantské obyvatelstvo značné naděje. Mezi malou obcí Lützen a Lipskem se 16. 11. 1632 střetly švédské síly s císařskou armádou pod velením Albrechta z Valdštejna. V této klíčové polní bitvě padl švédský panovník jako hrdina se zbraní v ruce. Výsledek střetnutí však byl nerozhodný.
Podtitul: Mezi Ansbachem, Krnovem a Královcem (1523-1603). Evropský rozměr politiky anbašsko-krnovských hohenzollnerových knížat v letech 1512–1603 a hospodářsko-politické i náboženské poměry ve slezských knížectvích.
Životní osudy jedné z nejvýznamnějších a neprávem opomíjených postav tragického bělohorského období, slezského knížete Jana Jiřího Krnovského z Hohenzollernu.
Bitva na Bílé hoře 8. listopadu 1620 je bezesporu jedním z klíčových momentů třicetileté války a neblahým dnem českých dějin. Širší veřejností je často vnímána za národní tragédii s dalekosáhlými následky. Přesto prohraná bitva nemusila ještě znamenat zhroucení veškerého branného odporu v zemích Koruny české, protože existovali stoupenci zvoleného českého krále Fridricha V. Falckého, kteří boří tento tradiční mýtus a kteří byli schopni rozehrát další vojenskou partii proti císaři a jeho spojencům. O některých z nich, o kladných a záporných postavách, o dobrodruzích i hrdinech, o zajímavých problémech a historických událostech se autor snažil podat výklad v předložené knize. Měsíce statečného odporu vojenských skupin bývalé stavovské armády a takřka dvouletá pobělohorská pacifikace Fridrichova kralování byly teprve skutečným koncem zimního království.
Přísně tajné! Literatura faktu 5/2003. Jiří Kovařík - Krvavý modrovous, Radek Fukala - Falcká válka a česká pobělohorská emigrace v Uhrách, Karel Kýr - Schůzka na Konopišti, Michal Dlouhý - Čtyřnozí pomocníci, Václav Kural - Poznámky k 65. výročí mnichovského diktátu, Roman Cílek - Září 1938: Ukřižování, Miroslav Moulis -Co následovalo po Mnichovu, Václav Kural - Mohli jsme se bránit?, Karel Richter - Zmrzačená republika, Václav Straka - Čechoslováci v Belgii, Jiří Bílek - Velký lup Ericha Mertena, Štefan Mastný - Vzpomínky parašutisty, Gustav Vožda - Vladimír, Jiří Janeček - Špion, kterému Hitler odhaloval své plány
Přísně tajné! Literatura faktu 5/2003. Jiří Kovařík - Krvavý modrovous, Radek Fukala - Falcká válka a česká pobělohorská emigrace v Uhrách, Karel Kýr - Schůzka na Konopišti, Michal Dlouhý - Čtyřnozí pomocníci, Václav Kural - Poznámky k 65. výročí mnichovského diktátu, Roman Cílek - Září 1938: Ukřižování, Miroslav Moulis -Co následovalo po Mnichovu, Václav Kural - Mohli jsme se bránit?, Karel Richter - Zmrzačená republika, Václav Straka - Čechoslováci v Belgii, Jiří Bílek - Velký lup Ericha Mertena, Štefan Mastný - Vzpomínky parašutisty, Gustav Vožda - Vladimír, Jiří Janeček - Špion, kterému Hitler odhaloval své plány
Opavští Přemyslovci v dějinách a kultuře / Opawscy Przemyślidzi w dziejach i kulturze
V roce 2021 uplynulo 500 let od smrti opavsko-ratibořského vévody Valentina Hrbatého, a tedy od vymření vedlejší větve královské dynastie Přemyslovců po meči. Zatímco první tři generace vévodů z tohoto rodu jsou velmi dobře známé, ty následující unikají vědeckým studiím a zatím nezaujímají právoplatné místo v širším povědomí. Jejich politický význam sice od druhé poloviny 15. století klesal, řada z nich se ale nadále účastnila politického života v zemích České koruny, zejména ve Slezsku i v rámci církevních struktur i mimo tyto oblasti. Příslušníci těchto posledních generací po sobě zanechali mnoho stop, a to jak v písemných pramenech, tak v oblasti reprezentace moci v podobě hradů, kostelů či náhrobků. Edice Opavská historická sympozia/Svazek 2
Velké povstání Bohdana Chmelnického bylo neskutečně krvavým a zničujícím konfliktem druhé poloviny 17. století. Svým průběhem a důsledky jednak ovlivnil vnitropolitický vývoj Polsko-litevské unie a jednak změnil rovnováhu sil ve východní Evropě, neboť moskevský stát začal na pozvolném úpadku Rzeczpospolité a na rozdělení ukrajinského území výrazně profitovat. V tom také tkví aktuální zajímavost těchto dramatických událostí pro dnešního čtenáře, prožívajícího současné válečné události na Ukrajině. Autor prostřednictvím mikrohistorických příběhů z bojišť a politických jednání objasňuje nejen Chmelnického povstání, ale také analyzuje předchozí vývoj kozáckého hnutí. Zároveň bortí zažité stereotypy historického myšlení, do jisté míry zkreslené slavným románem Henryka Sienkiewicze a filmovým dílem Jerzyho Hoffmana.
Kniha z edice Přísně tajné ! 1/2004-obsah: Banérův vpád do Čech Mord rytíře z Lkouše Slovenský Gutenberg Výjimečný život Napoleona Bonaparte Za trochu lásky Sarajevský atentát Spojovací technika ve službách četnictva Mohli jsme se bránit? Celnice smrti Stíhač RAF Jaroslav Štěrbáček Dvaadvacet mrtvých u La Mornasse Ze socialisty fašistou Pražské jaro - Itálie - Dubček
Spletité a nesmírně dramatické události dějin třicetileté války změnily skoro celou Evropu. Dlouhá léta bitev, sporů, diplomatických jednání, intrik, porážek a vítězství si vybrala krutou daň. S jejím doposud neznámým průběhem na některých bojištích, s velkými postavami neustále se přelévajících válečných střetnutí, a především s málo známými osudy českých, moravských a slezských emigrantů v cizích službách nás seznamuje autorovo nově pojaté a nesmírně barvité líčení neuskutečněného snu o odplatě.
Knížecí a stavovské Slezsko do roku 1740. Kniha přináší přehled dějin Slezska v období, kdy byla tato země součástí českého státu nebo jím byla zásadně ovlivňována, to znamená do roku 1740, kdy bylo Slezsko z podstatné části připojeno k Prusku. Přes 400 vyobrazení (barevných a černobílých), fotografie památkových objektů, náhrobků, rekonstrukce a půdorysy staveb, dobové rytiny, archivní materiály a sbírkové předměty.Rodokmeny Slezských Piastovců, Opavských Přemyslovců a Minsterberských knížat (potomků Jiřího z Poděbrad).Obsahuje 12 map. Tabulku vratislavských biskupů. Poznámkový aparát a rejstříky.
Třicetiletá válka 1618–1648: I. díl 1618–1629. Pod vítězným praporem habsburské moci. Třicetiletá válka byla událostí, která s větší, či menší intenzitou zasáhla nejen regiony evropského kontinentu, ale měla ohlas i v zámoří. Základním problémem vojenské konfrontace bylo mocensko-politické střetnutí proti habsburskému univerzalismu a jeho tendencím na ovládnutí evropského kontinentu, a to s prvky absolutismu, centralismu a ideologické unifikace podle španělského vzoru. První díl je věnován předehrám Třicetileté války, českému stavovskému povstání a potvrzení habsburské suverenity na evropském jevišti. Hlavním periodizačním mezníkem je vydání Restitučního ediktu v roce 1629 a ukončení Dánské války.
Třicetiletá válka 1618–1648. II. díl 1630–1648: Pod taktovkou kardinála Richelieu. Druhý díl sleduje švédský nástup, začínající pohromy císaře v říšské politice a v neposlední řadě francouzské pojímání válečného dění, jež mu vtisklo širší mezinárodně-politický charakter. Toto bouřlivé období je úzce propojeno takés českou minulostí, protože v konečném výsledku, ve Vestfálském míru, bylo neblaze rozhodnuto v neprospěch české otázky a pobělohorského exilu. Předložená publikace je určena pro poučenou čtenářskou obec. Autor se v ní snažil barvitě zachytit a stručně charakterizovat klíčové problémy a události tohoto dramatického a zajímavého období.
Pohnuté, bouřlivé a vyčerpávající vojensko-politické zápolení mezi znepřátelenými nábožensko-mocenskými tábory první poloviny 17. století dostalo záhy od historiků označení třicetiletá válka (1618-1648). Na tento "všeobecný" konflikt autor nazírá jako na komplexní soubor mocensko-politických, dynastických, hospodářsko-obchodních, sociálních, náboženských a vojenských zápasů, kdy nejhorší boje se často odehrávaly na středoevropském kolbišti. Zároveň dodává, že omezení třicetileté války jen na území Svaté říše římské je z hlediska současné historické vědy sotva udržitelné a realitě bude bližší globálnější pohled, a to v kontextu odborných diskuzí o aspektech mezinárodní diplomacie, o říšském patriotismu, stavovství a absolutismu, o konfesionalizaci, o obecné krizi 17. století nebo o militární revoluci
Švédský král Gustav II. Adolf, smělý vojevůdce a jedinečný politik, se už ve své době těšil přízvisku Lev severu. Zvláště mezi protestanty došla pověst hrdého, cílevědomého, inteligentního a zbožného panovníka uznání, nepřiměřené slávy a nekritické glorifikace. Po svém otci Karlovi IX. zdědil hned tři války: s Dánskem, Moskevským státem a Polsko-litevskou unií. Po celou svou kariéru musel nepokojně putovat od jednoho evropského bojiště k dalším místům ozbrojeného střetnutí a řešit nakumulované mocensko-politické problémy. Poučil se však z mnohých nezdarů a jako vynikající vojenský organizátor a stratég zreformoval, takticky zdokonalil a úspěšně zmodernizoval švédskou armádu, která zvláště v průběhu třicetileté války budila značný respekt.
Bitva svedená 15. července 1410 u Grunvaldu byla jednou z největších rytířských střetnutí evropského středověku. Proběhla během války mezi polsko-litevskou unií, v jejímž čele stál král Vladislav II. Jagiello, a řádem německých rytířů. V této „Velké válce“, jak jí nazvali soudobí kronikáři, ukončila polská vojska a jejichspojenci expanzivní politiku řádu v severovýchodní Evropě. Celá Velká válka s křižáky se odehrála v letech 1409–1411 a měla kromě bitvy u Grunvaldu několik základních etap a dramatických událostí. Vedle hlavní postavy Vladislava II. Jagiella, polského krále a velkoknížete litevského, zde čtenář najde také osudy dalších politiků, vojevůdců a velmistrů. Zvláštní pozornost věnuje autor řádu německých rytířů v Prusku a vnitřnímu vývoji litevského velkoknížectví. S nadhledem hodnotí osudnou porážku křižáků a slavného grunvaldského vítěze.