Třetí román autorovy série o Vespasiánovi začíná roku 34. Kvestor Vespasián slouží na odlehlé výspě Římské říše, řeší místní problémy a hájí římský způsob života. Ale politické události v Římě – Tiberiova vzrůstající pomatenost a zhýralost i prohlubující se obilná krize – ho přivádějí zpět. Když se císařemstává Caligula, je Vespasián přesvědčen, že se situace zlepší. Místo toho je svědkem toho, jak se ze zářící římské hvězdy postupně stává zpustlý šílenec toužící po krvi. Okázalé přesvědčení, že je bohem na zemi, incestní vztah se sestrou a k smrti vyděšený senát nejsou nic proti Caligulovu nejambicióznějšímu plánu. K jeho uskutečnění císař potřebuje historický předmět, který mu musí někdo přivézt z Alexandrie. Tam je ho ovšem třeba ukrást z přísně střeženého místa – a tímto úkolem Caligula pověří Vespasiána.
Jedinečný muž narozený na venkovské samotě s jedinečným osudem – zařadit se mezi největší římské císaře. Rok 26 po Kr. – šestnáctiletý Vespasián opouští rodinný statek a odjíždí do Říma, aby tam získal mecenáše a vstoupil do armády. Nachází město zmítané nepokoji a říši na pokraji rozpadu. Řím drží v železném sevření Seianus, velitel pretoriánské gardy a skutečný vladař římské říše. Všude má špehy – neopatrná poznámka při večeři ve společnosti může být stejně smrtící jako barbarský šíp. Vespasián se zaplétá do dvorských intrik. Prchá z města a získává hodnost tribuna v balkánském pohraničí. Bez bojových zkušeností musí vést muže do zuřivé bitvy proti povstalcům. Při vyšetřování kořenů povstání si Vespasián uvědomí, že před římským politikařením ani před naplněním svého osudu nemůže uniknout.
Na počátku roku 41 se Řím zmítá v nepokojích. Sabinus a členové pretoriánské gardy vedení Sabinovým švagrem Clementem zavraždili Caligulu a císařem prohlásili Claudia. Aby nevypukl chaos, snaží se Claudiovi propuštěnci Narcissus, Pallas a Callistus co nejrychleji znovu nastolit pořádek. Jenže slintající a kulhající Claudius je pouhoukarikaturou svých statečných předků Caesara, Tiberia a Germanika a nemůže se odvolávat na své válečnické úspěchy. Proto se pro něj jeho propuštěnci snaží zajistit nějaké rychlé vítězství. Pallas navrhne, že by císařovo postavení mohl upevnit nález orla, o nějž Sedmnáctá legie přišla před lety v Germánii, a poté úspěšná invaze do Británie. Vespasián a jeho bratr Sabinus, kteří dostanou za úkol standartu najít, však brzy zjistí, že se dostali do mocenského boje mezi Claudiovými rádci a někdo se jim snaží ve zdárném splnění mise zabránit. Padlý římský orel je čtvrtým svazkem autorova románového cyklu Vespasián.
Thrákie, rok 30 po Kr. – Ani na pomezí římského světa nedokáže Vespasián uniknout bouřlivé politice císařství, které prochází krizí. Jeho mecenáši v Římě ho pověřili tajným úkolem – unést starého nepřítele z thrácké pevnosti, než ji dobude obléhající římská legie. Vespasiánova mise je klíčovým tahem v boji na život a na smrt o ovládnutí Římské říše. Muž, kterého se má zmocnit, by mohl zničit Seiana, velitele pretoriánské gardy a faktického vládce Říma. Než svoji misi dokončí, čeká Vespasiána přepadení v zasněžených horách, piráti na volném moři a Seianovi špehové všude kolem. Jenže to vůbec největší nebezpečí se nachází až v prohnilém srdci říše – hrůzostrašný dvůr Tiberia, římského císaře a zhýralého, paranoidního šílence.
Je rok 45 po Kristu. Vespasiánův bratr Sabinus padl v Británii do zajetí druidů, kteří mají v úmyslu nabídnout svým bohům mocnou oběť – ne jednoho římského legáta, ale hned dva. Vědí, že Vespasián přijde bratrovi na pomoc a chtějí sourozence obětovat v den letního slunovratu. Ale komu je vlastně obětují? Jací bohové vládli ostrovu před příchodem Keltů? Toto tajemství znají pouze druidové. Bytost, kterou uctívají, je ztělesněné zlo. Vespasián se snaží zachránit bratra a současně pokračuje v dobývání jihozápadu strašidelného ostrova. Než však tažení dokončí, je povolán zpět do Říma, do centra císařské politiky. Zde stále drží v rukou moc Claudiovi tři propuštěnci. Messalinin čas na císařském trůnu se blíží k tragickému konci a každý z propuštěnců se rozhodl vsadit na jinou ženu, jež má vládnout po Claudiově boku. Která z těchto tří žen vyjde z boje vítězně? A za jakou cenu pro Vespasiána? Vládcové Říma jsou pátým svazkem autorova románového cyklu Vespasián.
V roce 51 po Kristu je z římského císaře Claudia už jen opilá troska a jeho propuštěnci Narcissus a Pallas bojují o to, kdo bude za císaře vládnout. Protože si chtějí pojistit své postavení, oba nezávisle na sobě pověří Vespasiána, aby odjel do Arménie hájit zájmy Říma. Jenže v sázce je víc než jen ochrana klientského království. Proslýchá se, že se Agrippina svými intrikami tajně snaží destabilizovat východ. Vespasián musí přijít na způsob, jak sloužit dvěma pánům – Narcissovi, který je odhodlaný Agrippinu zničit, i Pallasovi, jenž ji chce zachránit. Na východě zatím vládne chaos. Rozmáhá se tam nový židovský kult a jeho stoupenci odmítají odpřisáhnout věrnost císaři. V Arménii padne Vespasián do zajetí. Dokáže přijít na způsob, jak uprchnout ze žaláře v nejstarším městě světa? A je pro něj Řím, jemuž vládne žena, která Vespasiána nenávidí, bezpečnější než vězeňská cela?
Publikováno:2020
ISBN:978-80-7595-366-7
Žánry autora žánry ze všech knih autora
Štítky publikací z knih autora
Na tomto webu používáme cookies pro personalizaci reklam a analýzu návštěvnosti.