Román japonského autora Šúsakua Endóa se zaměřuje na hledání smyslu života tváří v tvář utrpení. Endó, kterého celý život zajímala náboženská zkušenost, v této knize rozšiřuje záběr a vedle křesťanství a buddhismu zahrnuje do knihy i indický hinduismus. Hlubokou řekou z názvu knihy je posvátná indická řeka Ganga. Skupina japonských turistů se vydává na cestu do Indie a s sebou si přiváží své bolesti, ztráty, hledání. Mezi postavami najdeme čerstvého vdovce, který se vyrovnává se ztrátou manželky, válečného veterána, kterému se vracejí vzpomínky na trýznivé okamžiky za války, kněze prožívajícího krizi víry, ženu prožívající nenaplněné manželství a vracející se ke své studentské lásce.
Šúsaku Endó píše v predslove svojho románu, že ho vždy fascinoval svet nemocníc a mravné problémy súvisiace s modernou lekárskou vedou. Osudy hrdinov príbehu sa odvíjajú v dvoch rovinách, súčasnosť sa prelína s minulosťou. Autor upriamuje pozornosť na otázky zodpovednosti lekárov vo vedeckom výskume a na generačný konflikt v súčasnejjaponskej spoločnosti.
Působivý román vypráví o prvním nárazu západního myšlení na japonskou duchovní kulturu. Autor se ve své rozsáhlé románové tvorbě často zabývá otázkami vztahů kultur Východu a Západu. Není proto divu, že jej zaujalo období konce středověku a začátku novověku, odpovídající druhé polovině 16. a začátku 17. století, kdy sejeho vlast vyrovnávala s první vlnou evropské civilizace. Děj románu je zasazen do doby, kdy po desetiletích otevřených styků se Japonsko, střežící své kulturní tradice a politickou nezávislost, evropskému vlivu uzavřelo a nežádoucí vetřelce krutě trestalo. Pronásledování neunikl ani hrdina románu, jehož osudy autor líčí podle osobnosti Siciliána Giuseppe Chiary, jednoho z takzvaných ,,korobi bateren", misionářů, kteří podlehli mučení a zřekli se své víry. Dramatický příběh zaujme nejen věrností historického rámce, ale především hloubkou svědectví o síle naděje, která zbavena povrchní iluze dokáže překonat i krajní lidskou nouzi. Snad právě tento důvěryplný pohled na svět založil mimořádný ohlas Endóovy knihy.
V románu Samuraj (1980) navázal Šúsaku Endó na svou doposud nejúspěšnější knihu Mlčení (1966, česky Vyšehrad 1987 a 2017). I v Samurajovi se významný japonský prozaik 2. poloviny 20. století vrací do období střetávání Japonska a japonské kultury s evropskými mocnostmi a křesťanstvím. Tentokrát ale z obrácené perspektivy – hrdinyknihy jsou Japonci, nikoli evropští misionáři. Strhující příběh vychází ze skutečných historických událostí. Výměnou za právo obchodovat se Západem se čtyři samurajové mají vydat na misijní křížovou cestu napříč Japonskem. Jejich poslání předchází dlouhá cesta do Evropy a španělské Ameriky, audience u papeže v Římě a přijetí křtu, který vnímají jako prostředek k získání náklonnosti Evropanů. Při návratu do Japonska však zjišťují, že situace se mezitím změnila. Šógunát už o vazby se Západem nemá zájem, křesťané jsou pronásledováni. Původní poslání a přípravy, které družina samurajů dosud absolvovala, tak ztrácejí smysl. Pragmaticky přijatý křest, cizí věrouka a nejasná víra, kterou dosud vnitřně pohrdali, jsou to jediné, co jim zůstává. Důležité a hluboké otázky po smyslu a podstatě víry, po vztahu člověka k jeho kořenům a identitě, jsou dnes neméně aktuální než v době vzniku knihy. Mistrné vypravěčství, propracovaná psychologie postav i barvitá líčení z cesty japonských vyslanců do cizích světů, to vše přispívá k atraktivnosti knihy jednoho z klasiků moderní japonské literatury.
Publikováno:2018
ISBN:978-80-7429-983-4
Žánry autora žánry ze všech knih autora
Štítky publikací z knih autora
Na tomto webu používáme cookies pro personalizaci reklam a analýzu návštěvnosti.