Jakub Deml
1878 - 1961
česká
nehodnoceno
Mé hodnocení
Výbor z próz a publicistiky z let 1920-1929 . Jádro výboru tvoří většinou málo známé publicistické texty z 20.let psané hlavně pro Lidové noviny, prózy a básně z pozůstalosti a typické deníkové záznamy. Období od roku 1920 do roku 1929 vymezují v Demlově životě dvě zásadní události: seznámení s Pavlou Kytlicovou a trvalý pobyt v Tasově a smrt Otokara Březiny v r. 1929. Přítomnost a vliv těchto nejbližších přátel se obráží v celém Demlově díle a úzce se dotýká i jeho publicistiky, která zvláště na konci podchyceného období nabývá na útočnosti nejen proti většině politických stran, ale hlavně proti bývalým kolegům a spřízněncům.
ISBN:
80-7185-360-7
Básnická sbírka ovlivněná O. Březinou. Ve 2. vydání vyšla pod názvem První světla (1917).
Autorův výbor ze Šlépějí I - III.
Soubor Demlových textů týkajících se zámku Kuksu a tamního šlechtického rodu Šporků. Popisuje sen o Ruce, která vede člověka vstříc věčnosti, nekrologizuje filantropa a mecenáše Gustava Sweets-Sporcka a zachycuje jeho poslední hodiny. Obsažen je také pochvalný dopis Václava Dufka a jedna báseň v německém jazyce.
Oproti o měsíc vydané knize "Das Lied eines Wahnsinnig gewordenen Soldaten" obsahuje navíc českou předmluvu Jakuba Demla. Německá předmluva K. Eduard.
Výbor z korespondence z let 1940 - 1961. Výbor pokrývá období, kdy publikační možnosti autora byly minimální a kdy korespodnence nejen doplňovala, ale i nahrazovala jeho vlastní dílo.
ISBN:
80-7215-065-0
Dědictví Jakuba Demla; Sv. 1. Próza, ve které autor osobitým způsobem a poetikou odsuzuje projevy totalitního režimu.
ISBN:
80-900614-5-1
Tři básně veršem.
Vyprávění o zbožné pouti tří chudých a zbožných přátel, Josefa Floriana, Antonína Ludvíka Stříže a autora samotného podává autentický obraz ze života obnovitelů křesťanské víry v Čechách na počátku 20. století. 1. knižní vydání (časopisecky 1946).
ISBN:
80-85247-23-2
Jakub Deml je uznáván jako jeden z největších českých spisovatelů. Inspiroval nejen avantgardní poezii, ale také dílo Halasovo a Holanovo a v neposlední řadě obnaženě autobiografickou a deníkovou linii české literatury (Kolář, Hanč, Vaculík). Přítomný svazek představuje dovršení celoživotního úsilí Vladimíra Binara, v současnosti nejvýznamnějšího znalce díla Jakuba Demla. Obsahuje Pozdrav Tasova (1932), Můj očistec (1929), Miriam (1916), Nebe se jiskří mlékem (1923), Moji přátelé (1913), Mohyla (1926), Zapomenuté světlo (1934), Rodný kraj (1936) a editorův komentář. Po samizdatové edici Díla Jakuba Demla, rozvržené do čtrnácti svazků, kterou v letech 1978 až 1983 připravili Bedřich Fučík a Vladimír Binar, jde o první kriticky ověřené a zasvěceně komentované vydání celku Demlových próz v takovém rozsahu.
ISBN:
978-80-7294-802-4
Dva autorovy texty z let 1932-1936 vynikají silnou básnickou obrazností, v níž hlavní dominantu tvoří přírodní reflexe. Zabýval se v něm historií města a vzpomíná na blízké lidi – Pavlu Kytlicovou a Otakara Březinu. Rodný kraj je lyrickou vzpomínkou z Jugoslávie a zároveň filozofickým pojednáním na téma domov.
ISBN:
80-900280-3-9,
Inspirace poezií Otokara Březiny (1868–1929) byla pro básníka Jakuba Demla (1878–1961) a jeho dílo určující. Přátelství s Březinou bylo jedním z jeho nejtrvalejších vztahů – přes veškerou odlišnost jejich povah, společenského postavení i životních osudů mezi nimi patrně nikdy nedošlo k otevřené roztržce. Březinovy a vlastní listy vydal sám Deml již počátkem třicátých let 20. století ve dvou knihách, teprve nyní však vycházejí formou vzájemná korespondence. Ta bez výraznějších předělů zachycuje téměř tři desetiletí. První kniha dvojsvazkového kompletu obsahuje všechny dochované dopisy mezi Demlem a Březinou. Druhá kniha přináší další texty, které s korespondencí souvisejí. Obsahuje faksimile či přepisy vzájemných rukopisných dedikací v Březinových a Demlových knihách. Následuje Demlův rukopisný deník K Březinovi z let 1901 až 1903, který mimo jiné popisuje několik prvních setkání obou básníků a tím přibližuje i úplný počátek jejich přátelství, v dochované korespondenci nezachycený. Další část knihy, literárněhistorický komentář, vsazuje přátelství těchto dvou pisatelů do rámce dobových dějů, jejich autorských osobností i soukromých osudů a sleduje i Březinův „posmrtný život“, podstatně ovlivněný také Demlovou knihou Mé svědectví o Otokaru Březinovi (1931). Ediční aparát zahrnuje též obsáhlé vysvětlivky k dopisům, dedikacím i deníku, jmenný rejstřík, který uvádí základní biografické údaje o zmiňovaných osobách, ediční poznámku a podrobný soupis dopisů. Knihu doplňují dobové snímky náměšťského fotografa a Demlova přítele Ondřeje Knolla (1883–1960).
Publikováno:
2018
ISBN:
978-80-88069-41-6
F. X. Šalda (1867–1937) i Jakub Deml (1878–1961) patří z dnešního pohledu mezi nejvýznamnější postavy české literatury první poloviny 20. století – v době jejich seznámení však byl Šalda osobností vnímanou jako „centrální“, Deml „okrajovou“. Oba vytvořili rozsáhlé, žánrově pestré dílo. Oba iniciovali i komentovali práci mnoha dalších tvůrců a komunikovali s nimi. Zároveň byli solitérními a bojovnými osobnostmi, které vedly nebo vyvolávaly ostré polemiky. Svazek jejich vzájemné korespondence Pozorné srdce soustřeďuje a zpřístupňuje dopisy, dedikace, básnické či kritické texty i jiné dokumenty svědčící o vřelém, komplikovaném a nejednoznačném vztahu dvou přátel. Vzájemné listy umožňují prohloubit pohled na genezi jejich děl, na ohlas jejich tvorby i na některé obecnější otázky české kultury. Připojený literárněhistorický komentář mapuje vztah Jakuba Demla a F. X. Šaldy od raného období před prvním osobním setkáním (z této doby jsou dochovány doklady o Demlově čtení Šaldových textů, případně o jejich reflexi v rozhovorech s básníkem Otokarem Březinou) přes další nepřímé doklady o jejich přátelství v korespondencích s jinými osobami až po období odcizení po publikaci Demlova Mého svědectví o Otokaru Březinovi (1931), následnou polemiku, ale i Demlovy návraty ke starým textům věnovaným příteli Šaldovi v dobách největšího přátelství. Komentář také doplňuje některá bílá místa korespondence, zejména dramatické okolnosti vydání Demlovy deníkové knihy Pro budoucí poutníky a poutnice (1913) a básníkova tragického vztahu s přítelkyní a mecenáškou Eliškou Wiesenbergerovou (1868–1918), v němž Šalda hrál roli nezištného přítele a ochránce. Kniha je opatřena obsáhlým edičním aparátem: soupisem zkratek, vysvětlivkami, které obsahují bližší údaje ke zmiňovaným uměleckým dílům, publikacím či institucím, ozřejmují původ citátů a vysvětlují nezbytné souvislosti, dále jmenným rejstříkem, jenž uvádí základní biografické údaje o zmiňovaných osobách, rozsáhlou ediční poznámkou a podrobným soupisem dopisů i dostupných variant a přetisků.
ISBN:
978-80-88069-35-5
Čtvrtý svazek ediční řady Korespondence Jakuba Demla, tentokrát s katolickým knězem, premonstrátem a archivářem Evermodem Vladimírem Balcárkem. K vydání připravila a doprovodné texty napsala Lenka Žehrová ve spolupráci se Šárkou Kořínkovou, Danielou Iwashitou a Eliškou Davidovou.
ISBN:
978-80-7272-608-0
1. vydání. Pasáže z Demlova deníku.
1. vydání. Ukázky z autorovy tvorby, korespondence, úvahy, přednášky i kritiky jeho prací.
První svazek obsahuje čtyři knihy Demlových raných textů – z doby, kdy byl na jedné straně uchvácen literárním světem Otokara Březiny a výtvarným světem Františka Bílka, a na druhé straně vypjatým katolickým apokalyptismem Josefa Floriana: Slovo k Otčenáši Františka Bílka – cyklus meditací k Bílkovým grafickým listům (1904); kniha, která ukazuje Demlovy literární počátky v duchu symbolismu. Homilie – soubor kázání, pronesených při různých příležitostech v prvních letech Demlova kněžského působení; kniha téměř zapomenutá, v níž se však už zrcadlí všechna Demlova životní témata (1907). Notantur lumina – kniha básní a básní v próze, později doplněných o prozaické úvody a vydaných pak nově pod názvem První světla; kniha, kterou si Deml vysloužil na celý život titul „básník“ (1907). Do lepších dob – texty bojovné a publicistické, lámající kopí za radikální katolicismus v pojetí Florianovy Staré Říše, publikované ve staroříšských sbornících (1906–1910) a po létech pak znovu vydané společně pod názvem Do lepších dob. Svazek dále obsahuje oddíl Epilegomena, ve kterém jsou otištěny texty z téhož období, vydané časopisecky nebo dochované pouze v rukopisech. Svazek doprovází ediční poznámka, překlady všech cizojazyčných pasáží, vysvětlivky reálií, jmenný rejstřík, reprodukce obálek původních vydání a Bílkových výtvarných listů, k nimž se vztahují meditace první knihy. Vydání Sebraných spisů řídí Martin C. Putna, hlavním redaktorem je Záviš Šuman.
ISBN:
978-80-200-2216-5
Vyprávění o životě v Tasově, o pěstování květin a shánění ptačích budek u koláře Žáka, či dokonce o jejich objednávání od specialisty Berlepsche v Erfurtu – a následná snaha o nápodobu těchto speciálních příbytků.
Lyrická apostrofa chudého a k zemi přibitého květu pupavy; je v ní odhalen smutek lidské duše, napájený vzpomínkami na básníkovu pastvu dvou krav. Napsáno roku 1935 v Dubrovníku. 1. vydání.
1. vydání. Rodný kraj je lyrickou vzpomínkou z Jugoslávie a zároveň filozofickým pojednáním na téma domov.
Deníkově dokumentární kniha. „...těmi Rosničkami chtěl bych posléze obnoviti slávu a důležitost (almanachů) v tom smyslu, že [...] bych v těchto Rosničkách uveřejňoval pak i myšlenky, duchovní zkušenosti a původní i překladatelské práce též jiných autorů...“ J. D. Tento plán autor neuskutečnil, ale „Rosničky“ nahradily o pár let později Šlépěje... Deml Rosničku nepředložil církevnímu schválení – dostává nařízení, aby opustil venkov a usadil se ve městě – stěhuje se tedy do Prahy a koresponduje se svou mecenáškou Eliškou Wiesenbergerovou.
Dopisy Jakuba Demla a Marie Rosy Junové Martinu Janu Vochočovi (z let 1937-1952).
ISBN:
80-901761-2-7
Pátý svazek edice Korespondence poprvé představuje rozsáhlý rukopis Jakuba Demla z let 1950–1951, kdy jeho práce nesměly vycházet. Ztvárnil v něm své svědectví o Josefu Florianovi i vzpomínky na vlastní životní cestu kněze, básníka a vydavatele od počátku 20. století do jeho poloviny. Hudebně vystavěná memoárová próza obsahuje několik Florianových listů a v závěru se proměňuje v dopis, v němž Deml Florianovi deset let po jeho smrti odpovídá. Uzavírá tak předchozí početnou vzájemnou korespondenci z let 1903–1935, obsahující stovky listů, jež na vydání zatím čekají. Vzpomínky rovněž završují deníkovou a životopisnou linii básníkova knižního díla a spolu s jeho Podzimním snem představují vrcholný, dosud však zcela neznámý text českého písemnictví počátku padesátých let.
ISBN:
978-80-7272-832-9
Svazek obsahuje výbor z celoživotního díla J. Demla od první knihy básní až po rukopisné, dosud nevydané texty posledních let života. Těžištěm výboru je próza Zapomenuté světlo. Výbor ukazuje Demla jako básníka i prozaika, sardonického polemika i pokorného člověka před tváří Boha, přírody a lidského osudu. Vybral a uspořádal Jindřich Chalupecký ; předmluva Jaroslav Med.
ISBN:
80-207-0309-8
Pátý svazek Spisů Jakuba Demla rozvíjí linii šlépějovou, tedy linii hybridního žánru, kombinujícího deník, dokument, původní beletrii, vlastní překlady i beletristické příspěvky jiných autorů. Svazek obsahuje Šlépěje IV až VIII, vydávané v letech 1919–1921. Šlépějemi tohoto období prolíná téma vztahu k novému československému státu, zároveň je však každý svazek charakterem odlišný. Deml v nich účtuje s prorakouskými klerikálními kruhy a předkládá čtenářům rozsáhlé egodokumenty, např. cyklus Aby se do toho vidělo. Šlépěje VII a VIII dokumentují Demlův pokus přesídlit trvale na Slovensko se všemi důsledky, které slovenská epizoda pro Demla měla: nadšení ze Slovenska rychle vystřídala deziluze. Slovenská zkušenost však v Demlovi probudí i jeho stránku nejtemnější: patologický antisemitismus. Šlépěje V jsou básnickou sbírkou, více než dekádu vzdálenou po Prvních světlech, ale zároveň s nimi částí textů související. Svazek doprovází doslov, ediční poznámka, překlady všech cizojazyčných pasáží, vysvětlivky reálií, jmenný rejstřík a reprodukce ilustrací a obálek původních vydání.
ISBN:
978-80-200-3150-1
10
Šlépěje X
11
Šlépěje XI
12
Šlépěje XII
13
Šlépěje XIII
Část nákladu zabavena.
14
Šlépěje XIV
19
Šlépěje XIX
17 volně ložených příspěvků uspořádaných Drahomírou Krulovou a Janem Amosem Vernerem.
15
Šlépěje XV
16
Šlépěje XVI
17