„Voníš dřevem, říkáš. A to stačí.“ Opravdu. Pořád to stačí. Nedělat svůj svět větší než je. Dosáhnout na něj náručí. A vykašlat se na to, že „literatura je v krizi“. Jo. Petr Hruška (Text na záložce.)
Pod názvem „Imrvére….“ vychází básnická sbírka Jakuba Chrobáka, v níž autor furiantsky zpříma a zároveň s pokorou ohledává smysl lidské existence. Básnický jazyk sbírky je neokázalý, a přitom minimalisticky vybroušený, Chrobák dokáže pomocí detailů úsporně definovat situace, lidi i jejich pocity. Ví, že poezie se může skrývat v epicentru hospodského žvanění, na náměstí v cizím městě i uprostřed té nejbanálnější činnosti. Všude tam, kde je svět natrvalo obnažený - imrvére, nafurt, pořád a napořád. Kniha vychází s ilustracemi ostravského "jeskynního malíře" Zdeňka Janošce Bendy.
Milovaný i nenáviděný výběr z české poezie, letos po osmé. Výběr „nejlepších“ básní nemá sugerovat iluzi objektivity, ale je výsledkem setkání dvou editorů, dvou subjektivních pohledů na poezii daného roku i na poezii jako takovou. Svazek opět představí přibližně čtyři desítky básní, jež byly uveřejněny v uplynulémroce jako básnické novinky česky píšících autorů; pozornost je věnovaná publikování knižnímu, časopiseckému, ale i na internetu. S nápadem vydávat tyto výbory přišel v roce 1988 americký básník a kritik David Lehman. Podobné ročenky dnes vycházejí v řadě zemí světa. V českém prostředí se na editorství podílely ty nejvýznamnější osobnosti české poezie, mj. Karel Šiktanc, Miloslav Topinka, Petr Král, Ivan Wernisch či Petr Hruška. V roce 2016 se editorského žezla ujmou básník Vít Slíva a kritik, pedagog a básník Jakub Chrobák.
Jako by subjekt těchto veršů spočinul v klidu valašské dědiny, a i když je konfrontován s těžkou nemocí, toto zklidnění mu nabízí možnost intimněji vstupovat do krajiny a zakoušet v ní zázrak Božího stvořitelského díla.Ovšem toto přilnutí ke krajině a Bohu neoklešťuje sbírku ani o věci bytostně lidské, takže zde najdeme i obrazy milostné, či rovnou erotické. Básnická Lužná je tedy místem, kde se setkává akt Božího stvoření s každodenní, vzrušující i trapnou, životní zkušeností člověka.
Životní vášeň soláňského malíře Jana Kobzáně pro zbojnictví naplňuje jeho výtvarnou i slovesnou tvorbu dramatičností a dynamikou. Pod silným vlivem autorské imaginace vyrůstá na Soláni a v jeho okolí mýtus vyvěrající z reálného zdroje prostupujícího valašskou historii odporu a vzdoru, který kraji dává zcela specifický a přitažlivý kolorit, jenž inspiruje umělce mnoha žánrů.