Thomas Bernhard
1931 - 1989
rakouská
nehodnoceno
Mé hodnocení
Původní název:
Ja
Novela nejvýznamnějšího rakouského spisovatele druhé poloviny 20. století Thomase Bernharda (1931–1989) Ano vyšla roku 1978, tedy ve stejném roce jako jeho prózy Dech, Imitátor hlasů nebo divadelní hra Immanuel Kant. Přesto se tolik liší nejen od těchto textů, ale i od ostatních Bernhardových knih. Ano je příběhem o přátelství a cestěz izolace. Je vyprávěním o smíření a hlubinách mezilidských vztahů. Je také přitakáním smrti i životu zároveň. Ano představuje Thomase Bernharda, jak jsme ho zatím neznali: jako autora hledajícího a nacházejícího svého životního zachránce. A navíc inspirovaného ženským světem. Ano je knihou nejmírnější, možná dokonce nejněžnější, a v jistém smyslu i knihou s nejsilnějšími autobiografickými rysy. Touto novelou začíná autorův příklon k fiktivně (auto)biografickému způsobu psaní, kdy se stírá rozdíl mezi vybájeným a reálným světem a na jehož konci stojí Bernhardovo nejproslulejší dílo – Vyhlazení.
Publikováno:
2004
ISBN:
80-7260-106-7
Původní název:
Beton
Hlavní hrdina Rudolf se celé desetiletí chystá napsat vědeckou práci o skladateli Felixi Mendelssohnovi-Bartholdym. V napsání první věty mu brání sestřina návštěva – a po jejím odjezdu zase nesmírný strach, že by se mohla vrátit. Pro Rudolfa představuje sestra tu nejnepřátelštější bytost: už jen pomyšlení na ni v něm ubíjí veškeré myšlení. On pohrdá jejími nestydatými obchody, ona jeho fantazií. Jemu jsou odporné její úspěchy, jí jeho neúspěšnost. Rudolf se pak vydává na Mallorku, kde je konfrontován s nešťastným osudem mladé Anny Härdtlové a jejího muže, který skončil sebevraždou na betonu palmského hotelu, a posléze i s jejím koncem, kdy sama neunesla tíži osudu a spáchala sebevraždu. Oba potom byli – jak je na Mallorce zvykem – zabetonováni do malé krypty, téměř bezejmenní, odváti neúprosným během nepříznivých okolností za hranice svých životů, aniž na tom nesli sebemenší vinu.Na relativně malé ploše Bernhard ilustruje své přesvědčení o neodvratném zanikání civilizace, o nemilosrdné zhoubě, již si lidstvo samo připravuje. Rudolfova neschopnost cokoli pozitivního napsat koresponduje se stavem okolního světa, který vše pozitivní zabíjí. Výstižně charakterizuje lidskou omezenost a sobeckost na straně jedné a nemožnost ubránit se zlobě a slepotě světa na straně druhé.
Publikováno:
2004
ISBN:
80-7260-114-8
Původní název:
Gehen
Chůze je v této novele o dvou mužích, vydávajících se každé pondělí a středu na procházku a vzpomínajících na přítele, který se pomátl, symbolickým vyjádřením pohybu života, který trvá, jen pokud neustává – a končí, jakmile dospěje k cíli. Nevysvětlitelná událost v Rustenschacherově obchodě s obleky dokládá, že duchovníčlověk má ideální kalhoty v hlavě ještě dřív, než přikročí k jejich koupi. Takže ať vkročí kamkoli, vytuší, že všude narazí na více či méně podřadné zboží. Jenomže Thomas Bernhard nezůstane jen u tohoto banálního zjištění: pokročí ještě dál. Jeho hrdina zklamání neustále očekává, a přesto přijde okamžik, kdy je toho všeho najednou přespříliš. A v té chvíli se zastaví. To je však současně pád do pomatenosti: život je neustálý pohyb od jedné krajnosti ke druhé, ale nemá žádný střed, a proto každý, kdo se uprostřed pohybu zastaví, najednou není nikde. Nesmíme přemýšlet o důvodech chůze, jak a proč jdeme, protože jinak nám hrozí, že se zastavíme. Velcí romanopisci včerejšího světa nazvali Rakousko výzkumnou laboratoří zkázy světa. Ale to bylo ještě v čase převratných světových událostí, kdy osudy jednotlivců zastíraly hroutící se státy a zanikající mocnářství. Thomas Bernhard už žije v jiných dějinách a tomu pak odpovídají i jeho romány. Jeho Rakousko je už jen patologickým ústavem zkoumajícím nejrůznější projevy a důsledky choroby zvané život.
Publikováno:
2005
ISBN:
80-7260-143-1
Původní název:
Der Atem. Eine Entscheidung
Dech: Jedno rozhodnutí je třetí že čtveřice, v nichž spisovatel vzpomíná na své dětství a mládí. Popisuje vše, co těžce nemocný osmnáctiletý chlapec prožil v pokoji smrti, jeho vlastní rozhodnutí uzdravit se, jeho vůli k životu, rodinné vztahy, zejména postavu milovaného dědečka, katarzi, po níž se najde matka se synem, i společenské zlo, jež nepřestává působit ani na samé hranici života. Suverénní literární text až asketicky soustředěného vyjadřování není zde pouhou stylistickou záležitostí. Obsahuje tvůrčí stanovisko autorovo, spočívající v odmítnutí iluzí a ve snaze o vyproštění a přesné zachycení faktů. V tomto smysli je Dech jednou z nejzralejších ukázek Bernhardova díla.
Publikováno:
1984
Původní název:
Der Theatermacher
Pro Bernharda tematicky charakteristická hořká groteska o postarším divadelníkovi, toužícím po velkém uměleckém výkonu, kterým by změnil svět. V této touze mu ale brání všeobecná malost a diletantstí okolního života. Jeho soubor tvoří jeho rodina, jeho štaci venkovská hospoda. Hrdina rozpolcený mezi zatrpklostí a touhou po kráse patří mezi typicé Bernhardovské postavy.
Publikováno:
1988
Svazek obsahuje následujících pět her: Minetti (1977); Před penzí (1979); Zdání klame (1983), Divadelník (1984), Náměstí hrdinů (1988). Kniha je opatřena studií Hanse Höllera.
Publikováno:
1998
ISBN:
80-7008-076-0
Kniha přináší pět divadelních her předního rakouského spisovatele a dramatika: Slavnost pro Borise (1970); Společnost na lovu (1974); Síla zvyku (1974); Světanápravce (1979); U cíle (1981).
Publikováno:
1999
ISBN:
80-7008-095-7
Třetí svazek souborného vydání dramatického díla Thomase Bernharda obsahuje rané dramatické texty, libreta a dramolety z přelomu 50. a 60. let (pouštní růže, 1959; Hora; Hlavy, 1957; Vybájená; Róza; Jaro) a dvě celovečerní hry z počátečního období (Ignorant a šílenec, 1972; Prezident, 1975). Doslovem opatřil Miroslav Petříček.
Publikováno:
2010
ISBN:
978-80-7008-248-5
Svazek Hry IV je poslední z řady Bernhardových textů vydaných Divadelním ústavem v Praze. Obsahuje hru Velikáni (překlad Václav Cejpek), která završuje první Bernhardovu dramatickou etapu, a celovečerní hry a dramolety ze středního a závěrečného autorova tvůrčího období: Immanuel Kant (překlad Josef Balvín), Nad vrcholky strání a výš (překlad Zuzana Augustová), Nebožtík, Májová, Zápas, Zproštění viny, Zmrzlina, Německý oběd, Všechno nebo nic (překlad Jitka Jílková), Claus Peymann opouští Bochum a jde jako ředitel Burgtheatru do Vídně, Claus Peymann a Hermann Beil na Huspeninové louce (překlad Barbora Schnelle) a Claus Peymann si kupuje kalhoty a jde se mnou na oběd (překlad Zuzana Augustová). Svazek zakončuje doslov Alfreda Pfabigana Thomas Bernhard. Rakouský světový experiment.
Publikováno:
2011
ISBN:
978-80-7008-250-8
Původní název:
Der Stimmenimitator
Obvyklé i neobvyklé příběhy, v nichž je téměř vždy přítomen prvek hrůzy, anekdoticky vyostřené či groteskní scény zdánlivě bez pointy, plné dvojznačnosti a iritace, které popisují vlastní Bernhardovy zážitky či události ze soudní síně. Setkáme se v nich s rozličnými postavami od filozofů a spisovatelů, krotitelů lvů přes ředitele a starosty až k prezidentům; občas v nich zableskne známé jméno – např. Knut Hamsun, Ingeborg Bachmannová či bývalý italský král Umberto. Jedno mají tyto příběhy společné: objevily se kdysi v lokálních zprávách některých regionálních novin.
Publikováno:
2002
ISBN:
80-7260-072-9
Původní název:
Immanuel Kant
Groteska vážně i nevážně zesměšňující určité stereotypy filosofického myšlení a života, podporované mnohdy samotnými filosofy. Nevděčným centrem satiry se stává kultovní postava Immanuela Kanta, ocitající se na vyfabulované cestě za duchovní záchranou amerického kontinentu.
Publikováno:
1979
Soubor povídek Thomase Bernharda nastoluje všechna ústřední témata a postupy autorovy tvorby: problém viny a trestu, institucionální moci a osudu jedince, tradice moderního myšlení i jeho sebedestrukce. A jakkoli svět Bernhardova Rakouska připomíná čtenáři takřka nezaměnitelně současný český kontext, jakkoli se autorova nenávist a láska k osudovému místu střední Evropy zdá tak důvěrně blízká našim banálním a tragikomickým příběhům, jakkoli slova o tuposti státní moci často doslovně mapují i český prostor, právě v povídkách se snad ještě průzračněji odhaluje smysl zvláštní litaničnosti Bernhardova vyprávění, v němž rytmus řeči zpochybňuje každou ustálenou myšlenku a každou tezi mění ve svůj protiklad. Bernhardův povídkový soubor navazuje na nejlepší evropskou tradici tohoto literárního žánru: jen málokterý současný vypravěč ovšem dokáže stylistickou vypjatostí a pohybem své promluvy vyjádřit nepřímo napětí existence postav, které zobrazuje. Bernhardovy povídky jsou neodmyslitelnou součástí jeho velkých románů, stejně jako je dnes už jeho dílo neodmyslitelnou součástí velké prózy dvacátého století.
Publikováno:
2003
ISBN:
80-7260-084-2
Původní název:
Die Billigesser
Soukromý učenec Koller přišel před šestnácti lety v důsledku psího pokousání ve vídeňském Turkeschanzparku o levou nohu a od té doby pracuje na studii o fyziognomice. Krátce po amputaci se seznámil s takzvanými konzumenty levných jídel, kteří si ve Vídeňské veřejné jídelně vždy objednávají to nejlevnější jídlo. Když se Kollerjednoho dne nevydá na procházce do Wertheimsteinova parku – tak jako vždy – „ke starému jasanu, nýbrž ke starému dubu“, zažije „osvícení“, z něhož vytěží čtyři kapitoly pro svou studii. Tyto čtyři kapitoly pak představuje vypravěči textu, jakémusi známému z mládí, jenže před líčením páté kapitoly Koller náhle umírá, když se nešťastnou náhodou zřítí ze schodů. Novela představuje typického pozdního Berharda: ironicky vypráví o nemožnosti dosáhnout vytčeného cíle, a to především v oblasti ducha. Ztroskotání jako univerzální metafora, jíž Bernhard uchopuje poměr člověka a světa, je i zde zasazena do tragikomických konstelací.
Publikováno:
2006
ISBN:
80-7260-158-X
Původní název:
Korrektur
Román Korektura z roku 1975 patří k vrcholným dílům Thomase Bernharda. „Ve skutečnosti jsem nakonec zděšen z toho, co jsem dosud napsal, protože vím, že vlastně vše je úplně jinak, takže když se dostaví ta pravá chvíle, musím vše neustále korigovat, a tak vše jen opravuji, až pak opravuji, už i co jsem jednou opravil,“ říká hrdina románu architekt Roithamer. V knize se zrcadlí lidská velikost i ubohost, proměňující se vztah ke krajině i vlasti, rodině i institucím. Hluboká tragika lidského úsilí po dokonalosti, tragika touhy po životní a umělecké pravdě se jako v jiných autorových dílech pojí s komičnem a ironickým nadhledem.
Publikováno:
1998
ISBN:
80-85190-81-8
Tři romány Thomase Bernharda (Korektura, 1975; Ztroskotanec, 1983; Mýcení, 1984) vycházejí v kazetovém vydání u příležitosti dvaceti let od autorova úmrtí. Ústředním motivem všech tří románů je posedlost tvořením, uměleckou tvorbou a zároveň její tragické selhávání, ztroskotávání a míjení se s uměleckou pravdou i realitou. Tyto momenty mají v určité míře společné i hlavní postavy: architekt Roithamer v Korektuře, klavíristé Wertheimer a Glenn Gould ve Ztroskotanci i hudební skladatel Auersberger v Mýcení. Tragika je však v Bernhardových prózách bytostně spjata s komikou, s uměním nadsázky a často i s vědomou provokací. Proto také v autorově vlasti přijímali jeho tvorbu nejednoznačně, s podrážděním i odporem. Snad nejvýrazněji se to projevilo právě v případě románu Mýcení, v němž se někteří protagonisté možná i oprávněně poznali a zažalovali Bernarda pro nactiutrhání. Kazetové vydání románů doplňuje samostatný a jinak neprodejný sešit s titulem Zrod tří románů Thomase Bernharda, který líčí složité a někdy až dramatické okolnosti doprovázející autorovo psaní – od prvního nápadu přes vyjednávání s nakladatelstvím, neustálé odklady termínů a proměny uměleckého záměru až k vydání knihy. Text vybral a přeložil z editorských dodatků k jednotlivým svazkům německého kritického vydání Bernhardova Díla Radovan Charvát.
Publikováno:
2009
ISBN:
978-80-7260-227-8
Původní název:
Minetti. Ein Portrait des Künstlers als alter Mann
Publikováno:
2001
ISBN:
80-7258-078-7
Původní název:
Meine Preise
V Bernhardově literární pozůstalosti uložené v jeho archivu v rakouském Gmundenu byl přednedávnem objeven autorův rukopis s titulem Moje ceny. Jak z archivních materiálů vyplývá, strojopis vznikl v roce 1980. Svébytný beletristický text obsahuje autorovy komentáře k udělení celkem devíti významných literárních ocenění, jichž se autorovi dostalo, a zároveň tři proslovy, které při těchto příležitostech vznikly. Kniha se vyznačuje typicky bernhardovskou sebeironií a komikou, jakož i sarkasmem vůči bezduchým oficialitám a společenským rituálům.
Publikováno:
2009
ISBN:
978-80-7260-208-7
Původní název:
Frost
Po básních a kratších prózách zveřejněných koncem padesátých let vyšel Mráz (Frost, 1963) jako první Bernhardův román a objevují se v něm už témata, která rozvíjel ve svých pozdějších dílech. V románu vypráví student medicíny o šestadvacetidenním pozorování malíře Straucha, který se uchýlil do odlehlé horské vesnice. Strauchův stav znepokojuje jeho bratra chirurga, který studenta tajně na pozorování vyslal. Student naváže záhy kontakt s osamělým malířem, který své okolí vidí a hodnotí s pronikavou nenávistí a jasnozřivým odsudkem šílence. Na společných procházkách zasněženou krajinou Strauch vmetává v dlouhých monolozích strnulému světu do tváře své vlastní ustrnutí… Student je stále hlouběji vtahován do Strauchova šíleného systému, a nakonec se zachrání útěkem. Strauchovo šílenství je však jen forma „zvýšené aktivity“ mozku, způsob, jak se přiblížit pravdě, šílenství jako jasnozřivost.
Publikováno:
2007
ISBN:
978-80-7260-173-8
Původní název:
Holzfällen
Román Mýcení z roku 1984 je autobiografickým příběhem a zároveň autorovým stanoviskem k otázkám umělecké tvorby. Rámec vyprávění je jednoduchý. Vypravěč se účastní „umělecké večeře“ na počest předního herce Dvorního divadla. Z ušáku v ústraní pozoruje dění a zároveň se před jeho vnitřním zrakem odvíjí příběh mrtvé přítelkyně. Bernhard si bere na mušku pokrytectví a služebnost „umělecké společnosti“, její míjení se s uměleckou pravdou. Nemilosrdná kritika je i zde bytostně spjata s komikou, s uměním nadsázky a často i s vědomou provokací; někteří protagonisté „umělecké večeře“ se v knize poznali a zažalovali Bernharda za nactiutrhání.
Publikováno:
1999
ISBN:
80-204-0815-0
Původní název:
In der Höhe
Bernhardova novela Na výšinách vyšla knižně poprvé v roce 1989, avšak autor ji začal psát už v roce 1957, a patří tedy k jeho nejranějším prózám, resp. textům na pomezí poezie a prózy. Jde o rozsáhlý fragmentární útvar, který měl být pravděpodobně součástí většího románového celku. Navzdory tomu je tato novela uzavřeným asamostatným textem, který obsahuje pro autora charakteristická témata, jako např. potřeba tvořit a zároveň nemožnost tvořit, všudypřítomná tragikomičnost, stejně jako stylistické prvky a vyprávěcí techniky, jimiž se vyznačuje Bernhardovo vrcholné tvůrčí období. Novela má zároveň výrazné autobiografické rysy. Osmadvacetiletý autor tu ve zkratce vyslovuje vše, co se ho bytostně dotýkalo a čím trpěl jako opuštěný mladý muž po těžkém plicním onemocnění, z něhož vyvázl takřka jen zázrakem.
Publikováno:
2009
ISBN:
978-80-7260-215-5
Původní název:
Heldenplatz
Náměstí Hrdinů. 15. března 1938 tu nadšený dav vítal Adolfa Hitlera a připojení (anšlus) Rakouska k Německu. V roce 1988 je Rakousko líčeno jako země, která se z ničeho nepoučila („ve Vídni je teď víc nacistů/ než v osmatřicátém“). Nenávistné reakce na inscenaci v historické budově vídeňského Burgtheatru paradoxně potvrdily zdánlivě provokativní tvrzení hry, že rok 1938 a 1988 lze zaměnit. V době psaní a uvedení Náměstí hrdinů prožíval Bernhard poslední stadium těžké srdeční a plicní choroby. Politici byli připraveni bránit čest uraženého státu a národa, dopisy od čtenářů byly plné výhrůžek autorovi a režisérovi. Skandál byl celonárodní, poptávka po vstupenkách obrovská, opožděná premiéra se konala 4.listopadu 1988. Děj hry se odehrává v březnu 1988. V den pohřbu profesora Josefa Schustera, který už déle nemohl snést latentní rakouský antisemitismus a vyskočil z okna svého bytu na dlažbu náměstí Hrdinů. Chtěl s ženou Hedvikou odjet do Oxfordu, kde žil v exilu během Hitlerovy Třetí říše. Ani manželka právě pohřbeného židovského profesora už nemůže z hlavy dostat onen ohlušující křik mas, trauma z března 1938. Tak byli Josef a Hedvika Schusterovi po 50 letech s konečnou platností dostiženi a zavražděni rakouským antisemitismem a nacionálním socialismem.
Publikováno:
1990
ISBN:
80-203-0192-5
Soubor pěti autobiografických novel (Příčina, 1975; Sklep, 1976; Dech, 1978; Chlad, 1981; Dítě, 1982), ve kterých se nejčtenější rakouský autor minulého i tohoto století vyrovnává formou "negativního" životopisu s traumaty, a současně zachycuje atmosféru poválečného Rakouska, je strhující tragikomickou výpovědí o světě. Bernhard hledá příčiny svého neštěstí, své plicní choroby, neutěšených rodinných poměrů i lidské nenávisti. Rozhodně si ale nebere servítky a bezohledně spílá všem, kteří jsou ochotni mu naslouchat.
Publikováno:
2008
ISBN:
978-80-204-1784-8
Dielo jedného z najvýraznejších autorov rakúskej literárnej scény nie je ani nášmu čitateľovi neznáme. Jeho tvorba je čo do žánrov naozaj pestrá – básnické zbierky, romány, divadelné a rozhlasové hry. Scenéria diela je umiestnená do čias konca 2. svetovej vojny. Prostredníctvom hlavného hrdinu – mladého učňa spoznávame psychológiu Rakúšanov. Pivnica tak predstavuje paralelu nazerania na svet na princípe mikrokozmos – interakcia – makrokozmos. V diele sledujeme pre Bernharda typický štýl, ktorým autor spĺňa vysoké nároky. Ani táto práca náročného čitateľa po štýlovej stránke určite nesklame.
Publikováno:
2005
ISBN:
80-8061-204-8
Původní název:
Der Wahrheit auf der Spur
Svazek Bernhardových řečí, rozhovorů a fejetonů ukazuje „veřejného Thomase Bernharda“, tj. shromažďuje podle chronologického řazení jeho žurnalistické práce a veřejná vyjádření. K obrazu Bernharda-spisovatele patří i to, jakým způsobem svůj veřejný obraz spoluutvářel, jak provokoval veřejnou odezvu na své dílo a do svého díla tuto veřejnou odezvu vepisoval. I zde se lze setkat s charakteristickým bernhardovským rukopisem – i zde je patrný nestabilní střed mezi humorem a vážností, komedií a tragédií. Většina shromážděného materiálu byla až dosud rozptýlena po časopisech, zejména pokud jde o Bernhardovy literární počátky a jeho články v regionálním tisku. Zajímavá je různá míra otevřenosti: jestliže se z jeho řečí, románů či povídek zdá, že autor je rozhořčený a nemilosrdný kritik svého okolí, pak z některých jeho interview je patrné, že rubem razance je smích, který u něho předmět kritiky vyvolává. Jeho pozdější „veřejné“ texty jsou pak často k nerozeznání od literatury, zejména ty, v nichž inscenuje „aféry“ jako veřejné divadelní představení, jehož scénou není Burgtheater, ale noviny a čtenářské dopisy. Ten, kdo zná Bernhardovu tvorbu, ví, že toto je způsob, jímž autor traktuje hluboké existenciální problémy. Publikovaný svazek „veřejného Bernharda“ velice plasticky dokumentuje, jak se k této rovině Bernhard postupně propracovává. Publikace vychází ze svazku, který pod názvem Der Wahrheit auf der Spur připravili editoři nakladatelství Suhrkamp. Česká edice představuje výbor z tohoto svazku, a to s ohledem na relevantnost vůči českému kulturnímu prostředí. Tento výbor doplňujeme ještě jedním rozhovorem Petera Hamma s Thomasem Bernhardem.
Publikováno:
2013
ISBN:
978-80-7260-274-2
Původní název:
Vor dem Ruhestand
Ostrá satirická komedie, jejímž "hrdinou" je ctihodný starý soudce, který ovšem ve svém soukromí s neutuchající nostalgií vzpomíná na milované nacistické období... Hra se naváží do latentního nacionalismu, neutuchajícího v Rakušanech dle Bernharda ani takřka půl století po konci druhé světové války.
Publikováno:
1980
Původní název:
Ritter
Tři divadelní hry (Ritter, Denne, Voss, 1984; Jednoduše komplikovaně, 1986; Alžběta II., 1987), ve kterých autor vyvinul osobitou formu monologické rytmizované řeči, členěné do krátkých řádků, jsou komponovány jako hudební skladby.
Publikováno:
1998
ISBN:
80-7008-077-9,
Původní název:
Verstörung
Ve svém prvním velkém románu, jenž vyšel v roce 1967, odhaluje Thomas Bernhard se svou typickou bezohledností, ironií, ale především prozaickou suverénností úzkostné stránky lidského života, který se často až zákonitě vyjevuje jen jako nevýslovné utrpení. Lékař se synem se v něm vydávají do temných údolních vesnic ve Štýrsku, kam nikdy neproniká slunce. Pacienti, odlišní svým postavením a povahou svého utrpení, představují pro mladého studenta obraz lidského života jako jediné vleklé nemoci. Zatímco v první části příběhu sledujeme popis rozrušené lidské psychiky, ve druhé části děj pokračuje zpovědí knížete Sauraua, kterého lékař navštíví na zámku uprostřed hlubokých lesů: Saurau ve svém dlouhém, vyčerpávajícím monologu, který je jakousi reflexí rozkládajícího se současného světa, vyjadřuje touhu po skoncování s existencí, kterou ve svém schizofrenním mozku vnímá jako anachronismus. Rozrušení se odehrává v krátkém období těsně před „katastrofou“ a je jedním z nejpřesvědčivějších Bernhardových románů, předurčujících jeho pozdější prozaickou tvorbu.
Publikováno:
2004
ISBN:
80-7260-119-9
Původní název:
Gesammelte Gedichte
Výbor z básnické tvorby Thomase Bernharda, která vznikala v raném období jeho literární činnosti, převážně do počátku šedesátých let. Kniha zahrnuje dvě z jeho básnických sbírek (In hora mortis a Unter dem Eisen des Mondes) i soubor nezařazených básní publikovaných v časopisech a antologiích.
Publikováno:
2001
ISBN:
80-7260-057-5
Původní název:
Alte Meister. Komödie
Nicolas Mahler zpracoval černočernou komedii Thomase Bernharda do podoby úžasné komiksové adaptace. Každý druhý den dopoledne – vyjma sobot s volným vstupem – usedá na lavici před Tintorettovým Mužem s bílým plnovousem ve vídeňském Uměleckohistorickém muzeu hudební filozof Reger. Jednoho dne dojde k přerušení této rutiny: Reger požádá přítele Atzbachera, aby se s ním v muzeu sešel právě v sobotu. Než je však důvod tohoto nezvyklého chování odhalen, oddává se Reger velkolepým strhujícím tirádám namířeným proti umění vůbec a proti malířství zvláště, zatracuje Stiftera i Heideggera, nadává na Vídeň i Vídeňany – a přitom ví, že záchranu nelze hledat jinde než právě u člověka.
Publikováno:
2013
ISBN:
978-80-87545-17-1
Tři autorovy kratší prózy ze šedesátých let spojuje téma trýznivého prožitku lidského údělu. V novele Ungenach (1968) zpracovává motiv dědictví, který o téměř dvacet let později rozvinul ve svém vrcholném románu Vyhlazení. Ve světě zachváceném rozpadem se mladý hrdina v konfrontaci s minulostí pokouší vypořádat se s rozvolňováním hodnot. V rané próze Amras (1964) se dva bratři na krátkou dobu po sebevraždě rodičů ocitají na hranici života a smrti. Bernhard zde kombinuje vyprávění s prvky deníku, útržky korespondence a aforismy; vše má jen podobu fragmentu, protože svět se pro oba bratry rozpadl. Také závěrečné Moušlování (1969) je zprávou o zraněném životě a o jednotvárnosti lidské existence. Čtyři muži se po léta scházejí v hospodě u karet. Ale jednoho večera je zvyk porušen, protože jeden z hráčů se už nedokáže ke hře dostavit. Na jediné situaci Bernhard ukazuje, jak se konvence a všední očekávání pod tíhou a tlakem nevypočitatelné skutečnosti rozpadají, jak se z norem, z nichž se skládá život, náhle bez pravidel rodí katastrofa. Kniha vyšla v roce v roce 2008 pod titulem Moušlování a jiné prózy.
Publikováno:
2000
ISBN:
80-7260-038-9
Svazek představuje soubor raných próz Thomase Bernharda, které vznikaly na sklonku padesátých let, z nichž některé publikoval pouze časopisecky či v literárních přílohách německých novin. První část tohoto souboru, Události, připravoval autor ke knižnímu vydání, ale byl jedním známým německým nakladatelem odmítnut, údajně pro zjevné stopy improvizace, příliš odvážnou metaforiku a podivný obraz světa, a vyšel až roku 1969 v Literárním kolokviu v Berlíně; celek těchto krátkých próz pak vydalo nakladatelství Suhrkamp ve 14. svazku kritického vydání autorova Díla roku 2003. Dnešní čtenář a obdivovatel Bernhardova prozaického díla v těchto prvních prózách ovšem shledá dvě ústřední linie, které provázely celou vyzrálou autorovu tvorbu: smysl pro paradox a absurditu krátké povídky-zprávy, v rozsáhlejších textech pak hudebně litanický hlas vypravěče zaznamenávající typicky bernhardovské vidění světa.
Publikováno:
2011
ISBN:
978-80-7260-255-1
Původní název:
Das Kalkwerk
Ve svém třetím delším prozaickém díle z roku 1970 představuje Bernhard postavu Konráda a jeho manželku upoutanou na kolečkové křeslo. Konrád před lety zakoupil opuštěnou vápenku kdesi v Rakousku a uchýlil se do ní proto, aby získal klid nezbytný pro sepsání studie o sluchu, „nejfilozofičtějším ze všech orgánů“, o niž se již více než dvacet let neúspěšně pokouší. Společně se svou ženou se ve vápence zabarikáduje, izoluje se od okolního světa a připravuje se na sepsání epochální práce; ale čím víc se na ni koncentruje, chce ji konečně dostat z hlavy na papír, tím více se od ní vzdaluje. V psaní ustavičně troskotá, a tak se jako poslední akt, jenž může (nejen jeho) životu dát smysl, jeví smrt: o Vánocích, v den narození Spasitele, Konrád svou ženu zastřelí. O dva dny později nalezne policie promrzlého muže ve vyschlé žumpě; Konrád se nechává bez odporu odvést. Román Vápenka je „hledáním příčin“ této smrti, příčin ztroskotání psaní, ale obsahuje také témata deprimujícího dětství, nesnesitelné každodennosti nebo děsivé idyly, kterou představuje vápenka i její obyvatelé. Konrád a jeho žena jsou pro Bernharda typickými protiklady: on dává přednost Kropotkinovi, tedy politice, ekonomii a činu, ona Novalisovi, tedy poetické existenci a kontemplaci; Konrádovo postižení duševní je protipólem tělesného postižení jeho manželky. O Konrádově světě se přitom dozvídáme z vyprávění zástupce životní pojišťovny, který skládá Konrádovy výroky z hospodských tlachů, několika osobních setkání a hlavně ze svědectví dvou správců, kteří měli ke Konrádovi nejblíže a z jejichž vyprávění je možné – alespoň částečně – rekonstruovat, co se vlastně ve vápence stalo.
Publikováno:
2005
ISBN:
80-7260-149-0
Soubor Bernhardových nejranějších prozaických textů – většinou novinových příspěvků z let 1950 až 1956 – je poprvé takto souhrnně představen českému čtenáři. V těchto prózách je zřetelný vliv Bernhardova dědečka, spisovatele Johannese Freumbichlera (1881–1949), neboť jsou ještě plné vztahu k idylickému venkovu. Literárníidentifikace se světem venkova, představující v padesátých letech už poněkud anachronický mýtus v opozici k městu, nám pomáhá pochopit zaujetí, s nímž autor v pozdějším díle ničí venkovskou idylu. K těmto raným prózám je přiřazen fragment Ital (1964), který Bernhard později ještě rozvinul v románě Vyhlazení (1986). Závěrečnou povídku, napsanou původně pod názvem Listonoš (vyšla 1963), autor později pozměnil a vydal pod názvem Kulterer (1969).
Publikováno:
2010
ISBN:
978-80-7260-241-4
Původní název:
Auslöschung. Ein Zerfall
Román Vyhlazení (Auslöschung, 1986) představuje poslední a vrcholný autorův příspěvek světové literatuře. Rozvíjí zde a k dokonalosti přivádí všechny motivy a prostředky, které prostupují jeho tvorbu odpočátku: kritika všeho a všech – zejména rakouského státu a společnosti – jako umění literární nadsázky, všudypřítomná tragikomika, sarkasmus, sebeironie a bytostně hudební rytmus vyprávění.
Publikováno:
1999
ISBN:
80-7260-007-9
Původní název:
Wittgensteins Neffe
Wittgensteinův synovec bývá přiřazován k autobiografickým románům Thomase Bernharda (1931–1989), ale vlastně už jeho podtitul odkrývá, že je spíše svědectvím o hlubokém přátelství dvou mužů, z nichž jeden je postižen těžkou plicní chorobou a druhý závažným duševním onemocněním. Pouto, které se zrodilo při jedné vášnivédiskusi nad Haffnerovou symfonií, je vlastně zoufalou obranou proti nepopsatelné mašinerii vezdejšího světa a zvrhlosti byrokratických a státních pravidel. Bernhardův přítel Paul Wittgenstein (1907–1979), synovec slavného filozofa a neméně proslulého klavíristy, sice nikdy žádnou práci nevydal, ale pro autora byl přesto velkým filozofem života stejně jako pozoruhodným znalcem hudby, jehož pravým dílem byl však jen vlastní bohatý život. Paul Wittgenstein, potomek jedné z nejbohatších rakouských rodin, který svůj majetek doslova rozházel a rozdal chudým a neznámým lidem, sám odešel ze světa v naprosté bídě a ponížení. Tento „génius bez výsledků“, známý jako jachtař, tanečník a nadšený znalec operních děl, který od svého třicátého pátého roku trávil hodně času na klinikách pro duševně nemocné, byl pro Bernharda jednou z nejbližších lidských bytostí; člověkem, který s ním sdílel vášnivost i rozpornost lidských soudů i důsledně ironický odstup od koloběhu groteskních rituálů moderních společností. „Šílený Paul nepochybně dosáhl úrovně filozofa Ludwiga; ten představuje naprostý vrchol filozofie a duchovních dějin, Paul pak naprostý vrchol v dějinách šílenství.“
Publikováno:
2005
ISBN:
80-7260-135-0
Původní název:
Der Untergeher
Na klavírním kurzu v salcburském Mozarteu se setkávají tři klavíristé: Wertheimer, budoucí klavírní génius Glenn Gould a fiktivní vypravěč. Drtivé setkání s Glennem Gouldem a jeho nepřekonatelnou interpretací Bachových Goldbergovských variací představuje ústřední motiv příběhu o posedlosti uměním, touze po dokonalosti a tragickýchztroskotáních. Román Ztroskotanec, který vyšel v roce 1983, snad nejzřetelněji vyslovuje Bernhardovy postoje k problematice umění, ale současně nabízí další témata pozdní tvorby tohoto nejvýznamnějšího rakouského spisovatele druhé poloviny 20. století: spílání Rakousku, všudypřítomná tragikomičnost a sebeironie.
Publikováno:
2002
ISBN:
80-7260-062-1