Václav Bělohradský
nehodnoceno
Mé hodnocení
Latinské slovo interregnum označuje čas přechodu, kdy nám minulost už a budoucnost ještě nepatří. Současné interregnum ohlašuje všudypřítomné slovo antropocén. Vynořilo se v roce 2000 k označení epochy, kdy je lidstvo rozhodujícím geologickým činitelem na planetě Zemi a kdy svou činností může svůj jediný domov v kosmu zničit. Komunikační technologie přeměnily veřejné prostory v globální digitální mělčiny, kde se místo názorových většin formují většiny divoce lajkující a hejtující. Společnost se polarizuje, šíří se apokalyptické nálady a strach ze spiknutí mocných. Do našich životních světů vtrhly hyperobjekty jako globální oteplování. Vše ovlivňují, všude škodí a všichni jsme současně poškození i viníci. Velebné velecelky jako národy nebo impéria se potrhaly, v mezerách mezi nimi se začíná formovat aktivistická demokracie kritických množství efektivně komunikujících, ale nezávislých jednotlivců – pléthokracie. V ní už nebojuje jeden „velký subjekt osvobození“ (demos) proti jednomu „velkému subjektu útlaku“ (kapitálu), spíše jsou v běhu pouliční bitky, v nichž se hybridizují centra a periferie, formy vlastnictví, kapitál a práce, globální a lokální identity.
Publikováno:
2021
ISBN:
978-80-88268-57-4
Eseje o přelomu století z pera pěti autorů. Jednotlivé eseje jsou věnovány reflexi druhé poloviny dvacátého století a anticipaci možných trendů začátku jednadvacátého století. Texty se drží problémů každodenního života a jejich autory jsou špičkoví představitelé svých disciplín.
Publikováno:
1999
ISBN:
80-86103-28-5
Úvahy, publikované v MF Dnes v letech 1990-1991, jednak reflektují politické a společenské proměny naší současnosti, jednak se zabývají základními problémy filozofie a ekonomie 20.stol.
Publikováno:
1992
ISBN:
80-202-0368-0
Kniha se zabývá jednou z klíčových otázek současné západní demokracie – vládnutím, které je vykonáváno prostřednictvím moci beroucí na sebe formu nepolitické danosti, třeba ekonomické nutnosti nebo expertní autority. Tato depolitizace znamená vymanění mocenských vztahů z prostoru politična, kde se vzájemné chování lidí a kolektivů neopírá o nadřazené vědění – zjevené Bohem či odvozené z řádu přírody nebo lidské podstaty – ale vychází z existence a vytváření alternativ, mezi nimiž se rozhodujeme. Autoři sdílejí přesvědčení, že tuto politickou dimenzi je dnes třeba obnovit. Přistupují k problému z mnoha perspektiv, od filosofické analýzy pojmů jako politika, moc a konsenzus, přes politologické a sociologické rozbory konkrétních kauz až po návrhy pro novou radikální politiku. Jejich pozice se překrývají i různí; sdílejí však přesvědčení, že člověk je a má být aktivním tvůrcem světa, ve kterém žije, a že úsilí o změnu k lepšímu je smysluplné. Na knize spolupracovali: Václav Bělohradský, Pavel Barša, Michael Hauser, Václav Magid, Petr Schnur, Ondřej Slačálek, Tereza Stöckelová, Martin Škabraha, Mirek Vodrážka.
Publikováno:
2010
ISBN:
78-80-902831-6-9
Digitální technologie v environmentálních souvislostech Jaké jsou vzájemné vazby mezi intenzitou života v zajetí technologií a vším, co kvůli nim ztrácíme? Titulním přispěvatelem publikace je německý psychiatr Manfred Spitzer, autor bestsellerů Digitální demence a Kybernemoc!. K dalšímpatří sociolog Václav Bělohradský se studií o internetu a jeho dopadech na naši hermeneutickou kompetenci, kulturní antropolog Martin Soukup shrnující důsledky šíření digitálních technologií na Papui Nové Guineji, pastevec ovcí Jeremiáš Havranu s manifestem na téma postarchaismu, kyberšábesu a dřevního hackerství, kulturoložka Jana Karlová s tématem proměn našich domovů a měst a Zdenka Sokolíčková s analýzou souvislostí stále více digitalizovaného života a globálních procesů přehřívání/ochlazování na poli kultury a identity.
Publikováno:
2019
ISBN:
978-80-7577-613-6
Vznik této knihy původně inspirovaly polemiky o lidských právech a české zahraniční politice, které spolu před časem v různých médiích vedli Jiří Přibáň, Václav Bělohradský, Petr Drulák, Jiří Pehe a další filosofové, politologové, sociologové nebo historici. Vzhledem k mimořádnému veřejnému ohlasu celé diskuse se její hlavní účastníci rozhodli oslovit další kolegy a kolegyně, ale také bývalé a současné soudce a soudkyně nebo vysoké úředníky mezinárodních organizací, aby se k ní také připojili obecnějšími úvahami o smyslu a významu lidských práv v české, evropské i globální společnosti. Výsledkem je kniha esejů, která je výjimečná tím, že se v ní setkávají lidé nejen rozmanitých, ale často zcela protichůdných a konfliktních názorů a zkušeností. Jsou zde socialisté i konzervativci, liberálové i tradicionalisté, radikálové i umírnění. Opakuje se v něm téma naší politické identity a historie, vztahu k tzv. Západu nebo reflexe demokratického vývoje po roce 1989 a významu i vlivu Václava Havla na naše „současné dějiny“. Aktuální problémy a témata globální společnosti střídají úvahy nad smyslem lokální politiky a divokou filosofickou spekulaci či politickou kritiku doprovází střízlivá historická analýza. Již tato tematická, stylová a názorová pestrost by měla být zárukou, že kniha nebude patřit do dlouhé řady publikací „lidí, co spolu mluví“, ale naopak dokáže oslovit i ty, kdo by spolu jinak vůbec nezavedli řeč.
Publikováno:
2015
ISBN:
978-80-7419-230-2
Kniha je tvořena úvodem, dvěma eseji a sedmi rozhovory. Úvodní Bělohradského text obsahuje dva imperativy a tři postuláty, které mají shrnovat tzv. „postmoderní obrat“. 1.imperativ: Nesmíš se opřít o nic, co není smrtelné. 2. imperativ: Vyvoď všechny důsledky z toho, že smysl není nic,co by bylo v tvých větách či činech, ale je to jen použití, které pro tvé věty a činy vynalezli lidé, kteří ti naslouchali. 1.postulát: Každý popis světa je hodnocením světa. 2. postulát: To, co nazýváme skutečnost, je vždy něco uprostřed mezi námi, co nás spojuje nebo rozděluje, je to "medium", nikdy něco před námi. 3. Ne vědění je moc, ale moc je vědění a každý pojem je mocenskou koalicí. V eseji Říkejme si Čerwuiši promýšlí V. Bělohradský úlohu intelektuála v demokracii. Hovoří o relativizování univerzální hegemonie jediného kontextu a o hranicích různých „verzí světa“. Jádro knihy je tvořeno rozhovory/filosofickými dialogy: s M. Wollnerem diskutuje mimo jiné o definování současné filosofie, problematice rozumění, liberalismu, české politické situaci a ekologii; s K. Hvížďalou o médiích, vzdělání, intelektuálech a transformaci společnosti; s B. Pečinkou o žurnalistice, vztahu křesťanství a politiky, demokracii a jejích hranicích či o pravdě; s K. Králem o ideologiích, nacionalismu a multikulturní společnosti, pravdě, racionalitě a politických vztazích; s J. Rulfem o osobních zážitcích z komunistického režimu, kultuře a revolučním idealismu; s J. Chuchmou o svobodě, antisemitismu a české politice; s V. Havlem o komunismu, liberalismu a o našem vztahu k Západu. Závěrečný Bělohradského esej pojednává o kulturním a společenském stavu naší společnosti v 60. letech a o roce 1968. klíčová slova: postmoderna, demokracie
Publikováno:
1997
ISBN:
80-7220-004-6
Rozhovory a eseje z první poloviny devadesátých let rozšířené o knižně nevydané dialogy a úvahy z let 1998-2012. Václav Bělohradský se snaží pěstovat filosofii jako literární žánr, který se nerozvíjí za univerzitními zdmi, ale naopak zdi bourá, především zdi oddělující od sebe vznešené a obyčejné, elitní a masové. Jeho úvahy navazují na slavnou Wittgensteinovu definici filosofie jako "snahy ukázat mouše, která uvízla v láhvi, cestu ven". Ty láhve vyrábí a lidi do nich lákají různá bratrstva autorizovaných interpretů světa, přikazujících nám, jak máme o světě mluvit a jak v něm jednat. Není dnešní ekologická krize důsledkem takového uvíznutí Západu v láhvi vědecké a ekonomické racionality? Ale naštěstí k Západu patří také anarchistická vzpurnost proti předepsané mluvě, jazykoví vagabundi, díky kterým nakonec z láhví unikáme, i když to unikání nikdy nekončí. Výrazem intermundia, latinští básníci označovali prázdné prostory mezi světy, v nichž studeně fouká a přežijí v nich jen bozi. Ze všech historických světů dnes zbyly jen prostory mezi světy, musíme se naučit v nich žít, i když tam studeně fouká a nejsme bozi. O nutnosti učit se žít v těch mezisvětech jsou rozhovory sebrané autorem v této knize.
Publikováno:
2013
ISBN:
978-80-87683-04-0
Filozofický dialog novináře Karla Hvížďaly s filozofem Václavem Bělohradským, který odhaluje dopady subjekt-objektového myšlení na společnost, přírodu a člověka.
Publikováno:
1991
ISBN:
80-204-0239-X
Kniha se skládá z jedenácti esejů, které vznikly mezi lety 1977-1989. Myšlenkový vývoj těchto textů charakterizuje V. Bělohradský takto: „V prvních textech jsem ještě v zajetí představy, že filozof musí hledat nějakou autentickou verzi světa a pečovat o její čistotu. V posledních pak jsem dospěl k přesvědčení, že filozof má dělat něco zcela jiného: systematicky kritizovat nárok různých verzí světa na to být verzí světa autentickou.
Publikováno:
1991
ISBN:
80-202-0279-X
Po dlouhých deseti letech vydává Václav Bělohradský v Čechách novou knihu. Většina esejů zde uveřejněných vyšla ve zkrácené verzi v desetiletí 1997–2007 v Salonu, literární příloze čtvrtečního Práva. Rozhovor s Jiřím Rulfem vyšel v týdeníku Reflex, rozhovor s Barborou Osvaldovou včasopise Xantypa, esej Pohlaví rozumu ve sborníku Nové čtení světa I., který vydala Marie Chřibková. Úvahy tu vycházejí v přepracované a úplnější formě než v Salonu, kde bylo nutné z technických důvodů je zkracovat či různě upravovat. Některé eseje v té formě, v níž jsou tu publikovány, nevyšly.
Publikováno:
2007
ISBN:
978-80-86429-80-9
Kniha přináší texty tří rozhovorů Karla Hvížďaly s výraznými osobnostmi, které ovlivňovaly a ovlivňují naše myšlení v posledních čtyřiceti letech. Svazek Vzpoury II navazuje na titul Vzpoury (2010), v nichž byli čtenářům představeni Václav Havel, provokující vzpourou životem v pravdě, Pavel Landovský s jeho vzpourou humorem a Jiří Suchý, jenž představuje vzpouru prací. Tři protagonisty tohoto svazku zase spojuje zkušenost emigrace a někteří z nich dodneška částečně v zahraničí žijí: jsou již Evropany, ale právě tento pobyt a zkušenost s jinou kulturou jim dovolil se zbavit či vyvarovat místních klišé a zachovat si jiné myšlení. Jejich vzpoury jsou proto navýsost intelektuální a zcela nedotčené revoltou žaludků, jak napsal Czeslaw Milosz, která někdy do textů vnáší emoce. Jde o filozofa Václava Bělohradského, který se vzpírá myšlením, knížete Karla Schwarzenberga, jehož život je vzpourou v tradici, a rabína Efraima Karola Sidona: ten proti u nás vládnoucí nenormalitě provozoval vzp
ISBN:
978-80-7262-896-4