nehodnoceno
Mé hodnocení
Kniha z pera známéh autora Jana Bauera, nám představí osudy matek, dcer, manželek a dalších příslušinc jedné nejvýznamější dynastie české historie. Ženy z dynastie Přemyslovců se trpně nesmířily s údělem a významně zasáhly nejen do dějin naší země. Poznejte osud svaté Ludmily, Mlady, Doubravy, která přinesla Polákům křesťanství, Markéty, někdejší královny dánské, i naší milované Anežky České, která prozářila temný středověk milosrdenstvím. Před očima nám defilují významné představitelky české historie.
Publikováno:
2012
ISBN:
978-80-7362-956-4
Německý kancléř Bismarck prý řekl, že kdo je pánem Čech, je pánem Evropy. Není proto divu, že se našimi končinami přečasto přehnala válečná vřava. Češi v ní nebývali jen trpnými oběťmi, ale často vzdorovali nepříteli se zbraní v ruce. I u nás se rodili slavní vojevůdci, kteří si dobyli slávu ať už v boji za svoji zem, nebov cizích službách. V této knize si budeme vyprávět vzrušující životní příběhy devíti slavných válečníků - přemyslovských knížat Břetislava I. a Soběslava I., krále Přemysla Otakara II., husitských hejtmanů Jana Žižky z Trocnova a Prokopa Holého, velitele stavovské armády Jindřicha Matyáše z Thurnu, generalissima Albrechta z Valdštejna a rakouských polních maršálů českého původu Karla Filipa Schwarzenberga a Jana Josefa Václava Radeckého.
Publikováno:
2007
ISBN:
978-80-243-2891-1
Kdesi v Praze je prý od časů Karla IV. ukryt recept na lapis philosophorum, kámen mudrců. Pátrají po něm všichni alchymisté, včetně učeného Angličana Johna Deeajeho přítele Edwarda Kelleyho, tajemný hrabě Bragadino, císařský antikvář Jakub de Strada i tajný agent Tovaryšstva Ježíšova. Rudolfínské Čechy se stávají dějištěm dramatických událostí, v nichž jde až příliš často o život. Je onen alchymistický recept pouhou legendou, nebo skutečností? Kdo z těch, kteří o něj usilují s leckdy ne právě chvályhodnými úmysly, se ho nakonec zmocní?
Publikováno:
2015
ISBN:
978-80-243-6757-6
Právem se pyšníme nejen podivuhodnými dějinami, ale i zemí nad jiné líbeznou a proměnlivou. Kdy se však začaly rýsovat základy českého státu, toho zprvu nevelkého a sobeckými zájmy zmítaného knížectví, které se v budoucnosti mělo stát mocným, slavným a bohatým královstvím? Kdo byli muži, kteří mu vtiskli svou vůli? A jak dokázali vládnout lidu proslulému svou nespoutaností, bojovností a – už tehdy – schopností přizpůsobit se situaci a získat z ní co nejvíc, stejně jako zálibou ve všemožných neřestech? Co stálo za „zbožným zanícením“, s nímž naši první doložení vládcové vymítali vše pohanské? Byla to upřímná víra, nebo jen mocenské a zahraničně-politické cíle? A jak se s křesťanstvím – a v případě knížete Václava dokonce se svatostí – slučovalo třeba takové otrokářství? Asi překvapivě dobře, když tak pohádkově vynášelo… Máme se stydět za to, že Praha desátého století byla evropským centrem obchodu s lidmi a že sjednocení a následný vzestup českého státu zaplatilo takto získané bohatství, když byl podobný byznys leckde provozován ještě o tisíc let později? Za to, že prvním opravdovým tvůrcem naší státnosti je předpokládaný bratrovrah Boleslav I.? Nebo snad za hojně citovaný – a zmiňovanému Václavovi, jak se tu ostatně dočítáme, neprávem připisovaný – poplatek odváděný českým knížectvím do říše? To by nebylo namístě. Raději se začtěme do poutavých řádků, jimiž nám známý popularizátor historie Jan Bauer odpovídá nejen na tyto otázky a zavádí nás do epochy, v níž se rodil náš stát. Těžce, krvavě a dost jinak, než jak nám líčí oslavné legendy – ale na rozdíl od jiných přetrval dodnes. I proto, že u jeho zrodu stály výrazné osobnosti, které autor vykresluje barvitě a s pochopením pro jejich slabosti – ať už se jedná o dobyvatele, otrokáře, bigamistu s přízviskem Pobožný, či skutečně svatého muže. A mezi mnoha jinými zajímavostmi se můžete dočíst třeba i o tom, že v České kotlině se nevyplácí sundávat brnění ani ve chvíli, kdy je vám k nesnesení horko a nepřítel se zdá být na míle daleko (jak se přesvědčil neúspěšný dobyvatel Ota II.), nebo jak se svatokrádežnice stane blahoslavenou (což se podařilo Václavově sestře Přibyslavě).
Publikováno:
2016
ISBN:
978-80-7475-145-5
Dne 7. února 1311 byl v bazilice sv. Víta na Pražském hradě slavnostně korunován nový český král Jan Lucemburský a spolu s ním i jeho žena Eliška. K její korunovaci byl použit nádherný zlatý a perlami a safíry zdobený diadém, jaký nosila už její matka Guta Habsburská. Od té doby byl uložen spolu s ostatními korunovačními klenoty vklenotnici baziliky sv. Víta. Jenže když si měla královna Eliška při příležitosti křtu svého syna Václava, budoucího Karla IV., podruhé nasadit na hlavu tento vzácný daidém, zjistilo se, že v klenotnici chybí. V podezření z jeho zcizení byl především sám král Jan, který potřeboval peníze na vojenskou pomoc Ludvíkovi Bavorskému proti římskému vzdorokráli Fridrichovi Sličnému. Krále však nebylo možné jen tak obvinit a tak Jindřich z Lipé požádal o vyšetření krádeže diadému královského soudce Melichara z Roupova. Času je však na její objasnění zpropadeně málo. Termín křtu malého Václava se valem blíží a Melichar se ocitá ve velmi nepříjemné situaci.
Publikováno:
2021
ISBN:
978-80-242-7523-9