Předkládaná kniha si klade za cíl novým, unikátním způsobem představit souhrnně, v jediném svazku, dějiny člověka na této planetě. Za tímto účelem představuje ve dvou desítkách esejí myšlenky a názory nejlepších českých vědců a akademiků na dané téma. Publikace má dvě části. První, chronologickou, tvoří dějiny světa od vzniku člověka po současnost; na ní navazující druhá část má tematický charakter a soustředí se na vybrané hlavní aspekty lidských dějin.
Jak bude vypadat další vývoj světa, Evropy a České republiky? S jakými problémy se potýkáme, kam směřujeme a čemu se nevyhneme?
Přední český egyptolog a archeolog, profesor Miroslav Bárta, a přední český historik, profesor Martin Kovář, položili tyto a mnohé další otázky třinácti významným osobnostem české vědy, kultury a politiky.
Jak na tyto otázky odpovídají lékař a neurochirurg Vladimír Beneš, jaderná inženýrka a energetička Dana Drábová, kardinál a primas český Dominik Duka, ekonom a viceguvernér České národní banky Mojmír Hampl, právník a zakladatel Stálé konference českého práva Karel Havlíček, novinář a vyso¬koškolský pedagog Václav Moravec, divadelní a filmový herec Petr Nárožný, spisovatel a ředitel Nakladatelství Academia Jiří Padevět, historik Jaroslav Pánek, lékař a porodník Antonín Pařízek, generál Armády České republiky Karel Řehka, bývalý disident, politik a diplomat Alexandr Vondra a lékař a rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima?
Právě to a mnoho dalších úvah a postřehů o dnešním světě „na rozhraní“ se dozvíte v této knížce.
Kam se řítí naše civilizace? Rozhovor s prof. Miroslavem Bártou, naším předním egyptologem, vede Tomáš Tureček, šéfredaktor české edice National Geographic. Jsou kolapsy dávných civilizací jen zapomenutou stránkou v knize historie? Rozhovor s prof. Miroslavem Bártou, naším předním egyptologem, přináší zajímavé pohledy na tento fenomén. Nejnovější výzkumy celé řady vědních oborů totiž ukazují, že faktory, které vedly k pádu starověkých říší, se cyklicky opakují. Naše současná západní civilizace, jež byla vůdčí silou světa v posledních stoletích, se těmto vlivům také nemůže vzepřít. Čeká nás tedy podobný osud, o němž jsme se zatím jen učili v hodinách dějepisu? Rozhovor však nepřináší žádné apokalyptické vize. Spíše zamyšlení, jak bychom o případném kolapsu společnosti měli uvažovat. Sám kolaps totiž neznamená konec.
Tato kolektivní monografie volně navazuje na předchozí dvě úspěšné publikace Kolaps a regenerace: Cesty civilizací a kultur (Academia 2011) a Civilizace a dějiny: Historie světa pohledem dvaceti českých vědců (Academia 2013). Jejím cílem je poukázat na roli jedince v rámci dějin a na to, jakou úlohu může sehrát osobnost v historickém vývoji a zásadně ho ovlivnit. Jako v předešlých monografiích i v této bude dominovat multidisciplinární přístup vycházející ze spolupráce společenských, technických a přírodních věd v kombinaci s mikro- a makrohistorickým ontologickým přístupem. Jednotlivé kapitoly pokrývají několik uplynulých tisíciletí lidských dějin a ukazují mnohotvárnost historických procesů a jejich relevanci pro současný svět.
Skupina předních českých vědců se v této knize zabývá fenoménem kolapsu ve složitých soustavách jak v přírodě, tak ve společnosti. Pod pojem kolaps zahrnují řadu procesů, které mají sice odlišný substrát, ale podobnou strukturální povahu, podobné dynamické rysy. Dočteme se tak například o kolapsech v českém pravěku, o smutném konci člověka neandrtálského, o zániku egyptské říše, o kolapsu lesního prasete, či o lidových metaforách pádu komunismu.
Výpravná, celobarevná publikace je věnována českým výzkumům egyptské Západní pouště. V posledních letech se českému týmu podařilo objevit a zčásti i prozkoumat doposud neznámé lokality v oáze El-Héz, která postupně zaniká již přes 1600 let. Mezi nejvýznačnější patří jedno z nejstarších křesťanských osídlení na území Egypta z 3.–5. stol. n. l., osídlení z doby stavitelů pyramid či sofistikovaný systém podzemních zavlažovacích systémů vynalezený původně v Persii. Jednotlivé texty z pera mnoha českých odborníků (archeologů, egyptologů, prehistoriků, geologů, antropologů či archeobotaniků) přibližují tyto objevy a zároveň se zabývají obecnějšími aspekty vývoje přírodního prostředí a lidských kultur na území egyptské Západní pouště, kde se zrodila staroegyptská civilizace.
Počátky staroegyptské civilizace fascinují a zaměstnávají archeology již od vzniku egyptologie přibližně před 200 lety. Nová studie předkládá interpretaci neolitického skalního umění v egyptské Západní poušti, které představuje klíč k porozumění počátkům staroegyptské civilizace. Její kořeny zřejmě sahají až do 6. tis. př.Kr. V té době začaly vznikat unikátní skalní malby v Jeskyni plavců (známé z filmu Anglický pacient) a nedávno objevené Jeskyni šelem. Tyto jeskyně se nacházejí v dnes těžko dostupné Západní poušti na hranici Egypta, Libye a Súdánu. Skalní malby zachycují několik pozoruhodných motivů, které se o mnoho století později stanou úhelnými kameny ikonografie staroegyptského panovníka a některých zásadních náboženských konceptů staroegyptské civilizace. Najdeme tu náčelníka zabíjejícího nepřátele kamenným mlatem nebo obětování nepřátel. Doložen je i koncept bohyně nebes a boha země představujících tento a onen svět - v pozdější staroegyptské tradici se jedná o bohyni Nut a boha Geba. Tato božstva jsou doprovázena bezhlavými šelmami hlídajícími tehdejší vstup na onen svět a požírající duše zesnulých. Publikace vychází z několika již známých dílčích studií na dané téma a výsledků expedice Českého egyptologického ústavu do této oblasti. Mnoho fotografií je zde publikováno vůbec poprvé a zachycuje teprve nedávno objevené památky. Ucelená teorie věnovaná nejstarším počátkům staroegyptské kultury představuje nový a neotřelý pohled na tuto problematiku a mění dosavadní pojímání geneze jedné z nejstarších civilizací světa. Můžeme tak oprávněně předpokládat, že na utváření staroegyptské civilizace se podíleli tvůrci neolitických skalních kreseb, které do údolí Nilu vyhnalo ze Západní pouště zhoršování klimatu v průběhu 5. a 4. tis. př. Kr.
Tento sborník zprostředkovává pohled mnoha různých odborníků (např. Václava Cílka, Petra Pokorného, Jiřího Padevěta, Luboše Kropáčka, Dany Drábové, armádních specialistů Jiřího Balouna a Karla Řehka ad. ) na vybrané problémy dneška. Jednotlivé texty jsou věnovány klimatické změně, bezpečnostní situaci, nastupující vlně mezikontinentálních migrací, dlouhodobým krizovým faktorům ve vývoji společností a mnohým dalším tématům. Jejich smyslem není šířit neklid, ale naopak upozornit na mnohé souvislosti a důležitost těchto procesů, kterým při řešení každodenních problémů společnosti nevěnujeme dostatečnou pozornost. Protože pouze pokud těmto jevům včas porozumíme, můžeme je začít úspěšně řešit. A to je hlavní cíl této publikace, která volně navazuje na bestsellery týkající se této problematiky reprezentované na českém trhu právě osobami editorů Miroslava Bárty a Martina Kováře.
Mezinárodně uznávaný egyptolog a archeolog Miroslav Bárta se ve své nové knize zabývá mechanismy, které měly a mají zásadní vliv na vývoj komplexních civilizací. Za pomoci mnoha společenských, přírodních i technických věd hledá odpovědi na to, jak civilizace - a nejen ta staroegyptská - vznikly, fungovaly, jaké byly jejich cesty vývoje, jak se vyrovnávaly s krizemi i změnami přírodního prostředí a také jak zanikaly. Výsledkem tohoto hledání smyslu dějin a člověka je zejména poznání, že naše minulost rozhodně není mrtvá. Naopak, můžeme v ní najít zdroj inspirace, ale i poučení o nás samotných a o světě, který nás obklopuje.
Tato publikace satelitních snímků nejznámějších pyramidových polí starověkého Egypta doby stavitelů pyramid je ojedinělá ve dvou směrech. V první řadě vůbec poprvé zpřístupňuje satelitní snímky hrobek a pohřebišť staroegyptských panovníků, a to v nejvyšším možném rozlišení. Současně se jedná o doposud největší publikacivyrobenou v České republice. Jejím hlavním cílem je zpřístupnění satelitních snímků jednoho z největších pohřebních a kultovních areálů z doby stavitelů pyramid Staré říše české i zahraniční veřejnosti. Zkoumaná oblast zahrnuje od severu k jihu sluneční chrámy v Abú Ghurábu a dále pyramidové nekropole v Abúsíru, Sakkáře a Dahšúru. Na těchto lokalitách byly postaveny tři čtvrtiny všech známých pyramid panovníků Staré říše (k nim se pojí dále několik pyramid z doby Střední říše v Dahšúru) a stovky hrobek vysokých i nižších hodnostářů jejich doby. Publikace obsahuje text přibližující i historii mapování celé oblasti a reprodukce map, které vznikaly postupně od doby Napoleonovy expedice do Egypta na konci 18. stol. až po současnost.
Žijeme v epoše, která nemá obdoby? Je náš svět tak unikátní, jak si myslíme? A budeme první civilizací, která poroste věčně? Nebo je vše prostě jinak a jsme jen dalším kamínkem do mozaiky příběhů člověka na tomto světě? Správná odpověď je pravděpodobně ano i ne. Naše civilizace, úroveň technologií a znalostí obecně, vyspělost komunikací a lékařské péče i míra blahobytu mluví samy za sebe. Stejně tak ovšem můžeme pozorovat, že podobně jako v minulosti i dnes čelíme dobře známým výzvám, jakými jsou nárůst byrokracie, fungování či selhávání elit, role společenské smlouvy i lídrů, nadbytek nebo naopak chybějící zdroje energie, ekonomické krize nebo (ne)schopnost přizpůsobit se proměnám přírodního prostředí. Objevují se i zcela nové výzvy jako například svět zahalený do globální komunikace, sociální sítě, kvanta informací, rozpor mezi nashromážděnými poznatky a skutečným poznáním, lidská schopnost masivně měnit své přírodní prostředí a mnohé jiné. Kniha nabízí možnost podívat se na dnešní svět jako součást dlouhé časové řady dějin, procesů i dílčích událostí, jejichž charakteristiky prozrazují, že existuje sedm univerzálních zákonů, kterým podléhají všechny civilizace.
Nový překlad jednoho z prvních děl staroegyptské krásné literatury, jehož hrdinou je Sinuhet, zosobnění ideálního chování vzdělaného Egypťané té doby. Text je zasazen do širšího rámce vývoje Egypta a jeho nejbližších sousedů a autorovi poskytl příležitost detailně se zabývat politickými dějinami země, postavením faraónů a jejich vztahem k úředníkům a hodnostářům.
Soubor studií k výstavě Sluneční králové prezentuje v nových textech předních českých a zahraničních egyptologů zevrubně lokalitu Abúsír, kterou již šest desítek let zkoumá Český (dříve Československý) egyptologický ústav FF UK. Abúsír byl součástí pyramidových pohřebišť panovníků Staré říše, a tak zejména v 5. dynastii, dynastii „slunečních králů“, představoval nejdůležitější pohřební lokalitu staroegyptského státu. Ve třech oddílech je postupně představeno znovuobjevení lokality Abúsír a její dějiny na pozadí historie starověkého Egypta. Poslední a nejrozsáhlejší část publikace se zabývá archeologií Abúsíru, spojenou s místními božstvy, osobnostmi lokality, počínaje panovníky přes členy královské rodiny, zejména významné princezny, důležité hodnostáře, až po obyčejné Egypťany, kteří měli to štěstí a byli pohřbeni v blízkosti hlavního města. Pozornost je věnována také architektuře, od pyramid, přes zdobené až po prosté cihlové hrobky. Publikace se řadí k nejrozsáhlejším textům o Abúsíru vydaným v češtině.
Nová a bohatě ilustrovaná publikace „Stvořené pro věčnost: největší objevy české egyptologie“ obsahuje výběr 140 nejdůležitějších a nejzajímavějších nálezů za šedesát let působení Českého egyptologického ústavu FF UK v Egyptě a Súdánu. Jak píše prof. Miroslav Bárta v úvodu knihy: „V tomto případě není naším cílem čistě vědecké dílo, mnohem spíše se snažíme zájemcům o starověký Egypt a Súdán ukázat cestu k jejich poznání, a to prostřednictvím českých objevů v severovýchodní Africe.“ Ústav si knihou připomíná nejenom 60. výročí založení ústavu, na tok 2019 připadá i sté výročí zahájení výuky egyptologie v češtině na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy.
V první části knihy se dozvíme, co se děje s klimatem, a kam až svět může zajít. Svět je propojený a méně bezpečný. Jeho rostoucí populace se v kombinaci s klimatickou změnou stává největší přírodní i sociální silou 21. století. Nevyhneme se zvýšené péči o půdu a les i novým přístupům k hospodaření s vodou a nízkoemisní energetice. V druhé části knihy autoři ukazují, v čem by mohla spočívat resilience naší vlasti či obecně civilizace. Zamýšlejí se nad odolnou ekonomikou, ale také ukazují, že síla společnosti a národa začíná doma v rodině. V době kolabujících systémů a manipulujících médií je zapotřebí pěstovat osobní houževnatost a kritické myšlení. V neklidném světě je obtížné být šťastný, a proto je důležité uvědomit si, kde vzniká a jak mizí pocity rovnováhy a štěstí.
Staroegyptská hrobka a společnost v době stavitelů pyramid Staré říše Autor líčí všední život ve starověkém Egyptě v době jeho nejslavnější historie - v době budování pyramid – na základě dochovaných nekrálovských hrobek z 3. tisíciletí př. Kr. Egypťané věřili, že život na onom světě je podobný tomu pozemskému, a takhrobky byly zdobeny nejen texty, ale i scénami z každodenního života, náboženskými motivy i tematikou vlastního pohřbu. Některé z těchto hrobek patří mezi poklady světového kulturního dědictví. Autor popisuje vývoj takové hrobky v průběhu staletí a nabízí nový pohled nejen na vznik slavné epochy stavitelů pyramid, ale i na její tajemstvím zahalený zánik. Značná část unikátní obrazové dokumentace je zde publikována poprvé.
Publikováno:2008
ISBN:978-80-7185-941-3
Žánry autora žánry ze všech knih autora
Štítky publikací z knih autora
Na tomto webu používáme cookies pro personalizaci reklam a analýzu návštěvnosti.