Historický román z konce 19. století – vynikající obraz Británie. Arthur vyrůstá v bohaté rodině v Edinburghu, George na faře v malé vesnici. Arthur se stane lékařem, později spisovatelem, George je advokát. Arthur je známým a váženým člověkem, George nikdo nezná, je to outsider. Určité události je však svedou dohromady. V důmyslněnapsaném příběhu se skrývá detektivka, románově zpracovaný životopis sira Arthura Conana Doyla, autora slavných kriminálních příběhů. Román, ve kterém ožívají události staré sto let...
Jak už jsme u Juliana Barnese zvyklí, v jeho textech se elegantně propojuje román a esej. V tomto prozaickém díle jde o přátelský vztah mezi neúspěšným hercem a starší učitelkou Elizabeth Finchovou, která mu po své smrti zanechá knihovnu i poněkud záhadné osobní zápisky. Esejistická část se týká života Juliana Apostaty, římského císaře, který se pokusil zvrátit křesťanský vývoj své říše. Jakkoli pro Elizabeth Finchovou platí to, co pro předcházející autorova díla, dost možná je román jeho nejhlubším i nejradikálnějším textem, pokud jde o úvahy o historii a křesťanství či o koncepci alternativních dějin. Navíc jde o román vysoce aktuální, neboť v sobě odráží pochybnosti a roztříštěnost současného světa.
Geoffreymu Braithwaitovi, postaršímu vypravěči Barnesova slavného románu Flaubertův papoušek, se na sklonku života konečně otevře prostor k tomu, aby se oddal dávné zálibě: putování po duchovních i hmotných stopách Gustava Flauberta. Předmětu svého zájmu se tento zachovalý šedesátník, profesí lékař, věnuje s příkladnou oddaností a nelituje peněz ani námahy, aby vrhl světlo i na ten nejpodružnější detail, který se francouzského romanopisce týká. Při veškerém úsilí však zůstává amatérem z přesvědčení, pro něhož přemýšlet o literatuře mnohdy znamená též odhalovat stíny vlastního nitra.
Soubor formálně různorodých i tematicky odlišných povídek současného anglického autora. Některé povídky se vyznačují brilantním esejistickým stylem, v jiných převažuje anglický humor a skoro nikde nechybí promyšlené společenskokritické šlehy.
Hukot času je fiktivní historií vztahu ruského skladatele Dmitrije Šostakoviče ke stalinskému systému – a obecně obrazem lidské svobody ve světě, kde je život v područí totalitního režimu. Hlavním motivem je jemná hranice mezi zbabělostí, neutralitou a statečností, která se v takovém světě vytváří – téma pro českého čtenářea naši historii více než aktuální.
Zajímavá studie vztahů, jazyka, sexu a fetišismu v současném životě – velmi anglická, až nebezpečně uhrančivá, se všemi prvky milostného příběhu s hrdiny obtíženými vinou, výčitkami svědomí, pocity úzkosti a zneuznání.
Nový Barnesův román je příběhem lásky mladého studenta a stárnoucí ženy se všemi důsledky, které přináší životům obou protagonistů. Stejně jako většina autorových románů je rozdělen do tří chronologicky následných částí, v nichž dochází k postupnému odhalování a prohlubování pohledu na osudový vztah. Milostný román napozadí „drobného obrazu“ britské společnosti 60. let, včetně jejích zakořeněných klišé a prudérnosti.
V létě roku 1885 dorazili do Londýna tři Francouzi. Tím prvním byl vévoda Edmond de Polignac, typický zlatokop z vyšších francouzských vrstev, který si hodlal najít bohatou americkou manželku. Druhým byl hrabě Robert Montesquiou-Fezensac, průměrný básník a nadšený sběratel kuriozit, který se vždy s někým dohadoval. A tím třetím bylběžný občan s italským jménem: doktor Samuel Pozzi. Lékař, myslitel a vědec. A právě on se stane průvodcem v tomto příběhu. Jaký měl pobyt těch tří ve skutečnosti význam? Barnesův Muž v červeném kabátě je portrétem Belle Époque, oněch krásných časů, kdy byla v Paříži dokončena Eiffelova věž a kdy Británie a Francie stály hrdě bok po boku.
Profesor historie prožívá se svou druhou manželkou sladké časy – ale jen do chvíle, než zjistí, čím se dřív živila… Do jejich společného štěstí se začnou vkrádat stíny v podobě Anniných dřívějších milenců a Grahama se zmocňují emoce, jaké dosud nepoznal.
Co začíná jako román o mladé dívce vyrůstající na anglickém venkově během druhé světové války, se proměňuje v příběh úchvatného a rozmanitého života. Neobvyklá a sympatická hrdinka Jean se provdá a po dvaceti letech opustí svého manžela krátce předtím, než se jim narodí syn. Ve středním věku se spřátelí se synovou přítelkyní, která se ji marně snaží svést. Když Jean oslaví sté narozeniny, vzpomíná na mladého pilota bojového letounu a jeho vyprávění o tom, jak létal ke slunci. Jean našla odpovědi na všechny otázky svého dlouhého života, ale proč byl pilot fascinovaný pohledem do slunce, jí až dosud unikalo.
Všetky ľúbostné príbehy sú príbehmi žiaľu. Ak nie hneď spočiatku, tak neskôr. Ak nie pre jedného, tak pre toho druhého. A niekedy pre oboch. Dielo zložené z troch častí je príbehom silnej lásky aj hlbokého smútku, prenikavou meditáciou nad vecami, ktoré nás vyzdvihujú do výšok – a to doslova ako teplovzdušné balóny alebo emocionálne ako láska – a nad udalosťami, ktoré nás strhávajú k zemi – ako smrť milovaného človeka. V prvej časti - Zhrešenie výškou - nás Julian Barnes zavedie do 19. storočia medzi priekopníkov balónového lietania a k portrétnemu fotografovi Nadarovi, ktorý ako prvý odfotografoval zem z vtáčej prespektívy. Druhý príbeh - Na rovine - rozpráva fiktívny príbeh lásky dôverčivého a zasneného anglického plukovníka Freda Burnabyho a francúzskej herečky Sarah Bernhardt. Tretia, najosobnejšia časť - Strata hĺbky - je silnou výpoveďou človeka, ktorý náhle stratil milovanú ženu. Spojíte dve veci, ktoré dovtedy nik nespojil. A svet sa zmení. Ľudia si to v tej chvíli nemusia všimnúť, ale to nič. Svet sa zmenil aj tak.
Stolek s citróny je sbírka povídek od významného britského prozaika Juliana Barnese, který je i českým čtenářům známý díky knihám jako Flaubertův papoušek, Historie světa v 10 kapitolách či románu Vědomí konce. Za ten získal Barnes v roce 2011 Man Bookerovu cenu. Všechny povídky spojuje vynalézavý styl, jemný smysl pro humor a hluboká vnímavost pro zranitelnost a křehkost mezilidských vztahů. Mají jakési až starosvětské kouzlo. Barnes má vzácný dar vidět pod povrch…
Kniha Juliana Barnese je silným a stylisticky vytříbeným příběhem paměti, historie, stárnutí a zodpovědnosti. Stárnoucí vypravěč Tony Webster se na prahu smrti dočká odhalení tajemství, které od základu mění perspektivu, jež si o svém zcela obyčejném životě vytvořil. Bookerova cena za r. 2011.
V boha nevěřím, ale někdy mi schází, přiznává se na úvod svého jedenáctého románu Julian Barnes. Shrnuje tím vlastní zkušenost někdejšího ateisty a nynějšího agnostika, který si uvědomuje, za jak početný tábor příslušníků sekularizované éry promlouvá, když se před čtenáři zpovídá ze svého strachu z umírání a ze smrti. Jeho nejnovější meditace na téma lidské konečnosti má podobu rozsáhlého románového eseje rozebírajícího téma z hlediska rozumu a pragmatičnosti, ale připouštějícího si i tabuizovanou hrůzu z neznámého. Román je zároveň obřím a famózním rejstříkem lidské zkušenosti se smrtí, jejíž místo v novověkých dějinách hledá a dokládá na příkladech ze sklonku života předních spisovatelů a dalších veřejných činitelů. Není však vskutku žádný důvod k obavám: autor při tom dovede být zábavný i něžný, moudrý i mrazivý, předvádí bytostné frankofilství a účtuje s ostrovními předsudky. Jeho příspěvek o podstatě našeho konce znovu potvrzuje, proč autor patří k nejlepším anglickým stylistům.
Publikováno:2009
ISBN:978-80-207-1310-0
Žánry autora žánry ze všech knih autora
Štítky publikací z knih autora
Na tomto webu používáme cookies pro personalizaci reklam a analýzu návštěvnosti.