Jaroslav Anděl
1949
česká
nehodnoceno
Mé hodnocení
Portrét jednoho z nejvýznamnějších českých umělců našeho století, filmaře a fotografa (* 1907) žijícího v New Yorku. Kniha obsahuje 99 černobílých fotografií.
Publikováno:
2000
ISBN:
80-7215-107-X
Publikace o avantgardní skupině Linie z Českých Budějovic.
Publikováno:
2004
ISBN:
80-86339-25-4
Nové vydání publikace přibližující vývoj českého kubismu a jeho hlavní protagonisty.
Publikováno:
2006
ISBN:
80-239-6658-8
Harri Smith, Andy Warhol, Robert Mapplethorpe, Jonas Mekas, Michel Auder. Katalog výstavy.
Publikováno:
2009
ISBN:
978-80-904213-5-6
Katalog vydaný k výstavě "František Kupka: průkopník abstrakce, malíř kosmu" pořádané v Dallas Museum of Art (1.červen - 24.srpen 1997), Kunstmuseaum Wolfsburg (11.říjen 1997 - 4.leden 1998), Národní galerii v Praze (5.únor - 10.květen 1998). Koncepce výstavy a katalogu: Jaroslav Anděl, Dorothy Kosinská, Gijs van Tuyl.
Publikováno:
1997
ISBN:
3-7757-0692-5
Katalog výstavy. Miniretrospektiva legendárního filmaře Jonase Mekase: …Pokračuji v cestě… Záblesky minulosti kolem… byla první obsáhlejší přehlídkou tohoto umělce v České republice a otevřela se měsíc po autorových devadesátých narozeninách. Výstava se soustředila na nedávnou umělcovu tvorbu a byla doplněna pěti speciálními projekcemi filmů, mezi nimiž byly i klasická díla jako Walden a Vzpomínky na cestu do Litvy, které vznikly před rokem 1989. Jádrem výstavy bylo Mekasovo poslední dílo Nepoužité záběry ze života šťastného muže a instalace práce nazvané Projekt 365 dní, kterou autor vytvořil pro internet v roce 2007.
Publikováno:
2013
ISBN:
978-80-87446-20-1
Monografie o životě a díle Ladislava Sutnara. Jeho česká tvorba je mezinárodně uznávána a reprezentovala české umění na důležitých zahraničních výstavách. Jde o klíčové dílo amerického designu, které ´předběhlo´ svou dobu. Ladislav Sutnar v USA založil moderní vizuální komunikaci, např. firemní vizuální styl nebo různé formy informativních pomůcek v oblastech průmyslu, marketingu, popularizace vědy a ekologie. Jeho práce s informacemi předznamenává internet. Zároveň design odráží a často předstihuje soudobý vývoj volného umění. Sutnar se stal také jedním z prvních publicistů a teoretiků grafického designu. Jeho americká tvorba představuje dnes již klasickou kapitolu ve všech encyklopediích designu.
Publikováno:
2003
ISBN:
80-7101-050-2
Publikace vydaná u příležitosti stejnojmenné výstavy v pražském centru DOX 14.10.2011 - 2.1.2012. Výstava zkoumala umělecký přístup k tématům zla a násilí, zabývala se kritickou reflexí těchto témat v umělecké praxi i teoretickém diskursu.
Publikováno:
2011
ISBN:
978-80-87446-12-6
Advokát chudých, tak si zvykli čeští exulanti, političtí vězni a další lidé perzekuovaní komunistickým režimem říkat Jaroslavu Andělovi. Příběh Jaroslava Anděla je dramatický, chvílemi až tragicky absurdní. Tak jako koneckonců celé 20. století. Obraz po obraze, kapitola po kapitole se odvíjí posledních sto let viděných očima velmi aktivního a angažovaného člověka. Je to pohled samozřejmě subjektivní, ale o to autentičtější a zajímavý. Knížku doplňují dobové fotografie, dokumenty osobní i politické povahy a také soubor přednášek Jaroslava Anděla. Podle textu a vyprávění autora zpracovala Irena Jirků. Doslov napsal Michal Anděl.
Publikováno:
2005
ISBN:
80-903232-2-7
Stále více teoretiků a kritiků problematizuje klíčové pojmy jako pravdivost, objektivnost, dokumentárnost a autentičnost fotografie na jedné straně a specifika fotografie a fotografické médium na straně druhé. Tyto pojmy jsou historicky podmíněné, neboť vznikly ve specifických sociálních podmínkách. Je však možné se také tázat, nakolik působení fotografie jako dominantní technologie vizuální komunikace ovlivňovalo naše porozumění základním filosofickým pojmům pravdy, vidění a viditelnosti, vnímání času a prostoru, historicity a paměti. Není náhoda, že se tato témata vinou jako nit celým dosavadním myšlením o fotografii a tvoří jeho hlavní referenční rámec. Proto myšlení o fotografii s jeho pluralitou kontextů, jeho proměnlivostí a otevřeností je i myšlením o základních pojmech, které nás provází modernitou, a pomáhá nám tak porozumět sobě samým.
Publikováno:
2012
ISBN:
978-80-7331-235-0
Avantgardní architektura v avantgardní fotografii: československo 1918-1938 Moderní architektura v meziválečném Československu ve formě umělecké fotografie. Zvoleným tématem je vize moderní architektury v klíčovém období mezi dvěma válkami, jak byla zprostředkována fotografií na výstavách či v publikacích nejrůznějšího druhu. Většinu architektonických děl známe především prostřednictvím fotografie a toto zprostředkování hrálo v rozvoji a popularizaci moderní architektury zásadní roli.
Publikováno:
2005
ISBN:
80-7209-624-9
Plakát jako nositel politických a ideologických poselství a zároveň odraz historických událostí.// Katalog ke stejnojmenné výstavě, jež probíhala od 14.02.-19.05.2014 v pražském DOXu.//Kurátorem této výstavy byl Jaroslav Anděl.
Publikováno:
2014
ISBN:
978-80-87446-30-0
Publikováno:
1997
ISBN:
80-7035-148-9
Původní název:
Sovětská filmová fotografie dvacátých let
V úvodní studii k obrazové publikaci, která přináší ukázky z významných sovětských němých filmů, podává autor přehled sovětské filmové fotografie 20. let a pokouší se objasnit její specifické obrazové hodnoty. Ukazuje, jak sovětský film 20. let přispěl k formování moderní fotografie a novodobého uměleckého obrazu vůbec. Fot. ze sovět. filmů vybral a pořídil autor Souhrn do angl. přel. Till Gottheinerová, do ruš. Olga Vančurová
Publikováno:
1979
Ze zpětného pohledu se kinematografie jeví jako nejvlivnější médium minulého století, a to především jeho první poloviny. Tato skutečnost se projevuje i obnoveným zájmem o počátky myšlení o filmu, k jehož rozvoji významně přispěli také čeští autoři, kteří často anticipovali budoucí vývoj filmové teorie ve světě, ale v zahraničních historických přehledech se jejich jména objevují jen zřídka. Tato antologie reflektuje proměny českého myšlení o filmu v letech 1904 až 1950, tj. od doby, kdy se hlavní atrakcí biografů staly hrané filmy a kdy začínala veřejná debata o jejich kulturním významu, až do zrušení poválečného Československého filmového ústavu, který byl poslední výspou relativně svobodného filmologického bádání v době stalinismu. První polovina 20. století představuje v dějinách kinematografie období formování a vrcholného rozvoje: na jeho počátku se kinematograf ztrácel mezi rozmanitými jepičími aparáty na reprodukci pohybu, na konci stálo nejvýznamnější masové médium a nástroj státní propagandy. Psaní o filmu tehdy ještě netvořilo samozřejmou součást kulturního provozu ani obor akademického bádání, přesto napříč různými disciplínami aktivně spoluurčovalo způsob, jak bude toto nové médium společností chápáno a hodnoceno. Zastoupení autoři působili v širokém spektru oborů jako estetici, kritici, lingvisté, divadelní a filmoví režiséři, hudební skladatelé, básníci, architekti či sociologové. Někteří z nich se stali světoznámými osobnostmi Karel Čapek došel mezinárodního uznání již za svého života, Karel Teige je dnes pokládán za jednoho z nejvýznamnějších středoevropských teoretiků avantgardy, Alexander Hackenschmied stál u počátků amerického experimentálního filmu, představitelé Pražského lingvistického kroužku Jan Mukařovský, Roman Jakobson a Petr Bogatyrev iniciovali rozvoj strukturalistické estetiky, přírodovědce Jana Evangelistu Purkyně, který svými výzkumy vizuálního vnímání anticipoval rozvoj filmu již v první polovině 19. století, historici vědy označují za zakladatele experimentální psychologie. Jiní budou povědomí jen znalcům příslušných oborů: básník Josef Bartuška, lingvista Miloš Weingart či teoretik synestezie Arne Hošek. Účelem knihy, která jejich texty poprvé staví vedle sebe, ovšem není oslava již známých osobností ani znovuobjevování zapomenutých jmen. Pokouší se představit komplexní obraz psaní o filmu jako složitého diskurzivního pole, na němž se střetávaly nejrůznější vlivy a zájmy a kde vznikaly nečekaně novátorské myšlenky, jež dnes zařazují dějiny české filmové kultury do světového kontextu často výrazněji než samotná filmová tvorba. Tyto myšlenky se ve vybraných textech ukazují jako výsledek plodného křížení diskurzů přicházejících ze západní i východní Evropy, z německé, rakouské, ruské i francouzské a americké tradice, ze společenských věd, technického vývoje i umělecké praxe. Ačkoli se velká část diskusí točila kolem otázky, zda a za jakých okolností může být film uměním, kinematografie svou podstatou nabízí jedinečnou možnost začlenit umělecké manifesty a teorie do širšího kontextu determinací zahrnujících vývoj techniky, masové kultury a kulturní politiky národního státu. Antologie, strukturovaná současně tematicky i chronologicky, se proto zaměřuje na ty texty, které lze přímo spojit s vývojovými proměnami filmu jako média, kulturní formy i sociální instituce. Jen malá část spadá do kategorie akademické teorie, jak ji chápeme dnes, většina naopak svědčí o mnohem širším žánrovém a stylovém spektru psaní, které spojuje diskurzivní konstrukce filmu s hlavními silami modernity. Jednotlivé texty reflektují film jako prostředek k výchově mas, jako nový formální vzor poezie a výtvarného umění, nástroj ideologického boje či specifický označující systém. V první polovině 20. století byl film vnímán jako médium, jež boří existující hierarchie kulturních hodnot a radikálně transformuje subjektivní zkušenost času a prostoru. Vybrané texty tyto transformace nedokumentují z nezaujatého vědeckého hlediska, nýbrž se projevují jako jejich integrální složka: jako symptomy a aktéři.
Publikováno:
2008
ISBN:
978-80-7004-136-9