Marek z Erlachu, přítel markraběte Jana Jindřicha Lucemburského, nalezne v lese nedaleko Brna umírající dívku a její novorozeně zabalené v drahé pleně se symbolem patricijského rodu Anshelmů. Na přání markraběnky Markéty Opavské začne diskrétně pátrat, kdo byla ona dívka a kdo je otcem dítěte. Stopy míří mezi brněnské nevěstky na kopec Puhlík, semeniště kriminality, kde se ukrývají kuplíři, zloději a vrazi a ony nebohé ženy zneužívají ke zločinům. Dívka ovšem nevěstka nebyla a otcem dítěte je významný brněnský měšťan. Skandál s nemanželským dítětem rozpoutá řadu intrik mezi bohatými patriciji a odhalí kruté poměry v některých zdánlivě spořádaných manželstvích...
Příběh se odehrává od února do června roku 1353. Je inspirovaný událostmi, které se tehdy staly v Brně, a v druhém plánu příběhu se promítají dějiny Čech a Moravy. V únoru zemřela druhá manželka krále Karla IV. a ten si hned domlouvá sňatek další. V únoru se také narodila dcera Kateřina markraběcímu páru Markétě Opavské a Janu Jindřichu Lucemburskému a hned se plánuje její zasnoubení. Hlavní linií příběhu je vztah manželů Ferreových a následně soudní proces s Jiřím Ferreem. Jiří Ferreus a jeho mladá žena Kateřina Smelclinová jsou příslušníky bohatých patricijských brněnských rodin. Ferreus se ke své ženě chová i na tehdejší poměry nehorázně. Krutě ji bije, nadává jí a všelijak ji psychicky trýzní. Tvrdí, že ji tak vychovává, když ji pořádně nevychovali rodiče. Kateřiny rodiče mu domlouvají, ale když to není platné, obrátí se na městkou radu o pomoc. Ta také Ferreovi domlouvá. Ferreus si ale z toho nic nedělá a ženu dál nekřesťansky bije. Ví, že na jeho straně je městské právo, které mu zaručuje beztrestnost ohledně chování ke své ženě. Přísežní jsou bezradní. Zbědované Kateřině se nakonec podaří z domu utéct a schová se u rodičů. Ferreus je žádá, aby mu ženu vydali zpátky. Kateřinina matka, spřízněná s vlivnými brněnskými rodinami naplánuje s matkami rodů, jak Ferrea společensky znemožnit a Kateřinu zachránit. Při rozhodne soudní proces za přítomnosti samotného markraběte. Druhou linií příběhu jsou osudy brněnského kata. Umírající vězeň, kterého měl původně popravit, mu svěří tajemství o velkém bohatství. Kat Hajo ho má téměř na dosah ruky, ale není jednoduché ho získat. Navíc mu právě zemřela žena, musí se postarat o své dvě děti a řešit případ měšťanky Magdaleny, která je odsouzená za vraždu svého starého manžela. O ukryté bohatství se zajímá i dominikánský mnich, který se ho snaží získat pro svůj řád. Zdá se, že podezřívá kata, že o celém případu něco ví. Je silný protivník, který se neštítí ničeho, aby dosáhl svého.
Moravský markrabě Jan Jindřich zachraňuje své klatbou stižené manželství s Markétou Opavskou a sžívá se s Brnem, jehož součástí je i Židovská čtvrť. Rabín Jakob, který kromě svých dětí vychovává i schovanku Hester, spolupracuje s „židovským“ rychtářem a společně řeší zločiny, jichž se na sobě vzájemně dopustili Židé a křesťané. Mordechaj a jeho dcera Noba přežili dva pogromy a hledají útočiště v Brně, kde se zatím Židé a měšťané tolerovali. Blíží se však kritický den, který prověří sílu letitých vztahů...
Po smrti markraběnky Markéty Opavské hledá moravský markrabě Jan Jindřich novou ženu, již třetí. Přestože bylo jeho druhé manželství, domluvené králem Karlem IV., šťastné, rozhodne se tentokrát vyslyšet hlas svého srdce a zvolí si za ženu Alžbětu Těšínskou. Má to však jeden háček, krásná dívka už v mládí vstoupila do kláštera a složila věčný slib čistoty. Dokáže jejich láska překonat problémy, které musí zákonitě nastat? To však není jediný skandál, který Brnem hýbe. Do Brna se přistěhuje bohatá vdova Serafína, chce se ujmout dědictví po svém manželovi a neváhá se o ně soudit. Její minulost je záhadná stejně jako soužití s jejím italským ochráncem Lukou.