Virginia Woolf
1882 - 1941
anglická
not rated
My rating
Virginia Woolfová, rozená Adeline Virginia Stephen (25. ledna 1882 – 28. března 1941), byla významná anglická spisovatelka, kritička, esejistka a feministka, která byla také členkou Bloomsbury Group.
Narodila se v Londýně v typické viktoriánské rodině na adrese 22 Hyde Park Gate a vyrůstala s mnoha sourozenci, včetně těch z prvního manželství její matky. Již v mládí se potýkala s psychickými problémy, které se prohloubily po matčině smrti v roce 1895. Po smrti otce, sira Leslieho Stephena, známého redaktora a literárního kritika, v roce 1904 a následné ztrátě bratra Tobyho v roce 1906, zažila Virginia další psychický kolaps a pokusila se o sebevraždu. Po otcově smrti se se sestrou přestěhovaly do Bloomsbury, kde se začala scházet skupina intelektuálů a umělců, mezi které patřili Lytton Strachey, Vita Sackville-Westová, Roger Fry, Clive Bell a John Maynard Keynes. Tato Bloomsbury Group a její myšlenky silně ovlivnily její tvorbu, která se dá vnímat jako dialog s jejich racionalistickými názory.
V roce 1912 se provdala za Leonarda Woolfa, člena Bloomsbury Group, kritika a autora ekonomických statí. Leonard ji podporoval v její spisovatelské kariéře a v jejím odporu k patriarchálním rodinným vztahům a názorům generace pozitivistů a realistů. V roce 1917 založili Woolfovi nakladatelství Hogarth Press, které vydalo nejen knihy Virginie Woolfové, ale i další významná modernistická díla, například básně T. S. Eliota a překlad kompletního díla Sigmunda Freuda.
V roce 1941 se Virginia potýkala s hlubokými depresemi a silnou duševní krizí. Dne 28. března 1941 spáchala sebevraždu utopením v řece Ouse poblíž svého domu v Rodmellu.
**Dílo**
**Romány**
Její první román, *Plavba* (The Voyage Out), vyšel v roce 1915 po šesti letech práce. Původní název, Melymbrosia, byl změněn, aby se předešlo politickým interpretacím. V roce 1919 následoval román *Noc a den* (Night and Day), který je svým pojetím stále tradiční a sleduje životy dvou přítelkyň, Katherine a Mary, v Londýně. Ve 20. letech se ve Woolfové tvorbě prosadil nový, poetičtější a subjektivnější styl, který jí umožnil hlouběji proniknout do myšlenek postav a psát intimněji a introspektivněji. *Jákobův pokoj* (Jacob’s Room) z roku 1922, inspirovaný životem a smrtí jejího bratra Tobyho, tento nový styl plně rozvinul. Následovaly romány *Paní Dallowayová* (Mrs. Dalloway, 1925), *K majáku* (To the Lighthouse, 1927) a *Vlny* (The Waves, 1931), které ji zařadily mezi nejvýznamnější a nejuznávanější romanopisce své generace. Tyto romány se zaměřovaly na odhalení ženského nitra a zkušeností jako alternativy k dominantnímu mužskému pohledu na svět. Zvláštní pozici zaujímá fantaskní román *Orlando* (Orlando: A Biography, 1928), který sleduje osud hlavní(ho) hrdiny/hrdinky procházející(ho) různými historickými epochami, od alžbětinského dvora až do roku 1928.
**Další**
Virginia Woolfová byla také plodnou esejistkou, napsala přes 500 esejí pro různé časopisy a sbírky, přičemž její činnost začala v roce 1905 v Times Literary Supplement.
V 20. a 30. letech napsala několik svazků kritických statí. V knize *Vlastní pokoj* (A Room of One’s Own, 1929), která vznikla na základě přednášky na univerzitě v Oxfordu, a v knize *Tři guineje* (Three Guineas, 1938) se zabývala především problematikou feminismu a překážkami, s nimiž se setkávají ženy-spisovatelky. Z *Tří guinejí* pochází slavný citát: „…Psaní ženy je vždycky ženské, nemůže jinak než být ženské, a přinejlepším je velmi ženské…“. Podle její formulace vyžadoval ženský přístup k psaní „pět set liber ročně a vlastní pokoj“.
**Význam**
Virginia Woolfová patří k nejvýznamnějším modernistům 20. století a je považována za velkou inovátorku v oblasti anglického jazyka a jeho užití v beletristickém díle. Experimentovala s psychologickými motivy a různými možnostmi přerušovaného vyprávění a chronologie, a soustředila se na emocionální stavy svých postav.
**Bibliografie (výběr)**
**Romány**
*Plavba* (The Voyage Out, 1915)
*Noc a den* (Night and Day, 1919)
*Jákobův pokoj* (Jacob’s Room, 1922)
*Paní Dallowayová* (Mrs. Dalloway, 1925)
*K majáku* (To the Lighthouse, 1927)
*Orlando* (Orlando: A Biography, 1928)
*Vlny* (The Waves, 1931)
*The Years, 1937*
*Mezi akty* (Between the Acts, 1941)
**Povídky a eseje**
*The Mark on the Wall, 1917*
*Kew Gardens, 1919*
*Monday or Tuesday, 1921*
*Mr. Bennett and Mrs Brown, 1924*
*The Common Reader, 1925*
*Vlastní pokoj* (A Room of One’s Own, 1929)
*The Common Reader: Second Series, 1932*
*Tři guineje* (Three Guineas, 1938)
**Jiné**
*Flush: A Biography, 1933*
*Roger Fry: A Biography, 1940*
Narodila se v Londýně v typické viktoriánské rodině na adrese 22 Hyde Park Gate a vyrůstala s mnoha sourozenci, včetně těch z prvního manželství její matky. Již v mládí se potýkala s psychickými problémy, které se prohloubily po matčině smrti v roce 1895. Po smrti otce, sira Leslieho Stephena, známého redaktora a literárního kritika, v roce 1904 a následné ztrátě bratra Tobyho v roce 1906, zažila Virginia další psychický kolaps a pokusila se o sebevraždu. Po otcově smrti se se sestrou přestěhovaly do Bloomsbury, kde se začala scházet skupina intelektuálů a umělců, mezi které patřili Lytton Strachey, Vita Sackville-Westová, Roger Fry, Clive Bell a John Maynard Keynes. Tato Bloomsbury Group a její myšlenky silně ovlivnily její tvorbu, která se dá vnímat jako dialog s jejich racionalistickými názory.
V roce 1912 se provdala za Leonarda Woolfa, člena Bloomsbury Group, kritika a autora ekonomických statí. Leonard ji podporoval v její spisovatelské kariéře a v jejím odporu k patriarchálním rodinným vztahům a názorům generace pozitivistů a realistů. V roce 1917 založili Woolfovi nakladatelství Hogarth Press, které vydalo nejen knihy Virginie Woolfové, ale i další významná modernistická díla, například básně T. S. Eliota a překlad kompletního díla Sigmunda Freuda.
V roce 1941 se Virginia potýkala s hlubokými depresemi a silnou duševní krizí. Dne 28. března 1941 spáchala sebevraždu utopením v řece Ouse poblíž svého domu v Rodmellu.
**Dílo**
**Romány**
Její první román, *Plavba* (The Voyage Out), vyšel v roce 1915 po šesti letech práce. Původní název, Melymbrosia, byl změněn, aby se předešlo politickým interpretacím. V roce 1919 následoval román *Noc a den* (Night and Day), který je svým pojetím stále tradiční a sleduje životy dvou přítelkyň, Katherine a Mary, v Londýně. Ve 20. letech se ve Woolfové tvorbě prosadil nový, poetičtější a subjektivnější styl, který jí umožnil hlouběji proniknout do myšlenek postav a psát intimněji a introspektivněji. *Jákobův pokoj* (Jacob’s Room) z roku 1922, inspirovaný životem a smrtí jejího bratra Tobyho, tento nový styl plně rozvinul. Následovaly romány *Paní Dallowayová* (Mrs. Dalloway, 1925), *K majáku* (To the Lighthouse, 1927) a *Vlny* (The Waves, 1931), které ji zařadily mezi nejvýznamnější a nejuznávanější romanopisce své generace. Tyto romány se zaměřovaly na odhalení ženského nitra a zkušeností jako alternativy k dominantnímu mužskému pohledu na svět. Zvláštní pozici zaujímá fantaskní román *Orlando* (Orlando: A Biography, 1928), který sleduje osud hlavní(ho) hrdiny/hrdinky procházející(ho) různými historickými epochami, od alžbětinského dvora až do roku 1928.
**Další**
Virginia Woolfová byla také plodnou esejistkou, napsala přes 500 esejí pro různé časopisy a sbírky, přičemž její činnost začala v roce 1905 v Times Literary Supplement.
V 20. a 30. letech napsala několik svazků kritických statí. V knize *Vlastní pokoj* (A Room of One’s Own, 1929), která vznikla na základě přednášky na univerzitě v Oxfordu, a v knize *Tři guineje* (Three Guineas, 1938) se zabývala především problematikou feminismu a překážkami, s nimiž se setkávají ženy-spisovatelky. Z *Tří guinejí* pochází slavný citát: „…Psaní ženy je vždycky ženské, nemůže jinak než být ženské, a přinejlepším je velmi ženské…“. Podle její formulace vyžadoval ženský přístup k psaní „pět set liber ročně a vlastní pokoj“.
**Význam**
Virginia Woolfová patří k nejvýznamnějším modernistům 20. století a je považována za velkou inovátorku v oblasti anglického jazyka a jeho užití v beletristickém díle. Experimentovala s psychologickými motivy a různými možnostmi přerušovaného vyprávění a chronologie, a soustředila se na emocionální stavy svých postav.
**Bibliografie (výběr)**
**Romány**
*Plavba* (The Voyage Out, 1915)
*Noc a den* (Night and Day, 1919)
*Jákobův pokoj* (Jacob’s Room, 1922)
*Paní Dallowayová* (Mrs. Dalloway, 1925)
*K majáku* (To the Lighthouse, 1927)
*Orlando* (Orlando: A Biography, 1928)
*Vlny* (The Waves, 1931)
*The Years, 1937*
*Mezi akty* (Between the Acts, 1941)
**Povídky a eseje**
*The Mark on the Wall, 1917*
*Kew Gardens, 1919*
*Monday or Tuesday, 1921*
*Mr. Bennett and Mrs Brown, 1924*
*The Common Reader, 1925*
*Vlastní pokoj* (A Room of One’s Own, 1929)
*The Common Reader: Second Series, 1932*
*Tři guineje* (Three Guineas, 1938)
**Jiné**
*Flush: A Biography, 1933*
*Roger Fry: A Biography, 1940*
Source: wikipedie