Connie Willis

Connie Willisová, rozená Constance Elaine Trimmer Willisová (*31. prosince 1945), začínala jako učitelka a později se stala spisovatelkou. První povídku publikovala v roce 1971, ale uznání získala až v 80. letech, kdy se prosadila jako autorka kvalitních a rozmanitých povídek, které často vycházely v časopisu Isaac Asimov’s SF Magazine. Za povídku *Požární hlídka* (1982) obdržela ceny Hugo a Nebula, *Dopis od Clearyových* (1982) získal Nebulu a *Poslední z Winnebagů* (1988) znovu obě prestižní ocenění. Nebulou byla rovněž vyznamenána humorná povídka *V Rialtu* (1989) a Hugem *Sama královna* (1992). Dosud vydala dvě sbírky povídek: *Požární hlídka* (1985) a *Nemožné věci* (1994). Její povídky se objevily také v antologiích *To nejlepší ze science fiction: První reprezentativní ročenka* (1993) a *Alien sex* (1994). Společně s Cynthií Feliceovou (1942) napsala dva méně známé sci-fi romány *Vodní čarodějka* (1982) a *Jízda nalehko* (1989). Velký úspěch a uznání sklidil její první samostatný román *Lincolnovy sny* (1987), který se zabývá psychickým spojením s minulostí, konkrétně s dobou americké občanské války. Podobné téma, posun do minulosti, tentokrát do středověku sužovaného morem, rozvíjí i úspěšný román *Kniha soudného dne* (1992), za který získala Hugovu cenu. Connie Willisová je talentovaná autorka, která dokáže psát jak lehké humoresky, tak i silná dramata a v současnosti je považována za nejpopulárnější ženskou sci-fi autorku střední generace.