Franz Werfel
1890 - 1945
německá
not rated
My rating
Franz Werfel (10. září 1890 – 26. srpna 1945) byl spisovatel a dramatik. Přestože pocházel z německy hovořící židovské rodiny v Čechách, sám se k české literatuře nehlásil. Byl přátelen s Franzem Kafkou a vášnivě obdivoval Verdiho, jehož árie zpíval v pražských kavárnách, kde mu přátelé říkali Caruso.
Narodil se v Praze do zámožné rodiny, jejíž podnikání se zaměřovalo na výrobu rukavic. V Praze prožil dětství a studoval, přičemž na něj silně zapůsobila jeho česká chůva Barbora Šimůnková, zbožná křesťanka. Od ní se naučil základy češtiny a navštěvoval s ní katolický kostel, ačkoli byl obřezán a s otcem chodil do synagogy. Tato zkušenost v něm zanechala hluboký dojem a vedla ho k přesvědčení, že židovství a katolicismus jsou dvě formy stejné víry. O své chůvě později napsal román.
Ve škole a na studiích nebyl nijak vynikající, učení ho nezajímalo a často měnil školy. Nejvíce se cítil dobře v prostředí německých literátů v kavárně Arco. Maturitu složil s obtížemi. Krátce poté debutoval sbírkou expresionistických básní, která vzbudila pozornost a Werfel byl oslavován jako jeden z předních představitelů tohoto směru.
V roce 1912 nastoupil k zasilatelské firmě do Hamburku a později pracoval jako lektor v lipském nakladatelství Kurta Wolffa. Po vypuknutí 1. světové války byl odveden na haličskou frontu, ale později se mu podařilo přesunout do Vídně, kde působil v tiskovém oddělení.
V roce 1929 se oženil s Almou Mahlerovou, s níž prožil bouřlivé manželství až do své smrti.
Po Hitlerově obsazení Rakouska v roce 1938 byl Werfel na Capri a mohl emigrovat do Francie. Tam však nenašel bezpečí a v roce 1940 uprchl pěšky přes Pyreneje do Španělska a následně do USA. Během cesty se zastavil v Lurdách, kde údajně slíbil sv. Bernadettě, že o ní napíše román, pokud se bezpečně dostane do Ameriky. Tento slib také splnil.
Poslední roky života strávil v Kalifornii. Dožil se konce války, ale v srpnu 1945 zemřel na infarkt.
Narodil se v Praze do zámožné rodiny, jejíž podnikání se zaměřovalo na výrobu rukavic. V Praze prožil dětství a studoval, přičemž na něj silně zapůsobila jeho česká chůva Barbora Šimůnková, zbožná křesťanka. Od ní se naučil základy češtiny a navštěvoval s ní katolický kostel, ačkoli byl obřezán a s otcem chodil do synagogy. Tato zkušenost v něm zanechala hluboký dojem a vedla ho k přesvědčení, že židovství a katolicismus jsou dvě formy stejné víry. O své chůvě později napsal román.
Ve škole a na studiích nebyl nijak vynikající, učení ho nezajímalo a často měnil školy. Nejvíce se cítil dobře v prostředí německých literátů v kavárně Arco. Maturitu složil s obtížemi. Krátce poté debutoval sbírkou expresionistických básní, která vzbudila pozornost a Werfel byl oslavován jako jeden z předních představitelů tohoto směru.
V roce 1912 nastoupil k zasilatelské firmě do Hamburku a později pracoval jako lektor v lipském nakladatelství Kurta Wolffa. Po vypuknutí 1. světové války byl odveden na haličskou frontu, ale později se mu podařilo přesunout do Vídně, kde působil v tiskovém oddělení.
V roce 1929 se oženil s Almou Mahlerovou, s níž prožil bouřlivé manželství až do své smrti.
Po Hitlerově obsazení Rakouska v roce 1938 byl Werfel na Capri a mohl emigrovat do Francie. Tam však nenašel bezpečí a v roce 1940 uprchl pěšky přes Pyreneje do Španělska a následně do USA. Během cesty se zastavil v Lurdách, kde údajně slíbil sv. Bernadettě, že o ní napíše román, pokud se bezpečně dostane do Ameriky. Tento slib také splnil.
Poslední roky života strávil v Kalifornii. Dožil se konce války, ale v srpnu 1945 zemřel na infarkt.
Source: spisovatelé.cz