not rated
My rating
Jan Velzl, známý také jako Jan Eskymo Welzl (15. srpna 1868 Zábřeh – 18. září 1948 Dawson City, Kanada), byl český cestovatel a dobrodruh. Žil jako lovec, zlatokop, náčelník eskymáků a působil jako soudce v Nové Sibiři. Proslavil se pod přezdívkami Eskymo Welzl a Arctic Bismarck.
Jeho životní příběh zaznamenal Rudolf Těsnohlídek na základě rozhovorů s ním. Pavel Eisner se o to pokusil také, ale práci nedokončil. Kniha *Třicet let na zlatém severu*, dokončená Bedřichem Golombkem a Edvardem Valentou, se stala velmi populární i v zahraničí, kde vyvolala pochybnosti o Welzlově existenci a spekulace, že autorem je ve skutečnosti Karel Čapek, který k zahraničnímu vydání napsal předmluvu. Welzlův příběh inspiroval Jána Svěráka a Ivana Smoljaka k vytvoření postavy Cimrmana.
Jan Eskymo Welzl, přezdívaný Strýček Eskymák, byl výborný vypravěč a skutečný dobrodruh. Je považován za významnou osobnost české literatury, srovnatelnou s Haškem a Hrabalem. S jeho jménem jsou spojeny osobnosti jako bratři Čapkové a Rudolf Těsnohlídek, a byl přijat i prezidentem Masarykem (29. listopadu 1928). V 30. letech 20. století zaujal Američany natolik, že kniha *Třicet let na zlatém severu* získala v roce 1932 peněžní odměnu 10 000 dolarů, přičemž samotný J. E. W. z této odměny nic nezískal.
Jeho životní příběh zaznamenal Rudolf Těsnohlídek na základě rozhovorů s ním. Pavel Eisner se o to pokusil také, ale práci nedokončil. Kniha *Třicet let na zlatém severu*, dokončená Bedřichem Golombkem a Edvardem Valentou, se stala velmi populární i v zahraničí, kde vyvolala pochybnosti o Welzlově existenci a spekulace, že autorem je ve skutečnosti Karel Čapek, který k zahraničnímu vydání napsal předmluvu. Welzlův příběh inspiroval Jána Svěráka a Ivana Smoljaka k vytvoření postavy Cimrmana.
Jan Eskymo Welzl, přezdívaný Strýček Eskymák, byl výborný vypravěč a skutečný dobrodruh. Je považován za významnou osobnost české literatury, srovnatelnou s Haškem a Hrabalem. S jeho jménem jsou spojeny osobnosti jako bratři Čapkové a Rudolf Těsnohlídek, a byl přijat i prezidentem Masarykem (29. listopadu 1928). V 30. letech 20. století zaujal Američany natolik, že kniha *Třicet let na zlatém severu* získala v roce 1932 peněžní odměnu 10 000 dolarů, přičemž samotný J. E. W. z této odměny nic nezískal.
Source: wikipedia.org