Leon Uris
1924 - 2003
americká
not rated
My rating
Leon Marcus Uris se narodil v roce 1924 v Baltimoru, Maryland, v rodině židovských přistěhovalců z Polska a Ruska. Jeho matka byla dcerou amerických přistěhovalců, otec emigroval do USA přes Palestinu. Uris psal povídky již od dětství, ale formální vzdělání nedokončil a v 17 letech vstoupil do námořnictva. Během druhé světové války sloužil v jižním Pacifiku a na Novém Zélandu. Zkušenosti z této doby zpracoval ve svém prvním románu *Válečný křik* (1953), který se těšil velkému úspěchu. Na rozdíl od jiných válečných románů té doby, jako *Nahí a mrtví* nebo *Mladí lvi*, Uris ve svém díle zdůrazňoval patriotismus a tradiční hrdinství.
Uris se proslavil rozsáhlými, akčními příběhy, které kombinovaly historické události s fikcí a zaměřovaly se na statečné jedince v klíčových momentech moderní historie, přičemž ústředním tématem byl boj za svobodu. Jeho díla byla bohatá na fakta – jeden z čtenářů dokonce poznamenal, že se díky nim dozvěděl mnoho nového.
Nejvýznamnějším dílem Urise je román *Exodus*. Před jeho napsáním prostudoval stovky knih, vyslechl více než 1200 svědků a procestoval desítky tisíc kilometrů. Kniha podrobně popisuje život v evropských židovských getech, pogromy v Rusku, vznik sionismu a kibuců, založení státu Izrael, ale i ropnou politiku a britský mandát v Palestině. *Exodus* se dočkal filmového a muzikálového zpracování a Uris se k němu opakovaně vracel.
Epizodu z varšavského ghetta dále rozpracoval v románu *Milá č. 18* (1961), čímž neúmyslně ovlivnil Josepha Hellera, který musel změnit název svého románu z *Hlava 18* na *Hlava 22*.
V roce 1964 byl Uris a jeho nakladatelství zažalován polským lékařem Wladyslawem Deringem, který byl v *Exodu* zmíněn v souvislosti s lékaři v Osvětimi. Následoval dlouhý soudní spor, ve kterém se Uris, navzdory doporučení právníků, rozhodl aktivně hájit. Spor skončil kompromisem – Deringovi byla přiznána symbolická částka půlpence a on musel uhradit náklady obou stran. Uris později zpracoval tento případ do románu *Soud Jejího Veličenstva* (1970).
Deset let předtím vydal knihu *Exodus Revisited*, ve které se znovu věnoval tématu *Exodu* a navštívil místa, která popsala v původním románu. Leon Uris zemřel 21. června 2003 v New Yorku na selhání ledvin.
Uris se proslavil rozsáhlými, akčními příběhy, které kombinovaly historické události s fikcí a zaměřovaly se na statečné jedince v klíčových momentech moderní historie, přičemž ústředním tématem byl boj za svobodu. Jeho díla byla bohatá na fakta – jeden z čtenářů dokonce poznamenal, že se díky nim dozvěděl mnoho nového.
Nejvýznamnějším dílem Urise je román *Exodus*. Před jeho napsáním prostudoval stovky knih, vyslechl více než 1200 svědků a procestoval desítky tisíc kilometrů. Kniha podrobně popisuje život v evropských židovských getech, pogromy v Rusku, vznik sionismu a kibuců, založení státu Izrael, ale i ropnou politiku a britský mandát v Palestině. *Exodus* se dočkal filmového a muzikálového zpracování a Uris se k němu opakovaně vracel.
Epizodu z varšavského ghetta dále rozpracoval v románu *Milá č. 18* (1961), čímž neúmyslně ovlivnil Josepha Hellera, který musel změnit název svého románu z *Hlava 18* na *Hlava 22*.
V roce 1964 byl Uris a jeho nakladatelství zažalován polským lékařem Wladyslawem Deringem, který byl v *Exodu* zmíněn v souvislosti s lékaři v Osvětimi. Následoval dlouhý soudní spor, ve kterém se Uris, navzdory doporučení právníků, rozhodl aktivně hájit. Spor skončil kompromisem – Deringovi byla přiznána symbolická částka půlpence a on musel uhradit náklady obou stran. Uris později zpracoval tento případ do románu *Soud Jejího Veličenstva* (1970).
Deset let předtím vydal knihu *Exodus Revisited*, ve které se znovu věnoval tématu *Exodu* a navštívil místa, která popsala v původním románu. Leon Uris zemřel 21. června 2003 v New Yorku na selhání ledvin.
Source: http://wikipedia.infostar.cz/l/le/leon_uris.html