Jurij Tupicyn

Jurij Gavrilovič Tupicyn (7. prosince 1925 – 23. prosince 2011) byl ruský sovětský spisovatel sci-fi, který žil ve Volgogradu.

Literárně debutoval roku 1972 sbírkou povídek *Sinij mir* (Modrý svět). Jeho román *Dalijskij variant* (Dalijská varianta, 1974) představuje alegorické zobrazení světa ovládaného elitní kastou lékařů, kteří již při narození určují vlastnosti každého člověka. Román *Pered dalněj dorogoj* (Před dalekou cestou, 1978) je rozsáhlé dílo, které však postrádá vnitřní soudržnost; autor jej později rozšířil a vydal pod názvem *Dalňaja doroga* (Daleká cesta, 1984, s přepracovaným vydáním 1989). Kniha *Na voschodě solnca* (Při východu slunce, 1977) se zabývá možností existence mimozemského života. V roce 1979 vyšla kniha *Tolko odin start* (Jenom jeden start). Sbírka *Krasnyje žuravli* (Rudí jestřábi, 1982), obsahující titulní román a znovu vydané povídky, se inspiruje letectvím a kosmonautikou. Děj románu *V děbrjach Dal Geja* (V houštinách Dal Geji, 1978, vydán i jako *Krok do propasti*, 1988) se odehrává v postkatastrofické společnosti na vzdálené planetě. Tupicynovy povídky byly publikovány v českých a slovenských antologiích *Výprodej kosmických snů* (1979), *Maják na útesu delfínů* (1983) a *Sonáta hada* (1987). Mezi jeho další díla patří *Tajna inženěra Grejvsa* (Tajemství inženýra Gravese, 1981).