Šimei Futabatei, vlastním jménem Tacunosuke Hasegawa, se narodil 4. dubna 1864 v Tokiu a zemřel 10. května 1909 v Bengálském zálivu. Byl japonský spisovatel, novinář a překladatel ruské a anglické literatury. Podílel se také na založení Japonsko-polského sdružení.
Pocházel z aristokratické rodiny s dlouhou samurajskou tradicí. V letech 1881 až 1886 studoval ruskou filologii na Tokijské škole cizích jazyků, kde ho zaujala díla ruských klasiků.
V roce 1887 vydal své hlavní dílo, román *Ukigumo* (Táhnoucí mraky), které zásadně ovlivnilo další vývoj japonské prózy a přineslo nový, přirozenější literární styl, blízký mluvené řeči. *Ukigumo* je považován za první moderní japonský román.
Následujících deset let se psaní nevěnoval a v letech 1889–1897 pracoval jako překladatel anglických a ruských novin pro vládní tiskovou kancelář. Od roku 1898 vyučoval ruštinu na škole, kterou sám navštěvoval. V roce 1902 cestoval po Číně a Rusku. Po návratu do Japonska v roce 1903 se stal korespondentem deníku *Asahi Šimbun* v Tokiu.
V roce 1906 se spřátelil s Bronisławem Piłsudským, bratrem Józefa Piłsudského, který v té době studoval kulturu Ainu po pobytu v sibiřské trestanecké kolonii. Po vypuknutí rusko-japonské války Piłsudski přicestoval do Japonska a Futabatei se o něj staral, seznámil ho s významnými osobnostmi, jako byli ministr zahraničních věcí Šigenobu Ókuma a vůdce Hnutí za svobodu a lidská práva Taisuke Itagaki. Z tohoto přátelství vzešlo Japonsko-polské sdružení, které se zaměřovalo na kulturní výměnu mezi oběma zeměmi.
V tomto období napsal další dvě knihy: *Sono Omokage* (Jeho podoba, 1906) a *Heibon* (Všednost, 1907). V roce 1908 začal pracovat jako tiskový korespondent v Petrohradu. Do Japonska se již nikdy nevrátil a v květnu 1909 zemřel na tuberkulózu na lodi v Bengálském zálivu.
Source: wikipedie.cz