Robert Silverberg
1935
americká
not rated
My rating
Robert Silverberg, autor sci-fi, se narodil v Brooklynu v New Yorku v roce 1935. Čtení sci-fi mu v dětství, které nebylo zrovna šťastné a bylo spíše samotářské, sloužilo jako únik. Sám se také brzy začal věnovat psaní. V roce 1956 úspěšně dokončil studium anglické literatury na Columbia University. Ve stejném roce se oženil, ale manželství skončilo rozvodem v roce 1986 po předchozím rozchodu v roce 1976.
Po nějakou dobu se živil psaním sci-fi povídek pro časopisy. V roce 1959 však zájem o tento žánr poklesl, a Silverberg se proto na čas obrátil k jiným tématům. K sci-fi se vrátil v polovině 60. let a brzy se proslavil jako jeden z nejcitlivějších a nejpečlivějších autorů své generace.
Jeho díla z tohoto období se vyznačují hlubokými psychologickými portréty postav, morálními dilematy a sugestivními popisy klaustrofobických prostředí, se kterými se hrdinové musí vyrovnat. Největšího uznání dosáhl románem *Umírat v nitru* (1995), působivým příběhem o telepatovi, jehož jedinečnost ho izoluje od okolí, a tato izolace se ještě prohloubí ztrátou jeho schopností – a tedy i jediného způsobu, jak komunikovat s ostatními. V jádru jeho nejlepších povídek, jako *Narozen s mrtvými* a *Druhý výlet*, stojí lidská konfrontace se smrtelností. Silverberg napsal také řadu knih pro děti a sestavil více než sedmdesát antologií.
Po letech intenzivní práce se u Silverberga objevily zdravotní problémy a komplikace po požáru jeho domu. V roce 1972 se přestěhoval na západní pobřeží a o tři roky později oznámil odchod do důchodu. O pět let později se však vrátil s knihou *Hrad lorda Valentina*, která odstartovala sérii Majipoor, a od té doby pokračuje v psaní. V roce 1987 se oženil s Karen Haberovou, také spisovatelkou sci-fi. V současnosti žijí společně v Montclairu, v Oaklandu v Kalifornii.
Během své plodné kariéry získal Silverberg pětkrát cenu Nebula (z celkových dvaceti nominací) a čtyřikrát cenu Hugo (z celkových sedmadvaceti nominací). První cenu Hugo v kategorii Nejslibnější nový autor obdržel již v roce 1956, méně než dva roky poté, co prodal svou první povídku. V roce 2004 byl jmenován Velmistrem sci-fi.
Po nějakou dobu se živil psaním sci-fi povídek pro časopisy. V roce 1959 však zájem o tento žánr poklesl, a Silverberg se proto na čas obrátil k jiným tématům. K sci-fi se vrátil v polovině 60. let a brzy se proslavil jako jeden z nejcitlivějších a nejpečlivějších autorů své generace.
Jeho díla z tohoto období se vyznačují hlubokými psychologickými portréty postav, morálními dilematy a sugestivními popisy klaustrofobických prostředí, se kterými se hrdinové musí vyrovnat. Největšího uznání dosáhl románem *Umírat v nitru* (1995), působivým příběhem o telepatovi, jehož jedinečnost ho izoluje od okolí, a tato izolace se ještě prohloubí ztrátou jeho schopností – a tedy i jediného způsobu, jak komunikovat s ostatními. V jádru jeho nejlepších povídek, jako *Narozen s mrtvými* a *Druhý výlet*, stojí lidská konfrontace se smrtelností. Silverberg napsal také řadu knih pro děti a sestavil více než sedmdesát antologií.
Po letech intenzivní práce se u Silverberga objevily zdravotní problémy a komplikace po požáru jeho domu. V roce 1972 se přestěhoval na západní pobřeží a o tři roky později oznámil odchod do důchodu. O pět let později se však vrátil s knihou *Hrad lorda Valentina*, která odstartovala sérii Majipoor, a od té doby pokračuje v psaní. V roce 1987 se oženil s Karen Haberovou, také spisovatelkou sci-fi. V současnosti žijí společně v Montclairu, v Oaklandu v Kalifornii.
Během své plodné kariéry získal Silverberg pětkrát cenu Nebula (z celkových dvaceti nominací) a čtyřikrát cenu Hugo (z celkových sedmadvaceti nominací). První cenu Hugo v kategorii Nejslibnější nový autor obdržel již v roce 1956, méně než dva roky poté, co prodal svou první povídku. V roce 2004 byl jmenován Velmistrem sci-fi.
Source: ld.johanesville.net