Lucius Shepard

Luciu Shepard se narodil v roce 1947 v Lynchburgu ve Virginii. Před zahájením spisovatelské kariéry cestoval po světě a získával životní zkušenosti – dva roky pracoval jako obchodník v Káhiře a později hrál v rockové skupině. Jeho první povídka spatřila světlo světa v roce 1983 a již o dva roky později získal Cenu J. W. Campbella pro nejlepšího nového autora. Patří mezi oblíbené autory science fiction 80. let, přičemž jeho silnou stránkou jsou povídky. Mezi jeho známá díla patří *Salvador* (1984), *Muž, který maloval draka Griaula* (1984), *Ayamra* (1986) a novela *Krásná dcera Lovce šupin* (1988). Povídky Lucija Sheparda byly také shromážděny ve sbírce *Lovec jaguárů* (1987).

Největší popularitu mu přinesl cyklus povídek o amerických vojácích bojujících v blízké budoucnosti ve Střední Americe. Jeho tvorba se často dotýká magického realismu a odehrává se v exotických lokacích. Rozsáhlá povídka *Místo odpočinku* (1986) z tohoto cyklu získala cenu Nebula a byla později začleněna do románu *Život za války* (1987). Méně příznivě byla přijata jeho románová prvotina *Zelené oči* (1984), která se zabývá mytologií voodoo a experimenty s oživováním mrtvých. Další sbírkou povídek je *Konce Země* (1990). Povídky *Sluneční pavouk* (1988) a *Všežravec* (1993) vyšly v antologiích nejlepší science fiction.

Shepard je považován za autora sci-fi a fantasy, ale jeho tvorba se často dotýká i dalších žánrů, včetně magického realismu. Kromě psaní beletrie se věnuje filmové kritice pro časopis Magazine of Fantasy and Science Fiction.